Živá jazzová hudba, lidé popíjející víno a jako středobod dění do tmy zářící Optika Richter. Zhruba tak vypadala 10. listopadu Běhounská ulice, co by kamenem dohodil od náměstí Svobody. Prostorný obchod Miloše Richtera se vepsal do povědomí lidí nejen z Brna před dvěma lety, kdy se stal vítězem prvního ročníku soutěže Výloha roku, za kterou stojí grafická designérka Veronika Rút Fullerová.
Letošní ročník unikátní akce, jež propojuje lokální obchodníky s mladými umělci za účelem dostat kvalitní design do ulic, zarazila pandemie. A tak se Miloš Richter rozhodl vzít situaci do vlastních rukou, oslovit designéry a uspořádat vernisáž nové výlohy, aby podle svých slov oslovil další klientelu a více se otevřel Brnu.
Stejně jako před dvěma lety i letos výkladní skříni optiky, která v Brně funguje od roku 1991, vévodil minimalismus, upcyklované materiály a hra se světlem. Ve spolupráci s Mikulášem Procházkou a Janem Lechnerem vznikla působivá instalace, jejímž jádrem jsou vyřazené satelitní paraboly.
„Každou jsme upravili na jiný způsob, například kartáčováním nebo broušením, aby daly vyniknout odlišným charakterům různých brýlí. Celá konstrukce je modulární, aby se dala v případě potřeby přeinstalovat na jiný způsob. Je postavená vertikálně s průhledem do obchodu, aby všechno ladilo dohromady,“ vysvětluje koncept Jan Lechner na zahájení akce, kam jsme se přišli pokochat a popovídat si s majitelem progresivní brněnské optiky.
Předloni jste se zúčastnili prvního ročníku brněnské akce Výloha roku. Proč jste se tehdy rozhodl do soutěže zapojit?
MILOŠ: V roce 2019 jsme měli nedlouho po rekonstrukci jedné ze dvou našich prodejen – té na Běhounské ulici. Rekonstrukci realizoval můj kamarád architekt Kamil Mrva. Minimalismu výlohy si všimla Veronika Rút Fullerová, která tou dobou vytipovávala vhodné prodejny do soutěže Výloha roku. Když mě potom oslovila s nabídkou účasti v soutěži, neváhal jsem ani minutu. Za 30 let existence naší firmy pracujeme z velké části se stálejší klientelou. Touto akcí jsme se chtěli otevřít novým zákazníkům, zkrátka dát o sobě vědět i jinak.
Optika Richter pomáhá Brňanům lépe vidět už 30 let. | Foto: David Korsa
To se povedlo, optika Richter získala první místo v hodnocení odborné poroty. Co vám přinesla výhra?
MILOŠ: Měli jsme velké štěstí na designéry ze studia NAHAKU Jakuba Krause a Josefa Rozehnala, kteří tehdy velice dobře navnímali naši filozofii, aby jí mohli vizuální prezentaci co nejvíce přizpůsobit. Výhra samotná už byla jen třešničkou na dortu.
Nás na tom nejvíce bavil přípravný proces a pak reakce kolemjdoucích. Designéři zapojili pohyb a světlo, které upoutají víc než statická scéna. A opravdu, velice nás překvapilo, kolik lidí tuto show s hlavami reagujícími na pohyby pozitivně hodnotilo. I když to nemáme přesně spočítáno, měla akce evidentně i ekonomický přínos.
Předloni kolemjdoucí vábilo futuristické seskupení pohybujících se hlav. | Foto: David Korsa
Čistota budí zájem
Proměnilo se poté vaše vnímání vizuální identity Brna? Cítíte jako obchod s dlouholetou tradicí spoluzodpovědnost za jeho podobu a atmosféru?
MILOŠ: Sklon k čistému Brnu jsem měl vždy. Často jsem ale váhal, jak vyvážit potřebu ‚být viděn‘ a čistotu exteriéru firmy. Více světla do mého postoje vnesl až zmíněný architekt Kamil Mrva. Dal jsem mu za pravdu, že právě čistota sama o sobě budí zájem.
Od té doby vnímám některé výlohy skutečně jako vizuální smog. Musím ale dodat, že v Brně žiji celý život a situace se postupně zlepšuje. Přeplácaných výloh ubývá. Částečně je to samoregulací, ale velkou zásluhu na tom má i Kancelář architekta města Brna.
Tady vizuální smog nenajdete. | Foto: David Korsa
A jak vnímáte jako provozovatel obchodu koncept výlohy obecně? Jaká je podle vás její hlavní funkce? V kontextu obchodu, ale samozřejmě také v kontextu utváření image města.
