Averze vůči aplikacím. Designéři si občas myslí, že jim vyřeší všechny problémy, domnívá se naděje service designu Matěj Malecha

Matěj Malecha / projekt Kompas udržitelného podnikání | Zdroj: archiv Matěje Malechy Matěj Malecha / projekt Kompas udržitelného podnikání | Zdroj: archiv Matěje Malechy

Minulý rok zabodoval v soutěži Best in Design v kategorii Service Design, letos ovlivní, které přihlášené práce získají hlavní ocenění. Matěj Malecha působící v designérském a inovačním studiu Pábení usedne v porotě společně s maďarskou sociální designérkou Jankou Csernák. Na jaké přihlášené projekty se nejvíce těší, a jaké naopak podrobí většímu drobnohledu?  

Pokud se nepletu, v době vašeho studia se čistě service design nikde v České republice studovat nedal. Pojďte mi prosím na začátek přiblížit, jak jste se tedy k oboru service design dostal.

MATĚJ: Je pravda, že jsem přímo service design nestudoval. Nějaké znalosti a dovednosti jsem si odnesl ze studia marketingové komunikace a public relations, které jsem studoval na bakaláři. V přemýšlení mi určitě pomohlo i studium nových médií na Karlově univerzitě. Během nich jsem však neabsolvoval předmět, který by se věnoval designu v jakékoli podobě. To znamená, že moje cesta k tomuto oboru byla čistě skrze praxi.  

Začínal jsem u copywritingu, na který se postupně nabaloval UX design. Stále častěji jsem textoval webové stránky a řešil jsem, k čemu má web, který pro klienta textuji, vlastně sloužit. Tím jsem se stále více dostával do širšího kontextu a uvědomoval si, že web je jen dílčí částí složitější a delší cesty. Skrze toto uvědomění jsem pak postupně začal rozkrývat vazby na další oblasti organizace. Víc jsem se zaměřoval na celkový proces, kterým uživatel při používání služby prochází, a tím jsem si osvojoval jazyk a metody service designu.  

Matěj Malecha moderuje diskuzi na konferenci 3 tváře spravedlivé tranzice. | Zdroj: archiv Matěje MalechyMatěj Malecha moderuje diskuzi na konferenci 3 tváře spravedlivé tranzice. | Zdroj: archiv Matěje Malechy

Dnes už se dá design služeb na nějaké škole studovat přímo?  

MATĚJ: Ano, od minulého roku je na Katedře informačních studií a knihovnictví Masarykovy univerzity možné studovat bakalářský obor Design informačních služeb, který je mimo jiné zajímavý i tím, že je celý distanční. Člověk tedy není vázaný na přítomnost v Brně. To je myslím jediný ucelený obor, který by se designu služeb v Česku věnoval.  

Už asi jen sám vznik tohoto oboru dosvědčuje, že jeho důležitost je mezi odbornou veřejností vnímaná čím dál tím více. Minulý rok se také dostal mezi soutěžní kategorie na Zlin Design Weeku. Pořád je to ale pro mnoho lidí neuchopitelný pojem. V čem vy sám vnímáte jeho důležitost?  

MATĚJ: Když to vztáhnu k oblasti designu, design služeb je unikátní tím, že výrazně méně dbá na konkrétní jednotlivce a objekty. Pozornost zaměřuje spíše na vztahy mezi nimi. Což je už samo o sobě odklonem od pojetí designu jako řemesla, kdy se produkuje nějaký konkrétní výrobek. Zároveň si myslím, že zaměření na vztahy dává designu služeb do vínku přirozenou tendenci vnímat svět v souvislostech jako dynamický spletenec vztahů a umožňuje přicházet s novými nápady a současně reagovat na výzvy, jež před nás dnešní realita předkládá.  

Matěj Malecha představuje svůj projekt Kompas udržitelného podnikání. | Zdroj: PábeníMatěj Malecha představuje svůj projekt Kompas udržitelného podnikání. | Zdroj: Pábení

Porotce s jasnou vizí  

Minulý rok jste v soutěži Best in Design v kategorii Service Design získal první místo se svou workshopovou aktivitou Kompas udržitelného podnikání, která pomáhá týmům získávat představu o udržitelném fungování jejich organizace. Letos se ocitáte na druhé straně barikády – v porotě, kde budete hodnotit přihlášené projekty. Co by měl podle vás kvalitní projekt splňovat?  

