Co hyzdí svět kolem nás? Odborníci se shodují, design stále citelně chybí ve státní správě, školkách i nemocnicích

zleva: Jan Čapek | Zdroj: modernibyt.cz, Foto: Lukáš Hausenblas / Designérka Anna Marešová | Foto: Martin Tiso, zdroj: Anna Marešová designers / Tomáš Chludil | Zdroj: archiv Tomáše Chludila / Martin Surman | Zdroj: archiv Martina Surmana / Ivan Dlabač | Zdroj: archiv Ivana Dlabače /  Petr Hák | Foto: Tomáš Princ zleva: Jan Čapek | Zdroj: modernibyt.cz, Foto: Lukáš Hausenblas / Designérka Anna Marešová | Foto: Martin Tiso, zdroj: Anna Marešová designers / Tomáš Chludil | Zdroj: archiv Tomáše Chludila / Martin Surman | Zdroj: archiv Martina Surmana / Ivan Dlabač | Zdroj: archiv Ivana Dlabače / Petr Hák | Foto: Tomáš Princ

„Opravdu dobrého designu není moc, i když je s ním spojováno vše kolem nás,“ říká Ivan Dlabač, zakladatel studia Divan Design a vedoucí Ateliéru průmyslového designu na UMPRUM, který s dalšími respondenty naší ankety odpovídal na otázky, kde v současné době design chybí, nebo kde naopak nejvíce pomáhá.

Jan Čapek

Designér, vedoucí ateliéru Produktový design na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem

Jan Čapek | Zdroj: modernibyt.cz, Foto: Lukáš HausenblasJan Čapek | Zdroj: modernibyt.cz, Foto: Lukáš Hausenblas

Ohledně designu, který někde chybí, mam jedno svoje osobní téma. Jsou to různé inženýrské stavby, které jsou ve veřejném prostoru desítky let a zásadním způsobem formují naše města nebo krajinu, např. přemostění silnic a dálnic. Tyto malé lehké mostíky nedělají žádní architekti, pouze projektanti a statici. Výsledkem jsou funkční, ale ošklivé stavby, které se bohužel výrazně propisují do krajiny. Podobně je to ve městech s různými nadjezdy a podjezdy. Uprostřed měst rostou obludy s nevzhlednými pylony bez jakékoli estetické kultury.

Zde by se vyplatila spolupráce mezi obory. Vzhledem k tomu, že se jedná o určitý systém betonových prefabrikovaných segmentů a jejich variant, považuji to za práci bližší designérovi než třeba architektovi. Takže firmy, jež to realizují, by kromě inženýrů měli mít v týmu také designéra, který by dokázal ty věci posunout tak, aby nejen fungovaly, ale aby se pak na ně dalo desítky let dívat.

Pokud bych pokračoval v kultuře veřejného prostoru, tak roky jsem za největší zločin považoval betonové lavičky s reklamními opěráky. To se díky úspěchu a akčnosti firmy mmcité postupně začíná měnit a centra českých měst pomalu začínají vypadat na úrovni.

Jan Čapek - kolekce luxusních mís Endless | Foto: @jancapekdesignJan Čapek - kolekce luxusních mís Endless | Foto: @jancapekdesign

Petr Hák

Interiérový designér a architekt, asistent ateliéru Design nábytku a interiéru na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze

Petr Hák | Foto: Tomáš PrincPetr Hák | Foto: Tomáš Princ

Design ovlivňuje atmosféru, může vyřešit použitelnost prostoru a neatraktivním provozům může dodat kouzlo. Design je z definice propojení funkce a estetiky, a proto by se neměl považovat za nadstandard, ale nutnost. Nejčastěji vidím v prostorech, jako jsou zubní ordinace, porodnice, gynekologie nebo základní škola a taky školka, že pomoc potřebují, design je zde prostě špatný.

Špatný nemusí být jenom s ohledem na estetiku, ale bývá problém i funkčnost. Čekárna před ordinací, kde jsou hodiny nad hlavou čekajících. Chodby, kde jsou zvolené materiály, které po roce používání jeví známky opotřebení. Židle určené do domácností použité ve veřejných prostorách apod.

