Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Tomáš Lesser s vázou Páv | Zdroj: Moser Glassworks Tomáš Lesser s vázou Páv | Zdroj: Moser Glassworks

České sklo opět boduje. Rytec Tomáš Lesser ze sklárny Moser se stal rytířem Řádu umění a literatury

Tomáš Lesser je ryteckým mistrem ve sklárně Moser, jeho rytiny se zvířecími a figurálními motivy jsou obdivované především v Japonsku a na Tchaj-wanu. Za své celoživotní dílo v letošním roce získal titul Rytíř umění a literatury od francouzského ministerstva kultury. O jeho cestě ke sklu, výběru motivů a o vztahu Čechů k rytému sklu si přečtěte v následujícím článku.

Jak jste přišel na to, že chcete dělat sklo?

TOMÁŠ: Já jsem k tomu byl navedený, původně jsem chtěl být malířem. Chodil jsem do lidové školy umění, kde mě vedl akademický malíř František Tumpach, absolvent sklářské školy v Kamenickém Šenově. Ten mi řekl, že bych si měl najít střední školu s uměleckým zaměřením a doporučil mi tu svoji. Prvního dne na škole se rozhodovalo, kdo půjde na jaký obor (malířský, brusičský, rytecký…), přišli ke mně tehdy známí z Ostrova nad Ohří a řekli mi, že budu rytec a basta. Takže jsem šel na jejich doporučení na rytce a nakonec se mi to zalíbilo víc než malba.

Mistr při práci na díle Flaming June | Zdroj: Moser | Foto: Marek SedlákMistr při práci na díle Flaming June | Zdroj: Moser | Foto: Marek Sedlák

Proč jste si vybral Moser? Můžete si zvolit motivy rytin, které vytváříte?

TOMÁŠ: Moser je jediná sklářská firma poblíž Ostrova, takže jsem šel logicky tam. Předtím jsem ještě dva měsíce pracoval pro jednoho soukromníka v Kamenickém Šenově, ale ta spolupráce moc nefungovala. Co se týče motivů, musí rytec napřed projít základním výcvikem – pět let jsem dělal růžičky a podobně, než jsem se dostal k tomu, co mě vážně baví. Mistr rytec, Vladimír Skála, mě několikrát načapal, jak si po práci zkouším vlastní věci (portréty a podobně), což se mu líbilo. Občas mi dal nějakou zajímavější práci, až jsem se nakonec vypracoval na jeho úroveň, stejně se ale pořád ještě učím. Většina produktů Moseru je vyráběná na zakázku, přičemž největším odbytištěm rytého skla je Tchaj-wan. Každý rok si kupují novou kolekci, dostáváme tedy příležitost najít si vlastní motiv, který by na skle vypadal dobře a zkoušíme, zda se jim bude líbit. 

Jak se liší východní trh od našeho co se motivů týče?

TOMÁŠ: V Japonsku a na Tchaj-wanu mají hodně rádi historické motivy a zvířata nebo třeba barokní klasiku. Paradoxně jejich vlastní motivy, jako třeba pagody, vůbec nechtějí, zajímají je vyloženě evropské motivy. Moderní rytina si naproti tomu svého zákazníka musí teprve najít. U nás se na ryté sklo ještě učíme, máme rádi jednoduchost, užitkové sklo, každá oblast má zkrátka svá specifika. Drahé kusy skla se v Česku ještě moc neprodávají.

Oblíbená váza s motivem Páva, kterou Tomáš Lesser navrhl a vyryl. | Zdroj: Moser.comOblíbená váza s motivem Páva, kterou Tomáš Lesser navrhl a vyryl. | Zdroj: Moser.com

Jak dlouho vytvoření rytého motivu trvá?

TOMÁŠ: Je to různé, například Flaming June je práce, která trvala několik měsíců s tím, že na ní člověk pracuje 8 hodin denně. Podmořský svět na druhou stranu není tak časově náročný, i když si to hodně lidí myslí. Vždycky se těším, když dostanu nový motiv a umělecky se na něm vyřádím. Když člověk dělá sérii 100 kusů rytého skla, tak ten stý kus už ho tak nebaví.

Díky spolupráci s Moserem hodně cestujete. Vyjíždíte na prezentace, výstavy, ryjete na akcích přímo pro zákazníky. Jak to vnímáte? Máte tuhle součást práce rád?

TOMÁŠ: Mám to rád i nemám. Člověk vidí kus světa, navíc lidé na východě hodně oceňují naši práci. Byl jsem snad sedmnáctkrát v Japonsku, čtyřikrát v Číně, pětkrát v Rusku, na Tchaj-wanu dvakrát, už ani nevím. Většinou tyhle akce pořádá nějaký zástupce nebo distributor Moseru v zahraničí. Ti si vyberou rytce, uspořádají výstavu a pozvou zákazníky, kteří na zakoupené produkty získají originální rytinu, monogram a podobně. Rád jezdím do Japonska a na Tchaj-wan, máme tam velké výstavy a prezentační večery, při příchodu rytci tleskají a velmi oceňují ruční práci.

Rytina Flaming June podle stejnojmenného obrazu Fraderica Leightona z roku 1895 | Zdroj: Moser.comRytina Flaming June podle stejnojmenného obrazu Fraderica Leightona z roku 1895 | Zdroj: Moser.com

Dostal jste teď ve spolupráci s Comité Colbert ocenění Chevalier des Arts et des Lettres (Rytíř umění a literatury) od francouzského ministerstva kultury, jak to vnímáte?

TOMÁŠ: Byl jsem nominovaný vedením sklárny, aniž bych to věděl. Poté mi volala paní z francouzského velvyslanectví, že mi bylo uděleno tohle ocenění a mně spadla brada. Vnímám to ale jako poctu pro celou sklárnu, je to rozhodně zásluha více lidí. Je to pro mě překvapením, jelikož jsem v oboru pořád relativně krátce, myslím si, že v Moseru máme i rytce, kteří by si to ocenění zasloužili víc.

Máte nějaký motiv, který byste chtěl vytvořit, kdybyste měl úplně volnou ruku?

TOMÁŠ: Těch motivů je hodně, ale byla by to často práce třeba na tři měsíce a to by pak nikdo nezaplatil a v Moseru musíme dbát i na ekonomickou stránku věci. Příležitost, kdy mám úplně volnou ruku, je ale Sympozium rytého skla v Kamenickém Šenově, to je pro mě vždycky jako dovolená. Trvá týden, navštěvují se dílny, setkávají se rytci, jsou přednášky, prezentace výrobků i skláren a na konci je výstava v místním muzeu. Tam nejsem omezený trhem, můžu do skla promítat vlastní nápady.

Galerie

Další články