Věděli jste, že Brno bývalo textilní velmocí? Příspěvková organizace TIC BRNO připravila unikátní prohlídku po palácích průmyslové aristokracie, během které odhaluje jejich architektonicky rozmanitou výstavbu. Díky pohodlí minibusu můžete vyrazit za každého počasí, a projet se tak okruhem hned 17 zastávek, který by byl jinak pro pěší náročný. V redakci magazínu CZECHDESIGN jsme se na vyjížďku s TIC BRNO vydali a přinášíme ochutnávku z vybraných lokalit.
Brno jako textilní velmoc
„V polovině 19. století podnikatelé druhé generace bydleli v městských palácích. Tyto výstavní domy si stavěli buď na okrajích městského centra, nebo přímo v areálech svých továren,“ vypráví slovem hravý a architekturou znalý průvodce Martin Koplík v úvodu naší vyhlídkové jízdy po palácích průmyslové aristokracie v Brně, jež je projektem příspěvkové organizace TIC BRNO. Pro projekt Brno INdustrial sestavil celou prohlídku a spolu s dalšími dvěma průvodci seznamuje s jejich zastávkami veřejnost. Vyhlídková jízda je určena pro omezený počet účastníků, konkrétní termíny a rezervaci lístků naleznete zde. K zakoupení jsou také různé suvenýry – kolekce byla navrhnuta s důvtipným odkazem na textilní průmysl, a tak mezi nimi najdete třeba i cestovní šitíčko.
Zahrada vily Stiassni je jednou z největších brněnských soukromých parcel. | Foto: David Korsa
Celá vyjížďka minibusem trvá 3 hodiny a mapuje bohatou historii textilního průmyslu v Brně. Jak mi prozradil Martin, je doteď záhadou, proč se právě textilní průmysl v Brně v 19. a 20. století těšil takové oblíbenosti a hojnosti. Navíc výběr paláců je i pro místní téměř neznámý. Ač je v brněnských rodinách textilní průmysl hluboce zakořeněn, jelikož zaměstnával v tehdejší době značnou část obyvatel, většina lidí zná dnes podle názvu vily brněnských textilních magnátů. Ty byly budované od konce 19. století až do 30. let 20. století ve vilových koloniích na okrajích města, jako byla nejprve Černá Pole, nad Lužánkami a později pisárecké svahy nad ulicí Hlinky. Nejznámější z těchto vil je vila manželů Tugendhatových nebo Stiassných. Ty ale ve vyhlídkové trase nečekejte.
Těšit se můžete na povídání o celkem 17 stavbách – o Berglerově vile, Bochnerově paláci, paláci Josefa Kellera, paláci Morgensternových, paláci Adolfa a Aloise Müllerových, o Löw-Beerově vile, Schoellerově paláci, Hechtově vile, Offermannově vile a dalších. Na jejich stavby si majitelé najímali význačné stavitele a architekty své doby a díky historizujícímu slohu a počínající moderně, ale také přání majitelů, jejichž vkus měl zásadní vliv na podobu sídel, jsou paláce pozoruhodné i svým mnohdy eklektickým slohovým tvaroslovím. Továrních budov se do dnešních dnů bohužel dochovalo jen pramálo. Poslední takovou stavbou je Mosilana, kterou ale čeká nejistá budoucnost. Brňané by si v ní rádi připomínali textilní tradici, a tak je otázkou, zda by v ní nemělo vzniknout například pamětní místo.
Výprava začíná
Zpátky ale k samotným palácům. Ty byly v průběhu 20. století proměněny většinou v administrativní zázemí znárodněných firem, sídlily v nich ředitelství, čítárny nebo archivy. Naše první zastavení, ačkoliv není v původním programu, je vila Stiassných textilního továrníka Alfreda Stiassného, který společně s manželkou Hermine oslovil brněnského architekta Ernsta Wiesnera. Přestože zvenčí vila zcela odpovídá puristickému stylu architekta Wiesnera, uvnitř si Hermine prosadila luxus šlechtického rázu, ve kterém nechybí reprezentativní salonky s bohatým dřevěným obložením, historizujícím nábytkem a mramorovými „krby“, které nahrazují radiátory s obložením. Interiér reprezentativních místností střídá střídmý styl funkcionalismu zastoupeného v koupelnách a společenských prostorách chodeb.
