Češi umí ocenit mystiku a tajemnost, myslí si malířka Markéta Kolářová, která svůj osobní i pracovní život dělí mezi Filipíny a Prahu

Markéta Kolářová se narodila ve Svitavách, žije a tvoří v Praze. | Foto: Anna Organova / zdroj: archiv autorky Markéta Kolářová se narodila ve Svitavách, žije a tvoří v Praze. | Foto: Anna Organova / zdroj: archiv autorky

Umělkyně velkých pláten, které nechybí chuť a odvaha prorazit za hranice Evropy. Své další kroky vidí nadaná výtvarnice Markéta Kolářová, oceněná mimo jiné druhým místem Ceny kritiky za mladou malbu, v Asii, kde navazuje spolupráce s místními galeriemi. Do exotických krajin se vrací znovuobjevovat mystické příběhy a hledá inspiraci ve zdejší přírodě. Nová poznání a spirituální dynamiku mísí na plátnech s českou perspektivou. Jaké zkušenosti si z navštívených míst autorka přinesla? A proč právě Čechy oslovuje umění, které je zahaleno tajemstvím?

Poznání v cizích krajinách 

Od počátku tvorby se Markéta Kolářová, absolventka AVU v ateliéru Malba III. pod vedením Michaela Rittsteina, později pod vedením Josefa Bolfa, věnovala zobrazování mysticko-fantaskních a mytologických světů. Proto ztvárňuje postavy a přírodu, které jsou zastřené a melancholické. Ve svých obrazech odkrývá snové reálie, které diváka vybízejí k objevování svého vnitřního já. „Vždy mě oslovovaly obrazy výtvarníka Jana Preislera (autor byl představitelem uměleckého proudu českého symbolismu, pozn. red.) a velkou inspirací jsou pro mě cesty do cizích krajin,“ říká talentovaná rodačka ze Svitav, která v současné době žije střídavě na Filipínách a v Praze. Aktuálně vystavuje v Gravity Space galerii v Manile a do 15. 3. 2024 také v Curator Contemporary na Malé Straně. V dubnu ji čeká sólová výstava v Yidi galerii v Hongkongu.

Tvorbou prostupuje melancholická poloha, abstrahované figury a tváře. | Zdroj: archiv autorkyTvorbou prostupuje melancholická poloha, abstrahované figury a tváře. | Zdroj: archiv autorky

Kdy a kam jsi poprvé vycestovala za exotikou a jak tě zkušenost ovlivnila v tvorbě?  

MARKÉTA: Poprvé jsem navštívila Peru před sedmi lety. Výběr destinace byla náhoda. Tehdy jsem studovala ve 4. ročníku na AVU a dostala jsem kontakt na paní, která žila poblíž Iquitos, což je město uprostřed džungle. Strávila jsem tu měsíc a pozorovala život místních, byla svědkem tamních rituálů a praktikování šamanismu. Od té doby se mi proměnilo vnímání tvorby a dostala jsem touhu skrývat do námětů svých děl duchovní rozměr. 

Začala jsem se zajímat o téma propojování lidského těla a mysli s krajinou, a tak se na plátnech objevoval neurčitý a fantazijní svět, ve kterém si může divák mnohé domyslet. Byl to zlom, kdy se začal utvářet můj malířský rukopis. Vyústilo to až k malbě abstraktních krajin s figurálními motivy. Bytosti ve svých malbách nazývám patrony nebo proroky, což souvisí s mým představováním minulosti nebo naopak budoucnosti. 

Na pražské AVU studovala Markéta Kolářová v malířských ateliérech profesora Michaela Rittsteina a Josefa Bolfa. |  Foto: Anna OrganovaNa pražské AVU studovala Markéta Kolářová v malířských ateliérech profesora Michaela Rittsteina a Josefa Bolfa. | Foto: Anna Organova

Tvá poslední cesta mířila na Filipíny, kde nyní střídavě žiješ. Tváře žen jsou na plátnech najednou rozpoznatelné a ostré, což je v tvém pojetí neobvyklé. 

MARKÉTA: Ano, malba z Filipín je i barevně pestrá. Zaměřila jsem se na konkrétní části těla, především na tváře. Malba je i o něco kontrastnější, jelikož jsem použila novou techniku pomocí vykrývání pásek, která vytváří hru s plánem. Stále si námět zanechává tajemnou atmosféru, nicméně jsem ovlivněna místní barevností, světlem a okolím. Obraz se přirozeně formuje jinak. Proměňuje se hra se světlem. Když jsem se vrátila zpět do Česka, působily na mě obrazy příliš barevně, protože ve zdejších podmínkách tvořím přirozeně v melancholičtějších tónech. 

Když třeba porovnám filipínskou tvorbu s tvorbou před dvěma lety, v níž jsem se zaměřovala také na tváře, jež lemují tiáry, jsou aktérky různých rituálů – madony, královny, kněžky – výrazově nerozpoznatelné, neukazují konkrétní emoci, pouze nám zprostředkovávají zkušenost ze sakrálního světa. Cílem bylo vytvořit obličej, kde si divák dosadí do tváře vlastní emoce. 

