Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Proděkan pro tvůrčí činnost a zároveň ředitel Ústavu mezioborových studií umění, designu a pokročilých technologií Arnošt Marks | Zdroj: Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni Proděkan pro tvůrčí činnost a zároveň ředitel Ústavu mezioborových studií umění, designu a pokročilých technologií Arnošt Marks | Zdroj: Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni

Bez znalosti principů matematiky a geometrie není v aplikovaném umění pokroku, říká Arnošt Marks, proděkan FDU v Plzni

Sutnarka – Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara pokračuje ve svém rozvoji odvážným krokem. Rozhodla se vkročit do méně probádaných vod, když před nedávnem založila Ústav mezioborových studií umění, designu a pokročilých technologií (Institute of Interdisciplinary Studies of Art, Design and Advanced Technologies). Proč je pro studenty designu důležité znát základní principy matematiky, jak se na založení ústavu dívá odborná veřejnost a u jakých škol se nechali inspirovat? Odpovídal proděkan pro tvůrčí činnost a zároveň ředitel ústavu Arnošt Marks.

Krok vpřed

Jaké byly hlavní důvody, které stály za založením Ústavu mezioborových studií umění, designu a pokročilých technologií?

A. M.: Mezioborová spolupráce a využívání potenciálu integrace různých oborů byla už v době zakládání fakulty téměř před dvaceti lety jedním ze základních záměrů fakulty (první založený obor Průmyslový design byl vyučovaný současně ze tří fakult: Ústavu umění a designu, Fakulty aplikovaných věd a Fakulty strojní). Proto je založení ústavu logickým krokem v rámci strategie fakulty. Samozřejmě se samotná myšlenka vzniku tohoto ústavu nezrodila přes noc. Předcházela jí pečlivá debata ve vedení fakulty. Reagovali jsme na zvýšenou interakci s mezinárodními partnery, která probíhala v posledních letech. Řada z pracovišť na západ od nás logicky staví na propojení polytechnické, inženýrské a umělecké složky vzdělávání a tvůrčí činnosti s humanitními vědami.

Dnes je velmi silným impulsem a komponentou výtvarných a designérských řešení celý nový svět informačních technologií. Rozhodli jsme se tedy založit pracoviště, které lépe využije potenciál univerzity na půdorysu naší fakulty. Plzeňská univerzita, kromě toho, že má fakultu filozofickou, pedagogickou a další, je totiž především technicky profilovaná. To je pro nás výhoda. Scházela nám ale platforma, na níž by se dlouhodobě směřovalo ke kultivaci dialogu a systémové spolupráci mezi vybranými pracovišti a ateliéry.

Materiálová banka na Sutnarce je zcela unikátní. Ve vitrínách je vystaveno více než pět stovek fyzických vzorků, které jsou roztříděny podle materiálových skupin, jako jsou plast, kov, dřevo masivní i aglomerované, udržitelné materiály, materiály na minerální bázi jako je sklo, beton a keramika. Skříňky pojímají kompletní vzorníky různých značek, různých druhů dřeva, textilu a barev. | Zdroj: Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v PlzniMateriálová banka na Sutnarce je zcela unikátní. Ve vitrínách je vystaveno více než pět stovek fyzických vzorků, které jsou roztříděny podle materiálových skupin, jako jsou plast, kov, dřevo masivní i aglomerované, udržitelné materiály, materiály na minerální bázi jako je sklo, beton a keramika. Skříňky pojímají kompletní vzorníky různých značek, různých druhů dřeva, textilu a barev. | Zdroj: Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni

Byl tedy jednou z podmínek ke vzniku tohoto ústavu i fakt, že je Západočeská univerzita v Plzni spíše technicky profilovaná?

A. M.: Ano, a v tomto smyslu i celá tradice fakulty a univerzity v průmyslové Plzni. Již v současnosti máme řadu spoluprací fakulty s technickými obory (například v oblasti game designu, využití motion capture, spolupráci v oblasti automotivu a navrhování medical devices) a na univerzitě panuje pro naši snahu pochopení. V názvu máme jméno Ladislava Sutnara, který byl důsledným propagátorem interakce mezi přírodními vědami, inženýrskými obory a speciálně matematikou, geometrií a aplikovaným uměním. Jeho syn Radoslav si vymínil při předávání práv na užívání otcova jména a odkazu, že se na škole bude učit deskriptivní geometrie. Bez znalosti určitých principů matematiky, geometrie a technických oborů není pokroku v aplikovaném umění. To je jeden z dalších odkazů, na kterém bychom tento ústav rádi rozvíjeli. Když se podíváte na užité umění, které tvořil Ladislav Sutnar, naleznete u něj souvislosti s praktickým, jednoduchým vztahem k době pokroku v oblasti produkce. Patřil do skupiny levicové inteligence, jejíž členové byli mimo jiné fascinováni možností masové výroby, té také velmi dobře rozuměl, a byl průkopníkem moderní vizuální komunikace spojené s průmyslovou výrobou.

