Historička umění a spisovatelka Jolanta Trojak a její muž architekt Jan Žaloudek jsou bez příkras výjimečnými nájemníky úchvatné bytové jednotky ve slavném Laichterově domě. Ten byl postaven na počátku 20. století podle návrhu jedinečného architekta Jana Kotěry. Spolu se svou dcerou Stellou obývají s pokorou a vděčností manželům vlastní téměř 180 metrů čtverečních v prvním podlaží domu. Velkorysé prostory protkli svou energií, citem pro estetiku a duchaplným respektem k umělecké hodnotě místa.
Čeká dům renovace?
Kotěrův počin na pražských Vinohradech budí v návštěvnících, již si vybrané části domu mohou dnes prohlédnout v rámci pořádaných prohlídek, snad stejně pozoruhodný až šokující úžas jako v době svého vzniku. Otázkou je, zda se v budoucích letech dům zrenovuje a jeho dědicové, potomci Laichterovi, vrátí památce její lesk a slávu. Ostatně by takové rozhodnutí potěšilo i Jolantu s Janem. Ačkoliv svůj domov milují a užívají si v něm každý nový den, nelpí na něm a věří v jeho vyšší smysl.
Svatava je otiskem Jana, Stelly i domu
Vizionářský přístup, který oceňují u obou partnerů i majitelé domu, projevila Jolanta při příležitosti křtu svého knižního debutu s názvem Svatava. Veřejnosti se tak otevřel hlavní sál, který v minulosti fungoval jako kancelář nakladatelství, a kde se dochovalo původní schodiště. Pro uvedení knihy není příhodnějšího zázemí. Stavebník domu Jan Laichter, známý knižní nakladatel a knihkupce byl mimo jiné i přítel a vydavatel T. G. Masaryka. Okultistický román, který Jolanta věnovala Janovi a Stelle, dopsala po pěti letech každodenní práce přímo v prostorách jeho studovny v dobových kulisách.
Knihu Svatava vydalo nakladatelství Host. | Zdroj: Archiv autorky
„Byt byl pro mě jednoznačně katalyzátor tvorby. Dal mi všechno, co mi měl a mohl dát,“ vypráví Jolanta při dopolední kávě u jídelního stolu v působivém kuchyňském arkýři, kterým se prolévá s východem slunce denní světlo až do protějších pokojů bytu. Život v domě podle slov Jolanty doslova ztělesnil knihu Svatava, ke které se dlouho odhodlávala a jejímiž prvními čtenáři byli její muž a bratr Bogdan Trojak, držitel dvou cen Magnesia Litera.
„Z Kotěrovy studovny, která je v bytě jako jediná plně zařízená dobovým nábytkem s ručně tepanou lampou navrženou Janem Kotěrou, sálá transcendentálnost intelektuálního vědomí,“ popisuje nadneseně Jan Laichterovu kancelář a dodává, že zdejší duch místa má vliv i na dceru Stellu. „Oceňuje stejně jako my blízký park a náměstí Jiřího z Poděbrad, jedno z nejlepších v Praze. Také je vidět, že určité vzorce od nás přejímá. Aranžuje si dekorace, nedávno si vybrala nový psací stůl z 30. let nebo seřazuje knihy podle tématu.“
Duchovní eklektismus i jóga
Jolanta s Janem se rádi druží a obklopují se lidmi ze svých oborů a objevují mladé talenty. V bytě proto zažili nespočet skvělých večírků a večeří, čemuž napovídá i komunitně rozvržený nábytek. Kromě jídelního stolu v kuchyni mají druhý masivní dřevěný stůl ověnčený židlemi od přátel z dua Master & Master v obývací části, kam jsme se s manžely přemístili. Svým tónem dřeva ladí ke knihovně navržené od tehdy ještě studentů Michaely Tomiškové, Yvety Kroupové a Michala Bačáka, který ji vyzdobil svými ilustracemi. Obývacímu pokoji by více příslušelo možná označení přijímací salonek – ostatně i taková byla jedna z myšlenek, jak s místem naložit, a to pořádat tzv. Laichter nights, umělecké intelektuální salony.
„Způsob návrhu zařízení celého bytu nebyl projektový, výsledek je eklektický a kombinace všeho, co máme rádi. Přidáváme, ubíráme i podle toho, kam jsme se zrovna ten rok podívali. Například taburet pochází z Maroka, hlavy Buddhy ve výklenkách u oken jsou dovezené z Bali, koberce jsou z velbloudí srsti. V kuchyni máme zase tapiserie z Filipín a různé mísy opět z Maroka. Milujeme také české umění, impozantní dílo nad pohovkou namaloval Tomáš Jetela z AVU,“ provází nás Jolanta a posazujeme se na hnědou sofu od dánské značky Normann Copenhagen, před níž je mramorový stolek z Qurated s čerstvě řezanými květinami ve váze od studia Kakao.
Vysvětluje, že její nedílnou součástí života je jóga, kterou provozuje od svých studentských let. Ta se také odráží nejen v řadě dekorativních předmětů v bytě, ale především do rituálu, jakým začíná své dny, když píše. V pracovně, do které vcházíme z obývacího pokoje, si zařídila v proskleném výklenku jógový koutek. „Každé ráno cvičím jógu, medituji a pak jdu psát. Je to moje forma každodenní psychohygieny,“ dodává Jolanta, která mimo jiné pravidelně navštěvuje Indii a jógové hnutí se promítlo i jako jedno z témat v jejím románu.
Jogínský koutek v Jolantině pracovně | Foto: Anželika Rybak
Propsat se do krajiny
Domov v prvorepublikové výstavbě rodina v budoucnu doplní domem v barokní zámecké zahradě se 300 let vzrostlými stromy, který by měl být do roka postavený podle Janova návrhu. Manželé eklektismus a ruch velkoměsta vyvažují zemitým minimalismem na venkově. Stejně jako náhodné nalezení inzerátu bytu v Laichterově domě na realitách, provází řada satisfakcí a náhod pozemek nedaleko Tábora v jižních Čechách. O tom a samotném domě, kde se projeví Jan s Jolantou od úplně původní myšlenky, která bude zhmotňovat jejich svobodomyslnou vizi, uslyšíme třeba příště.
Minimalistická ložnice je zařízená v hřejivých tónech okrové a teplé šedé. | Foto: Anželika Rybak