Autorské právo a práva související s právem autorským

Předmět právní úpravy

• autorské právo, tj. právo autora k jeho dílu
• práva související s právem autorským, tj. práva výkonného umělce k jeho uměleckému výkonu, právo výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu, právo výrobce zvukově obrazového záznamu k jeho záznamu, právo rozhlasového nebo televizního vysílání k jeho původnímu vysílání, právo zveřejnitele k dosud nezveřejněnému dílu, k němuž uplynula doba trvání majetkových práv, právo nakladatele na odměnu v souvislosti se zhotovením rozmnoženiny jím vydaného díla pro osobní potřebu
• právo pořizovatele k jím pořízené databázi
• ochrana práv podle tohoto zákona
• kolektivní správa výše uvedených práv

Autorské právo

Předmět autorského práva:

• Předmětem autorského práva je dílo a to dílo literární, umělecké či vědecké, jehož znakem je, že jde o jedinečný výsledek duševní tvůrčí činnosti autora a je vyjádřené v objektivně vnímatelné podobě (včetně elektronické).
• Dílo: slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, hudební, dramatické, hudebně dramatické, choreografické, pantomimické, fotografické, audiovizuální, kinematografické, výtvarné - malířské, grafické, sochařské, architektonické, urbanistické, kartografické, užité umění a dále počítačové programy a databáze za podmínek stanovených tímto zákonem, dílo vzniklé tvůrčím zpracováním díla jiného či překladem a souborná díla (tj. databáze, časopis, encyklopedie, antologie, pásmo, výstava) za podmínky, že jde o jedinečný výsledek tvůrčí činnosti autora.
• Ochrana se vztahuje na dílo jako celek i na jeho vývojové fáze.
• Dílem dle autorského zákona není: námět díla sám o sobě, denní zpráva, myšlenka, postup, princip, metoda, objev, vědecká teorie, matematický a obdobný vzorec, statistický graf apod. předmět sám o sobě.
• Výjimky z ochrany podle autorského práva ve veřejném zájmu:
  • úřední dílo (např. právní předpis, rozhodnutí, veřejná listina, veřejně přístupný rejstřík, úřední dokumentace, státní symbol, atd.) - viz. § 3 pís. a)
  • výtvory tradiční lidové kultury, pokud není pravé jméno autora není obecně známo - viz. § 3 pís. b)
  • politický projev a řeč pronesená při úředním jednání - viz. § 3 pís. c)

Autorský zákon rozeznává dva důležité pojmy, týkající se autorského práva, a to zveřejnění a vydání díla. Zveřejnění díla = první oprávněné veřejné přednesení, předvedení, vystavení, vydání apod. zpřístupnění díla veřejnosti. Vydání díla = zahájení oprávněného veřejného rozšiřování díla.

Autorství:

• Autor = fyzická osoba, která dílo vytvořila. U děl souborných je autorem celku fyzická osoba, která tvůrčím způsobem dílo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.
• Anonymní a pseudonymní dílo = jméno autora nelze bez jeho souhlasu zveřejnit. Pokud se autor veřejně neprohlásí, zastupuje autora při výkonu a ochraně jeho práv svým jménem na účet autora ta osoba, která dílo zveřejnila (viz. výše).
• Spoluautoři = jediné autorské dílo vzniklo společnou tvůrčí činností dvou a více autorů. Práva a povinnosti k takovému dílu vykonávají společně a nerozdílně. Spoluautorem není ten, kdo přispěl jen poskytnutím pomoci či radou technické, administrativní apod. povahy, poskytnutím dokumentačních či technických materiálů.

Vznik autorského práva:

Autorské právo vzniká v okamžikem, kdy je dílo vyjádřeno v objektivně vnímatelné podobě - viz. § 9 autor. zák.