Zdařilý příklad vidím v Nové radnici Prahy 7 od Bod Architekti nebo plánovaný plavecký bazén od Projektil Architekti. Senzační bude určitě i Galerie umění v Karlových Varech od Lenky Míkové.

My jsme v loňském roce dokončili revitalizací lázeňského objektu v Poděbradech včetně wellness, balneo provozu a hotelu, snad tam design také trochu pomohl.

Petr Hák – revitalizace lázeňského objektu v Poděbradech | Foto: archiv Petra HákaPetr Hák – revitalizace lázeňského objektu v Poděbradech | Foto: archiv Petra Háka

Martin Surman

Průmyslový designér, vedoucí ateliéru Průmyslový design na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně

Martin Surman | Zdroj: archiv Martina SurmanaMartin Surman | Zdroj: archiv Martina Surmana

Design je všude kolem nás, jsme jím obklopeni. Tím kvalitním a bohužel i tím méně kvalitním. Definitivně obsadil v podstatě všechny produktové oblasti, dokonce i ty, ve kterých nebyl dříve tolik akcentován.

Design by měl pomáhat a být užitečný už ze své podstaty. Má to v genetické výbavě, proto jako obor vznikl, existuje a bude i nadále. Jeho hlavním posláním je být prospěšný všemi způsoby a ve všech oblastech a uživatelských skupinách, pro které je určen. Bohužel, zejména v případě produktového nebo průmyslového designu, bývá pod pojmem design mylně uváděna pouze vizuální stránka produktu. Design představuje komplexní kvalitu, nejenom tu estetickou, ale i funkční, ergonomickou, technickou, technologickou, environmentální, sociálně-společenskou, ekonomickou apod.

S neustále se zvyšujícím konkurenčním prostředím v podstatě ve všech produktových oblastech má kvalitní design pro výrobce naprosto zásadní roli a význam. V současné turbulentní době plné nejistoty a očekávání platí více než kdy předtím, že jen kvalitně navržený výrobek zajistí výrobní program a zisk pro firmu, práci a plat pro její zaměstnance, tantiémy pro designéra, marži pro obchodníky a radost pro uživatele. A s kvalitou je to jednoduché. Když je výrobek navržen po všech stránkách dobře, má sám o sobě vysoký potenciál prosadit se na trhu, zatímco nekvalitnímu produktu nepomůže ani sebelepší marketing.

Martin Surman - křeslo Ovo | Foto: archiv Martina SurmanaMartin Surman - křeslo Ovo | Foto: archiv Martina Surmana

Ivan Dlabač

Designér, zakladatel studia Divan design, vedoucí ateliéru Průmyslový design na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze

Ivan Dlabač | Zdroj: archiv Ivana DlabačeIvan Dlabač | Zdroj: archiv Ivana Dlabače

Design vnímám jako něco, co člověku udělá radost například tím, že pomůže, léčí, dobře se používá nebo potěší jen tím, jak vypadá. Designéři jsou především tvarovači, snažící se v lidech vzbudit touhu. Nedávno jsem takto zatoužil po psacím peru, milé hračce, kterou uživatelsky vůbec nepotřebuji, ale chci ji mít jen pro to, jaká vypadá. 

Ačkoliv vytvářím nové věci pro výrobce, kteří jsou současným trhem nuceni neustále inovovat, přesto obdivuji nadčasové produkty, které člověk už dědí, a ony stále fungují. Obklopil jsem se některými výrobky, které jsme se studiem Divan Design vytvořili, a s radostí je stále používám. V obýváku mám i svoji diplomku – trůn, který bych ani dnes neudělal jinak.

Opravdu dobrého designu není moc, i když je s ním spojováno vše kolem nás. Z profesního hlediska bohužel na spoustě výrobků vidím mnohdy hrubé chyby, za které je designér zodpovědný. Naše profese přitahuje tvůrce, kteří často tvoří design pro design a ne pro svůj účel. Neřekl bych proto, že by nám někde design chyběl, jen někdy nedává smysl.

