Nebýt otrokem svého bydlení 

Vcházíme do domu na Žižkově, kde přízemí tvoří otevřený prostor – obývací část, průchozí kuchyně a jídelna, která je zimní zahradou zároveň. Skrze průhledné tabule se prolévá do prostor světlo a v letních měsících se jídelna otevírá do zahrady. Pětičlenné rodině tak dopřává dům ticho a klid s vesnickým rázem v samotném centru města. 

Josefinu jsme při návštěvě zastihli u přípravy oběda. Vaření je pro ni velké téma a s ním i začíná naše povídání. „Neskutečně mě těší a uklidňuje zároveň, a to bych neřekla, že jsem prvotřídní kuchařka. Trávím tu vůbec nejvíce času, je to má bezesporu nejoblíbenější část domu. Nejšťastnější jsem, když se tu všichni – s manželem a třemi dcerami – scházíme u jídelního stolu nebo jen tak kolem mě pobíhají,“ popisuje majitelka domu a s nadšením vzpomíná na cesty do Egypta, kde si oblíbila tamější arabskou a indickou kuchyni.

Křesla i konferenční stolek jsou diplomovou prací na UMPRUM bratra Josefiny. | Foto: Anželika Rybak

Kuchyni si manželé Bakošovi zařídili z IKEA a má opravdu pracovní gastro ráz. Dřevo, ze kterého je pracovní deska, si přivezli ze Šumavy. | Foto: Anželika Rybak

Způsob, jakým si manželé Bakošovi navrhli kuchyňskou linku, mnohé o jejich přístupu k bydlení prozrazuje. „V dřívějším bytě na Vinohradech jsem si přála kuchyni v bílém vysokém lesku v hodně minimalistickém provedení. Veškeré vybavení jsem měla schované uvnitř skříněk. Jenže po jisté době jsem si uvědomila, že se neustále hlídám, abych pracovní desku nepoškrábala, což mě vnitřně svazovalo. Chceme věci používat naplno. Bydlení má sloužit nám, ne naopak. A tím jsme se nejen při volbě materiálů, ale vůbec v celém domě opravdu řídili. Což se také vyplatilo. Jsem poprvé opravdu spokojená a cítím se tu svobodně.“ Na pracovní desku na nerezové kuchyňské lince z IKEA posloužilo surové dřevo ze Šumavy, kde mají manželé chatu. „Do ní se už opravdu nebojím říznout,“ dodává se smíchem Josefina.

Komodu od Jakuba Vávry zdobí lampička od studia Dechem, na stěně visí polystyrenový obal, ve kterém manželům dorazilo koupelnové umyvadlo. | Foto: Anželika Rybak

Socha od dědečka Josefiny | Foto: Anželika Rybak

Tvůrcem svého prostoru a klidu 

Dům, který si manželé po dlouhém hledání pořídili, zcela od podlahy zrekonstruovali. To byla doména manžela Josefiny, Petra Bakoše, který se živí jako architekt a designér. Zúročil nejen své profesní zkušenosti, ale především šikovnost a zručnost. „Petr tady odvedl opravdu kus práce. Měli jsme problém se statikou, a tak bylo nutné zpevnit dům pomocí železného trámu. Je tu také spousta původních prvků od dřevěného stropu, schodiště, dveří po očištěné zdi.“

Kuchyňské části dominuje velký kulatý jídelní stůl, který si nechala Josefina vyrobit na zakázku od designéra Petra Háka. | Foto: Anželika Rybak

Knihovna od estonských designérů | Foto: Anželika Rybak

Železným trámem se zpevnila statika domu. Manželé tak mohli celé přízemí probourat v jeden společný prostor, kde je obývací část, kuchyně a jídelna. | Foto: Anželika Rybak

Surové materiály jsou v interiéru dominantní a jejich kombinace rozličných struktur dodává prostorám velmi osobitý ráz. „Baví mě dřevo, kámen a beton. Mám dokonce choutky navrhnout dřevěné mohutné až skulpturální květináče. Na trhu mi takový sortiment chybí,“ dodává Josefina, pro kterou jsou květiny a zahradničení po vaření hned druhou vášní. Cit a lásku ke dřevu získala Josefina už při studiích alternativní a loutkové scénografie na DAMU, kde se s tímto materiálem dostávala často do styku. Touhu propojit se s přírodou naopak popisuje majitelka jako svůj osobní vývoj. „Nikdy jsem necítila tak silné uklidnění v obklopení květin a zeleně, to přišlo tak nějak s věkem.“

Industriální podobu koupelny navozuje očistěné a neomítnuté zdivo. Skříňka je pořízená z IKEA. | Foto: Anželika Rybak

Sběratelka autorského nábytku 

„Mám touhu sbírat obrazy, ale výstavní plocha v domě není příliš velká, což je snad jediná drobnost, která mi v domě chybí,“ otevírá majitelka téma umění, které jí koluje v žilách. Tatínek byl malíř, od něhož visí v obývacím pokoji několik grafik. Dědeček zase sochař, jehož díla jsou různě po domě. Od bratra, který se živí jako designér, dostala konferenční stolek a křesla. „Sbírku umění si kompenzuju autorskými kusy nábytku, které často pochází z galerie Harddecore, kde jsem je prodávala.“ V domě tak najdete například dřevěnou komodu s názvem Janja od Jakuba Vávry, knihovnu v jídelní části od estonských designérů, kterou Josefina ulovila na Salone del Mobile v Miláně, kam se letos opět chystá. Nebo ručně vyřezávaný paraván od studia Llev v manželově pracovně. Mezi její nejoblíbenější české výtvarníky patří Jiří Šalamoun, jehož obraz visí nad pohovkou. 

V půdní části domu se nachází ložnice spolu s pracovnou. | Foto: Anželika Rybak

Cihlová zeď a dřevěné trámy prostor ložnice zútulňují. Vedle postele je obraz od Nikoly Šrámkové. | Foto: Anželika Rybak

Jak vypadá šatník návrhářky? 

První poschodí domu patří dcerám. Všechny tři inklinují k umění a dopřát jim soukromí v podobě tří samostatných pokojů bylo majitelčino přání. Podkroví, které manželé zrekonstruovali, slouží jako ložnice a pracovna zároveň. Kombinace cihel, dřeva a betonu na zdech a podlaze je doplněna pár kusy nábytku. Obraz vedle postele z masivního dřeva dostala Josefina od fotografky a studované malířky Nikoly Šrámkové k narozeninám. Kytka je vzpomínka na otce. „Léta se o ni staral bratr a dnes předal tu zodpovědnost mně.“ A jak vypadá šatník návrhářky? Je malý a skromný. „Je to podobný příběh jako s kuchyní. Zjistila jsem, že jsem v minulosti příliš lpěla na velkém okázalém šatníku, přitom mám vlastně jen pár oblíbených kousků oblečení,“ uzavírá Josefina.

Pohled do ložnice v půdní zástavbě, kterou manželé kompletně zrekonstruovali. | Foto: Anželika Rybak

Když Josefina nepracuje ve svém ateliéru v centru Prahy, své zázemí k práci si udělá z části ložnice. | Foto: Anželika Rybak

„Stejně jako když slýchávám, že si na mě někdo vzpomene, kdo nosí můj kabát, obklopuji se i já autorskými kusy nábytku svých známých. Investice do jedinečného designu se vyplatí, protože se nikdy neokouká,“ říká Josefina Bakošová, která se obklopuje i produkcí z IKEA, jako je to v případě kosmetického stolku, který zdobí zrcadlo od Viktorie Beldové. | Foto: Anželika Rybak