Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Daniel Fišer se podílel na designu mobilního Chanel Art Pavilionu, který byl umístěn v prominentních lokalitách v New Yorku, Paříži, Hong Kongu a Tokiu. | Zdroj: Zaha Hadid Architects, archiv Daniela Fišera Daniel Fišer se podílel na designu mobilního Chanel Art Pavilionu, který byl umístěn v prominentních lokalitách v New Yorku, Paříži, Hong Kongu a Tokiu. | Zdroj: Zaha Hadid Architects, archiv Daniela Fišera

Česká města potřebují stavby od světových architektů. Praha je nejkrásnější město na planetě, říká Daniel Fišer ze Zaha Hadid Architects

Po ukončení studia na UMPRUM poslal do ateliéru Zahy Hadid své portfolio. Pozvali ho na pohovor a hned druhý den nastoupil do práce. Dnes, o šestnáct let později, pracuje Daniel Fišer ve studiu Zaha Hadid Architects v Londýně na pozici Senior Associate a na kontě má mimo jiné takové projekty jako stavbu luxusní soukromé rezidence poblíž Moskvy, design terasovitého náměstí na Kypru, design vědeckého výzkumného centra v Rijádu nebo návrh Muzea etnografie v Budapešti. Mezi jeho nejnovější projekty patří dvě stanice metra v norském Oslu.

Co byste označil za svůj kariérní zlom?

DANIEL: Pamatuji si na silný moment během jedné ze svých cest na dozorování první stavby, na které jsem dělal. Kostra nosné konstrukce tehdy dosáhla nejvyššího bodu a první část sklobetonové skořepiny byla nainstalována, takže bylo možné začít číst siluetu organických tvarů té stavby a mně došlo, že pokud se člověk dostatečně odhodlá a nepoleví, je opravdu možné cokoliv. Skvělé bylo v ten moment cítit, že stejné nadšení sdílel i klient a stavaři. Bylo to pro všechny velmi inspirativní a společná večeře po kontrolním dnu byla velmi bujará. Šlo o stavbu soukromé rezidence poblíž Moskvy umístěné v hlubokém lese, jejíž vrchní část se vznáší nad vrcholky stromů 30 metrů nad zemí a nabízí jedinečné dálkové výhledy na divokou přírodu v okolí.

Na čem aktuálně pracujete?

DANIEL: Pracuji se svým týmem na dvou stanicích metra v Oslu v Norsku. Jedna stanice je inspirovaná ledovcovými jeskyněmi a ta druhá pak nabízí uživatelům neobvyklý zážitek oblohy pod zemí. Ta obloha se neustále mění, interpretuje totiž meteorologické podmínky nad zemí. To znamená, že během zimních měsíců, kdy je nad zemí už tma, v nástupní hale ještě zapadá slunce, nebo když venku sněží, je nástupní hala prozářená atmosférou bezoblačného jarního dopoledne. Těch variant atmosféry je nekonečné množství, jelikož se generují na základě real-time dat o povětrnostní situaci, o síle větru, podle ročního období a také podle pozice vlaku, který do stanice přijíždí, a toho, který zrovna odjel. Každý zážitek v tomto prostoru je tedy unikátní, při každé návštěvě se můžete těšit na úplně jinou a úplně novou atmosféru.

Večerní vizualizace stanice metra Fornebuporten v Oslu v Norsku | Zdroj: Zaha Hadid ArchitectsVečerní vizualizace stanice metra Fornebuporten v Oslu v Norsku | Zdroj: Zaha Hadid Architects

Co musí český tvůrce udělat pro to, aby byla jeho práce známá za hranicemi? Co bylo rozhodující konkrétně u vás?

DANIEL: Myslím, že je potřeba uvažovat jak v lokálním, tak v mezinárodním měřítku a udržovat si přehled o tom, co se odehrává jak doma, tak i na celoplanetární úrovni. Věřím, že je přínosné, když je tahle znalost kontextu, klidně i podvědomě, aplikovaná během tvůrčího procesu. Ideální výsledek má pak mnoho vrstev a je tak na jednu stranu univerzálně čitelný a na druhou si udržuje jistou magii, která je zakódovaná v těch vrstvách, jež jsou inspirovány místem vzniku a jeho specifickou kulturou.

Je podle vás pro české tvůrce obecně cílem dostat svou práci do zahraniční, nebo některým může český trh stačit?

DANIEL: Nevidím důvod, proč by nebylo možné světově tvořit z Česka. Podle mě je ale naprosto zásadní přivést na český trh zahraniční tvůrce. To znamená vyhlašovat soutěže, které mají kvalitní formát, a jsou tudíž atraktivní pro týmy z celé planety. To přinese neobvyklé pohledy na věc a nová řešení, která by nevznikla, pokud by se vše dělalo zajetou lokální metodou. Můj názor je, že česká města potřebují stavby od světových ateliérů, jelikož lokální tvorba na to pak bude reagovat a dojde k dialogu, ze kterého budeme těžit všichni. Je potřeba svěží vítr ze všech světových stran, který ve spojení s místním geniem loci vytvoří ideální podmínky pro vznik něčeho zcela jedinečného. A místní studia, která se těchto mezinárodních soutěží účastní, jsou pak logicky více exponovaná i v rámci mezinárodního trhu, a tím se zvyšuje jejich šance na získání zakázky v zahraničí.