Obsah autorského práva:

• Obsah autorského práva tvoří výlučná osobnostní práva a výlučná majetková práva.
• Osobnostní práva = právo rozhodnout o zveřejnění díla, právo rozhodnout zda a jakým způsobem má být jeho autorství uvedeno při zveřejnění díla. Autor má také právo nedotknutelnosti svého díla, právo udělit souhlas k jakýmkoli zásahům do svého díla a má právo na autorský dohled nad užíváním díla jinou osobou. Tato práva náleží výlučně autorovi, resp. spoluautorům. Jsou nezcizitelná, nepřevoditelná, autor se jich nemůže vzdát, smrtí autora zanikají (nikdo si nesní osobovat jeho autorství), ochrany se mohou domáhat osoby blízké (§ 116 obč. zák.) - viz. § 11autor. zák.
• Majetková práva = právo dílo užít. Prvotně má toto právo autor, na rozdíl od osobnostních práv však autor může smluvně udělit jiné osobě právo k výkonu majetkových práv. Poskytnutí práva užít autorské dílo jinou osobou, nezaniká osobnostní právo autora. Majetkových práv se autor nemůže vzdát, jsou nepřevoditelná, nelze je postihnout výkonem rozhodnutí, vyjma pohledávek z majetkových práv vzniklých, jsou převoditelná na dědice. Právo dílo užít je: právo na rozmnožování díla, právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla, právo na pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla, právo na půjčování originálu nebo rozmnoženiny díla, právo na vystavování originálu nebo rozmnoženiny díla, právo na sdělování díla veřejnosti - podrobná úprava viz. § 13 - 23 autor. zák.
• Vedle uvedených majetkových práv autorská zákon upravuje ještě tzv. jiná majetková práva, a to: právo na odměnu při opětovném prodeji originálu díla uměleckého - viz. § 24 autor. zák., právo n odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu - viz. § 25 autor. zák.
• Doba trvání majetkových práv - po dobu života autora a 70 let po jeho smrti. U děl spoluautorů se doba trvání majetkových práv počítá od smrti spoluautora, který ostatní přežil. Majetková práva k anonymnímu a pseudonymnímu dílu trvají 70 let od oprávněného zveřejnění, jestliže je však autor takového díla obecně známý nebo se autor veřejně prohlásí, trvají taková majetková práva jak uvedeno shora. Majetková práva ke kolektivnímu dílu trvají 70 let od zveřejnění. U audiovizuálních děl se pak doba trvání majetkových práv počítá od smrti posledního přeživšího z následujících osob: režisér, autor scénáře, autor dialogů, skladatel hudby pro toto dílo. Doba trvání majetkových práv se počítá od 1 dne roku následujícího po roce, v němž nastala rozhodná skutečnost pro její počítání.
• Volné dílo = dílo, u kterého uplynula doba trvání majetkových práv. Možnost volného užití díla bez dalšího, nikdo si však nesmí osobovat autorství díla.
• Zveřejnění nezveřejněného volného díla = tomu, kdo první zveřejní neuveřejněné volné dílo, má do dobu 25 let výlučná majetková práva k tomuto dílu.

Omezení autorského práva:

• Je možné jen ze zákonných důvodů.
• Dva způsoby omezení autorského práva - volná užití a bezúplatné zákonné licence.
• Volná užití = užití pro osobní potřebu, rozmnoženina pro osobní potřebu, vyjma zhotovení rozmnoženy počítačového programu či elektronické databáze a napodobeniny či rozmnoženy díla architektonického stavbou - viz. § 30 autor. zák.
• Bezúplatné zákonné licence:
  • citace (dle § 31); nutno uvést jméno autora, název díla a pramen
  • katalogová licence (dle § 32); nutno uvést jméno autora, název díla a pramen
  • užití díla umístěného na veřejném prostranství (dle § 33); nutno uvést jméno autora, název díla a pramen
  • úřední a zpravodajská licence (dle §34); nutno uvést jméno autora, název díla a pramen
  • užití díla v rámci občanských a náboženských obřadů, v rámci školních představení a užití díla školního (dle § 35); nutno uvést jméno autora, název díla a pramen; u školního díla nezasahuje škola do práv autora=žáka/studenta, užije-li nevýdělečně ke své vnitřní potřebě dílo vytvořené žákem/studentem ke splnění jeho studijních povinností.
  • omezení práva autorského k dílu soubornému (dle § 36); nutno uvést jméno autora, název díla a pramen
  • užití díla rozmnožováním a rozšiřováním rozmnoženin (dle § 37); nutno uvést jméno autora, název díla a pramen
  • užití díla půjčováním a pronájmem originálu nebo rozmnoženiny (dle § 38); nutno uvést jméno autora, název díla a pramen; nevztahuje se na počítačové programy a rozmnoženiny zvukových a zvukově obrazových záznamů
  • užití originálu nebo rozmnoženiny díla výtvarného nebo fotografického jeho vystavením (dle § 39); pokud toto autor nevyloučí; nutno uvést jméno autora, název díla a pramen
• Bližší úprava bezúplatné zákonné licence - viz. § 31 - 39 autor. zák.