Interiér vily Stiassni v reprezentativním historizujícím slohu. | Foto: David Korsa
Neorenesanční Bochnerův palác je naším druhým zastavením. Nechali jej vystavit bratři Bochnerovi, kteří oslovili architekta Josefa Arnolda, aby jim vybudoval reprezentativní palác na okraji areálu jejich továrny. „Palác na první pohled upoutá svojí širokou fasádou otočenou do ulice Přízovy. Průčelí je na okrajích sevřeno dvěma mělkými rizality a na jeho fasádě najdeme typické znaky Arnoldovy architektury, jako jsou obloukově zaklenutá okna v přízemí s výraznými cvikly, v tomto případě doplněné dětskými postavičkami,“ popisuje průvodce průčelí paláce, který je dnes zasazen do areálu nových budov administrativního centra, a je tak jedinou připomínkou na firmu Vlněna. Nejzdobnější okna prvního patra naznačují takzvané piano nobile, neboli vznešené patro, ve kterém jsou umístěny nejhonosnější místnosti.
Naší další nedalekou zastávkou je novorenesanční Schoellerův palác z roku 1868, který byl součástí Schoellerovy textilní továrny. Projekt je opět dílem architekta Josefa Arnolda. Rodině Schoellerových patřila továrna až do roku 1945, kdy byla znárodněna. Následně v ní byla ukončena textilní výroba a celý areál připadl firmě Chirana, vyrábějící zdravotnické vybavení. Zde se vznešené patro posunulo netradičně až do druhého patra, kde ho zdobí balkon na čtyřech konzolách.
Předposlední navštívenou stavbou je vila anglického typu rodiny významných průmyslníků ve vlnařství a cukrovarnictví Löw-Beerů pocházející z Boskovic. Fasádu zdobí secesní štukový dekor. Podobný je užit i na stěnách a na stropech v interiérech, secesní rostlinné motivy jsou také na keramické dlažbě a na litinovém zábradlí vstupního schodiště. Autorem projektu je vídeňský architekt Alexander Neumann. „Jednou z dětí Löw-Beerů byla Greta, podruhé provdaná Tugendhatová, která od svých rodičů dostala jako svatební dar horní část parcely jejich vily u Černopolní ulice, na níž si nechala postavit od německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe slavnou vilu Tugendhat,“ vypráví průvodce. V měsících, kdy jsou stromy holé, je prý funkcionalistická vila ze zahrady na dohled.
Vstupní hala vily Löw-Beer | Foto: David Korsa
Berglerův palác, též známý jako Muzejka, jehož stavbu navrhl vídeňský architekt Heinrich Ferstel pro obchodníka s kůžemi Johanna Berglera, je vůbec nejzajímavější a také poslední ukázkou architektury aristokratických paláců, u kterého se i naše výprava rozloučila. „Celý dům je postaven z režného cihlového zdiva, které bylo typické pro stavby brněnských Němců, čerpající inspiraci v severoněmecké gotice, ale současně je fasáda ozdobena kamennými arkýři inspirovanými tudorovskou anglickou gotikou,“ popisuje Martin, který dodává, že jeho dnešní podoba je poněkud jiná, než bývala. Na terase, která je svými rozměry opravdu úchvatná, ale poměrně neklidná tamním ruchem dopravy, byla dříve umístěna subtilní litinová konstrukce zimní zahrady. V interiéru se pak mísí novorenesanční prvky s novogotickými.
Tím je naše cesta u konce. Kompletní přehlídka brněnských paláců spjatá s poutavým příběhem textilního průmyslu stojí rozhodně za letní prázdninový výlet. Vydat se za ní můžete do 30. října 2021.
Brno INdustrial
Kromě této prohlídky se mohou zájemci vydat i na pěší procházky, které představují průmyslovou historii Brna z různých úhlů pohledu na zajímavých místech. Za výběrem témat projektu Brno INdustrial stojí PhDr. Petra Mertová, Ph.D. z Technického muzea v Brně. Přednášky, komentované prohlídky nebo stezky vás seznámí s fakty o slavné brněnské textilní historii zahrnující nejen průmyslové památky, příběhy zakladatelů textilního průmyslu, ale i současné módní značky.
