Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Kurátorky akce Barbora Ficková a Lenka Chýlová s architektem Ladislavem Lábusem | Zdroj: MUD Kurátorky akce Barbora Ficková a Lenka Chýlová s architektem Ladislavem Lábusem | Zdroj: MUD

Benešov je pro lidi zvenčí špatně uchopitelný, říkají kurátorky výstavy DŮM X MUD. V Muzeu umění a designu řeší architekturu a současnou podobu města

Muzeum umění a designu Benešov (MUD) představuje již delší dobu příkladnou kulturní instituci, která si získává jméno také mimo Benešovsko. Podíl na tom má moderní koncept muzea, které dokáže sloužit místním obyvatelům a zároveň vytvářet dialog se širokou veřejností za hranicemi regionu. Příkladem osvícené vize je také nová výstava zabývající se benešovskou architekturou a územním plánováním s názvem DŮM X MUD, kterou kurátorky Barbora Ficková a Lenka Chýlová slavnostně zahájily 18. září. Právě jich jsme se v rozhovoru zeptali, jaké důvody stály za vznikem výstavy, jaký je stav lokální architektury a jestli se můžeme těšit na náhradní program v období lockdownu.

Na začátku výstavy v úvodním textu píšete, že „Benešov při zběžném pohledu nepatří k nejkrásnějším městům“. Zajímalo by mě, jak jste vlastně dospěly k tomuto poznání? 

BARBORA: Často se u známých, kteří nás přijedou do muzea navštívit, setkáváme s otázkou, co je vlastně Benešov zač. Jedná se většinou o kamarády, kteří do Benešova přijíždí poprvé a než dojdou od vlakového nádraží do muzea, tak se po cestě setkají se zajímavými budovami (např. Polyfunkčním domem od Markéty Cajthamlové), které mají architektonickou hodnotu, ale zároveň jsou mezi nimi vražené postmoderní divnověci. Následně se nás ptají, jestli bylo město převážně vystavěné za komunismu, nebo jestli má historickou stopu. Pro lidi zvenčí je Benešov špatně uchopitelný a obyvatelé tento fakt nevnímají a nezajímá je. Kontrast těchto pohledů mi přijde zajímavý. 

LENKA: Výstava proto primárně slouží benešovským občanům, aby se seznámili s domy, které každý den míjejí při cestě do práce a neví o nich nic bližšího. Chceme, aby si k nim vybudovali nějaký vztah, uměli rozpoznat dobrou architekturu a uměli o ní přemýšlet v kontextu. Nejde jen o to postavit krásnou stavbu, ale jde i o to, do jakého okolí ji zasadit, a jestli dává v celku smysl.

Výstava se primárně věnuje benešovské architektuře a územnímu plánování. | Zdroj: MUDVýstava se primárně věnuje benešovské architektuře a územnímu plánování. | Zdroj: MUD

Výstava o Benešovu nejen pro Benešov

Co stálo za vznikem výstavy a jak jste ji koncipovaly?

BARBORA: Stály za ní dvě rozdílné věci. V MUD bojujeme dlouhodobě s tím, že se snažíme pořádat výstavy, které mají přesah mimo Benešov, abychom nalákaly také návštěvníky z Prahy a jiných míst. Zároveň jsme ale městská instituce a chceme také pořádat akce, které se zaměřují na Benešov, benešovské autory nebo historii a vývoj města. Téma architektury nám přišlo jako dobré spojení obojího. Kromě toho jsme již komunikovaly s architekty, kteří v Benešově působí, a spoustu staveb jsme znaly. Lenka navíc na toto téma píše diplomku.

LENKA: Důležité je také připomenout, že na tento rok byly naplánovány oslavy města. Přesné datum založení sice není známo, ale první zmínka je v rozmezí 1218-1221, a tak to vychází na 800 let. Město Benešov v rámci toho připravilo program a my se připojily. Téma místní architektury nám přišlo k této příležitosti vhodné. Na výstavě máme navíc řadu obrazů od lokálních umělců, kteří zobrazovali město Benešov. Spojily jsme to zároveň s tím, že má tento rok Otakar Novotný, významný benešovský rodák a architekt, 140. výročí od narození, takže v Městské výstavní síni reprízujeme i výstavu o jeho osobě, kterou připravil Spolek výtvarných umělců Mánes a potomci architekta. Součástí je také panelová výstava v Tyršově ulici od historika Michala Horáčka nebo site-specific výstava v první místnosti MUD od Diany Winklerové, jež město a prostor vnímá výtvarným způsobem. Vznikl tak velký projekt, který nabízí pohled na Benešov a město z mnoha různých perspektiv. 

Výstava chystá také bohatý online program. | Zdroj: MUDVýstava chystá také bohatý online program. | Zdroj: MUD

Jaké významné osobnosti by návštěvníci výstavy neměli minout?

