Veřejný prostor je jedním z klíčových prvků města a městský mobiliář je jeho neodmyslitelnou součástí. Vytvořit mobiliář pro historické město Český Krumlov, jehož veřejný prostor každodenně užívá místní obyvatelstvo společně s mnoha turisty, se tak mohlo zdát nelehkým úkolem. Karlu Matějkovi se však podařilo navrhnout kvalitní a nadčasovou kolekci, která splňuje nejen nezbytnou funkčnost, ale zároveň reflektuje charakter tohoto významného města.
Princip nadčasovosti a moderní tvarosloví
Nový mobiliář pro Český Krumlov navržený Karlem Matějkou byl představen na jaře roku 2022. První část obsahovala lavičku s opěradlem, lavičku bez opěradla, odpadkový koš a stojan na kolo. Druhá část, prezentovaná veřejnosti koncem roku 2022, byla již doplněna o lehátko, parkový stůl, květináč a převlékárnu. Návrh navazuje na historickou podobu tamní lavičky sestávající ze dvou kamenů s překladem. Designem reflektuje princip nadčasovosti, pracuje s moderním tvaroslovím i materiály a respektuje kontext místa a genius loci. Je funkční, dobře zapamatovatelný, a přesto na sebe nestrhává zbytečnou pozornost.
„Jedná se o mou první práci v oblasti městského mobiliáře, přestože prvkům do veřejného prostoru jsem se již dříve věnoval (kinetické křeslo Restless). Nejzajímavější na tomto projektu je komplexita návrhu, který musí vycházet z principů dobrého designu – být funkční, estetický, zároveň nenápadný, nadčasový a v neposlední řadě ekologický. Jednotlivé prvky by měly na sebe vizuálně navazovat a celá kolekce působit uceleným dojmem. Mobiliář v tuto chvíli obsahuje sedm prvků, přičemž některé návrhy mají své podvarianty,“ uvádí designér Karel Matějka.
Kovové části mobiliáře jsou z žíhaného nerezového plechu. Žíháním nerezový plech změní barvu na zlatohnědou a lépe splyne se svým okolím. Dřevěné díly jsou z masivního dubu. Výběr materiálu byl po konzultaci se zadavatelem vybrán tak, aby dobře stárnul a měl co nejmenší nároky na údržbu. Český Krumlov chce v budoucnu využít lokálních zdrojů v podobě městských lesů při dodávání dubových hranolů.
Veřejný prostor a jeho kultivace
Kultivaci veřejného prostoru Českého Krumlova předcházela dlouhá diskuze společně s městským architektem Ondřejem Bustou. „Jako město jsme se stále častěji dostávali do situace, kdy jsme jednali o ceně dodávaného mobiliáře a materiálu na jeho opravu od výrobců, jejichž cenová politika v posledních letech dostala dynamický rozměr. Také jsme se potýkali s problémem, kdy jsme si vyhledali lavičku, která by designem a cenově odpovídala našim představám, neplatilo to u dalších kusů, kterými byly koš či kolostav,“ popisuje začátky městský architekt Ondřej Busta.
Město se tak postupně dostalo k definici jasného zadání, že si městský mobiliář musí umět nejen samo opravit, ale také vyrobit. Nejlépe tedy tak, aby byl snadno zhotovitelný v běžných podmínkách lokálních dodavatelů. „Začali jsme se tak ptát lidí, kteří podobnou myšlenku vlastního městského mobiliáře již úspěšně zrealizovali, jako například město Vodňany, Šlapanice a Praha. Postupně jsme tak získali obraz o tom, koho hledáme – tedy renomovaného designéra s praktickou zkušeností, který bude schopen dodat nejen kvalitní návrh po vizuální stránce, ale také dokumentaci společně s prototypem, které budou funkční a praktické,“ uvádí architekt Busta a dodává: „To vše se nám podařilo najít v Karlu Matějkovi, který vzešel z našeho interního a velmi náročného výběru.“ Samotný návrh je poté výsledkem řady diskuzí s městem, jeho pracovní skupinou a designérem, kdy město kontrolovalo celý proces návrhu.
Nelehký úkol
Karel Matějka tak dostal nelehký úkol, a to vytvořit mobiliář, který svou funkčností a estetickým vyjádřením bude splňovat potřeby nejen místních obyvatel, kteří veřejný prostor Českého Krumlova využívají každodenně, ale také turistů, kteří v historickém městě stráví pouze jedno odpoledne. Také tato polarita hrála velkou roli během projednávání města společně s Ondřejem Bustou. „Kvalita veřejného prostoru měst je naprosto zásadní pro vnímání kvality celku. Veřejný prostor ovlivňuje životy všech, nejen turistů, ale především místních, kteří si přes něj nacházejí cestu a vztah k městu jako takovému. Otázka, zdali se to děje pod značkou UNESCO, by však ve finále neměla být důležitá, protože veřejný prostor je hlavně o kvalitě života lidí, kteří jej užívají teď a tady,“ dodává architekt.
„Přestože se jedná o historické město a je jedno z nejnavštěvovanějších míst v České republice, žijí zde stálí obyvatelé a potřeby těchto dvou skupin jsou odlišné. Veřejný prostor, ale i celé město musí vyhovět těmto dvou aspektům a vhodným způsobem je propojit tak, aby nevznikl skanzen. Nedílnou součástí návrhu tak byla právě úvaha nad využitím mobiliáře jak návštěvníkem, tak obyvatelem města, což vyústilo v podobu, která by měla tyto rozdílné světy propojit,“ uzavírá Karel Matějka.
Po Českém Krumlově je v současnosti rozmístěno přibližně 200 laviček a 300 odpadkových košů. Mobiliář byl prezentován městské radě a posléze veřejnosti v podobě prototypů. K implementaci jednotlivých prvků dochází postupně po etapách.
