Byla to vyčerpávající zkušenost. Teď je to ale uzavřená kapitola. Ateliér SAD o plagiátorství i o vztahu s klienty

Vlevo: Stanice Matúškovo navržená atelierem SAD. Vpravo: Jerry Koza, Adam Jirkal a dvojčata Martin a Tomáš Kalhousovi. Vlevo: Stanice Matúškovo navržená atelierem SAD. Vpravo: Jerry Koza, Adam Jirkal a dvojčata Martin a Tomáš Kalhousovi.

Architektonický atelier SAD vedou čtyři výrazné tváře: Jerry Koza, Adam Jirkal a dvojčata Martin a Tomáš Kalhousovi. Jejich tvorba vyniká nejen osobitým rukopisem, ale také širokým spektrem projektů, kterými se atelier zabývá. Studio se věnuje jak designu, tak architektuře v nejširším slova smyslu, od rodinného domu až po územní studie. Jak ale sami architekti studia SAD tvrdí, i u nejmenších projektů je často třeba vynaložit mnoho úsilí, aby byly provedeny do nejmenšího detailu.

Atelier SAD jste založili ještě při studiu na vysoké škole. Jaké byly začátky vaší spolupráce?

JERRY: Má cesta k architektuře vedla přes Fakultu architektury ČVUT, odkud jsem po 3 letech studia odešel a vydal se na UMPRUM. Začal jsem studovat u Jiřího Stříteckého a dále u Jindřicha Smetany, v rámci studia jsem také absolvoval meziateliérovou stáž u Evy Jiřičné, kde se střetly naše cesty s Adamem, a tak vznikl první zárodek naší spolupráce, která započala projektem dostavby rodinného domu ve Všenorech. Začali jsme ho navrhovat v roce 2002 a byla to zároveň naše první spolupráce s Tomášem, který nám pomohl se stavební stránkou projektu. Později se k nám přidal i jeho klon, jednovaječné dvojče Martin.

Dostavba rodinného domu v obci Všenory | Zdroj: ateliersad.czDostavba rodinného domu v obci Všenory | Zdroj: ateliersad.cz

ADAM: Já jsem původně studoval kov a šperk u Vladislava Nováka, odkud jsem po 4 letech odešel a nastoupil znovu do prvního ročníku k Evě Jiřičné. Oba jsme byli starší než zbytek ateliéru, jelikož jsme za sebou měli předchozí studium, a možná i to byl důvod, proč nás to svedlo dohromady. Každý jsme měli jiný background, Jerry technický z ČVUT, já spíše řemeslný skrze kov a šperk. Myslím, že tyto znalosti z předchozího studia se dost odráží na všech našich návrzích, kde se snažíme mít jistý přesah nad běžné znalosti architekta, ať se to týče materiálu, detailu provedení nebo finálního zpracování.

Dostavba rodinného domu v obci Všenory | Zdroj: ateliersad.czDostavba rodinného domu v obci Všenory | Zdroj: ateliersad.cz

Čelili jste během této vaší první stavby nějakým výzvám? Nastaly někde v procesu výstavby komplikace? 

ADAM: Už na tomto projektu jsme měli ambice překračovat určité hranice všeho možného, což nebylo jednoduché. Ostatně, ani dnes běžně stavební firmy nejsou u menších zakázek, jako jsou rodinné domy, schopné realizovat úplně vše. Na spoustu věcí jsme si proto museli přijít sami. Problém nastal například u dřevěné střechy, kterou v té době ještě moc firem neumělo dělat, nebo to bylo něco, co dělat nechtěly, netroufaly si… Nakonec nám s ní pomohl člověk, který se zabývá výrobou lodí – na celé stavbě bylo spoustu složitých detailů a nám došlo, že je chceme dělat s lidmi, u kterých víme, že je zvládnou, protože umí dělat mnohem komplikovanější věci, třeba loď. Spolupráce se nám nakonec osvědčila natolik, že nám pomáhá dodnes. 

JERRY: Pravda je, že díky tomu, že to byl takový oříšek, jsme se spoustu věcí naučili, včetně jisté formy spolupráce. Dnes už je to přes 20 let, ale vypadá to pořád skvěle. Ano, dům zestárl, ale žije si svým životem, dřevo je vyčernalé, ale je to možná tak i hezčí.

