Chtějí nahlížet na věci kolem nás nezaujatýma očima. V Benešově vystavují produkty denní potřeby v neobvyklých souvislostech

Maxim Velkčovský | Zdroj: Lasvit / Výstava Archeologie designu v MUD Benešov mapuje krajinu designu optikou archeologie. | Zdroj: Muzeum umění a designu Benešov Maxim Velkčovský | Zdroj: Lasvit / Výstava Archeologie designu v MUD Benešov mapuje krajinu designu optikou archeologie. | Zdroj: Muzeum umění a designu Benešov

Lze na design nahlížet očima archeologie? Co se stane s předměty každodenního používání, když je podrobíme archeologické analýze? Nejen na tyto otázky odpovídá výstava Archeologie designu v Muzeu umění a designu Benešov (MUD*). O tom, proč stojí za to malebné středočeské město kousek od Prahy navštívit, jsme si povídali s kurátorem výstavy Kryštofem Hejným.

Výstavním prostorem pluje mnohoznačná dřevěná architektura, která občas utvoří podstavec vystaveným předmětům, jindy návštěvníka doprovází zúženým schodišťovým průchodem jako tichý společník. Sochařsky komponované dřevěné konstrukce ilustrují sítě vztahů a jejich podprahovou všudypřítomnost všude kolem nás. 

Na křižovatce designu

„Výstava je víceznačná, umožňuje jí procházet čistě s pomocí vizuálních vodítek, v nichž jsou jak architektura, tak grafický design důležitými sdělnými, takřka dalšími plnovýznamovými prvky,“ uvádí Kryštof Hejný a dodává, že expozice dává prostor individuálnímu prožitku a provádí diváka dvěma jasně určenými směry, které si ovšem musí zvolit sám.

Vstup na výstavu Archeologie designu je křižovatkou, na níž se divák musí rozhodnout, jakou cestou se vydá. | Zdroj: MUD*Vstup na výstavu Archeologie designu je křižovatkou, na níž se divák musí rozhodnout, jakou cestou se vydá. | Zdroj: MUD*

Výstavní architektura funguje jako významotvorný prvek v rámci konceptu výstavy. | Zdroj: MUD*Výstavní architektura funguje jako významotvorný prvek v rámci konceptu výstavy. | Zdroj: MUD*

Vstup do samotného výstavního prostoru je tedy umístěn na pomyslném i reálném rozcestí, kde se člověk musí rozhodnout, kam se chce vydat. „Vstup do výstavy na rozcestí poukazuje na jeden ze zásadních, i když těžce uchopitelných bodů v designu, jímž je předání agence mezi designérem a uživatelem vůči zhmotněnému záměru,“ vysvětluje Kryštof. Jedním směrem tedy vede cesta tvůrce, cesta designu jako činného aktu, druhým směrem pak divák jde po cestě kolektivní i samostatné zkušenosti s designem, tedy cestou spotřebitele. Tato cesta zároveň poukazuje na životní putování samotného designu-věci od navržení a výroby po používání věci, které nakonec nevyhnutelně vede k jejímu odložení či vyhození.

Kurátorem výstavy Archeologie designu je Kryštof Hejný. | Zdroj: MUD*Kurátorem výstavy Archeologie designu je Kryštof Hejný. | Zdroj: MUD*

Expozice  výstavy Archeologie designu dává prostor individuálnímu prožitku. | Zdroj: MUD*Expozice výstavy Archeologie designu dává prostor individuálnímu prožitku. | Zdroj: MUD*

S každou jednou věcí je vždy spojeno bezpočet příběhů, které vypráví o její existenci v našem životním prostředí. „Cílem bylo poukázat na skutečnost, že se v designu nalézají uložené informace a že s dějinami konkrétních kusů, předmětů či záměrů se do nich další a další informace ukládají. Jak píšu v samotném začátku úvodního textu v expozici: ‚Věci jsou nositeli příběhů. Design je repozitářem informací,‘“ říká o svém záměru kurátor.

