Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Ředitelka Muzea umění a designu Benešov Lenka Škvorová | Foto: Sergey Lemon Ředitelka Muzea umění a designu Benešov Lenka Škvorová | Foto: Sergey Lemon

Člověk nemusí rozumět umění, aby přišel do muzea. Muzeum umění a designu Benešov je otevřeno všem generacím, říká ředitelka Lenka Škvorová

V září uběhl rok od zásadního zlomu pro Muzeum umění a designu Benešov, které se veřejnosti znovuotevřelo s novým vedením, zrekonstruovanými prostory, svěží vizuální identitou a osvícenou koncepcí navazující na aktuální tendence v provozu galerijních institucí s důležitým cílem – otevřít se široké veřejnosti. Rok fungování ukázal, že v tomto směru půjde benešovské muzeum příkladem. Působiště mimo hlavní centrum kulturního dění pro vedení nepředstavuje překážku a činnost této kdysi neviditelné instituce tak postupně překračuje hranice regionu. Zásluha patří ředitelce Lence Škvorové, která v rozhovoru odkryla zákulisí změn a představila plány s rozsáhlou sbírkou designu.

Můžete na začátek představit fungování a cíle Muzea umění a designu Benešov?

LENKA: Muzeum v Benešově bylo založeno v roce 1990, tehdy pod názvem Galerie Benešov. Název se změnil s rokem 2000 na Muzeum umění a designu v návaznosti na vznikající sbírku designu. Zásadní změna pro galerii nastala v roce 2017, kdy byla uzavřena, zejména protože nesplňovala požadavky na současnou muzejní instituci. V té době došlo k celkové rekonstrukci jak architektury budovy, tak koncepce muzea. Proměnil se také tým, který skvěle funguje a považuji ho za základ.

Rekonstrukce interiéru budovy proběhla pod vedením architektonického ateliéru Marcely Steinbachové. | Foto: MUD BenešovRekonstrukce interiéru budovy proběhla pod vedením architektonického ateliéru Marcely Steinbachové. | Foto: MUD Benešov

Dva roky jsme se připravovali, vymýšleli, jak budeme dál jako instituce fungovat a jak budeme koncipovat doprovodné programy. Cílem bylo otevřít se široké veřejnosti, ukázat, že umění není složité a není třeba se ho bát. Chtěli jsme navazovat na třicetiletou linii muzea, výrazně se od ní neodklánět, zároveň ji však zásadně inovovat a posunout. Od znovuotevření uběhl rok, který bych zhodnotila jako velmi vydařený. Již samotné otevření bylo skvělé, pozvání na zahájení výstavní činnosti přijali osobnosti jako je historik umění Jiří Šetlík, s nímž dlouhodobě spolupracujeme, nebo Stanislav Kolíbal. Od té doby pracujeme s novou koncepcí, kdy každý výstavní prostor, kterých je celkem pět, pravidelně obměňujeme v několikaměsíčních intervalech. Jádrem naší sbírky jsou soubory děl z osobní sbírky Jiřího Šetlíka a z pozůstalosti Zdeňka Kirchnera.

Publikace Šetlík pro MUD* o životě, sbírce i mecenášské pozici Jiřího Šetlíka je součástí rozsáhlé veřejné čítárny muzea. | Foto: Sergey LemonPublikace Šetlík pro MUD* o životě, sbírce i mecenášské pozici Jiřího Šetlíka je součástí rozsáhlé veřejné čítárny muzea. | Foto: Sergey Lemon

Nové začátky

Znovuotevřené muzeum se představilo v moderní přestavbě podle návrhu architektky Marcely Steinbachové s novou vizuální identitou, za níž stojí Jakub Gruber. Jak za roční provoz hodnotíte tento krok?

LENKA: Vizuální identita vznikla ještě půl roku před otevřením a byla jedním z nástrojů, jak upozornit nejen na znovuotevření, ale také na nové směřování galerie. Pravidelně se setkáváme s pozitivními reakcemi, čitelnost a čistota vizuálního stylu je věc, která zaujme. Vizuál pracuje se základním prvkem hvězdy, která je přejata z erbu města. V budově se právě od tohoto znaku odvíjí orientační systém, kdy každý prostor má svou barvu hvězdy. Instituce tím získala jednotnou tvář a mladistvý nádech. Myslím si, že pro instituci našeho typu je takový krok nutností a jsem ráda, že určitým způsobem inspiruje i město.

Vizuální identita MUD pracuje s piktogramem hvězdy přejaté z erbu města. | Foto: Sergey LemonVizuální identita MUD pracuje s piktogramem hvězdy přejaté z erbu města. | Foto: Sergey Lemon

Inspirujete se při sestavování výstavního konceptu v nějaké fungující galerii ať už v České republice nebo v zahraničí?