Kolowrati klub | Zdroj: ateliersad.cz, Foto: Tomáš SoučekKolowrati klub | Zdroj: ateliersad.cz, Foto: Tomáš Souček

Rozsah vašich projektů je poměrně široký, věnujete se jak úplně malému měřítku, jako je průmyslový design a umělecké instalace, tak interiérovým realizacím, rodinným domům, ale i územním studiím. Jaké výhody či nevýhody tato rozmanitost přináší a jak se váš přístup k těmto projektům liší?

JERRY: Myslím, že to není o tom, jak velká je zakázka, ale jak dobře jde udělat a do jak velkého detailu se dá ještě zajít. Aby malý předmět jako polička nebo kus nábytku obstál v evropské konkurenci, často do něj musíte vložit podobné úsilí jako do větších projektů, což může být rodinný dům nebo i územní studie. Zároveň je tato diverzifikace strašně důležitá. Dá se říct, že díky tomu jsme překonali všechny krize, které nás zatím potkaly, ať už to byla stavební krize nebo covid. Malé projekty často také vyplňují časové úseky, kdy mají stavby prostoje, čeká se na povolení a podobně.

Kanceláře Svoboda & Williams | Zdroj: ateliersad.cz, Foto: Tomáš SoučekKanceláře Svoboda & Williams | Zdroj: ateliersad.cz, Foto: Tomáš Souček

MARTIN: Je to spojené s velikostí ateliéru. Pokud je menší, zakázky jsou jen do nějakého rozsahu, ale když máte v týmu více lidí, musíte řešit také pragmatické věci, jako jak zajistit dlouhodobě práci za přiměřené množství peněz. Čím je projekt větší, tím více je týmový. Možná nemáte šanci se v něm tolik realizovat, protože musíte myslet na celý tým tak, aby každá schopnost daného jedince, který se na projektu podílí, dostala určitý prostor.

Rodinný dům Řevnice | Zdroj: ateliersad.cz, Foto: Tomáš SoučekRodinný dům Řevnice | Zdroj: ateliersad.cz, Foto: Tomáš Souček

ADAM: Sami nejsme zase tak velký ateliér, ale chceme, aby každý člověk, který v něm je, dostal šanci rozvíjet své nápady. Největší měřítko, které děláme, jsou území studie, na urbanismus už se necítíme. I územní studie podle nás souvisí s architekturou a s nějakým osobitým vstupem architekta. Mají ještě měřítko, které dokážeme z hlediska architektury uchopit. Kromě toho nás u těchto projektů zajímají i sociologické aspekty, které projektem můžeme značně ovlivnit a mít nějaký dopad na životy lidí v daném území. Je to naše ambice svět zlepšovat, naše profese totiž není jen o tom navrhnout pěkný barák, pokud nám někdo nastíní problém, který je potřeba vyřešit, rádi mu zkusíme pomoct. Sami se tak učíme a posouváme dál i ve větším měřítku.

Studie veřejného prostoru ve Vršovicích | Zdroj: archizoom.cz, Vizualizace: Ateliér SADStudie veřejného prostoru ve Vršovicích | Zdroj: archizoom.cz, Vizualizace: Ateliér SAD

JERRY: Další věc je, že každý má blíže k něčemu jinému, já osobně například k menším věcem nebo k designu. Není to tak, že bych se velkým projektům bránil, ale když si člověk najde to svoje a má své know-how, jak to udělat dobře, není důvod toho nevyužít.

Jak náročné pro vás je vést ateliér ve čtyřech lidech? Dochází mezi vámi také někdy k neshodám?

ADAM: Trochu se nám to dělí tím, že Tomáš vede naši stavební firmu a není tak vždy přítomen u celého dění v našem ateliéru, jako ostatně třeba i teď. My tři na to samozřejmě narážíme, ale už méně než dříve. Dnes každý z nás dělá supervizora na nějakém projektu, takže společně téměř nenavrhujeme, spíše mezi sebou konzultujeme, a pokud někdo z nás narazí na nějaký problém, který ten druhý už řešil, tak si vzájemně poradíme. Je pravda, že v určitý moment jsme měli větší tření, ale v té době to bylo ku prospěchu věci. Dnes by to bylo asi spíše v neprospěch, jelikož už je zde více lidí a mohlo by to v nich vzbuzovat nepříjemné pocity. 

