Kde design pomáhá
Nejen biologické, fyzikální a chemické obory se v současné době intenzivně věnují řešení koronavirové krize. V této situaci hraje zásadní roli i design. Možností uplatnění důmyslného designu v boji proti koronaviru je celá řada. Orientační systém v nemocnicích, dezinfekce materiálů, lékařské vybavení, plánování léčby v extrémní poptávce, přehledná analýza dat, platformy pro on-line výuku, vývoj a výroba zdravotnických pomůcek nebo dýchacích přístrojů.
Design má šanci nejen ovlivnit a zlepšit kvalitu života, ale také pomoci. Otázkou je, co bude dál? Jak může design pomoci v postkoronavirové éře?
Zdravotnictví
Využití nových technologií a 3D tisku se ukázala jako jednou ze strategií, jak vyvíjet rychle a efektivně funkční produkty především v oblasti zdravotnictví. O tom, kdo se o produkci ochranných pomůcek, jakými jsou obličejové štíty a respirátory, zasloužil, jsme psali článek zde. Jakou roli v návrhu sehrál design a je vůbec český design připraven rychle reagovat a inovovat v době pandemie? Zeptali jsme se Alexandra Lazarova, pod jehož vedením spolu s Pavlem Burgetem vyvinul tým na ČVUT respirátor CIIRC RP95.
Jsou český design a technologie připraveny rychle reagovat na boj s pandemií?
ALEXANDR: Rozhodně ano. Celá řada firem projevila obrovskou flexibilitu v rámci výrobního procesu a začaly vyrábět ochranné prostředky.
Česko je jedna z vedoucích zemí v rámci vývoje nano materiálů, a to nám velice pomohlo při výpadku roušek atd. Zejména pak firmy jako SPUR a Pardam dosáhly dalších pokroků v rámci zkvalitňování jejich produktů, právě díky krizi.
Jakou roli sehrál design při návrhu ochranné polomasky CIIRC RP95?
ALEXANDR: V první řadě šlo hlavně o správné konstrukční řešení. Design samotného těla jsem měnil na základě požadavků odpovídajících norem a s ohledem na maximální komfort uživatele.
Bezkontaktnost
Pandemie potvrdila, že budoucnost patří robotizaci, elektronizaci a bezkontaktnosti, která se projevila v mnoha službách a žádala si svá řešení. Bezhotovostní platba nebo výdejová okénka v kavárnách a restauracích se objevila na každém rohu. Například bezkontaktní vrácení knih ulehčilo některým knihovnám tzv. biblioboxy.
Ukázka biblioboxu v knihovně v Hradci Králové | Zdroj: www.knihiovkahk.cz
„Bylo to velké zjednodušení jak pro čtenáře, tak pro knihovníky. Nicméně oproti knihovnám v Německu nebo Holandsku, kde se knihy běžně vrací automaticky a jsou roztříděny na páse dle čipu, jsme v Česku poměrně pozadu. Celý svět se automatizuje a mechanizuje,“ řekl ředitel Středočeské knihovny v Kladně Tomáš Ondrášek.
„Dále jsme využili desinfekční stojan od firmy Borovka Facility, šlo hlavně o jeho dostupnost. Zásadní bylo jednat co nejrychleji. Všichni hledali také způsob, jak knihy dezinfikovat. My používáme ozónový generátor, který zahubí veškeré živé organismy,“ popsal Ondrášek provoz knihovny během koronaviru.
Bezkontaktně i v kanceláři. Nejste příznivci home office? Egyptský designér Mohamed Radwan našel řešení. Pokusil se navrhnout kancelářské buňky dodržující hygienu pro ochranu před virem s vlastním filtračním systémem. Tvarem kóje připomínají včelí úly.