LENKA: Snažíme se načerpávat inspiraci na nejrůznějších místech. Pro náš tým odborných pracovníků je důležité instituce u nás i v zahraničí pravidelně navštěvovat. Máme zde i takovou tradici, takzvaný velký galerijní pátek, kdy jedeme cíleně poznávat jiné galerie. Velkým vzorem a metodickou podporou je pro nás GASK v Kutné Hoře. Jejich výstavní a doprovodný program je nám svým přístupem blízký. 

Muzeum jako místo setkávání

Do galerie se snažíte přitáhnout širokou veřejnost, která nemusí být umělecky vzdělaná. Jak se takový cíl daří realizovat v muzeu, které často bývá právě širokou veřejností považováno za zkostnatělou instituci?   

LENKA: Snažíme se, aby muzeum bylo místem setkávání, proto je jeho součástí přístupná knihovna nebo kavárna se sochařským dvorkem. Utváříme také doprovodný program vhodný pro všechny věkové kategorie, který není vždy nutně o umění, ale třeba o příjemně stráveném odpoledni s rukodělnou aktivitou. Povedlo se nám tu zkostnatělost odstranit zmíněnou otevřeností a třeba i způsobem prezentace.

Kromě vernisáží, komentovaných prohlídek a workshopů pořádá muzeum množství přednášek nejen o umění, ale například i na téma pěstování pokojových rostlin. | Foto: MUD BenešovKromě vernisáží, komentovaných prohlídek a workshopů pořádá muzeum množství přednášek nejen o umění, ale například i na téma pěstování pokojových rostlin. | Foto: MUD Benešov

Daří se galerii přitáhnout spektrum generací, od předškolních dětí po pamětníky? Dětské edukační programy jsou v poslední době součástí většiny podobných institucí, jak ale MUD přistupuje ke generaci starší, které je například současné umění méně srozumitelné? 

LENKA: Navštěvují nás lidé napříč generacemi. Je to dáno již zmíněnou koncepcí pěti výstavních prostor, kde si každý může najít to své. Suterén je vyhrazený mladému umění, site-specific instalacím a konceptuálnímu umění, které přitahuje hlavně studenty. V hlavních výstavních sálech se snažíme pracovat s naší početnou sbírkou. Tam vystavujeme přístupnější umění, klasické formáty. V Šímově síni, kde zároveň pořádáme koncerty a besedy, dáváme prostor tomu nejlepšímu z regionálního umění. Tyto projekty jsou snadno srozumitelné i starším generacím.

Edukační stěna v prostorách MUD přibližuje, jak funguje galerijní instituce. | Foto: Sergey LemonEdukační stěna v prostorách MUD přibližuje, jak funguje galerijní instituce. | Foto: Sergey Lemon

Umění má vyjít z galerie ven

Vidíte určité regionální poslání vaší instituce jako výhodu či naopak? 

LENKA: Jedním z nejdůležitějších cílů našeho muzea je snaha vyvážit regionálnost a přesah mimo oblast regionu. Vnímám to tak, že jsme tu jednak pro místní obyvatele, kterým jsou primárně určené doprovodné programy a jednak proto, abychom do města přitáhli turisty. Kromě blízkého Konopiště nemá samotné město tolik co nabídnout. Lidé zvenčí se snažíme nalákat jak na samotné výstavy a akce v rámci galerie, tak například na průvodcovský okruh po Karlově, což je nejkrásnější historická část města. 

V prostorách galerie se koná i pravidelný Salon výtvarníků Benešovska. | Foto: MUD BenešovV prostorách galerie se koná i pravidelný Salon výtvarníků Benešovska. | Foto: MUD Benešov

Benešovskému muzeu se daří vystoupit svou činností i za hranice „bílé krychle“. V první řadě je galerie obklopena sochařským dvorkem s množstvím děl od současných autorů zvučných jmen. Také se však v probíhajícím projektu Krajinow uskutečnilo několik uměleckých intervencí přímo do veřejného prostoru města. Zaznamenali jste úspěch podobné platformy mezi obyvateli?

LENKA: Téma veřejného prostoru je diskutované a snažíme se na tyto tendence reagovat. Myslím si, že umění by mělo vyjít z galerií ven a do prostoru kolem sebe zasáhnout. Intervence Krajinow byly komornějšího rázu, nešlo tolik o účast lidí, ale o dokumentaci výstupu, která je společně s popisem záměru součástí katalogu. Účelem dvojice umělec-architekt bylo upozornit na problematické místo ve městě a to se podařilo.