Atelier SAD | Zdroj: ateliersad.czAtelier SAD | Zdroj: ateliersad.cz

MARTIN: V nějaké míře jsou střety akceptovatelné, ale nesmí se zapomínat na to, že hlavní je pro nás vždy klient. Jde o to, jak s ním komunikovat, jak být pozorný a slyšet, co říká. Nesnažíme se tvrdošíjně razit nějakou estetiku a nekoukat napravo nalevo, naopak si myslím, že vůči klientovi jsme hodně citliví. Pokud tedy nějaké konflikty vznikají, spíše mezi námi a klienty, když se snažíme klienta přesvědčit, aby přesměroval své priority, které má v rámci stavby. Vzájemně se potom mezi sebou radíme, jaké nabídnout nejlepší řešení, protože je vždy důležité, aby fungovaly partnerské vztahy mezi klientem a architektem. Naším cílem je, aby projekt, který navrhneme a který klient schválí, zúročil energii, již do něho vložíme, a v ideálním případě se zvěčnila realizací. Myslím, že to se nám daří a snažíme se proto, aby mezi námi nevznikaly žádné „žabomyší“ války a klient byl s návrhem spokojený.

Atelier SAD | Zdroj: ateliersad.cz, Foto: Jiří MakovecAtelier SAD | Zdroj: ateliersad.cz, Foto: Jiří Makovec

Jaké faktory berete v potaz při navrhování projektů v residenční oblasti? Hraje pro vás vztah ke klientovi důležitou roli?

ADAM: Snažíme se najít klientovi cestu, která by mu vyhovovala, a vznikl tak průnik toho, na čem se shodneme, že bude dobře a zároveň to bude vyhovovat jeho požadavkům. Jsou i klienti, se kterými bychom se neshodli, ale není jich mnoho. Nechceme diktovat, jak má někdo žít, spokojenost přijde, když klient bude vědět, jak má dům užívat. Děláme hodně projektů v residenční oblasti a tam se to vždy odvíjí od toho, jak klient žije, jakou má rodinu, jaký má vztah k pořádku… To je důležité i pro nás, protože nechceme jen vytvořit něco, co bude dobře vypadat na fotkách, a ti lidé to potom budou nesnášet.

Přestavba stodoly, Loubí | Zdroj: ateliersad.cz, Foto: Tomáš SoučekPřestavba stodoly, Loubí | Zdroj: ateliersad.cz, Foto: Tomáš Souček

V interiérových realizacích máte poměrně osobitý rukopis, je v nich vidět spoustu výrazných, geometrických a organicky tvarovaných prvků. Můžete popsat váš přístup k jejich tvorbě?

JERRY: Je pro nás důležité, jak se lidé cítí uvnitř, a je jedno, jestli je to restaurace nebo byt. U privátních a soukromých projektů je nejdůležitější pochopit, jak ho lidé budou užívat, a já si myslím, že nám to docela jde. Za tu dobu, co ateliér existuje, nám vznikla určitá databáze vizuálního tvarosloví prvků, které se osvědčily v různých projektech. Pokud nám klient dopřeje dostatek času i finančních prostředků, snažíme se dělat vlastní věci, ať už je to stůl, stavební detail nebo technické řešení. Když se osvědčí, může se stát, že je použijeme i u dalších projektů. I když se to následně přeskupuje, tak myslím, že podprahově to tam vždy je. Ten přístup je spíše principiální než stylový a estetický.

Interiér Žižkovské věže | Zdroj: ateliersad.cz, Foto: Tomáš SoučekInteriér Žižkovské věže | Zdroj: ateliersad.cz, Foto: Tomáš Souček

MARTIN: Když k určité zakázce vybíráte vybavení interiéru, vždy máte dvě možnosti. Buď produkt vyberete z katalogu, a tím snížíte nároky, které na to máte, jelikož často se stává, že nesplňují vaše kompletní představy, nebo si ten produkt vyrobíte sami. Snažíme se na to nerezignovat a pojmout některé věci jako velký úkol, kde se věnujeme i tomu nejmenšímu měřítku.

Vaší prací je i čerpací stanice pro obec Matúškovo, která připomíná stavby z 50. let. Ve vašem portfoliu máte ještě jednu slovenskou čerpací stanici, jak se taková stavba liší od jiných návrhů?