Školství
Po uzavření škol se učitelé, žáci i rodiče museli rychle adaptovat na změnu a nenadálý přechod na výuku na dálku této skutečnosti nepomáhal. Chaos v prvních týdnech na nejednotné komunikační platformě a absence návodů či příruček pro učitele a žáky, jak tyto komunikační kanály ovládat, byl znatelný. „Jednoznačně by situaci ulehčilo lepší technické zázemí a nějaká školení pro jeho efektivnější využití k tvorbě vhodných materiálů,“ řekla učitelka první třídy na ZŠ Vodičkova Eva Skalová. Po uzavření škol se mimo jiné zúčastnila první schůzky na MŠMT, kde se tvořil koncept vysílání UčíTelka. „Myslím, že si paní učitelky, které se postavily před kameru, zaslouží uznání za odvahu být v živém vysílání se zapůjčenými dětmi.“
Platforma na míru potřeb vyučování, nejen prvních a druhých tříd, distanční formou, která by zahrnovala veškeré nástroje pro on-line výuku, české školství jednoznačně postrádá. „V první třídě děti potřebují okamžitou zpětnou vazbu na svoji práci, nejvíce se projevila potřeba být součástí skupiny a sdílení společně s vrstevníky. Při distanční výuce jsem používala také interaktivní učebnice, vlastní materiály, materiály z RVP a komunikaci přes WhattsApp, Messenger, ZOOM, Duo, Skype a Teams Vodičkova,“ dodala Eva Skalová.
Jak to vidí designéři?
Vítek Škop
Vítek Škop je grafický designér a autor projektu Vividbooks, který zahrnuje momentálně interaktivní učebnici fyziky využívající současné technologie a bourá zažité učební techniky. Čeká školství revoluce? „Koronavirus nám ukázal, že jsme součástí určitých přírodních pravidel, které zkrátka ‚neoblafneme'. Stejně jako neexistuje konstantní ekonomický růst, tak ani my se nemůžeme donekonečna ‚hecovat', pracovat a přehřívat se jako kola ve stroji. Napadá mě to odnaučit naše děti,“ říká Vítek Škop.
Vítek Škop (zprava) zakladatel aplikace Vividbooks | Foto: Vojtěch Veškrna
On-line výuka nebyla nikdy více aktuální. Cítíte určitou zodpovědnost či možná příležitost vytvořit on-line učebnice pro další předměty?
VÍTEK: Cítíme velkou zodpovědnost. Situace kolem koronaviru nám ukázala, že jsou ve školství ohromné rozdíly v přístupu k výuce. Nejenom ze strany škol, ale i ze strany podpory rodičů a vybavenosti rodin. S týmem jsme na začátku roku začali přemýšlet hlavně o tom, jak Vividbooks zpřístupnit i těm, kteří nemají zařízení iPad nebo iPhone, proto jsme vytvořili webovou aplikaci, která je dostupná zcela všem a pracujeme i na Android verzi. Nebylo to pro nás lehké, je to velká investice, ale zároveň i krok dopředu, který ale bylo nutné udělat.
V současné době chceme primárně dokončit celou Fyziku, která je naše vlajková loď, a udělat ji nejlíp jak můžeme, metodicky správně, otestovanou dětmi, rodiči i učiteli. Pak připravujeme Chemii, Zeměpis a Přírodopis. Děti samy chodí s nápady, co by se všechno chtěly s Vividbooks naučit. To je nesmírně inspirativní a máme z toho radost.
Je český design připraven pomoci on-line výuce ve školách? A kde by se mohl využít?
Vividbooks si učitelé mohou kdykoli stáhnout a začít používat. | Foto: Tomáš Slavík
VÍTEK: Abych byl upřímný, o designu to zas tak úplně není. Je to především o učitelích a o tom, jak budou chtít nové principy zapojovat. Ačkoliv děláme digitální produkt pro školy, věřím, že i bez iPadů a VR brýlí lze zažít úžasnou hodinu fyziky. A právě tyto hodiny a učitelé, kteří je vedou jsou pro nás největší inspirace. Určitě si nemyslím, že české školství spasí všechno nové, digitální a on-line. Spasí ho učitelé, kteří budou s dětmi pracovat aktivní formou, budou je učit kriticky přemýšlet, diskutovat, objevovat, analyzovat a tvořit. My chceme vytvořit kvalitní nástroj, který učitelům pomůže snáze tohoto docílit.