Příběh designu-věci

Každá z věcí, které nás běžně obklopují, totiž o sobě mnoho sděluje – o svém tvůrci, designérovi, o okolnostech výrobního a prodejního procesu, o historických, geografických a politických konotacích svého vzniku a v neposlední řadě sděluje mnoho také o nás, tedy o spotřebitelích, kteří reflektují užívání daného předmětu.

Všechny vystavené předměty se nachází ve sbírce designu MUD. | Zdroj: MUD*Všechny vystavené předměty se nachází ve sbírce designu MUD. | Zdroj: MUD*

Na předměty tedy můžeme jen těžko nahlížet „čistě“ a bez všech těchto sítí vztahů, do kterých jsou zapleteny. A právě využití principů, které jsou pro obor archeologie charakteristické, slovy Kryštofa Hejného „oblast designu pro spotřebitele demokratizuje a současně utváří prostor pro vztahování se k jevům, které se nás přímo dotýkají. Archeologie designu navrací naší všednodennosti dějinný rozměr, opět se stáváme sebe-vědomými činiteli v konkrétním čase, schopni činit politická rozhodnutí“.

Výstava Archeologie designu upozorňuje na skutečnost, že se v designu nalézají uložené informace a že s dějinami konkrétních kusů, předmětů či záměrů se do nich další a další informace ukládají. | Zdroj: MUD*Výstava Archeologie designu upozorňuje na skutečnost, že se v designu nalézají uložené informace a že s dějinami konkrétních kusů, předmětů či záměrů se do nich další a další informace ukládají. | Zdroj: MUD*

Nádražní lavička bez cestujících

Výstava se tedy snaží věci nahlédnout „archeologickým světlem“, které divákům pomáhá osvětlit jejich design v odlišném světle, a zároveň díky tomuto nasvícení třeba i tak trochu poodhalit spletitou síť vztahů a příběhů, které se ke každému jednotlivému předmětu vážou. Například funkcionalistická nádražní lavička, která dlouhá desetiletí sloužila cestujícím k odpočinku při čekání na vlak, je na výstavě nahlížena jako předmět archeologického zájmu a je popsána stručnou charakteristikou typu předmět / datace / autor / materiál / technika. Na druhou stranu ovšem kurátor divákovi nabízí zasazení lavičky do širšího kontextu, tj. okolnosti jejího vzniku, které zároveň odhalují koncepci jejího designu, ale například poukazují také na historickou situovanost v době, v níž vznikala.

Nádražní lavička z vlakového nádraží v Benešově představuje jeden z příběhů ve výstavě. | Zdroj: MUD*Nádražní lavička z vlakového nádraží v Benešově představuje jeden z příběhů ve výstavě. | Zdroj: MUD*

Tyto informace jsou umístěny na „indexové kartě“, kterou disponuje každá vystavená věc a jíž si divák může odnést s sebou. Karta z jedné své strany předmět stroze popisuje jako archeologický artefakt, z druhé strany pak lze nalézt konceptuální rámec, možnou interpretaci a kurátorovu odbornou reflexi dané problematiky.

Spletitost všednosti

Současná Archeologie designu volně navazuje na minulou výstavu pořádanou MUD Benešov: „Předchozí výstava Všednost (2021), byla prvním pokusem pojmenovat ústřední témata sbírky designu od uzavření stálé expozice designu před rekonstrukcí muzea v roce 2017,“ vysvětluje kurátor Kryštof Hejný. Aktuální výstava reaguje na probádání sbírky designu ve správě MUD* a zároveň se pokouší vnést nový pohled na témata obsažená ve sbírce: „Výstava se pokouší navrhnout metodologické uchopení nejen ‚všednosti‘, ale také širší uplatnění myšlenky kriticky reflektovaných vztahů člověka a předmětů v prostoru mimo muzeum.“

Výstava Archeologie designu se pokouší přinést nový pohled na sbírkové předměty MUD Benešov. | Zdroj: MUD*Výstava Archeologie designu se pokouší přinést nový pohled na sbírkové předměty MUD Benešov. | Zdroj: MUD*