Ivan Dlabač / studio Divan Design - Linet Sprint 200 | Zdroj: archiv studia Divan DesignIvan Dlabač / studio Divan Design - Linet Sprint 200 | Zdroj: archiv studia Divan Design

Anna Marešová

Designérka, zakladatelka značky Whoop·de·doo

Designérka Anna Marešová | Foto: Martin Tiso, zdroj: Anna Marešová designersDesignérka Anna Marešová | Foto: Martin Tiso, zdroj: Anna Marešová designers

Design vnímám jako praktický obor, který by měl být užitný a užitečný. Minimálně tím, že vám zpříjemní den. Pomáhat může skutečně všude. Co mě ale baví, jsou různé inspirace principů, které skvěle fungují v přírodě a přenesly se do praktických předmětů. Krásným příkladem je suchý zip. Nebo třeba napodobení struktury povrchu těla žraloka. Ten má na sobě tak skvěle poskládané drobné šupinky, že na něm neulpívají žádné bakterie. Tento princip se začal používat na površích zdí v nemocnicích.

A samozřejmě mě zajímá udržitelnost. Ta by měla být pro design snad už skoro samozřejmostí. Osobně jsem velkým příznivcem lokální výroby, proto jsou všechny produkty Whoop·de·doo vyráběny v Česku, a jsou navrženy tak, aby měly dlouhou životnost.

Anna Marešová - menstruační kalíšek Whoop•de•doo | Zdroj: Anna Marešová designersAnna Marešová - menstruační kalíšek Whoop•de•doo | Zdroj: Anna Marešová designers

Tomáš Chludil

Průmyslový designér, nyní designér ve Škoda Group

Tomáš Chludil | Zdroj: archiv Tomáše ChludilaTomáš Chludil | Zdroj: archiv Tomáše Chludila

Dobře navržené produkty můžou zlepšovat životy lidí, kultivovat veřejný prostor, ale také zmírňovat náš dopad na životní prostředí. Důležitá je především ergonomie, aby byl produkt čitelný a hned bylo jasné, jak se používá a funguje. A způsob, jak se produkt vyrábí a pak likviduje či recykluje. V ideálním případě je výrobek možné používat dlouhodobě a odpovídá tomu i volba materiálů a nadčasové tvarování. Velkou roli hrají také emoce, které produkt svojí podobou vyvolává, což je něco, čím může design pomoci firmám své výrobky prodat.

Myslím, že ve spoustě budov veřejných institucí chybí zásah architekta či designéra, který by mohl zpříjemnit pobyt na těchto místech, kde trávíme spoustu času. Mám na mysli např. školy nebo nemocnice. V takovém prostoru mě zajímá hlavně orientační systém, který mě dovede tam, kam potřebuju.

Tomáš Chludil - Urbi - autonomní tramvaj pro Prahu 2030 | Zdroj: tomaschludil.comTomáš Chludil - Urbi - autonomní tramvaj pro Prahu 2030 | Zdroj: tomaschludil.com

Související

Open House Praha 2023
 

Open House Praha 2023

Den otevřených dveří
15. 5. 2023 - 21. 5. 2023

Pokud chceme být srozumitelní, musíme mluvit jazykem 9letého dítěte, vysvětluje Mariana Chytilová a radí, kde a jak může pomáhat inkluzivní design
Design služeb

Pokud chceme být srozumitelní, musíme mluvit jazykem 9letého dítěte, vysvětluje Mariana Chytilová a radí, kde a jak může pomáhat inkluzivní design

Tereza Urban - 26. 4. 2023

Vyhlašují boj chaosu na úřadech. Nový studijní program vychová designéry, kteří dokážou z úřadů vytvořit srozumitelné místo
Ostatní

Vyhlašují boj chaosu na úřadech. Nový studijní program vychová designéry, kteří dokážou z úřadů vytvořit srozumitelné místo

Tereza Urban - 15. 8. 2022

SHOP Snoubení
kruh 2024
zuz banner
ujep 2024