Účelem uměleckých intervencí do veřejného prostoru bylo poukázat na problematické části města. | Foto: MUD BenešovÚčelem uměleckých intervencí do veřejného prostoru bylo poukázat na problematické části města. | Foto: MUD Benešov

Do prostoru města zasahujeme také konceptem střídajících se soch před muzeem, které, i přestože se jedná například o evropský formát v podobě Karla Nepraše, pro svou abstraktní formu často nenachází pochopení. Lidé mají problém s tím, že podoba sochy není konkrétní, přitom abstrakce je tu již přes 100 let. 

Součástí muzea je sochařský dvorek s díly 2. poloviny 20. století, který kromě posezení mezi uměním slibuje i výhled na zříceninu kláštera. | Foto: Sergey LemonSoučástí muzea je sochařský dvorek s díly 2. poloviny 20. století, který kromě posezení mezi uměním slibuje i výhled na zříceninu kláštera. | Foto: Sergey Lemon

Dáváte v rámci svých galerijních projektů možnost i začínajícím umělcům či kurátorům?

LENKA: Pravidelně dáváme prostor mladým umělcům, kteří nám zasílají svá portfolia na otevřenou výzvu, v areálu Městské výstavní síně. Co se týká projektů kurátorských, zahájili jsme nedávno spolupráci s katedrou dějin umění na Katolické teologické fakultě v Praze, v rámci níž mohou studenti realizovat své studentské výstavní projekty v suterénu galerie. Mohou si tak vyzkoušet v praxi, co obnáší zrealizovat vlastní výstavu. 

Muzeum designu

Ve sbírkách galerie je kromě volného umění zastoupen i velmi početný soubor grafického designu a designu obecně. Jak se vám daří propojovat tyto různé umělecké segmenty v rámci vlastních výstavních projektů? 

LENKA: V oblasti sbírky designu a grafického designu nastal v minulých letech problém s tím, že neměla jasně danou koncepci a při jejím utváření nedocházelo k výběru. Sbírka je tedy ve stavu, kdy musí projít revizí. Oslovili jsme teoretiky designu, s nimiž budeme směřování sbírky konzultovat a pokusíme se v ní najít linii, která pro nás bude určující. Zřídili jsme pro tyto účely i samostatnou akviziční uměleckou komisi, která řeší pouze otázky ohledně designu a grafického designu. Máme v plánu navázat spolupráci také se zahraničními institucemi, které se designem zabývají. Ze své pozice cítím, že nejpodstatnější součástí sbírkotvorby je opření se o názory odborníků a spolupráce s nimi. To zde v předchozích letech chybělo. Až touto fází projdeme, počítáme s velkou výstavou.

MUD Benešov se kromě lákavého programu těší i vydařenému merchi. | Foto: Sergey LemonMUD Benešov se kromě lákavého programu těší i vydařenému merchi. | Foto: Sergey Lemon

Máte již představu, jak bude tato výstava koncipována? Budete se pro způsob vystavování exponátů užitého umění inspirovat v nějakém existujícím muzeu designu?

LENKA: Základní představa je taková, že výstava obsáhne všechny výstavní prostory. Dokážu si představit, že se v naší sbírce najdou vývojové řady, na kterých výstavu založíme a doplníme je o zápůjčky z jiných institucí. První schůzky kurátorského týmu jsou naplánovány a cestu teprve ukážou. Před výstavou určitě obejdeme všechny možné expozice designu. Těmi nejlepšími se budeme inspirovat a zároveň přidáme naše zajeté formy instalace a názory odborníků, s nimiž spolupracujeme.

První výstavy designu se muzeum dočká příští rok. | Foto: MUD BenešovPrvní výstavy designu se muzeum dočká příští rok. | Foto: MUD Benešov

Plánujete tak zahájit pravidelnou platformu výstav designu v MUD? V České republice by byl podobný koncept vítán.

LENKA: V jednání je možnost získat další prostory, které by nám umožnily vybudovat dokonce stálou expozici designu a architektury. Chceme se určitě designu do budoucna věnovat. Považuji za velmi důležité jej vystavovat, je nedílnou součástí každodenního života a neustále nás ovlivňuje. 

Na co se v příštím roce můžeme ještě těšit?

LENKA: Příští rok bude Benešov slavit velké výročí od založení, ke kterému připravujeme výstavu architektury na Benešovsku, která má rozhodně co nabídnout. Prezentovány budou nejlepší stavby, s nimiž se může návštěvník setkat. Největším cílem pro nás zůstává výstava a případná stálá expozice, která závisí na prostorech.

Kurátorský tým Muzea umění a designu ve venkovních prostorách kavárny | Foto: Sergey LemonKurátorský tým Muzea umění a designu ve venkovních prostorách kavárny | Foto: Sergey Lemon

Další články