MILOŠ: Jak se říká, že oko je okno do duše, výloha je zase oknem do prodejny. Je to první, co kolemjdoucí a tedy potenciální zákazníci vidí. Je zřejmé, že nad svojí prezentací prostřednictvím výlohy se zamýšlí spousta podnikatelů. Inspiraci mohou hledat na západ od našich hranic.
Designéři NAHAKU využili nepoužité čočky z dílny optiky. | Foto: David Korsa
Odpovědnost k životnímu prostředí
Spolupráce s designéry NAHAKU akcentovala mimo jiné také téma upcyklace, ekologie. Je toto pro vaši optiku téma, se kterým dlouhodobě pracujete?
MILOŠ: Jedna z osmi hodnot naší firmy je odpovědnost. Ať už je to odpovědnost k potřebám našich zákazníků, tak samozřejmě i odpovědnost k životnímu prostředí. V tomto postoji jsme se shodli nejen se studiem NAHAKU a s jejich recyklovatelnými materiály, ale i s designéry v letošní prezentaci. Konkrétně jsme před dvěma lety vystavili do výlohy nepoužité čočky z naší dílny, které jsou v podstatě odpadem.
Jádrem instalace jsou opracované nefunkční satelitní talíře. | Foto: David Korsa
Letos jste se rozhodl akci na vlastní pěst v Optice Richter zopakovat, co vás k tomu vedlo?
MILOŠ: Euforie z dva roky staré akce už vyprchala a my jsme cítili stále větší potřebu se s Brňany více propojit, více se Brnu otevřít. Když samotnou událost Výloha roku 2021 zmařila pandemie, rozhodl jsem se pro aktivní přístup.
Oslovil jsem Veroniku Rút Fullerovou, která nám doporučila mladé designéry. Zadání znělo podobně. Navrhnout udržitelnou výlohu, která osloví i lidi, kteří vnímají obchody pouze jako marnivou komerci bez hlubšího obsahu.
Konstrukce odráží udržitelnost a je modulární, aby se dala snadno přeinstalovat. | Foto: David Korsa
Větší zápal pro věc
Jaké designéry vám doporučila tentokrát? Můžete představit koncept současné výlohy?
MILOŠ: Oslovení byli Mikuláš Procházka a Jan Lechner. Tentokrát jsme tolik nerozpitvávali ducha firmy, ale i tak mi bylo od počátku jasné, že jednám s profesionály. Vždy dodrželi slovo a jejich návrhy byly velmi zajímavé. Sebenáročnější technická realizace jim nečinila problémy.
Finálně jsme si odsouhlasili, že použijí čtyři vyřazené parabolické antény, takzvané satelitní talíře. Brousili je, pískovali, rozlešťovali, připevňovali na ně držáky na brýle, aby je pak bez vyvrtání do zdí umístili na vertikální tyče. Celý dojem ve výsledku umocnilo adekvátní osvětlení.
Zdá se, že se vám s mladými designéry v obou případech spolupracovalo velmi dobře. Je podle vás důležité podporovat mladé umělce a poskytnout jim prostor k tvorbě například tímto způsobem?
MILOŠ: Mladí umělci sice nemají tolik zkušeností, ale kompenzují je mnohdy větším zápalem pro věc, větší snahou se prosadit. Navíc oceňuji, že nebývají konvenční. Mezi námi vznikla synergie, která vygradovala na vernisáži výlohy. Před vchodem do optiky hrálo jazzové trio Pejtraband, lidi se zastavovali, účel byl splněn. Akce byla prospěšná pro všechny zúčastněné.
„Chceme, aby návštěva naší optiky byla příjemným zážitkem,“ říká Miloš Richter. | Foto: David Korsa
Jak tyto aktivity zapadají do vašeho přístupu provozování obchodu a vztahu k zákazníkům? A co plánujete do budoucna?
MILOŠ: Nejméně jednou za rok chceme podobné akce realizovat. Běhounská ulice má výhodnou polohu mezi kostelem Sv. Jakuba a náměstím Svobody. Spojíme se i s podobně laděnými obchody a zrealizujeme něco společně.
Z naší prodejny chceme tvořit přátelské místo, kam nebude nutné si jít vždy pouze pro brýle. Přál bych si, aby lidé měli pocit, že se u nás mohou zastavit i na kus řeči nebo si doplnit dezinfekci na brýle, která je u nás volně k dispozici. Zkrátka aby pro ně návštěva naší optiky byla příjemným zážitkem.
V obchodě i na ulici to žilo v den vernisáže až do večera. | Foto: David Korsa