BARBORA: Zásadní vliv měl určitě Josef Pleskot, který v Benešově působil jako neoficiální městský architekt, přestože v té době taková pozice neexistovala. Při debatách s architekty jsme se pokaždé dostaly právě ke jménu Josefa Pleskota, který zároveň tvořil první územní plány, jak by mohl Benešov v budoucnu vypadat. S tím vším se setkáme v první místnosti výstavy, která Pleskota skrytě adoruje. Na jeho osobě také ukazujeme, proč je dobré, aby mělo město dlouhodobý vztah s jedním architektem, pro nějž je město srdeční záležitostí. Původně jsme chtěly mít na výstavě site-specific instalaci od Kurta Gebauera, který v 80. letech vytvořil návrh města společně s Pleskotem. Ten je hodně specifický, ženu ležící přes celé náměstí s fontánou v prsu. Návrh je dostupný na výstavě, ale k jeho site-specific instalaci nakonec nedošlo. Doporučil nám proto svou bývalou studentku Winklerovou, která zajímavě kontrastuje jeho přístup k městu z celkového pohledu s jejím niterným přístupem. 

LENKA: Ještě je důležité zmínit, že Pleskot do města přivedl Ladislava Lábuse, který vytvořil realizaci Hotelu Karlov. Vedle architektonických jmen ale výstavu stavíme také na důležitosti vztahu mezi investorem a architektem. Návštěvníkům chceme přiblížit důležitost jejich role, protože investoři mají velký podíl na finální podobě projektu a je podstatné, aby měli rozhled a vizi. Vedle výsledných realizací proto nabízíme i příběhy, které přibližují pozadí za vznikem a vývojem stavby. Zajímavý je například příběh dvou polyfunkčních domů od Markéty Cajthamlové, kterou oslovil investor Jan Horáček, díky němuž se realizoval tento kvalitní architektonický projekt. 

Součástí je konceptuální výstava Diany Winklerové, která nabízí pohled na město z výtvarné perspektivy | Zdroj: MUDSoučástí je konceptuální výstava Diany Winklerové, která nabízí pohled na město z výtvarné perspektivy | Zdroj: MUD

Městu chybí vize a kontinuita

Benešov na výstavě zkoumáte z historického pohledu až po současnost včetně komunistické éry, která městu uškodila necitlivou výstavbou panelových domů. Zlepšila se podle vás situace v Benešově? 

BARBORA: Podle mě se lepší, leč zdaleka ne tak rychle, jak bych očekávala. Největší problém spatřujeme v tom, že ve městě vzniká řada zdařilých soukromých budov, co se týče veřejných zakázek ale chybí velká, ucelená vize. Vedle rekonstrukce muzea a revitalizace hlavní třídy nevzniklo za posledních 15 let nic a město potřebu těchto investic stále nepovažuje za důležitou. Existují sice některé drobnější projekty, ale nevzniká žádné reprezentativní místo placené městem. Vedle toho se budují stavby (např. autobusové nádraží), které nemají architekta a dělá je pouze projektant. Moc mě to mrzí, Benešov má městského architekta Michala Schwarze, který je dost schopný, ale jeho funkce je okleštěná a slouží pouze jako poradní orgán. 

LENKA: U městského plánování je důležitá kontinuita. Politická reprezentace nehledě na to, z jaké je strany, musí brát zřetel na plynulý rozvoj města. To se například děje v městské části Praha-Ďáblice nebo často zmiňované Litomyšli. V Benešově tomu tak bohužel není. Za minulého vedení vznikla architektonická soutěž na Masarykovo náměstí, kterou vyhrál návrh od Marcely Steinbachové. Ten by měl být v procesu, ale stojí. Podobně je na tom projekt na revitalizaci parku Klášterka. Samozřejmě tady máme Covid-19, který bere hodně peněz z rozpočtu a staví se jen to nejnutnější. Můžeme jen doufat, že se situace zlepší, až se město oklepe z krize. Nápadů na zlepšení je mnoho. Můžeme to vidět na návrzích studentů ČVUT z roku 2017 nebo v plánech Josefa Pleskota.

Za zdařilý projekt, který v Benešově vznikl, považují kurátorky realizaci Hotelu Karlov od Ladislava Lábuse a Atelieru K2. | Zdroj: Tomáš BalejZa zdařilý projekt, který v Benešově vznikl, považují kurátorky realizaci Hotelu Karlov od Ladislava Lábuse a Atelieru K2. | Zdroj: Tomáš Balej

Na výstavě představujete několik zdařilých projektů, ať už se jedná o moderní budovy nebo citlivě zrekonstruované historické stavby. Jakou z nich byste vypíchly a doporučily k navštívení?

BARBORA: V tom mám jasného favorita, kterým je Hotel Karlov. Není to jenom hezká stavba, ale je za ní hodně technické práce a náročné rekonstrukce, což mohou vidět návštěvníci skrze fotografie. Co mě na té stavbě fascinuje nejvíce, je láskyplný přístup lidí, kteří na ní pracovali. Mluvily jsme jak s původním investorem Antonínem Stibůrkem, s architektem Jiřím Poláčkem, tak profesorem Ladislavem Lábusem a z jejich výpovědí byl cítit silný vztah k budově, kterou nebrali jako všední práci. Člověk u nich vnímá pozitivní zkušenost, kterou si při stavbě vybudovali. Navíc je to stavba, v níž pokaždé objevím něco nového a zajímavého.

