Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek

Česká muzea na rozcestí. Představujeme 3 nejlepší a 3 nejhorší vizuální identity

Když dva dělají totéž, není to totéž. Toto přísloví platí bohužel i v případě českých muzeí. Na začátek je nutné podotknout, že kvalita vizuálního stylu instituce nemusí nutně odpovídat kvalitě jejích expozic, první dojem ovšem není radno podceňovat. Níže představujeme ukázky tří ne příliš šťastných vizuálních stylů, následované třemi tentokrát až vzorovými příklady – inu, posuďte sami.

Regionální muzeum v Litomyšli

Litomyšl je poslední dobou ve středu zájmu a právoplatně se o ní hovoří jako o hlavním městě současné české architektury – i budova Regionálního muzea byla revitalizována podle projektu architekta Josefa Pleskota a následně oceněna jako Muzejní počin roku 2014 v soutěži Gloria musaealis. Je ovšem zarážející, že muzeum, které má takto kvalitní zázemí a prezentuje stálou sbírku s názvem „Litomyšl – město kultury a vzdělanosti“, selhává, co se vizuální prezentace týče.

Spojení písmen R a M je u regionálních muzeí obecně spíše nešťastné, podobně jako jejich celková prezentace. V případě Litomyšle však rozmístění iniciál i modro-červená kombinace barev působí velmi lacině a pocitově snižují úroveň muzea ještě před samotnou návštěvou. Internetové stránky v barvách trikolory jsou sice poměrně přehledné, jejich design však celkovému dojmu nepřidává. Rušivé jsou rovněž časté ikonky odkazující např. na hodnotící web do-muzea.cz či Český systém kvality služeb.

Logo a webové stránky Regionálního muzea v Litomyšli | Zdroj: www.rml.czLogo a webové stránky Regionálního muzea v Litomyšli | Zdroj: www.rml.cz

Keplerovo muzeum

U muzeí věnovaných jednotlivým osobnostem se setkáme buďto s logem v podobě stylizovaného portrétu či s odkazem na práci autora. U Keplerova muzea se jedná o druhý případ - logo od Kateřiny Kerelové sestává ze tří kruhu, které znázorňují Mars, Zemi a Slunce. Toto uspořádání bylo vybráno proto, že symbolizuje opozici Marsu kterou se Johannes​ Kepler zabýval v době svého pobytu v Praze. Samotná symbolika obsažená v logu je jistě nosná, problematické je její přenesení do praxe, kdy by tyto tři barevné kruhy po odstranění doplňujícího textu mohly klidně sloužit jako logo zcela odlišné instituce.

Největším problémem je ovšem to, že logo není adekvátně zapracováno do dalších prvků vizuální identity, což je bohužel dáno tím, že Kateřina Kerelová navrhla pouze logo a čtyři propagační plakáty. Jiného autora mají webové stránky a letáček muzea, dalšího poté vstupenky. Ty navrhl Vojtěch Sedláček, byl na nich ciferník pražského orloje s časem prodeje vstupenky a renesanční mapa hvězdné oblohy. Bohužel je toto kombinování autorů u nás poměrně časté a zpravidla nedopadá dobře. 

Vizuální identita je v současné (převážně online) době klíčová – je často tím prvním, co člověk vnímá, pokud si nějakou instituci vyhledává. Funkční a estetický design zde pomáhá udržet návštěvníka i oslovit další zájemce o danou problematiku. Je tak důležité, aby se instituce nad tímto aspektem svého působení zamyslely a svou vizuální prezentaci svěřily do rukou jednoho experta či jedné agentury. Jedině tak bude výsledek koherentní a instituce podle své vizuality snadno rozpoznatelná a zapamatovatelná.

Logo a leták k výstavě Keplerova muzea v Praze | Zdroj: www.keplerovomuzeum.czLogo a leták k výstavě Keplerova muzea v Praze | Zdroj: www.keplerovomuzeum.cz

Národní technické muzeum

Národní technické muzeum v Praze existuje již od roku 1908 a spravuje největší českou muzejní sbírku technického charakteru. NTM je naneštěstí příkladem toho, jak dokážou muzejní instituce zamrznout v čase, přičemž tato více jak stoletá instituce, která spravuje na 75 000 sbírkových předmětů má rovněž logo, které vypadá, jako by pamatovalo minulé století – je hutné, tvořené nepřehlednou směsicí tlustých čar, které navíc snižují jeho čitelnost. Autorem loga a jeho manuálu je Miroslav Střelec, mimo jiné autor loga Muzea umění Olomouc z let 1993-2014. Úvodní strana webových stránek NTM popravdě nepůsobí o moc lépe – fotografie s barevnými poloprůhlednými boxy s textem už se zkrátka nenosí.