Ochrana autorského práva:

• Autor se může domáhat:
  • určení svého autorství
  • zákazu ohrožení svého práva nebo neoprávněných zásahů do svého práva
  • sdělení údajů o původu neoprávněného zhotovení rozmnoženin či napodobenin díla, o způsobu jejich užití a o totožnosti osob, které se takového zásahu do autorských práv účastní
  • odstranění následků takových zásahů do svého autorského práva - stažení neoprávněně zhotovených rozmnoženin či napodobenin díla z obchodování či jiného užití, popř. jejich zničení
  • poskytnutí zadostiučinění za způsobenou majetkovou újmu - omluva, satisfakce v penězích, o jejíž výši rozhodne soud, možnost uzavření smlouvy o narovnání s rušitelem autorského práva
• Ochrany se může domáhat autor, popř. osoba s výhradním oprávněním k výkonu práva dílo užít, a to u soudů ČR.
• Informace nezbytné k ochraně svých práv může autor či oprávněná osoba žádat i po celních orgánech, včetně nahlížení do jejich dokumentace.
• Do autorských práv neoprávněně zasahuje i ten, kdo vyrábí, dováží, obstarává, půjčuje či jinak zajišťuje a poskytuje pro dosažení majetkového prospěchu pomůcky k odstranění, vyřazení z provozu nebo omezení funkčnosti technických zařízení a jiných prostředků k ochraně autorských práv.
• Ochrana autorských práv je upravena v § 40 - 45 autor. zák. a souvisejících právních předpisech, zejména též a trestním zákoně.

Licenční smlouva:

• Autor touto smlouvou poskytuje nabyvateli oprávnění k výkonu práva dílo užít, a to buď úplatně nebo bezplatně. Smlouva musí být uzavřena písemně. Podrobná úprava je obsažena v § 46 - 56 autor. zák.
• Licenční smlouva může být uzavřena jako výhradní nebo jako nevýhradní (není-li ve smlouvě nic uvedeno, platí, že jde o licenci nevýhradní).
• Výhradní licence = autor nesmí poskytnou licenci 3. osobě ani sám vykonávat právo dílo užít způsobe, ke kterému udělil licenci.
• Nevýhradní licence = autor může nadále vykonávat právo dílo užít osobně, nebo poskytnout licenci 3. osobě.
• Obsahové náležitosti licenční smlouvy:
  • smluvní strany - autor a nabyvatel
  • předmět smlouvy - právo dílo užít, stanovení způsobu a rozsahu užití díla, zda jde o licenci výlučnou či nevýlučnou
  • účel smlouvy
  • odměna autorovi - buď stanovení konkrétní částkou, popř. způsobu určení její výše, nebo ujednání, že se licence poskytuje bezplatně
  • omezení licence - co do rozsahu, místa a času užití díla
  • možnosti odstoupení od smlouvy
  • zánik licence, popř. přechod licence na právního nástupce nabyvatele
  • popř. podlicenční ujednání (dle § 57 autor. zák.)
  • podrobnosti dle § 56 autor. zák., je-li licenční smlouva uzavírána jako smlouva nakladatelská (tj. pro poskytnutí licence k rozmnožování a rozšiřování díla slovesného, hudebního, hudebně dramatického, fotografického, výtvarného, pokud nejde o užití díla v provedení výkonnými umělci).

