Podle předběžných informací to zatím vypadá, že se můžeme těšit na nápaditější oblečení, než které pro reprezentanty připravila společnost Alpine Pro před rokem.

„Práce na nástupové kolekci je pro mě obrovská čest a radost. Myslím, že ten, kdo to v sobě má, tak chápe, aniž bych to tady zkoušela vtěsnat do slov. Ta radost se vztahuje především ke skutečnosti, že naši půjdou v našem a že to chytne spoustu lidí za srdce. Takových okamžiků, které spojují národ, si vážím,” říká návrhářka kolekce, jejíž podobu zatím přísně střeží olympijský výbor. Jediné, co víme, je to, že bude obsahovat prvky modrotisku.

Tato technika, známá především od našich babiček, je v poslední době velké téma. Důvodů je několik. V minulém roce se modrotisk dostal na seznam nehmotného dědictví UNESCO, o který společně žádalo Česko, Slovensko, Německo, Rakousko a Maďarsko. Navíc si můžeme všímat vzrůstajícího příklonu veřejnosti k lidovým tradicím a české módě. Potvrzuje to i úspěch značky Tradice, kterou Osako založila před necelými třemi lety s cílem propojit český lidový oděv s moderními střihy. K jejím stálým klientkám patří manželky diplomatů (např. žena bývalého amerického velvyslance Tamar Newberger) a byznysmenky z celého světa.

Zuzana Osako, zakladatelka značky Tradice, zdroj: Zuzana Osako

Není modrá jako modrá

Pro Zuzanu Osaku to není první zkušenost s modrotiskem. Tradiční vzor v digitálním provedení užívala v Tradici něco přes rok, vedle vlastního modrobílého autorského vzoru Slovácko, který je v Tradici skoro od založení značky. „Vzhledem k tomu, že ilustruji a velká část mého designu vychází z ilustrací venkova a lidového dění, vytvořila jsem náš první autorský vzor spíše podobný tradičním vzorům toile, které u nás tradici nemají, ale v řadě evropských zemí ano. Vzor se jmenuje Slovácko a je digitálně tištěný v české manufaktuře. Vychází z ilustrací, které jsem vytvořila na Moravě u příležitosti hodů a jiných lidových slavností. Zachycuje tedy tradiční venkov, jak je pro toile vzory typické.“ Nejen ze vzoru Slovácko, ale také tradičního modrotiskového vzoru Osako vytvořila řadu oděvů a výrobků do domácnosti. Oděvy z digitálního modrotisku ale později stáhla z prodeje. Jak sama vysvětluje, nastalo dilema, jak odlišit tradiční typ modrotisku od toho moderního, který má nepopiratelné výhody. „Údržba této látky je nenáročná, stejná jako u běžně tištěné bavlny.” Například ho můžeme hodit do pračky s jiným prádlem.

Z modrotiskové kolekce navržené ve spolupráci s firmou Danzinger, zdroj: Zuzana Osako

Nejedná se ale o ručně vyráběný modrotisk, který původně vznikl v Peru a přišel k nám z Číny a Japonska. V celé republice mu rozumí pouze dva formíři a jeho příprava je extrémně náročná. Zuzana Osako proto navázala spolupráci s dílnou Danzinger, se kterou v listopadu minulého roku představila modrotiskovou kolekci oblečení dostupnou na jejích stránkách. Digitální modrotisk naopak plánuje využít pro výrobu užitného textilu, který si v minulosti oblíbili její zákazníci. „Druhá věc je látka, která bude modrotisk připomínat, designově může podobně fungovat, třeba si to představte v chalupářském interiéru, ale bude na údržbu stejně snadná jako naše plátna Slovácko. Přemýšlela jsem docela dlouho, jak by měl takový náš první vzor vypadat. Nechtěla jsem techniku modrotisku v digitálu imitovat, pouze navodit podobný pocit a naopak v kresbě přiznat, že to není pravý modrotisk. Výsledkem je upravený vzor Slovácko.”

Modrotisková kolekce Osako navržená ve spolupráci s firmou Danzinger, zdroj: Zuzana Osako

Modrotisk nejen pro sportovce

Úspěchy Zuzana Osako neslaví pouze v olympijské módě. Značka Pietro Filipi ji v minulém roce oslovila pro vytvoření jarní a letní kolekce. „Pro Pietro jsem připravila vzor pro digitální tisk podle podobného modelu jako naše Slovácko. Vzor je propracovaný, květinový, v detailech původně inkoustové malby je perokresba, která vychází z rukopisu starých modrotiskových forem, kdy se krycí barva nanáší na plátno kovovými drátky o velice tenkém průměru, a vzniká tak převážně tečkovaný vzor. Vzor pro Pietro vypovídá o cestě, která k němu vedla.”

Nové modrotiskové kousky od návrhářky původem z Moravy tedy nečekají pouze na olympijské sportovce, ale také na širší veřejnost. Při otázce, co jí na této stovky let staré technice nejvíce baví, odpovídá: „Modrobílá kombinace je nádherná. Baví mě procházet staré vzory, sledovat techniky, obdivovat práci formštechrů (formířů), povídat si s výrobci a přemýšlet nad tím, co je autentické pro naši dobu. Pro mě nejkrásnější pracovní proces je malovat, tvořit, hledat to, co mi dává smysl jako odpověď na zadání.”

Zuzana Osako se ve svých kolekcích inspiruje lidovými tradicemi, zdroj: Zuzana Osako

Profil 

Cesta Zuzany Osako (37) k módnímu designu byla komplikovaná. Ve dvanácti začala s modelingem, aby si vydělala na školné do prestižního italského módního institutu Marangoni. Vzdělání ale nakonec dokončila na gymnáziu v Brně a právech v Praze. Kvůli pracovní nabídce vycestovala ještě na střední škole do Tokia, kde se seznámila s budoucím manželem a mužem jejích tří dětí. V Japonsku studovala malbu tuší a zenové techniky. Zároveň si všímá obliby tamějších obyvatel v tradiční kultuře, která u Čechů chybí. Poprvé zde uskutečňuje autorskou výstavu týkající se jihomoravských lidových tradic. Po návratu do České republiky se věnuje módním ilustracím a spolupracuje s významnými osobnosti módního průmyslu. Od roku 2015 vede vlastní pražské krejčovství Tradice, ve kterém zaměstnává šest švadlen. V současné době studuje Etnologii na Karlově univerzitě.

Návrhářka Zuzana Osako v šatech inspirovaných českým folklorem, zdroj: Zuzana Osako