Rozvoj mnoha oborů – jak produktového, tak průmyslového designu – je tažen technologiemi, které hrají klíčovou roli. Připravovat školu, brát si podněty z tohoto prostředí a umožňovat studentům i pedagogům se do procesů funkčně zapojovat, vyžaduje institucionální systémovou podporu. Spoléhat na náhodnou interakci jednoduše nestačí. V určitém kontextu tomu říkám, že se jedná o „překladatelské pracoviště“, které k sobě lidi různých jazyků přitahuje a nechává je pracovat na projektech, přičemž je ale nutný element, který jejich „jazyky“ překládá. Samozřejmě se jedná o dlouhodobý program. Jde nám o osvětu, podporu vzdělávacích aktivit a postupně, v řádu let, i o výzkumné aktivity ve spojení s drobnými partnery.

Clay-modelling studio, které je analogií specializovaného pracoviště v automobilovém průmyslu. | Zdroj: Zdroj: Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v PlzniClay-modelling studio, které je analogií specializovaného pracoviště v automobilovém průmyslu. | Zdroj: Zdroj: Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni

Plni očekávání

Existuje v České republice nějaký podobný ústav, nebo je u nás tato forma prozatím ojedinělá?

A. M.: Já si myslím, že neexistuje a že to chce i pořádnou dávku odvahy něco podobného zkoušet.

S jakými reakcemi jste se při zakládání ústavu setkali?

A. M.Zatím jsme nedělali nějakou větší kampaň, to bude na programu až v pokročilejší fázi. Technická odborná veřejnost byla velmi zvědavá, co jim my umělci předvedeme, lidé z výtvarného světa k tomuto projektu chovali také určitou zdrženlivost. Kdo mu ale drží palce nejvíce, jsou ti, kteří žijí na hranici těchto dvou světů. Jsou to lidé, kteří jsou spojeni s technologií, ale zároveň s uměním a mají celoživotní problém s tímto „překládáním“. Institucionální uspořádání v České republice často brání efektivní interakci, jelikož při nějaké přiměřené pragmatičnosti inženýrů, humanitních vědců a výtvarníků je strašně málo prostoru k tomu, aby začali spolupracovat, aniž by je pak celý systém „nepotrestal“. Lidé, kteří žijí na podobné hranici, jsou plni očekávání, a to se týká i zahraničních kolegů. Hybridní entity mají ale těžký život všude.

Clay-modelling studio, které je analogií specializovaného pracoviště v automobilovém průmyslu. | Zdroj: Zdroj: Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v PlzniClay-modelling studio, které je analogií specializovaného pracoviště v automobilovém průmyslu. | Zdroj: Zdroj: Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni

Zdroje inspirace

Nechali jste se inspirovat například nějakou zahraniční univerzitou?

A. M.: Na globální, mimoevropské úrovni je takových „benchmarků“ několik. Jedna zajímavá, velmi progresivní evropská univerzita je finská Aalto. Další univerzitou, stojící za pozornost, je technická eindhovenská univerzita, která je slavná tím, že byla v oborech technických i designu historicky spojená se značkou Philips. Dalším vzorem je pro mě izraelský Holon Institute of Technology, jenž byl založen po vzoru pro nás nedostižitelného amerického MIT (Massachusettský technologický institut). Jedná se o vysokou školu/institut, jež nemá postgraduanty, jde o velmi kvalitní polytechnikum, které má inženýry, matematiky a zároveň fakultu designu, se kterou máme úzkou spolupráci.

Pak je ještě taková významná technická univerzita v Tchaj-nanu ve středním Taiwanu. Tchaj-nan je historickým centrem kultury, je proslulý vztahem k umění, historicky zde byl textilní průmysl, jsou zde soustředěné podniky, které by se v Evropě definovaly jako kulturně kreativní, a celá univerzita zřídila takzvanou fakultu X. Jedná se o svým způsobem prázdnou fakultu, která angažuje studenty z technických oborů na tzv. menší projekty, nad nimiž mají dohled lidé z fakulty designu. Snaží se skrze ně systematicky vtáhnout designéry a technicky založené studenty do společné práce a interakce.

A co u nás, existuje zde nějaké pracoviště, které by v tomto směru rodilo nějaké zajímavé projekty?

A. M.: Ano, je zde také pár pracovišť, kde vznikají pozoruhodné věci. Zaprvé je to Institut intermedií na ČVUT, kde se věnují technologickým projektům ve spolupráci s DAMU, FAMU a lidmi spíše ze scény performance art. Nechci to dále selektovat, ale zmíním ještě například zlínskou univerzitu, kde se rodí velmi zajímavé věci hlavně v rovině produktového designu. Vazba mezi fakultou a místními firmami je velmi podnětná.