MATĚJ: Musím se přiznat, že mám trochu averzi vůči aplikacím. Mám pocit, že spoustu designérů si myslí, že všechny problémy světa vyřeší právě ony. Některé možná ano, ale snaha řešit všechno aplikacemi je v dnešní době opravdu extrémní. Pro mě tedy bude při hodnocení jednotlivých projektů klíčové, jak dobře bude zdůvodněná forma řešení problému. Pokud to tedy nakonec aplikace bude, chci, aby mi byli studenti a absolventi schopni doložit, proč tuto formu zvolili a je pro ně tou nejlepší možnou volbou. Proč daný problém nešlo řešit jiným způsobem, třeba tak, že navrhnu soubor workshopů, jimiž může daný člověk procházet. Často je aplikace jen zbytečným mezičlánkem.  

Matěj Malecha při vyhlašování výsledků soutěže Best in Design | Zdroj: Zlin Design WeekMatěj Malecha při vyhlašování výsledků soutěže Best in Design | Zdroj: Zlin Design Week

Co pro vás osobně znamenalo, že jste minulý rok v soutěži uspěl? V čem vnímáte její největší přínos?  

MATĚJ: Pro mě je nejzásadnější fakt, že se do soutěže Best in Design, jak už bylo řečeno, minulý rok poprvé dostala soutěžní kategorie Service Design. Je to podle mě velmi důležitý signál, který pomáhá stvrzovat, že se opravdu jedná o svébytnou disciplínu, která má na designovém poli své místo.  

Kompas udržitelného podnikání je volně dostupný workshop, který mapuje aktuální situaci firem a pomáhá objevovat konkrétní příležitosti pro udržitelné inovace optikou ekonomie koblihy (Doughnut Economics). | Zdroj: Zlin Design WeekKompas udržitelného podnikání je volně dostupný workshop, který mapuje aktuální situaci firem a pomáhá objevovat konkrétní příležitosti pro udržitelné inovace optikou ekonomie koblihy (Doughnut Economics). | Zdroj: Zlin Design Week

Malými krůčky vpřed  

Dá se obecně říct, jak se pozná kvalitně navržená služba?  

MATĚJ: Dobře navržená služba je ta, ke které se lidé pravidelně vracejí. Dá se nad tím ale i dál přemýšlet a ptát se, co jsou konkrétní aspekty služby, jež zapříčiňují, že se k ní konkrétní lidé vracejí. Doporučuji skvělou knihu – Good Services od britské autorky Lou Downe, jež popisuje patnáct principů dobrých služeb a aspekty, na které je dobré dbát, aby daná služba fungovala.    

Obecně to platí u designu, u služeb ještě více. Dobře vytvořené věci, projekty, aplikace nebo služby se poznají také tak, že uživatelé vůbec nepřemýšlí nad tím, že by ta daná služba byla dobře vytvořená. Když se člověk soustředí jen na úkol, který před sebou má, a nemusí u toho překonávat žádné překážky, jež mu daná služba hází pod nohy, je to ideální.  

Projekt zužuje komplexitu udržitelnosti na 21 otázek a přináší aktivity, skrze které si na ně týmy uvnitř firem odpoví. | Zdroj: Zlin Design WeekProjekt zužuje komplexitu udržitelnosti na 21 otázek a přináší aktivity, skrze které si na ně týmy uvnitř firem odpoví. | Zdroj: Zlin Design Week

A můžete naopak uvést příklad služby, která nefunguje?  

MATĚJ: Příkladem, jak to vypadat rozhodně nemá, jsou často interakce s českými úřady. Určitě se na ně nedívám skrz prsty, naprosto rozumím spoustě reálných důvodů, proč nejdou procesy měnit tak rychle, jak bychom si přáli. Zároveň vidím, že se tam určité věci mění k lepšímu a ve státní správě přibývá lidí, kteří mají chuť něco měnit.  

A kdybyste měl být konkrétní? 

MATĚJ: Příkladem dílčí služby, která ale podle toho, co jsem zachytil, projde změnami, je proces žádosti a vydávání nových řidičských průkazů. V Praze máme problém, že se všechny řidičské průkazy vydávají na jednom místě, a to na Vyšehradě. Kromě samotného vydávání řeší úředníci spoustu další agendy. Ve finále to znamená, že dojít si pro řidičák je často časově velmi náročné. Ale dnes se právě přemýšlí o tom, jak tento proces zlepšit.