Napadá vás nějaké designové řešení, které by napomohlo řešit momentální situaci?
VÍTEK: Nejlepší designové řešení, které se nám otevírá, je přehodnotit ten nekončící workoholismus, závislosti na dopaminu a adrenalinu, sociálních sítích atd. Používat digitální zařízení zodpovědně a jen v případech, kdy jsou opravdu užitečné. Vypnout si notifikace, zajít do přírody, nadechnout se čerstvého vzduchu a vážit si momentů s naší rodinou a kamarády.
Jan Matoušek
Jana Matouška, grafického designéra ze Studia Magio Works, jsme se zeptali, jak by mohl být v koronavirových dopadech prospěšný design. Shrnul tři body, tři zrcadla, které mnohým ve společnosti koronavirus nastavil. „První zrcadlo, které vnímám v širším společenském smyslu, je opětovný návrat k dynamickému tempu rychle se točících kol. Tyto elementy jsou nám darem, nikoliv automatickou spotřební hmotou. Jako designéři bychom měli vnášet do roztěkaného prostoru klid. Svým přístupem, vystupováním, metodou práce a svými výsledky.“
Jan Matoušek | Zdroj: mujrozhlas.cz
„Čelíme rozkolísanému klimatu, úbytkům vody a mnohým dalším, nepříliš pozitivním faktorům. Myslím, že je nejvyšší čas znovu navazovat vztah s půdou, vodou a vzduchem kolem nás. Tyto elementy jsou nám darem, nikoliv automatickou spotřební hmotou. Jako designéři jsme tu i proto, abychom toto vědomí aplikovali do našich přístupů. Třeba už tím, jaký volíme materiál nebo jaký příběh nese naše sdělení,“ píše Jan ve své úvaze.
Třetí zrcadlo popisuje Jan jako obracení pozornosti do svého vnitra. „Ptejme se sami sebe, co je pro nás důležité, co potřebujeme, proč to děláme. Už pouhé uvědomování si toho, co dělám a co říkám, může dělat zázraky,“ uzavírá Jan Matoušek.
Pomůže MYP v boji proti koronaviru?
Letošní téma ročníku soutěže Model Young Package, jehož organizátorem je CZECHDESIGN, nebylo snad aktuálnější. Věnuje se kategorii Personal Care. Jak zabalit např. mýdlo, dezinfekci, roušky nebo další produkty? Zeptali jsme se Michaely Holubec Birtusové, spoluorganizátorky soutěže, jak téma MYP s ohledem na koronavirovou krizi vnímá.
Letošní téma ročníku soutěže Model Young Package je Personal Care. | Zdroj: young-package.com
Očekáváš v letošním ročníku Model Young Package, že budou designéři svými nápady reagovat na koronavirouvou krizi? Lze chápat zadání i s tímto přesahem?
MICHAELA: Když jsme téma před rokem vybírali, vůbec jsme netušili, jak moc aktuálním se postupně stane a jsme velmi rádi, že můžeme designérům letos nabídnout příležitost reagovat na krizi takto okamžitě. Soutěž umožní vybrat ty nejzajímavější řešení a odměnit je hned na několika rovinách. Výhra totiž přináší designérům nejen mezinárodní mediální dosah a finanční odměny, ale hlavně možnost svou práci dále rozvíjet v Inovačním centru společnosti Model Obaly.
Dezinfekce Touchland s Aloe Vera a směsí éterických olejů. | Zdroj: touchland.com
Můžeš jmenovat kontrétně, s jakými nápady se designéři hlásili?
MICHAELA: Máme teď krátce po deadlinu, takže jsme teprve v procesu katalogizace doručených soutěžních prací, ale už teď se dá říci, že designéři reagovali na situaci opravdu skvěle. Dostáváme mnoho zajímavých obalů na hygienické potřeby spojené s prevencí a léčbou koronaviru. Konkrétní zatím být nemohu, ale sledujte web a sociální sítě soutěže Model Young Package, kde budeme přihlášené projekty postupně prezentovat.
Desinfekční stojan Touchland jako zakázková výroba pro firmy. | Zdroj: touchland.com