Nejvíce fascinující je ovšem fakt, že na tyto nedostatky je dlouhodobě upozorňováno. Redesignu vizuálního stylu a návrhu nových expozic se v roce 2007 věnovali studenti grafického designu na UMPRUM, v roce 2009 bylo vypsáno výběrové řízení, jehož vítězem se stal Jan Schicker a v roce 2017 se poté redesignu v rámci své diplomové práce věnoval i Michael Dolejš. Logo však nikdy nebylo změněno a můžeme tak pouze doufat v lepší zítřky.

Logo a webové stránky Národního technického muzea | Zdroj: www.ntm.czLogo a webové stránky Národního technického muzea | Zdroj: www.ntm.cz

Muzeum umění a designu Benešov

Kvalitní vizuální identity poté najdeme zejména u uměleckých institucí. Dobrým příkladem je Muzeum umění a designu Benešov, které se zaměřuje převážně na české umění a design druhé poloviny 20. století. Grafika a grafický design, který je hojně zastoupen ve zmíněné sbírce, je reflektován rovněž ve vizuálním stylu – je čistý, srozumitelný, postavený na typografii.

Za zmínku stojí rovněž rekonstrukce prostor muzea pod vedením architektonického ateliéru Marcely Steinbachové v roce 2018, jejíž práci můžete znát např. z pražského Kina Aero či z koncepce stálé expozice výše zmíněného Národního technického muzea. V Benešově vytvořila novou koncepci prostor výstavních sálů, došlo i na kavárnu s čítárnou – designové židle jsou zde naprostou nutností. 

Logo a webové stránky Musea umění a designu v Benešově | Zdroj: www.mudbenesov.czLogo a webové stránky Musea umění a designu v Benešově | Zdroj: www.mudbenesov.cz

Museum Kampa

Museum Kampa spravuje hned tři objekty: Sovovy Mlýny, Werichovu vilu a letohrádek Portheimka, proto zde hraje prim sjednocení jejich vizuálního stylu tak, aby byly jednotlivé budovy jasně vizuálně propojené. Před tento nelehký úkol byl postaven Michal Kupilík a obstál na výbornou – vizuální styl je jednoduchý, čistý a veskrze moderní. Tvar logotypu odkazuje ke skleněné krychli ve střeše Sovových mlýnů, jejíž umístění prosadila Meda Mládková po dlouhých přích s památkáři v roce 2002. Příjemná je i podobnost webových stránek objektů, které jsou odlišené pouze poměrem černé a bílé barvy, přičemž navigace v nich zůstává stejná.

Na zváženou je pak ale podobnost loga například s tím pražského Vnitroblocku, které je tomu „kampovskému“ nápadně podobné.

Logo a webové stránky Musea Kampa (Sovovy mlýny) | Zdroj: www.museumkampa.czLogo a webové stránky Musea Kampa (Sovovy mlýny) | Zdroj: www.museumkampa.cz

Galerie výtvarného umění v Ostravě

A do třetice umění. Přesuneme se ovšem více na východ – do Ostravy!!! Jistě jste rozpoznali narážku na logo města Ostravy se třemi vykřičníky od studia Najbrt a u velkých jmen českého designu zůstaneme i pokud se budeme bavit o vizuálním stylu Galerie výtvarného umění v Ostravě (GVUO), jehož autory jsou ostřílení grafičtí designéři Robert V. NovákZuzana Burgrová.

Logo i celý vizuální styl působí hutně a výrazně – na webových stránkách upoutá např. výrazný oranžový box upozorňující na aktuální dění. Jeho kvalitu poté dokládá i ocenění v soutěži Czech Grand Design 2018, kde v kategorii grafický designér roku vynesl své autory na stupně vítězů. Robert V. Novák přitom mluví o tom, že hlavním úkolem zde bylo hovořit současným grafickým jazykem. Zmiňuje také, že navržená grafika má dvě polohy – strohou na propagačních materiálech galerie a živější, kdy grafický design interaguje s individuální výstavou a jejím tématem.

Logo a webové stránky Galerie výtvarných umění v Ostravě | Zdroj: www.gvuo.czLogo a webové stránky Galerie výtvarných umění v Ostravě | Zdroj: www.gvuo.cz

Galerie

Další články