Od roku 2015 nachází studio Pábení praktické využití vědomostí z oblasti designu služeb, cirkulární ekonomiky, behaviorální vědy, change managementu, byznysu a systémového myšlení. | Zdroj: PábeníOd roku 2015 nachází studio Pábení praktické využití vědomostí z oblasti designu služeb, cirkulární ekonomiky, behaviorální vědy, change managementu, byznysu a systémového myšlení. | Zdroj: Pábení

Jak jsme na tom v tomto ohledu v porovnání se zahraničím? Dá se to vůbec takto srovnávat?  

MATĚJ: Porovnávání služeb mezi státy je trochu ošemetné. Srovnávání samotných služeb může zastírat fakt, že na vnímání toho, co je dobrá služba, má vliv i kulturní pozadí a kulturní vzorce. Výstavním příkladem je proces, kdy se obchodní společnost Walmart snažila etablovat na evropském trhu a otevírala prodejny v Německu. Aplikovala ale stejný model služby jako v USA, což byl aktivní prodej. Celý plán expanze ale právě na tomto faktu shořel. Němečtí zákazníci chtěli, aby je při nákupu hlavně nikdo neobtěžoval a to, že za nimi prodavači chodili a ptali se jich, zda něco nepotřebují, je spíše obtěžovalo.  

Z tohoto hlediska není porovnávání služeb mezi státy ideální. Je lepší se dívat spíše na to, na kolik je v daném státě přítomna ambice služby systematicky zlepšovat. V tomto ohledu jsme na tom určitě hůře než třeba Velká Británie nebo severské státy, kde i na té státní úrovni existují instituce dedikované tématu zlepšování veřejných služeb a s designovým přístupem pracují. V České republice je tento přístup zatím v plenkách, ale postupně se to mění. Například na Ministerstvu práce a sociálních věcí už jsou lidé, kteří toto téma hodně zvedají a snaží se designový přístup popularizovat.  

Důstojný život pro všechny  

Vy sám se vylepšování služeb věnujete dennodenně v designérském a inovačním studiu Pábení. Kdybyste měl krátce shrnout, co je vaším hlavním a dlouhodobým cílem, co byste řekl?  

MATĚJ: Naším dlouhodobým cílem je nacházet způsoby, jak designérskou prací přispět k tomu, abychom byli v České republice schopni zajistit důstojný život v mezích planety pro všechny. Snažíme se nacházet způsoby, jak do naší práce promítat to, co ukazuje a říká takzvaný „Doughnut model“ sestavený britskou ekonomkou Kate Raworth, který ukazuje, jak jsme na tom v rámci přechodu k udržitelné ekonomice. Snažíme se hledat způsoby, jak mohou organizace fungovat tak, aby byly schopné svým zaměstnancům zajistit dobré pracovní podmínky a důstojný život, a zároveň svou činností neohrožovaly důstojný život všech ostatních ať už v environmentální či sociální rovině.  

Tým Pábení / zleva: designéři Michal a Lukáš, urbanistka a facilitátorka Eliška a Jarmila, CEO & facilitátor Marek, designérka Katka, designéři Matěj a David. | Zdroj: PábeníTým Pábení / zleva: designéři Michal a Lukáš, urbanistka a facilitátorka Eliška a Jarmila, CEO & facilitátor Marek, designérka Katka, designéři Matěj a David. | Zdroj: Pábení

Jakým projektům se v současné době věnujete vy konkrétně?  

MATĚJ: V současnou chvíli spolupracuji s jednou sociální službou, která získala podporu od Ministerstva práce a sociálních věcí. Pomáhám jí osvojit si designérský způsob přemýšlení, ale není to jen teorie, věnujeme se konkrétním problémům. Cílem projektu je identifikovat, co jsou ty momenty jejich služby, které zasluhují revizi. Pomáhám jim vymyslet, jak upravit jejich stávající způsoby práce nebo začlenit nové, aby jejich služba fungovala co nejlépe.  

Dále spolupracujeme se službou Replug me, která se věnuje digitální výchově. Snaží se různými cestami podporovat rodiče, aby se svými dětmi dobře nastavili vztah k technologiím. Představy například o tom, kolik času by měly děti na sociálních sítích trávit, se mezi rodiči a jejich dětmi markantně liší. Této organizaci pomáháme vymyslet, jakými cestami rodičům při digitální výchově pomáhat. Jak je podpořit v tom, aby se v tématu zorientovali, seznámili se s technikami, které mohou ve vztahu s dětmi aplikovat, a jak je celkově podporovat v tom, jak ty techniky pak v reálu opravdu používat.  

Zmínil jste, že se vaše organizace věnuje mimo jiné tématu vytváření dobrých pracovních podmínek pro zaměstnance. Jak je na tom samotné Pábení? Na vašich stránkách mě zaujal článek, který pojednává o zavádění čtyřdenního pracovního týdne. Už je to v procesu? Jak ho případně hodnotíte?  

