Bruselská past na český design. Září pohledem šéfredaktorky

Veronika Pařízková | Foto: Štěpánka Paseková Veronika Pařízková | Foto: Štěpánka Paseková

Česká republika se v druhé polovině roku chopila otěží Evropské unie a usedla do čela Rady EU. Co to znamená pro design? Nic a hodně, dalo by se říct. Součástí půlročního předsednictví je totiž také prezentace české kultury, umění i designu. A kde jinde než v Bruselu stálo za to blýsknout se nejvíc. Povedlo se?

Hra na schovávanou

Brusel hostil hned několik výstav spjatých s českými tvůrci. V samotné budově parlamentu, tam, kde v době našeho posledního předsednictví dráždila Entropa, jsou dnes nekonfliktní a bohužel i trochu fádní textilní objekty ve tvaru květin. Že jste je neviděli naživo, vás mrzet nemusí, i kdybyste sem cestu vážili, dovnitř byste se pravděpodobně bez přímluv vysoce postavených úředníků nedostali. Zkrátka design pro vyvolené. Co by vás ale určitě mrzelo, ostatně stejně jako nás, je nemožnost vidět výstavu Design a transformace, kterou organizovala pražská UMPRUM ve spolupráci s Moravskou galerií a belgickými partnery a která byla určena široké veřejnosti. Probíhala na dvou místech, na první pohled obě s puncem váženosti a noblesy. Ta povedenější část se usídlila v Pražském domě. Tedy secesní budově, kterou si pro reprezentační účely pořídilo hl. město Praha a pan primátor zde má svůj pokojíček. Jsou tu ale i působivé prostory, do kterých vytvořilo jednoduchou, přesto dynamickou instalaci duo Štěpán Smetana a Terezie Lexová. Bílé, vzdušné, přesto nosné konstrukce se staly nosníky výběru aktuálních českých „design stars“. Tedy asi se staly.

Výstava Design a transformace v Design Museum Brussels potrvá do 8. ledna 2023. | Zdroj: Design Museum Brussels Výstava Design a transformace v Design Museum Brussels potrvá do 8. ledna 2023. | Zdroj: Design Museum Brussels

Výstava, která jistě stála nemálo peněz, úsilí a času, se totiž i v době oficiálních otevíracích hodin sem tam zavře do skříně. A to bohužel doslova. Už nainstalované produkty se v případě, že se koná nějaké jiná akce, složí, odnesou a vám zbydou po dlouhé cestě za českým designem oči pro pláč. Obzvlášť pokud na podobná „škatulata“ neupozorní ani webové stránky, ani sociální sítě a vy výstavu navštívíte během oficiálního festivalu Design September, jehož byla součástí. Náplastí vám pak může být návštěva sklepních prostor, kde je alespoň část produktů naaranžovaná v původní ideji kurátorů. Je to neúcta? Šlendrián? Nebo lhostejnost? Těžko říct, minimálně se v Evropě můžeme zas prezentovat jako zdatná montovna. Nainstalovat, odinstalovat, nainstalovat - a tak stále dokola.  

Výstava uspořádaná u příležitosti předsednictví ČR v Radě EU v Design Museu Brussels, Prague House, Brussels. | Zdroj: UMPRUMVýstava uspořádaná u příležitosti předsednictví ČR v Radě EU v Design Museu Brussels, Prague House, Brussels. | Zdroj: UMPRUM

Příběh bez logiky

O několik zastávek metra dál stojí Bruselské muzeum designu. Budova otevřená v roce 2015 slouží k prezentaci designu a jeho různých směrů od poloviny 20. století do dnešních dní. Úctyhodná plocha 5000 m2 vypadá lépe v informační brožurce než v realitě a řešení celého vnitřního prostoru není nejšťastnější. Dva samostatné výstavní celky byly určeny výstavě o plastu a belgickém designu. Tomu českému zbyly dvě místnosti, resp. část chodby a jedna místnost. Architektonické řešení si nakonec s prostorem poradilo dobře. Využilo nejen stěny, ale i středovou část, kde každé prezentované firmě udělalo „malý pokojíček“. Co ovšem zaujme, je opravdu zrádný rozpor v avizované koncepci a realitě. „Vedle historické perspektivy se projekt soustředí i na současnou podobu a úlohu českého designu, nyní podporovaného státem, činností profesních organizací i aktivitami na poli školství.“ Při četbě podobného textu by návštěvník očekával hutný, komplexní a detailně vystavěný příběh českého designu posledních desítek let. 

Design a transformace aneb Příběhy českého designu 1990–2020 | Zdroj: kulturaok-eu.czDesign a transformace aneb Příběhy českého designu 1990–2020 | Zdroj: kulturaok-eu.cz

Kromě časové osy, která spíš působí, že jednotlivé milníky vybral náhodný generátor, a dobře napsaných textů, představujících jednotlivé firmy, zde působivá a zároveň odborná story o výjimečnosti českého designu chybí. Ani poněkud nesourodý výběr neznalému návštěvníkovi neporadí, co je na tom českém designu tak zajímavého. Postavit vedle sebe projekt Unique Client, který je ve svém přesahu řešit módu pro znevýhodněné osoby impozantní, ale hodí se zkrátka na jiný typ prezentace, a produkty firem jako Linet a TON je kurátorský přešlap. Výsledný dojem tak zůstává rozpačitý, jelo se snad vystavovat do Bruselu jen ze známosti s vedením školy?

Výstava Milena Dopitová: Even Odd | Zdroj: Milena DopitováVýstava Milena Dopitová: Even Odd | Zdroj: Milena Dopitová

Související

Česká firma? Ne, děkuji! Léto pohledem šéfredaktorky
Kritika a teorie

Česká firma? Ne, děkuji! Léto pohledem šéfredaktorky

Veronika Pařízková - 28. 9. 2022

Co škola, to skandál? Duben pohledem šéfredaktorky
Kritika a teorie

Co škola, to skandál? Duben pohledem šéfredaktorky

Veronika Pařízková - 17. 5. 2022

Černá díra plná designu. Říjen pohledem šéfredaktorky
Kritika a teorie

Černá díra plná designu. Říjen pohledem šéfredaktorky

Veronika Pařízková - 10. 11. 2021

Být hrdý na Čechy? Září pohledem šéfredaktorky
Kritika a teorie

Být hrdý na Čechy? Září pohledem šéfredaktorky

Veronika Pařízková - 1. 10. 2018

Co v horkém létě rozvířilo dusný tropický vzduch? Červenec pohledem šéfredaktorky
Produktový design

Co v horkém létě rozvířilo dusný tropický vzduch? Červenec pohledem šéfredaktorky

Veronika Pařízková - 1. 8. 2018

SHOP Snoubení
kruh 2024
zuz banner
ujep 2024