Jan Činčera je nejvýraznějším obalovým designérem u nás. Absolvoval Střední průmyslovou školu grafickou, obor Zpracování papíru a obalová technika. Zásadní pro něj bylo setkání s J. H. Kocmanem v roce 1983, který mu ukázal, že papír je nejen průmyslový, ale i poetický materiál. Od roku 1984 do roku 1989 pracoval ve Středisku obalového inženýrství Pražských papíren, po roce 1989 pedagogicky působil na Akademii výtvarných umění jako asistent profesora Miloše Šejna v ateliéru konceptuální tvorby. V té době se zajímal především o autorský papír a knihu. V roce 1994 založil s manželkou Zorou Studio Činčera, které společně provozují dodnes.
V obalech od Studia Činčera si odvezli upomínkové předměty a dary ze státních návštěv Jan Pavel II., francouzský prezident Jacques Chirac, britská královna Alžběta II. a další osobnosti. Kromě komerčních zakázek se studio stará i o obaly pro výrobky výrazných českých designérů: Jiřího Pelcla, Ronyho Plesla, studia Olgoj Chorchoj, Evy Eisler a mnoha jiných. Studio Činčera je výjimečné tím, že vedle designu obalů také realizuje výrobu navržených produktů. Některé z projektů studia balancují na pomezí designu a volné tvorby.
Mladému obalu je dvacet let. Změnil se za tu dobu přístup k tvorbě obalů? Je design dnešních obalů jiný?
Obal jako takový se vnějškově ani moc nezměnil. Co se výrazně změnilo, je vlastně celé prostředí okolo výroby obalů. Díky ekonomické situaci se výrazně šetří, což znamená, že materiály, se kterými se dnes běžně pracuje, musejí být co nejlevnější, a to samozřejmě ovlivňuje jejich kvalitu. Ale na druhou stranu šly neuvěřitelně dopředu technologie, které se při výrobě obalů používají. Dnes musí mít všechny tiskárny a kartonážky špičkové vybavení, aby přežily. Součástí běžných obalů jsou dnes laky, fólie, ražby, atd. Co dříve byl luxus, je dnes všudypřítomná nutnost.
Obal na pralinky, zdroj: www.studiocincera.cz
Objevuje se na trhu například širší výběr papírů?
Nabídka materiálů se musela určitě rozšířit, když vidím kolem sebe všechny ty barvy, struktury… V grafických papírech se dnes daleko víc objevují novinky, ale bohužel se také zase rychle ztrácejí. Takže my, když pracujeme s nějakým papírem a nabízíme ho zákazníkovi a on se dlouho rozmýšlí, nějakou dobu navrhujeme a když za nějakou dobu zavoláme dodavateli a materiál chceme objednat, zjistíme, že se už přestává vyrábět. Ale obecně se dá říct, že materiály šly svou kvalitou dolů, mluvím teď o průmyslových materiálech, kartonech, lepenkách. Dnes se dělá přednost z toho, co byl v minulosti standard. Dřívější standard je dnes „to lepší“ a vedle toho se nabízí víc horších materiálů. Pevnostní vlastnosti papíru se dohánějí chemicky na úkor kvality vlákna.
Nedávno jsem četla článek o luxusních obalech, které zaměstnávají i další smyslové vjemy. Myslíte, že to je cesta budoucnosti? Pracujete s tím někdy?
Je pravda, že některé obaly mohou mít něco navíc, například vůni, která je obsažená v povrchové úpravě. (My jsme naopak řešili požadavek, že jsme museli u obalu odstranit nepříjemný zvuk, který při otevírání vydával). Ale už dlouho říkám, že jestli jsme na prahu nějaké revoluce v obalovém průmyslu, tak půjde o chytré obalové materiály. Budou se moci nabíjet, ponesou v sobě informace. Například budou měnit barvu podle čerstvosti potravin, nebude se muset pracovat s daty, která nemusí být přesná. Nebo budou běžné obaly, které v sobě budou mít GPS kód nebo různé čipy. Inteligentní materiály a z nich inteligentní obaly, které v sobě ponesou informace běžné pro dnešní počítačový svět, to je, myslím, budoucnost obalů.
