Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Přátelský robot - tramvaj designérů Davida Muka, Kryštofa Rozumka a manažerky interdisciplinárního týmu Moniky Milatové z Fakulty strojní | Zdroj: archiv autorů Přátelský robot - tramvaj designérů Davida Muka, Kryštofa Rozumka a manažerky interdisciplinárního týmu Moniky Milatové z Fakulty strojní | Zdroj: archiv autorů

Budoucnost městské dopravy a tramvaj bez řidiče. Nejlepší práce ze Sutnarky

Tramvaj jako umělecký objekt či přátelsky komunikující robot, magnetické šperky nebo snídaňový set se skrytým poselstvím. To jsou pouze střípky prací, které nás zaujaly v perfektní mozaice šesti set klauzurních úkolů na plzeňské Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara.

Tramvaj pro Škodovku

Modely tramvají byly pro rok 2050 a pro mobilitu poloviny 21. století navrhovány studenty ateliéru Produktový design II. pod vedením Jana Korabečného. Vizi městské kolejové dopravy společně vymýšleli se svými kolegy a kolegyněmi z fakult strojní, zdravotnických studií a fakulty ekonomické. Vytvořené modely tramvají mají kromě své vhodnosti pro sériovou výrobu především vyhovovat potřebám cestujících a podmínkám tramvajových kolejí v evropských městech v budoucnosti.

Zadavatelem tématu byla společnost Škoda Transportation, s jejímiž zástupci studenti své interdisciplinární týmové semestrální práce konzultovali. Pro vysokou kvalitu a rozsah projektů udělila hodnotitelská porota dvě první místa. Vznikly tak dva návrhy, ze kterých jeden velice pravděpodobně uvidíme brázdit ulice měst v budoucnu. Na návrzích byste jen těžko hledali řídící kabinu.

Designéři Tomáš Cibulka a Tereza Machů, manažerka interdisciplinárního týmu Jana Lajdová z Fakulty strojní | Zdroj: archiv autorůDesignéři Tomáš Cibulka a Tereza Machů, manažerka interdisciplinárního týmu Jana Lajdová z Fakulty strojní | Zdroj: archiv autorů

Koncepty pracovaly se změnou ve složení obyvatel měst a celou škálou nových technologií, včetně interaktivity, propojení a autonomie věcí i tramvají samotných. Řešily také vytvoření pohodlnějšího prostoru pro nastupování a vystupování, kterého lze dosáhnout odstraněním tyčí a úpravou a zjednodušením často zbytečně komplikovaných linií v interiéru. Projekty myslí také na bezpečí, praktičnost a lepší cestování pro hendikepované a starší osoby.

Návrh Tomáše Cibulky, Terezy Machů a Jany Lajdové ve vizualizaci na kolejích v Plzni | Zdroj: archiv autorůNávrh Tomáše Cibulky, Terezy Machů a Jany Lajdové ve vizualizaci na kolejích v Plzni | Zdroj: archiv autorů

Jako přátelského komunikujícího robota se rozhodli David Muk a Kryštof Rozumek navrhnout svůj model tramvaje, který oblými tvary a pozorností soustředěnou především do prostoru dveří působí esteticky čistě. Designu na srozumitelnosti přidává také dlouhý informační pás s počtem a názvy zastávek. Tomáš Cibulka a Tereza Machů do svého návrhu tramvaje jako uměleckého objektu zapracovali nafukovací měchy, které slouží jako deformační zóny a jsou schopny pohltit energii případného čelního nárazu. Přišli také s nápadem sedadel, která se zasunou v případě, kdy je potřeba vytvořit víc místa pro stojící pasažéry, například po větším koncertě či fotbalovém zápase.

  

Tramvaj podle Davida Muka | zdroj: archiv autoraTramvaj podle Davida Muka | zdroj: archiv autora

Magnetizujte se

Řetěz/řetězení/gradace bylo tématem klauzurní práce v ateliéru Design kovu a šperku, který na Sutnarce vede Petr Vogel. Studentka Kateřina Cigáňová zpracovala téma ateliérového úkolu v rámci výtvarného média autorského šperku po svém. „Stupňovala jsem klasické antické řády. Nosná konstrukce náhrdelníku je tvořena postupným narůstáním rozměrů, včetně mechanických kloubů, umožňujících potřebnou flexibilitu pohybu,“ uvádí.

Zapuštěné neodymové magnety na konci jednotlivých ramen sloupů a jejich soustružených hlavic umožňují vzájemně střídavě hravou modifikaci ve změně tvaru náhrdelníku. Náhrdelníku, který v konečném důsledku působí díky svému geometricko-architektonickému řešení velice jemným a elegantním dojmem.

Kolekce ōrdo Kateřiny Cigáňové je inspirovaná antikou. | Zdroj: archiv autorkyKolekce ōrdo Kateřiny Cigáňové je inspirovaná antikou. | Zdroj: archiv autorky

Porcelán BEZEZBYTKU

V ateliéru Keramika, který vede Gabriel Vach a v zimním semestru zde hostovala Hana Novotná, nás nejvíce zaujala práce Aleny Liškové. Studentka ve své aktuální kolekci na téma Private time používá zbytky a úlomky vzniklé v ateliéru keramiky, kterými dekoruje objekty. Modré a bílé aplikace pak po následném opracování lépe vyniknou. Výsledné objekty ale pořád jakoby čekají, až si účel jejich využití najde každý sám. Jsou vytvářeny jako jakési zkoušky, s jednoduchým tvaroslovím, čekající na další uchopení. Autorka tak chytře ponechává uchopení a využití svých výrobků jenom na vás a vaší představivosti. 

Porcelánová sada Aleny Liškové vznikla procesem upcyklace zbytků. | Zdroj: archiv autorkyPorcelánová sada Aleny Liškové vznikla procesem upcyklace zbytků. | Zdroj: archiv autorky

Snídaně s kamarádkami

Studentka Anna Šupolíková se ve tvorbě na téma Private time inspirovala oblíbenými opulentními snídaněmi, které si s kamarádkami ráda připravuje: „Asi nejvíce mi utkvěl v paměti semestr, kdy jsme všechny tři chodily na dopolední přednášku, před kterou jsme si vždy připravily pořádnou snídani.“ Stále častěji jí ale scházelo to správné nádobí. Vytvořila proto pro sebe a kamarádky set s dostatečným počtem talířů a misek, do kterého zapracovala nenápadné vzkazy zůstávající ze společných historek a hlášek. V průběhu snídaně podávané ze sady od Anny se proto klidně může stát, že vám talířek zalichotí slovy krásná jako kytička, nebo vám miska bla bla bla připomene, že při jídle mluvíte trochu moc. 

Konečně set na pořádnou snídani od Anny Šupolíkové | Zdroj: archiv autorkyKonečně set na pořádnou snídani od Anny Šupolíkové | Zdroj: archiv autorky

Galerie

Další články