MATĚJ: Hodnotím ho velice kladně. Snažíme se ho zavádět do té míry, že už ho považujeme za standard. Otevřeně říkám, že v mém případě se mi do toho nedaří vždy vejít. Je to ale asi částečně způsobené tím, že kromě práce na klientských projektech mám na starosti poměrně hodně interní agendy. Kdybych jedno nebo druhé neměl, do čtyř dnů se pohodlně vlezu. I tak ale pracuji maximálně v pátek dopoledne a to v hodně pozvolném tempu. Tak mohu do víkendu vstoupit s čistou hlavou.  

Jaká oblast designu služeb je pro vás srdcová?  

MATĚJ: Zcela zásadní je pro mě v současnosti téma spravedlivé tranzice. A rozvaha nad tím, jak se dostat do stavu, že zajišťujeme dobrý život v mezích planety pro všechny. To je proces, který určitě nelze stihnout ze dne na den ani z roku na rok. A může být úspěšný jen ve chvíli, kdy je do něj zapojena co nejširší paleta aktérů, kteří reprezentují různé zájmy. V současnosti je to tak, že když už se v Česku rozjede nějaká diskuze na téma udržitelné transformace, je to nejčastěji diskuze, kterou vedou velké firmy, jež celé téma udržitelnosti redukují na technologické inovace. Tam jejich ambice končí, ale to je za mě nepřijatelné.  

Technologie totiž nanejvýše adresují environmentální rozměr udržitelnosti, ale úplně míjí rozměr sociální. Ale sociálních problémů, u kterých bychom dokázali říct, že jsou výsledkem nastavení systému, ve kterém žijeme, je tady stále spousta. Může se jednat o krizi bydlení nebo neschopnost dávat adekvátní platy lékařům či učitelům. To jsou problémy, které ve svém jádru nemají technologický nedostatek. Řešení přitom známe, ale chybí vůle je prosazovat. To je pro mě velké téma, které je částečně navázané na mé působení v Pábení a na spolek Doughnut Czechia, který jsme založili, abychom trochu oddělili aktivity, jež se zabývají popularizací doughnut modelu od naší další profesní činnosti.    

Best in Design  

Best in Design je mezinárodní soutěž pro mladé designéry. Ve hře jsou nejen finanční odměny v rozmezí od 200 € do 1 500 €, ale především obrovská příležitost získat zpětnou vazbu, porovnat se s mladými designéry z celého světa, ukázat, co ve vás je a třeba i odstartovat svou kariéru. Jediné, co vám stačí k přihlášení, je odvaha a talent.

Do soutěže Best in Design se můžete přihlašovat už jen do 4. února. | Zdroj: Zlin Design WeekDo soutěže Best in Design se můžete přihlašovat už jen do 4. února. | Zdroj: Zlin Design Week

V porotě soutěže budou letos vedle již známých profesionálů, jako jsou ředitel nizozemské nadace Fashionclash Branko Popovic a duo Büro Famos, právě i loňští vítězové soutěžních kategorií. Nově bude součástí Best in Design i networkingový program pro porotce a finalisty. Zájemci o účast v soutěži se mohou stále přihlašovat, a to do 4. února 2024.  

Související

Pokud chceme být srozumitelní, musíme mluvit jazykem 9letého dítěte, vysvětluje Mariana Chytilová a radí, kde a jak může pomáhat inkluzivní design
Design služeb

Pokud chceme být srozumitelní, musíme mluvit jazykem 9letého dítěte, vysvětluje Mariana Chytilová a radí, kde a jak může pomáhat inkluzivní design

Tereza Urban - 26. 4. 2023 - 15 min.

Daňové přiznání? Strašák všech! Brněnské NEON studio navrhlo užitečnou aplikaci, která dokáže každoroční stres zmírnit
Grafický design

Daňové přiznání? Strašák všech! Brněnské NEON studio navrhlo užitečnou aplikaci, která dokáže každoroční stres zmírnit

Redakce Czechdesign - 17. 3. 2023 - 6 min.

Vyhlašují boj chaosu na úřadech. Nový studijní program vychová designéry, kteří dokážou z úřadů vytvořit srozumitelné místo
Ostatní

Vyhlašují boj chaosu na úřadech. Nový studijní program vychová designéry, kteří dokážou z úřadů vytvořit srozumitelné místo

Tereza Urban - 15. 8. 2022 - 11 min.

jelínek
Kavelky MYP 2024