LENKA: Já bych zmínila současnou podobu radnice od Josefa Pleskota. Baví mě na ní ten kontrast – zvenčí je to v podstatě historická stavba, ale uvnitř krásný, vzdušný, otevřený prostor s pohledovým betonem a světlíkem. Člověk se zde neztratí. Se zaměstnanci úřadu jsme dokonce dělaly dotazník a zjistily jsme, že se v budově cítí dobře a krom menší kritiky ji vnímají pozitivně. To samé mě baví u Městského úřadu B od Otakara Novotného, která se zvenčí jeví stroze, má šedou fasádou, ale uvnitř je to velkolepé, mramorové, opět se světlíkem. Je to noblesní budova, i když je teď bohužel zaneřáděná vizuálním smogem.

Vzdušný interiér radnice | Zdroj: Viktor SzemzoVzdušný interiér radnice | Zdroj: Viktor Szemzo

Zájem místních o architekturu roste (díky MUD)

MUD se veřejným prostorem a architekturou zabývá poměrně dlouho. V roce 2013 jsem například psala tehdy ještě do regionálního deníku o aktivitách pořádaných bývalým ředitelem MUD Tomášem Fassati. V té době se MUD potýkalo s poměrně nízkou občanskou aktivitou místních. Zlepšilo se za tu dobu povědomí obyvatel Benešova a setkáváte se s větším zájmem?

BARBORA: Byla bych v tomto pozitivní. Není to úplně jednoduché, ale situace se z našeho pohledu zlepšuje. Podíl na tom mají aktivity a projekty spolku archibn, který do města přitáhl mnoho architektů a pořádá s nimi debaty. Velkou úlohu plní také muzeum, které lidi učí přemýšlet o jejich vztahu k architektuře a veřejnému prostoru, a to i skrze konceptuální projekty, které nejsou na první dobrou srozumitelné. 

LENKA: Také si všímám, že se k nám lidé z Benešova začínají vracet a kvitují funkci této instituce. 

V Benešově vznikají zdařilé soukromé projekty jako například dům s ateliérem od Holiše + Šochové. | Zdroj: Viktor SzemzoV Benešově vznikají zdařilé soukromé projekty jako například dům s ateliérem od Holiše + Šochové. | Zdroj: Viktor Szemzo

Program pokračuje i za COVID-19

Muzea jsou teď bohužel uzavřena kvůli covidové krizi. Plánujete nějaký náhradní online program?

LENKA: Určitě chystáme streamovanou prohlídku, na níž představíme několik významných staveb, plus jsme měly naplánovaný večer s Davidem Vávrou, proběhl nakonec online. Streamovat chceme také debatu s Josefem Pleskotem a Ladislavem Lábusem o benešovské architektuře s názvem Benešov x Architekti, která byla plánovaná na začátek listopadu. Všechny aktuální informace budeme sdílet na stránkách a sociálních sítích MUD.

Uvažujete o prodloužení výstavy? 

LENKA: Výstava měla být do konce ledna, ale vzhledem k situaci ji stoprocentně protáhneme. Uvidíme na jak dlouho, protože některé vystavené věci jsou originály ze soukromých sbírek, plus máme dvě výpůjčky z Národní galerie, tak záleží na domluvě. Počítáme, že to bude do dubna či května, tak, aby bylo možné zrealizovat i doprovodné programy jinak než online.

Výstava byla zahájena v září, kvůli covidové krizi se plánuje prodloužení do jara. | Zdroj: MUDVýstava byla zahájena v září, kvůli covidové krizi se plánuje prodloužení do jara. | Zdroj: MUD

Kompletní informace o výstavě architektury a veřejného prostoru DŮM X MUD jsou dostupné na stránkách instituce. Součástí výstavy je také bohatý doprovodný program včetně aktivit pro děti. Připravena je kupříkladu hra po městě, při níž účastníci hledají architektonické skvosty pomocí speciální mapy s indiciemi. Ta je dostupná v muzeu a na webových stránkách. 

Výstava byla zahájena kvůli covidovým opatřením venku před muzeem. | Zdroj: MUDVýstava byla zahájena kvůli covidovým opatřením venku před muzeem. | Zdroj: MUD

Profil

Barbora Ficková vystudovala religionistiku na FF UK a dějiny umění na KTF UK, kde aktuálně dělá doktorát. Tématem její dizertace je Formování kánonu českého moderního umění. V MUD pracuje od roku 2016. Od přípravy výstav převážně benešovských autorů se postupně přesunula k větším výstavním projektům, jako byla například výstava KRAJINOW v loňském roce.

Lenka Chýlová dokončuje magisterské studium na KTF UK. V rámci svého studia se zabývá vlivy japonské kultury na tu českou, a také pronikání moderní architektury mimo centra. V MUD je od roku 2018 a v současné době s Bárou připravují knihu o architektuře Benešova navazující na výstavní projekt DŮM X MUD.

Článek vznikl v rámci placené spolupráce.

Další články