ADAM: Náš klient se nám zmínil, že má síť těchto čerpacích stanic. Když nás oslovil, brali jsme to jako příležitost vyzkoušet si něco jiného. Myslím, že je to něco, co je až na hranici architektury a designu. Snažili jsme se vytvořit základní koncept, který bude úplně variabilní, proto jsme navrhli 2 typy stanic, které bude možné umístit kamkoliv. Původně jsme hodně řešili, jestli je to vůbec práce pro nás, ale vznikl z toho v podstatě úplně jednoduchý návrh, který je univerzální. Byla to pro nás dobrá zkušenost, ale je to asi hranice toho, kam jsme schopni zajít.

Čerpací stanice Dunajská Streda | Zdroj: ateliersad.cz, Foto: Tomáš SoučekČerpací stanice Dunajská Streda | Zdroj: ateliersad.cz, Foto: Tomáš Souček

Jaký byl výsledek sporu souvisejícího s plagiátorstvím, který se objevil ve veřejném prostoru, když byla postavena stavba v Praze-Libni, která byla velmi podobná vašemu návrhu čerpací stanice a vznikla bez vašeho vědomí? Myslíte si, že z této situace jste něco získali či se z ní poučili?

ADAM: Už je to vyřešené, ale nebyla to jediná kauza, se kterou jsme se potýkali. Právní systém v této zemi je složitý a pokaždé, když se to dořeší, tak se nám uleví, že je to za námi. Zde jsme dosáhli něčeho, co je dobré i díky tomu, že se o tom hodně psalo a dostalo se to do médií, což jsme tak trochu od začátku plánovali. Počítali jsme, že když už, tak skončíme na nule, ale bylo pro nás především důležité, že se rozjela diskuse na toto téma a tím se na tento problém upozornilo. Ten, kdo to tam postavil, měl možnost nás oslovit a nechat si poradit. Místo toho nás ale obešel a tvářil se, že je to tak v pořádku. Bohužel to takto mezi lidmi často chodí, mají pocit, že to, co vidí na internetu, je pro všechny k mání a že to lze libovolně okopírovat.

Čerpací stanice Matúškovo | Zdroj: ateliersad.cz, Foto: Tomáš SoučekČerpací stanice Matúškovo | Zdroj: ateliersad.cz, Foto: Tomáš Souček

JERRY: Nakonec jsme díky dohodě dosáhli omluvy, vyplacení pokuty, která nám zaplatila náklady na právníky a posudky, a stavba byla také upravena, a to tak, aby tam nebyly charakteristické rysy naší čerpací stanice, které jsou nezaměnitelné. Byla to pro nás ale jinak vyčerpávající zkušenost, rozhodně nic příjemného. Stojí to spoustu peněz i energie, člověk musí jednat s lidmi, se kterými se nechce ani vidět a kteří mu nic hezkého a příjemného do života nepřináší. Přestože do toho jdete s čistým štítem a svědomím, je na vás ze všech stran vyvíjen tlak a chyba se hledá na vaší straně, což mi přijde absurdní, ale tak to holt u soudů chodí. Každopádně je to uzavřená kapitola, která je teď spojena s nějakým profesním bodem ateliéru. Jsem rád, že jsme do toho vpluli a že ve všech třech bodech, o které jsme stáli, se nám dostalo zadostiučinění.

Čerpací stanice Matúškovo | Zdroj: ateliersad.cz, Foto: Tomáš SoučekČerpací stanice Matúškovo | Zdroj: ateliersad.cz, Foto: Tomáš Souček

MARTIN: Zajímavostí je, že na tom jsou schopny spolupracovat i další profese bez nás. Když někdo vygeneruje návrh, teď to může být například i umělá inteligence, tak musíte mít statika, projektanty a další profese, pokud to chcete zrealizovat. Je ale důležité zamyslet se nad tím, jestli lidé, kteří na tom pracují, dělají svou práci čestně, anebo jestli nad tím mávnou rukou. Je to o morálce, která možná pokulhává, protože lidé mají hrubé vzdělání, ale pokavaď má společnost fungovat spravedlivě, abychom se v ní cítili dobře všichni, nejen ti bohatí, tak je tu stále obrovský prostor pro nápravu.

Čerpací stanice Matúškovo (vlevo) vs. čerpací stanice v pražské Libni (vpravo) | Zdroj: biggmagg.czČerpací stanice Matúškovo (vlevo) vs. čerpací stanice v pražské Libni (vpravo) | Zdroj: biggmagg.cz

Mezi vašimi projekty vynikají i realizace menšího měřítka, jednou z nich je i altán Šiška, který je nyní distribuován ve spolupráci se značkou mmcité. Jak tato spolupráce vznikla?