Výzkumná oblast zahrnuje zpracování a využití dat ze systému záznamu pohybu (motion capture – MOCAP) a trojrozměrného skenování, kterým disponuje Výzkumné centrum FAV. Na obrázku vidíte MOCAP v akci v Greenscreen studiu multimediální laboratoře na Sutnarce. | Zdroj: Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v PlzniVýzkumná oblast zahrnuje zpracování a využití dat ze systému záznamu pohybu (motion capture – MOCAP) a trojrozměrného skenování, kterým disponuje Výzkumné centrum FAV. Na obrázku vidíte MOCAP v akci v Greenscreen studiu multimediální laboratoře na Sutnarce. | Zdroj: Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni

Výzkumná oblast zahrnuje zpracování a využití dat ze systému záznamu pohybu (motion capture ¬– MOCAP) a trojrozměrného skenování, kterým disponuje Výzkumné centrum FAV. Na obrázku vidíte MOCAP v akci v Greenscreen studiu multimediální laboratoře na Sutnarce. | Zdroj: Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v PlzniVýzkumná oblast zahrnuje zpracování a využití dat ze systému záznamu pohybu (motion capture ¬– MOCAP) a trojrozměrného skenování, kterým disponuje Výzkumné centrum FAV. Na obrázku vidíte MOCAP v akci v Greenscreen studiu multimediální laboratoře na Sutnarce. | Zdroj: Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni

Sázka na elity

Plánujete do budoucna oslovovat nějaké zahraniční odborníky?

A. M.: Stoprocentně. Rozhodně plánujeme interagovat se světem. Takovou „nultou“ akcí byly drobné výstavy, které jsme pořádali společně s Izraelci. Jednalo se o výstavu o VR a AR (virtuální a rozšířená realita – pozn. red.) projektech našich studentů. Na květen plánujeme online konferenci o designu a AR s mezinárodní účastí. Tato akce bude otevřena jak studentům, tak i veřejnosti. Bude se jednat o tom, jaký dopad může mít AR na různé oblasti designu a architektury.

V jakých hlavních oblastech se bude ústav angažovat?

A. M.: Pro fakultu máme hned několik prioritních zaměření na příštích několik let. První oblastí je mobilita v českých zemích. Historicky jsou zde vazby na Škodu Transportations, s nimiž je udržován živý kontakt například při designování různých vozidel. Existuje zde debata o autonomních autech, změnách pohonů atd. Mobilita souvisí i s demografií, je tu spoustu lidí nad 65 let. Dopady stárnutí zde nikdo moc neřeší, alespoň se mi zdá, že tak nečiní česká akademická scéna. Druhou oblastí je téma udržitelnosti a ekologický design a zdá se, že po zkušenosti s covidem přijde i v ČR vlna zájmu o resilient – odolný design.

Návrh tramvaje bez řidiče 2020,  spolupráce studentů FDU, FST, FZS a FEK. Design: David Muk a Kryštof Rozumek | Zdroj: Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v PlzniNávrh tramvaje bez řidiče 2020, spolupráce studentů FDU, FST, FZS a FEK. Design: David Muk a Kryštof Rozumek | Zdroj: Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni

U mladých lidí toto téma ale rezonuje určitě čím dál tím víc.

A. M.: To určitě, u studentů a celkově lidí do 25 let je vidět obrovský generační a kulturní zlom. Nikdo jim nemusí nic vysvětlovat. Mají zájem o projekty, které jsou s ekologickými tématy spojené. Třetí velkou oblastí, po které je u nás poptávka a je k tomu prostředí, je oblast interaktivity a multimédií. Chtěli bychom se v budoucnu zaměřovat i na různé interface (rozhraní – pozn. red.), vztah mezi nějakým strojem, systémem a uživatelem. Ve škole máme kapacity, které se věnují i IOT a průmyslu 4.0 (internet věcí: ovladatelné přístroje na dálku pomocí internetu – pozn. red.). Ústav bude nejspíše sídlit společně s univerzitním výzkumným centrem Nové technologie v budově, která vyroste v kampusu univerzity v blízkosti Sutnarky a jejímž architektem je Zdeněk Fránek. Toto výzkumné centrum se věnuje mimo jiné různým simulacím a bezpečnosti pracovních zařízení.

Návrh interiéru a konstrukce tramvajového vozu 2019, partner Škoda Transportation, design: Michal Hladík  | Zdroj: Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v PlzniNávrh interiéru a konstrukce tramvajového vozu 2019, partner Škoda Transportation, design: Michal Hladík | Zdroj: Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni

Teď jste sice teprve úplně na začátku, čeho byste ale chtěli do budoucna dosáhnout?

A. M.: Prvním z cílů je určitě osvěta. Chtěli bychom vytvořit respektovanou platformu, kde se bude debata o interdisciplinaritě kultivovat. Uspořádat několik seminářů a přednášek ročně a pomáhat studentům vytvářet nové spolupráce s firmami a s aplikační sférou. V oblastech, které jsem zmiňoval, bychom chtěli pomoci škole, aby se v nich profilovala. Takže druhým cílem je rozvoj vzdělávacích aktivit, popřípadě programu interdisciplinárního charakteru. Vrcholem by měly být participace na výzkumných projektech postavené na kolaborativní bázi. V souvislosti s probíhající akreditací doktorských studií je třetím cílem podpora výzkumných aktivit s podstatným zapojením designu a věd o umění a pro umění.

Další články