Díla, která vznikla na Filipínách, se vyznačují pestrou barevností a konkrétními lidskými tvařemi. | Zdroj: archiv autorky Díla, která vznikla na Filipínách, se vyznačují pestrou barevností a konkrétními lidskými tvařemi. | Zdroj: archiv autorky

Propojování oduševnělých světů 

Jak se promítají asijské zkušenosti v tvorbě, která vzniká ve tvém libeňském ateliéru v Praze? 

MARKÉTA: Svůj ateliér miluji a cítím se v něm bezpečně. Je to místo, kam se ráda vracím. Třídím si tu myšlenky a nové vjemy z cest pak konstruuji do nových souvislostí a promýšlím do hloubky. Propojování paralelních světů s mým vnitřním mě v tvorbě fascinuje a zajímá nejvíce. 

Výsledkem jsou melancholické velkoplošné krajiny, které se navrací do středoevropské atmosféry, kde jsou bytosti opět rozostřeny. Zároveň jsem velkým formátům dopřála clonu, aby byly bytosti na obrazech chráněné před přímým pohledem v podobě paravánu. Prvně jsem paraván instalovala na skupinové výstavě Dragon fruit. Výstava prezentovala díla Laury Limbourg a Jana Herese, která mapovala Asii v naší tvorbě. V nejnovějším paravánu najdete inspiraci Japonskem a malbu na hedvábí. V dalším jsem vycházela z architektury filipínských budov v provinciích, které mají praktickou konstrukci, jež je oproštěna od dekoru, jelikož nikdy nevíte, kdy přijde ničivý tajfun. 

Markéta Kolářová přistupuje k malbě jako k určitému druhu osvobozujícího rituálního aktu. | Foto: Anna OrganovaMarkéta Kolářová přistupuje k malbě jako k určitému druhu osvobozujícího rituálního aktu. | Foto: Anna Organova

Vraťme se ještě k malbám z Filipín. Jsi někdy konfrontována nebo připodobněná k tvorbě Paula Gauguina, který zobrazoval Tahiťanky, ačkoliv v jiném kontextu, než o kterém se tu spolu bavíme? 

MARKÉTA: Ano, často to slýchám, diváky to napadne. Nechci, abych byla ztotožňována s Paulem Gauguinem, neboť měl jiný přístup. Maluji etnické charaktery v přírodě z míst, která jsem navštívila. Je tedy jasné, že se v malbách objeví tradiční nebo folklorní inspirace, ale je to čistě má vlastní imaginace. V dnešní době je to ošemetné, lidé vás mohou nařknout z toho, že vykrádáte kulturu. Proto na cestách vznikají spíše deníkové záznamy a nerada bych, aby byly konfrontovány s určitou ideologií.

Velká plátna jsou nabíjející 

Jsi umělkyně velkých pláten, našla ses v nich? Říká se, že až podle velkých formátů se pozná kvalita autora. 

MARKÉTA: Člověk zjistí, že se mu s velkým formátem plátna otevřou nové možnosti. Najednou se před obrazem hýbeš a tvoříš celým tělem. Je to naprosto jiná energie. Hned od začátku jsem věděla, že mě tvorba na velkých formátech přitahuje. Byla pro mě výzva se před plátnem uvolnit.

Soubor děl z posledních dvou let přináší estetickou zkušenost z prostředí jihovýchodní Asie, jejíž kulturu opakovaně jezdí poznávat. | Zdroj: archiv autorkySoubor děl z posledních dvou let přináší estetickou zkušenost z prostředí jihovýchodní Asie, jejíž kulturu opakovaně jezdí poznávat. | Zdroj: archiv autorky

Potřebuješ si námět na velkém plátně nejdříve naskicovat? 

MARKÉTA: Začínám s podmalbou, ke které vlastně přistupuji jako k akční malbě. Plátno leží na zemi a nemám nic dopředu rozmyšlené. Výsledek je pak vodítko k tomu, jak konstruovat kompozity nebo výsledný motiv. Po určitém čase, kdy podmalbu zkoumám, začnu olejem přiznávat tváře, které se z ní přirozeně vynořují. Hlavně díky Pepovi Bolfovi jsem se takovou cestou vydala. V posledním šestém ročníku na AVU vystřídal Michaela Rittsteina. Řekl mi, abych se nestresovala tím, jak to dopadne, hlavně mám tvořit, uvědomovat si proces a ten si užít. A tohle uvědomění a jisté uvolnění mi pomohlo. Přijde mi, že to byl první moment na škole, kdy jsem měla pocit, že opravdu tvořím ze sebe.

Předtím sis nevěřila? 

MARKÉTA: Celé studium bylo hledání a nevěřila jsem si vůbec. Dnes už jsem si pro sebe obhájila to, že malba nemusí být ukotvená a pořád stejná. Dává mi smysl, že se život kolem mě proměňuje a rozrůstá se. Proto je naopak zásadní hledat nové světy a směry. 

Malba Markéty Kolářové je inspirovaná mimo jiné životem na Filipínách. | Zdroj: archiv autorkyMalba Markéty Kolářové je inspirovaná mimo jiné životem na Filipínách. | Zdroj: archiv autorky

Nové obzory

Figurální postavy jsou převážně ženské, proč? 