JERRY: Příležitost spolupráce s mmcité se nám naskytla asi tři roky po tom, co jsme Šišku navrhli. Mmcité se stalo výhradním prodejcem altánu, zajišťuje distribuci, balení a povrchové úpravy. Pro nás to znamená, že s tím nemáme další starosti. Spolupráce s mmcité mě těší a myslím, že nám to společně dobře funguje. Možná je to také díky tomu, že mmcité projevilo zájem samo od sebe a my se nemuseli nikomu podbízet, vzniklo to téměř přirozeně.

Altán Šiška | Zdroj: ceskacenazaarchitekturu.czAltán Šiška | Zdroj: ceskacenazaarchitekturu.cz

Jedná se o mikroarchitekturu, která není navržena na konkrétní místo, proto může být umístěna téměř kdekoliv. Minulý rok se tak Šiška dostala například do Polska nebo Itálie. Jeden z altánů je také umístěn na zahradě Villy Pellé, často se zde konají svatby a někdy dokonce obřad probíhá v samotném altánu. Díky difúznímu světlu, které vzniká v altánu, si myslím, že to pro svatebčany může být jedinečný okamžik, zároveň pro nás je to takový bonus, se kterým jsme ani nepočítali. Při jiných událostech je zas možné rozdělat si uvnitř oheň, kdy je velkou výhodou altánu, že kouř stoupá vzhůru otvorem, tedy vám nenačuchne oblečení kouřem a také se uvnitř vytvoří tepelný polštář. Díky tomu je to o něco příjemnější než sezení venku u otevřeného ohně, netáhne vám na záda, zatímco zepředu je vám obrovské horko. 

Altán Šiška | Zdroj: ceskacenazaarchitekturu.czAltán Šiška | Zdroj: ceskacenazaarchitekturu.cz

MARTIN: V dnešní době je na to, aby byl produkt úspěšný, potřeba neskutečný marketing a ideálně také obchodní síť. Z úspěšného produktu se snadno dá udělat neúspěšný, pokud člověk neumí s tímto vším naložit. Nemusí to vůbec být o kvalitě produktu, ale o tom, že člověk nezvládne celý cirkus kolem toho. My sami jsme na toto téma vedli diskusi již několikrát a sami nevíme, jaká je ideální cesta. Samozřejmě naším přáním je, když už tomu věnujeme energii, aby se výsledek dostal mezi lidi. 

Lávka pro pěší, Remak | Zdroj: www.ateliersad.cz, Foto: Tomáš SoučekLávka pro pěší, Remak | Zdroj: www.ateliersad.cz, Foto: Tomáš Souček

Na pomezí architektury a designu se pohybuje i váš další projekt, hausbót Port X. Lišila se práce na něm nějak od jiných projektů, vzhledem k tomu, že je to objekt na vodě?

JERRY: Člověk má za sebou od té doby už nějakou zpětnou vazbu. Vodní prostředí je jiné, než kdyby to stálo na suchu, je to těžší, rychleji zde stárne materiál, je to tvrdší prostředí. Přesto si myslím, že ta věc poměrně dobře obstála, a teď nemyslím pouze esteticky, ale že tam není něco, co by se muselo opravovat. I kdyby jediné, co si z toho odneseme, byla zkušenost s provozem a s tím, jak to na vodě funguje, tak je to víc než dost. Kromě návrhu jsme ho totiž také celý realizovali a produkovali včetně té odpovědnosti, kterou předáváte klientovi. Montáž, přeprava i posazení do Vltavy, která v té době byla v takovém stavu, v jakém byla, to vše jsou dobré zkušenosti, kterými jsme si prošli.

Port X | Zdroj: ateliersad.czPort X | Zdroj: ateliersad.cz

MARTIN: Každopádně, pokud z toho má vyplynout i nějaké ponaučení, tak takové, že u těchto produktů je i pár kroků, které vůbec neumíme a nezvládáme, to je třeba si přiznat. Baví mě sledovat setrvačnost, kdy se vždy jednou za čas objeví někdo, koho to zajímá a chtěl by k projektu nějaké podklady, jako kdyby to byla novinka. I díky tomu mám pocit, že to nemá daleko k tomu, aby se to mohlo ještě jednou narodit. 