Výstava Archeologie designu se pokouší přinést nový pohled na sbírkové předměty MUD Benešov. | Zdroj: MUD*Výstava Archeologie designu se pokouší přinést nový pohled na sbírkové předměty MUD Benešov. | Zdroj: MUD*

Kryštof Hejný zároveň k problematice vystavování jediné sbírky doplňuje: Protože výstava vychází výhradně ze sbírky designu MUD, obsahově inklinuje k sociálním otázkám spojeným se ‚všedností‘, která akcentuje roli uživatele. Fakt tohoto omezení, a tedy i nevyhnutelné deformace celkového sdělení výstavy je přiznán a (snad) proměněn v další zdroj poznání s pomocí dostupných tiskovin.“

Design jen pro otrlé

Jednotlivé karty s takto vyprávěnými příběhy předmětů jednoznačně napomáhají k nové interpretaci, na druhou stranu jsou na pozornost diváka poměrně náročné. Kryštof Hejný si tento fakt dobře uvědomuje: „Sebekriticky mohu říci, že výstava klade na diváka vysoké nároky. Vzhledem k náročnosti textů, jejich objemu a skutečnosti, že na sebe oběma směry navazují a nabízejí se tak kontinuálnímu čtení, je pravděpodobné, že si z výstavy odnese nejvíc již poučený nebo otrlý divák.“ Pokud má nicméně návštěvník chuť se do problematiky skutečně zahloubat, objeví množství nových stimulů a podnětů, které z teorie i „praxe“ designu dělají bezednou studnici poznání.

Krb ve tvaru ryby je ukázkou postmoderního přístupu k designu. | Zdroj: MUD*Krb ve tvaru ryby je ukázkou postmoderního přístupu k designu. | Zdroj: MUD*

Výstava Archeologie designu v Benešově tak sice může být pro diváka poněkud náročnějším bádáním, nabízí ovšem i zajímavou směsici poznatků z českých i evropských dějin designu. Věděli jste například, že známá sifonová láhev vyráběná v československém závodě Kovočas, byla od 50. let nejrozšířenějším produktem svého druhu v Evropě? Zajeďte se podívat do Benešova, ponořte se do neprobádaných hlubin a oprašte své dosavadní znalosti o designu, jeho archeologem totiž může být každý z nás.

Česká sifonová láhev byla ve své době nejvyužívanější lahví v Evropě. | Zdroj: MUD*Česká sifonová láhev byla ve své době nejvyužívanější lahví v Evropě. | Zdroj: MUD*

Článek vznikl v rámci placené spolupráce.

Související

Vysavač ETA Jupiter či vysoušeč vlasů AEG Petera Behrense. Na výstavě Archeologie Designu se představí produkty, které už nová generace nezná
Produktový design

Vysavač ETA Jupiter či vysoušeč vlasů AEG Petera Behrense. Na výstavě Archeologie Designu se představí produkty, které už nová generace nezná

Redakce Czechdesign - 8. 12. 2022 - 3 min.

Malířka, která žije na samotě v švédských lesích, nyní vystavuje v Benešově. Člověk je pro mě jedno z největších tajemství, říká Barbora Kysilková
Ostatní

Malířka, která žije na samotě v švédských lesích, nyní vystavuje v Benešově. Člověk je pro mě jedno z největších tajemství, říká Barbora Kysilková

Tereza Urban - 30. 11. 2021 - 16 min.

Aktuálně z Czechdesign: Benešov hledá vizuální identitu pomocí designérské soutěže
Grafický design

Aktuálně z Czechdesign: Benešov hledá vizuální identitu pomocí designérské soutěže

Jarmila Řehořková - 5. 8. 2021 - 3 min.

Benešov je pro lidi zvenčí špatně uchopitelný, říkají kurátorky výstavy DŮM X MUD. V Muzeu umění a designu řeší architekturu a současnou podobu města
Interiér a architektura

Benešov je pro lidi zvenčí špatně uchopitelný, říkají kurátorky výstavy DŮM X MUD. V Muzeu umění a designu řeší architekturu a současnou podobu města

Magdaléna Rosůlková - 30. 10. 2020 - 12 min.

jelínek
MYP 2024