Porota Young Package 2015, Foto: Anna Kazanova
A jak se za tu dobu změnilo vaše studio?
Zdá se mi, že je to pořád stejné. Ale když se podívám do našeho archivu, tak si uvědomím, že jsme na začátku ani netušili, s jakými úžasnými novými papíry, plasty, laky, barvami a především novými technologiemi budeme pracovat! Kvalita je ale bohužel většinou spojena pouze s technologiemi. Lidský faktor, vstup ruky, zručnosti, je čím dál tím vzácnější. Je to vidět i u soutěžních obalů. Mladí jsou dnes na nové technologie zvyklí, a pokud je nemají k dispozici, odrazí se to na kvalitě jejich práce.
Ukázka obalu z dílny Studia Činčera, zdroj: www.studiocincera.cz
Říká se, že obal prodává. Všiml jste si, že například z pohledu marketingu roste důležitost obalu?
Mě vždycky potěší, když tohle někdo řekne, myslí to upřímně a je o tom přesvědčený, protože si to samozřejmě myslím také. Na druhou stranu si myslím, že je to taková fráze, nad kterou se jenom tak mávne rukou. Všichni přece dobře víme, že dnes jsou nejsilnější marketingové výsledky z virtuálních kontaktů a fyzická stránka prodeje věci často vůbec není potřeba. Většina obchodů se uskutečňuje přes internet a obal přebírá především svou druhou, i když také velice důležitou roli, a to ochrannou, balený předmět se nesmí poškodit! Obal, který prodává, funguje jen tam, kde si kupující také podle něj vybírá, kde rozhoduje o tom, jestli si něco koupí, a to je v kamenném obchodě. Tam je kvalitní obal nezastupitelný.
Jan Činčera na slavnostním vyhlášení Young Package 2015, Foto: Jan Hromadko
Před dvaceti lety jste byl de facto jediný, kdo u nás obalu opravdu rozuměl. Změnilo se to? Vyrostli za tu dobu nějací další obaloví designéři?
Nikdy jsem se necítil být jediný, kdo obalové problematice rozumí, samozřejmě. Faktem ale je, že tým konstruktérů ve Středisku obalového inženýrství v Pražských papírnách v době, kdy jsem tam od roku 1984 do revoluce pracoval, byl hodně silný. Mě možná víc zajímala estetická stránka obalů, tvary, proporce. V té době jsme navrhovali obaly na žiletky i piana, včetně grafické úpravy, tiskové přípravy. To, co jsme navrhovali, se následně v Pražských papírnách i vyrábělo, často ale s velkými časovými skluzy a technologickými problémy. Zákazníci z toho byli nešťastní. Vnitřně jsem se rozhodl, že kdybych se měl tomuto oboru sám nadále věnovat, měl bych to, co navrhnu, umět také zrealizovat, nebo bych měl vědět, kde a jak se to dá vyrobit a zákazníkovi dodat komplet zakázku. Dnes samozřejmě v mnohém kooperuji a pracovní, často přátelské kontakty, které jsme si dlouhodobě vytvořili, považuji za zásadní.
Neznám ve svém okolí podobné studio, které by k obalovému designu přistupovalo podobně komplexně, od navržení, výběru materiálu, konstrukce, řešení tisku až po samotnou výrobu, případně kompletaci. Je to vlastně škoda, tato osamělost mě netěší, nemám příležitost srovnávat. Myslím si, že vyrostlo hodně lidí, kteří se věnují papíru, ale trochu jinak, například váží, ilustrují a vydávají knížky, nebo se věnují spíše papírnickému a kancelářskému sortimentu zahrnující bloky, diáře, sešity, deníky. Obdivuji to. Ale v čistě obalovém designu nevím, čekám, zatím marně…
Tento článek o trendech v obalovém designu naleznete také v katalogu 20 let obalového designu, který je k dostání v CZECHDESIGN, Vojtěšská 3, Praha 1.