Port X | Zdroj: ateliersad.czPort X | Zdroj: ateliersad.cz

JERRY: Paradoxně voda má dost striktní limity, přesto pole, jak se s tím dá pracovat, je neuvěřitelně pestré. Je tam důležité, že je to zvěčněných 20 let spolupráce a vývoje technologie od jednoduchého kompozitového objektu, třeba Kotrmelce, přes větší objekty, prefabrikované střechy na celém domě, kterou jsme dělali v Liberci, až po tento povrch, kdy není vidět rozdíl mezi střechou a podlahou. Technologii jsme vypiplali tak, že je samonosná, takže ten objekt taky nebyl hned, šlo to kousek po kousku, nepřeskakovalo se, museli jsme být hodně trpěliví. Nakonec ale hausbót žije svým životem a myslím, že se mu to daří.

Port X, interiér | Zdroj: ateliersad.czPort X, interiér | Zdroj: ateliersad.cz

Jak vnímáte spolupráci a kooperace v oblasti designu a architektury? Máte pocit, že dnes existují způsoby, jak si hájit autorská práva i v různých fázích projektu?

JERRY: Kdysi jsem byl dost skeptický, co se týče spolupráce a kooperací, teď si ale naopak myslím, že je ta doba, kdy jsem tomu extrémně otevřený. Éra, kdy spolupracují různá studia dohromady na jednotném projektu a kdy už jsou vyřešené nějaké způsoby, jak si hájit svá autorská práva i v té nejtitěrnější podobě, když se ty věci rodí, dnes už myslím je. Myslím, že spousta velkých ateliérů, které jsou o jménech, tohle moc nechápe. Já v tom naopak vidím budoucnost a jsem tomu otevřený. Spolupráce můžou být jak na autorské úrovni, tak na úrovni celé té fáze řetězce, což znamená od financování nebo crowdfundingu nebo spolupráce při výrobě do momentu, kdy se to celé poskládá. Já tomu věřím.

Pomník Mistra Jana Husa na Betlémské kapli | Zdroj: ateliersad.cz, Foto: Tomáš Souček, Spolupráce: Ing. arch. Tomáš Kubák, Ing. arch. Radka ArgayováPomník Mistra Jana Husa na Betlémské kapli | Zdroj: ateliersad.cz, Foto: Tomáš Souček, Spolupráce: Ing. arch. Tomáš Kubák, Ing. arch. Radka Argayová

Co vás čeká do budoucna?

JERRY: Rád bych nastínil, na co se chystáme, a to je náš zájem o zahraniční projekty. Máme již několik realizací na Slovensku a v Německu a momentálně připravujeme projekty v Portugalsku a Americe. Těmito zahraničními projekty se neustále učíme nové věci a je to pro nás proto poměrně aktuální téma.

Rodinný dům v Horním Bavorsku | Zdroj: www.ateliersad.cz, Foto: Tomáš SoučekRodinný dům v Horním Bavorsku | Zdroj: www.ateliersad.cz, Foto: Tomáš Souček

Související

Málokdy se stává, že bychom dostali neomezený rozpočet a volné ruce. Martina Šandová přibližuje, kdy se vyplatí investovat do architekta
Interiér a architektura

Málokdy se stává, že bychom dostali neomezený rozpočet a volné ruce. Martina Šandová přibližuje, kdy se vyplatí investovat do architekta

Klára Rokosová - 11. 5. 2023 - 10 min.

Nejoceňovanější architekt současnosti zásadně změnil podobu měst. Vybudoval si silnou pozici, možná kult, komentuje roli Josefa Pleskota historička
Interiér a architektura

Nejoceňovanější architekt současnosti zásadně změnil podobu měst. Vybudoval si silnou pozici, možná kult, komentuje roli Josefa Pleskota historička

Tereza Bíbová - 2. 2. 2023 - 8 min.

Kostka cukru v Modřanech nebo červené cihly na Praze 7? V republice přibývají moderní radnice, hlasujte, která hyzdí okolí a na kterou být hrdí
Interiér a architektura

Kostka cukru v Modřanech nebo červené cihly na Praze 7? V republice přibývají moderní radnice, hlasujte, která hyzdí okolí a na kterou být hrdí

Tereza Bíbová - 9. 2. 2023 - 5 min.

výstava czd
web expo
SHOP Snoubení
job lab 2024