Zvláštní ustanovení o některých dílech:

I. Zaměstnanecké dílo (§ 58):

• Není-li sjednáno jinak, zaměstnavatel vykonává svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k dílu, které zaměstnanec vytvořil v rámci svých pracovních povinností, které pro něj vyplývají z pracovně právního či služebního poměru k zaměstnavateli.
• Zaměstnavatel může postoupit výkon majetkových práv k zaměstnaneckému dílu 3. osobě jen se souhlasem autora.
• Autorovi náležejí osobnostní práva k zaměstnaneckému dílu.
• Po zániku zaměstnavatele bez právního nástupce, přecházejí majetková práva na autora.
• Na práva a povinnosti, vyplývající ze zaměstnaneckého díla, trvají i po skončení pracovně právního či služebního poměru.
• Autor má právo na přiměřenou dodatečnou odměnu, pokud se mzda či obdobný příjem, vyplacený autorovi jako zaměstnanci zaměstnavatelem, dostane do zřejmého nepoměru k zisku z užití práv k zaměstnaneckému dílu.

II. Kolektivní dílo (§ 59):

• Na jeho tvorbě se podílí více autorů a je vytvořeno z podnětu a pod vedením fyzické nebo právnické osoby a uváděno na veřejnost pod jejím jménem a příspěvky zahrnuté do takového díla nejsou schopny samostatného užití.
• Považuje se za dílo zaměstnanecké, a to i když bylo vytvořeno na objednávku (objednavatel se považuje za zaměstnavatele).
• Díla audiovizuální a audiovizuálně užitá nejsou kolektivními díly.

III. Školní dílo (§ 60):

• Dílo vytvořené žákem či studentem v rámci plnění jeho studijních povinností.
• Škola má právo na uzavření licenční smlouvy o užití školního díla. Pokud autor=student odmítá bez vážného důvodu tuto smlouvu uzavřít, může se škola obrátit na soud, aby tento nahradil projev vůle autora.
• Není-li sjednáno jinak, může autor své dílo užít či poskytnout jinému licenci na jeho užití, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy školy.
• Škola může požadovat po autorovi školního díla, aby ji ze svého výdělku, dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence k jeho užití 3. osobě, přiměřeně přispěl na úhradu nákladů, které škola na vytvoření díla vynaložila, a to dle okolností až do skutečné výše. Přihlédne se k příp. výdělku školy z užití tohoto díla.

IV. Dílo vytvořené na objednávku a soutěžní dílo (§ 61):

• Tj. dílo vytvořené na základě smlouvy o dílo; objednatel může dílo užít jen k účelu uvedeném ve smlouvě o dílo, nad její rámec pak jen na základě licenční smlouvy uzavřené s autorem díla.
• Autor může dílo sám užít a poskytnou licenci 3. osobě, není-li dohodnuto jinak a není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy objednatele.
• Totéž platí pro dílo vytvořené soutěžícím ve veřejné soutěži.

V. Dílo audiovizuální (§ 62 - 64):

• Za autora se považuje režisér.
• Tj.dílo sestávající se z řady zaznamenaných spolu souvisejících obrazů, vyvolávajících dojem pohybu, vnímatelných zrakem - viz. § 62.
• Díla audiovizuálně užitá - viz. § 64

VI. Počítačové programy (§ 65 - 66):

• Počítačový program, včetně přípravných koncepčních materiálů, je chráněn jako dílo literární.
• Myšlenky a principy, na nichž je založen jakýkoliv prvek počítačového programu, nejsou chráněny dle autor. zák.
• Do autorského práva nezasahuje oprávněný uživatel rozmnoženiny počítačového programu, pokud:
  • mění počítačový program, je-li to potřebné k užitý programu v souladu s jeho určením, včetně oprav chyb programu,
  • zhotoví si záložní rozmnoženinu programu,
  • zkoumá, studuje či zkouší fungování programu za účelem zjištění myšlenek a principů, na nichž je založen kterýkoliv prvek programu, činí-li tak při zavedení či uložení programu do paměti počítače, nebo při jeho zobrazení, provozu či přenosu,
  • rozmnožuje kód nebo překládá jeho formu za účelem dle § 66 odst. 1 pís. d) autor. zák.
• Informace získané činností výše uvedenou nesmějí být dále poskytnuty jiným osobám ani využity pro své komerční účely, atd.