MARKÉTA: Ženy mám v obraze hlavně kvůli tomu, že zkoumám sama sebe, takže jsou to vlastně stylizované bytosti mě samotné. Zároveň jsou to inspirace nymfami v přírodě, jakými se zabýval například právě Preisler. Zajímá mě určitý archaický portrét ženy zasazené do dnešní doby.

A navazuješ s místními v Asii přátelství?

MARKÉTA: Místní neruším z každodenního fungování, naopak mám ráda, když sami přijdou a jsou zvědaví, co maluji. Často mi řeknou, že jsem blázen, v jakém vedru tvořím, a diví se, proč se nejdu schovat a třeba neodpočívám. Kvůli horkému slunci je lepší pracovat ráno nebo večer, ale to zase nevidíte ty správné barvy. Jsem tedy pro ně trochu podivín. Když jsem zavítala na Filipíny podruhé, vystavovala jsem s místními tvůrci. Byla zajímavá zkušenost vidět, jak se naše práce odlišují. Mají k malbě jiný přístup než já.

Umělkyně se zaměřuje na velká plátna. Jejich podmalbu tvoří tzv. akční malbou, náměty si neskicuje. | Zdroj: archiv autorky Umělkyně se zaměřuje na velká plátna. Jejich podmalbu tvoří tzv. akční malbou, náměty si neskicuje. | Zdroj: archiv autorky

Autorčiným ústředním tématem je kromě krajiny také lidská tvář, do které si divák dosazuje vlastní prožitky a emoce. | Foto: Anna OrganovaAutorčiným ústředním tématem je kromě krajiny také lidská tvář, do které si divák dosazuje vlastní prožitky a emoce. | Foto: Anna Organova

Proč tomu tak je? 

MARKÉTA: Myslím, že je to tím, že žijí více přítomností než my. V obrazech mají rádi hravost a pestrost. Mně osobně v nich chybí ale zájem o tajemnost a hloubavost. Nezajímají se blíže o mytologii, nejsou tolik zvyklí čerpat z historie, přitom jsou místní pohádky a pověry tak fascinující. Často se podobají lidové slovesnosti, kterou známe z našeho prostředí – jsou spojované například s hrozbou nedonošeného dítěte, smrtí v rodině, s příchodem nemoci atd. 

Jak si vede umělecký trh v Asii, máš tam určité ambice prorazit? 

MARKÉTA: Nyní spolupracuji se dvěma galeriemi v Manile, kde právě probíhá skupinová výstava. A v dubnu budu mít sólovou výstavu v Hongkongu. Zároveň si musím ujasnit, jestli zde budu prezentovat český svět, nebo česko-asijský svět, protože mě láká ukázat naši syrovou a temnou krajinu, která je ale odlišná. Mají rádi v obraze přímost, naopak Češi rádi objevují a ocení mystiku a tajemnost.

Sebedůvěru mohou budovat i lidé, kterými se obklopujeme. Vy máte uskupení společně s Lucií Rosickou, Barborou Valáškovou a Laurou Limbourg, vnímají vás kurátoři už jako určité umělecké uskupení?  

MARKÉTA: Bavíme se spolu z čistého přátelství, nikoliv cíleně, což je vidět i na rozdílném obsahu. Vzájemně se podporujeme, společně cestujeme a dodáváme si odvahu. Nicméně pokud by to nějaký kurátor uměl uchopit pro společnou výstavu, půjdeme tomu naproti, ale nic netlačíme. Jsme rády za sebe, že se máme, a za každou jednotlivou cestu.

Od roku 2013 uspořádala umělkyně téměř tři desítky samostatných a kolektivních výstav obrazů. | Foto: Anna OrganovaOd roku 2013 uspořádala umělkyně téměř tři desítky samostatných a kolektivních výstav obrazů. | Foto: Anna Organova

Související

Na sítích vidíte lidi, kteří jsou úspěšní jenom tam. S pravou tvorbou to nemá nic společného, myslí si mladá talentovaná umělkyně Anna Vopátková
Umění

Na sítích vidíte lidi, kteří jsou úspěšní jenom tam. S pravou tvorbou to nemá nic společného, myslí si mladá talentovaná umělkyně Anna Vopátková

Veronika Pařízková - 10. 1. 2024 - 6 min.

Maluje holení nohou nebo intimní focení domácích selfies. Umělkyně Lucie Králík Rosická ve svých tapisériích něžně a trefně mapuje život mladých žen
Umění

Maluje holení nohou nebo intimní focení domácích selfies. Umělkyně Lucie Králík Rosická ve svých tapisériích něžně a trefně mapuje život mladých žen

Tereza Bíbová - 10. 11. 2023 - 11 min.

Zdánlivě nesourodá trojice. MUD Benešov připravil výstavu tří mladých umělců, které toužil propojit dohromady
Grafický design

Zdánlivě nesourodá trojice. MUD Benešov připravil výstavu tří mladých umělců, které toužil propojit dohromady

Tereza Urban - 13. 10. 2022 - 8 min.

jelínek
Kavelky MYP 2024