Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Petr Sís, mozaika pro newyorské metro, pohled na část mozaiky u vstupu na 86 ulici, 2005 Petr Sís, mozaika pro newyorské metro, pohled na část mozaiky u vstupu na 86 ulici, 2005

České a slovenské sklo v exilu

České a slovenské sklářství patří vedle hudby mezi nejproslulejší kulturní aktivity našich zemí již od středověku. Jak se uvádí v odborné literatuře, nic nás tak neproslavilo v zahraničí jako právě sklo.

Byla to nekonečná ztráta vysoce schopných lidí–sklářů, již opustili naši zemi během staletí. Toto množství sklářských mistrů v exilu šlo do desítek tisíc. Pro české sklářství to byla škoda, protože tito lidé představovali vysoce hodnotnou populaci. Jen inteligentní, pružní a zkušení lidé měli kuráž emigrovat mimo své rodné prostředí.

Karel Hetteš, 1957

Ačkoliv je po celém světě pořádána řada výstav českého skla, bývá zde akcentována zejména tvorba těch, kteří zůstali doma. Málo se však ví o sklářských výtvarnících, kteří vlast opustili a šířili slávu svého umění v zahraničí. Mnozí z nich naprosto zásadně ovlivnili umělecký vývoj discipliny například v USA, Austrálii, Francii nebo Belgii a jejich tvorba se stala součástí tamních národních kultur. Za všechny lze zmínit na výstavě zastoupené Jána Zoričáka, Stanislava Meliše, Jana Adama, Pavla Molnára, Miloslavu Svobodovou Wyckmans či Petra Síse.

Jedinečnost tohoto projektu spočívá ve dvou směrech. Za prvé přináší téma, které dosud nebylo zpracováno a má tedy velkou informativní hodnotu pro obor jako takový, za druhé nabízí atraktivní přehlídku 75 unikátních sklářských děl. Tvarovou a barevnou rozmanitost exponátů ocení nejen znalci a příznivci umění všech národností, ale i laická veřejnost. Kromě dekorativního, či užitkového skla (číše, poháry, vázy, talíře atd.) jsou zde prezentovány skleněné objekty, plastiky či mozaiky. V expozici se také můžete setkat se širokou škálou technik zpracování skla, jako je sklo lité, foukané, broušené, lepené, řezané, ryté, malované, hutnicky tvarované, leštěné, laminované, pískované, tavené atd.

Výstava a odborný katalog, který výstavu doprovází a který vydala Moravská galerie v Brně a nakladatelství Kant v Praze, tematicky navazují na knihu České sklo vydané nakladatelstvím Gallery v Praze (2001), jež byla oceněna titulem Nejkrásnější kniha roku 2001.

Projekt vznikl na základě grantu „Československé sklo v exilu“, uděleného autorce Britskou akademií v Londýně v roce 2005.

Symbolickou hranici mezi užitým a volným uměním překročilo domácí sklo koncem 50. let. Byla to revoluční změna, kterou lze v krátkosti vysvětlit tím, že velmi kvalitní, vzdělaní, tvořiví a inteligentní lidé neměli šanci se realizovat v podmínkách socialistické poválečné ekonomie. Zestátněné sklárny zásobovaly vnitřní trh obrovským množstvím levného domácího skla a nezajímaly se vůbec o produkování nových návrhů. Vedení továren se nemuselo obávat zahraniční konkurence, protože domácí trh byl plně řízen státem a zvenku byl nedobytný. Tak proč vytvářet něco, co nebylo potřeba, bylo riskantní, časově náročné a pro provoz masové výroby drahé? Návrhy nových vzorů vznikaly víceméně pouze pro soutěže organizované státem při příležitosti různých výročí a průmyslových výstav, proto byly všechny tyto úžasné nápady realizované pouze v prototypech. Ty, které získaly významná zahraniční ocenění, tak skončily maximálně v muzejních sbírkách. Do výroby bylo přijato méně než jedno procento všech návrhů. Důsledkem této situace zahájili hluboce frustrovaní umělci individuální tvorbu skleněných objektů – ateliérovou experimentaci – pro kterou našli odbyt v zahraničí, zejména v USA, Japonsku, Francii, Německu a Holandsku.

V jiných zemích došlo ke vzájemnému prolnutí takzvaného volného a užitého umění přirozeným vývojem, ovšem s téměř dvacetiletým zpožděním. Prakticky od té doby nepřestávají být sklářské experimenty z Čech a Slovenska předmětem obdivu, nápodoby a sběratelskou komoditou po celém světě. Přispěly k tomu i práce emigrantů, eventuálně těch, kteří zásady tvorby česko-slovenského skla přijali a rozšířili je ve světě.

Slovo „exil“ v titulu projektu je symbolické, vztažené spíše ke sklářským teritoriálním idejím, které se ocitly „venku“, než k politickým okolnostem emigrace. Projekt prioritně nezkoumá politickou stránku odchodu jednotlivých osobností do zahraničí. Politické a osobní souvislosti jsou uváděny pouze je-li to důležité k objasnění základních informací nebo vzhledem k historickému pozadí. Skláři ve 20. století opouštěli zemi z mnoha důvodů: kvůli politickým problémům, touze po svobodě a dobrodružství, manželství s milovaným partnerem, anebo se jednoduše vrátili do svých domovů, protože přišli do Československa jen studovat.

Hlavním kritériem výběru zastoupených autorů a děl není ani české nebo slovenské občanství, a dokonce ani místo narození v Čechách nebo na Slovensku. Je to především styl vyjadřování a profesionální přístup k práci ve skle, jež umělci získali a přijali během svého života a studia v bývalém Československu. Národnostní pohled na problematiku nebyl pro výběr důležitý, projekt se zabývá především historií umění ve skle a vývojem jeho forem.

Díky uvedeným kritériím náš projekt nereprezentuje osobnosti soudobého skla, které se sice v teritoriu Československa narodily, ale opustily ho jako malé děti. Ti byli jako skláři ovlivněni jiným prostředím a jejich sklářské koncepce už nevycházely ze duchovního a kulturního klimatu někdejšího domova, tj. Československa.

Naopak – na výstavě i v publikaci se setkáme s pracemi umělců jiného než českého a slovenského původu, jako je například Latchezar Boyadjiev (Bulharsko), Angela Thwaites (VB) a Jeronim Tišljar (Chorvatsko). Ať už v Československu studovali, anebo se s českými idejemi skla setkali jinou formou, jsou jimi bezesporu významně ovlivněni. Mnozí z nich jsou v přímém profesionálním kontaktu s českými dílnami, kde svou produkci realizují.

Všichni umělci, o nichž naše výstava i publikace pojednává, a je jich celkem dvacet tři, významně rozšířili ideje českého a slovenského skla v cizině. Někteří dokonce změnili profil sklářských uměleckých scén ve svých nových působištích.

Uměleckoprůmyslové muzeum Moravské galerie v Brně, Husova 14, výstava potrvá od 31. srpna 2007 do 6. ledna 2008

Galerie