Ranní vizualizace stanice metra Fornebuporten v Oslu v Norsku | Zdroj: Zaha Hadid ArchitectsRanní vizualizace stanice metra Fornebuporten v Oslu v Norsku | Zdroj: Zaha Hadid Architects

Platí podle vás to, že když je něčí tvorba uznávaná v zahraničí, nemusí se paradoxně setkat s takovým úspěchem v tuzemsku?

DANIEL: Doufám, že tohle už je opravdu minulostí. Neprospívalo to nikdy nikomu.

Byla by vaše tvorba stejná či podobná, kdybyste působil celou dobu v Česku? Co by bylo odlišné?

DANIEL: Určitě by byla odlišná, protože těch šancí pracovat na projektech světového měřítka bylo dlouhou dobu v České republice minimálně, jelikož kvalitních soutěží bylo minimálně. A je skvělé teď sledovat, jak se to pomalu, ale jistě mění a začínají se vyhlašovat špičkové soutěže, které jsou atraktivní i pro zahraniční studia.

Které soutěže máte třeba na mysli?

DANIEL: Nejčerstvějším příkladem je soutěž na Vltavskou Filharmonii, která má podle mého názoru skvěle zpracované zadání a do které jsem náš ateliér samozřejmě přihlásil.

Myslíte si, že lokalita vybraná pro Vltavskou Filharmonii je vhodná?

DANIEL: Rozhodně. Za prvé se nachází na hraně Vltavy, čímž je bezprostředně zapojená do příběhu celého města. Za druhé pak přeměna této lokality odstartuje transformaci celého bubenského brownfieldu, a v tom má obrovský potenciál.

Jak vás život v zahraničí ovlivnil?

DANIEL: Jak profesně, tak osobně rozhodně názorovou pluralitou.

Soukromá rezidence Capital Hill u Moskvy byla Danielovou první stavbou ve studiu Zaha Hadid. | Zdroj: Zaha Hadid ArchitectsSoukromá rezidence Capital Hill u Moskvy byla Danielovou první stavbou ve studiu Zaha Hadid. | Zdroj: Zaha Hadid Architects

Má život a práce v zahraničí podle vás nějaké nevýhody?

DANIEL: Rodiče, sestra a kocour žijí v pražských Kobylisích, které jsou od londýnského Hackney tisíc kilometrů daleko, takže se vídáme méně často. To samé platí o mých nejbližších přátelích, které znám již od střední školy. Na druhou stranu, když už se vidíme, tak si vyhradíme několik dní, během kterých se na sebe navzájem opravdu soustředíme, což by možná tak nebylo, kdybychom se potkávali častěji. A rozhodně mi chybí Praha. Měl jsem to štěstí toho procestovat hodně a upřímně si myslím, že Praha je nejkrásnější město na planetě. A má obrovský potenciál tu svou jedinečnou atmosféru ještě prohloubit.

Jaké jsou naopak výhody?

DANIEL: Obrovská škála kultur, názorů, pohledů na věc, způsobů přemýšlení. Myslím, že Londýn je opravdový babylon v tom nejlepším slova smyslu. Místo, kde se to všechno mísí a přetavuje do zcela unikátní energie.

Morpheus Hotel v Macau | Zdroj: Zaha Hadid ArchitectsMorpheus Hotel v Macau | Zdroj: Zaha Hadid Architects

Jaké rozdíly spatřujete mezi českou scénou a tou v zemích, s nimiž máte zkušenost?

DANIEL: Záleží na konkrétní zemi, podle toho, na kterém projektu pracuji, a s jakým klientem tudíž komunikuji a kam lítám na jednání a stavbu. Spíš bych rád zmínil, co ty rozdíly maže. Musím říct, že český smysl pro humor je velice univerzální nástroj, díky němuž jsem schopen kdekoli na světě navázat s druhou stranou vztah mnohem rychleji než při použití klasických společenských formalit.

Co vám život v zahraničí dal a vzal?

DANIEL: Já to nevnímám jako pozitiva versus negativa. Je to prostě cesta, kterou jsem se vydal, a díky kombinaci úsilí, štěstí a náhody mě ta cesta dál naplňuje a za to jsem vděčný. A jako bonus si užívám Prahu jak očima rodáka, tak také očima turisty. Pokaždé, když se v Česku stavím, vyhradím si alespoň jeden den na to, abych město znovu „objevil“.

Další články