Práva související a právem autorským

• Přehled těchto práv viz. shora pod heslem "Předmět právní úpravy".
• Pokud autorský zákon nestanový jinak, použijí se na tato práva přiměřeně ustanovení vztahující se na autorské právo, specifická úprava těchto práv je pak obsažena v § 67 - 87 autor. zák.

Zvláštní právo pořizovatele databáze

• Databáze je soubor nezávislých děl, údajů nebo jiných prvků, systematicky nebo metodicky uspořádaných a individuálně přístupných elektronickými nebo jinými prostředky, bez ohledu na formu jejich vyjádření.
• Právní úprava je obsažena v § 88 - 94 autor. zák., přiměřeně se použijí též ustanovení vztahující se na autorské právo.
• Zvláštní práva k databázi přísluší pořizovateli databáze, pokud představuje kvalitativně či kvantitativně podstatný vklad k pořízení, ověření nebo předvedení jejího obsahu.
• Pořizovatel databáze - fyzická nebo právnická osoba, která na svou odpovědnost pořídí databázi, nebo pro kterou byla databáze z jejího podnětu zhotovena jinou osobou.
• Zvláštní práva pořizovatele databáze - vytěžování (tj. trvalý nebo dočasný přepis obsahu databáze na jiný podklad) nebo zužitkování (tj. zpřístupnění celé databáze nebo její části veřejnosti šířením rozmnoženin, pronájmem, spojením on-line, atd.) celého obsahu databáze nebo její části a právo udělit jinému oprávnění k výkonu tohoto práva; právo pořizovatele databáze je převoditelné.
• Omezení zvláštního práva pořizovatele databáze - do práva pořizovatele databáze, která byla zpřístupněna veřejnosti, nezasahuje oprávněný uživatel, který vytěžuje nebo zužitkovává kvalitativně či kvantitativně nepodstatné části databáze nebo její části za podmínky, že ji užívá běžně a přiměřeně, nikoli systematicky či opakovaně.
• Bezúplatná zákonná licence - u veřejnosti zpřístupněné databáze; oprávněný uživatel smí vytěžovat či zužitkovávat podstatnou část obsahu databáze pro svou osobní potřebu, pro nevýdělečné účely vědecké a vyučovací - nutné uvést pramen, pro účely veřejné bezpečnosti, správního a soudního řízení.
• Trvání zvláštního práva pořizovatele k databázi - 15 let od pořízení databáze, je-li v této době databáze zpřístupněna, trvá právo pořizovatele k ní 15 let od prvního takového zpřístupnění. Každý nový kvalitativně či kvantitativně podstatný vklad do databáze spočívající v doplnění, zkrácení či jiné úpravě má za následek nový běh lhůty trvání práva k databázi.

Kolektivní správa práv

• Účel = kolektivní uplatňování a kolektivní ochrana majetkových autorských práv a majetkových práv souvisejících s právem autorským a umožnění zpřístupnění předmětů těchto práv veřejnosti.
• Právní úprava je obsažena v § 95 - 104 autor. zák.
• Právo povinně kolektivně spravovaná
  • právo na odměnu za: užití uměleckého výkonu, zaznamenaného na zvukový záznam vydaný k obchodním účelům, vysíláním rozhlasem nebo televizí nebo přenosem rozhlasového nebo televizního vysílání, užití zvukového záznamu, vydaného k obchodním účelům, vysíláním rozhlasem nebo televizí nebo přenosem rozhlasového nebo televizního vysílání, zhotovení rozmnoženiny pro osobní potřebu na podkladě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu přenesením jeho obsahu pomocí přístroje na nenahraný nosič takového záznamu, zhotovení rozmnoženiny díla pro osobní potřebu na podkladě grafického vyjádření jejím přenesením pomocí přístroje k zhotovování tiskových rozmnoženin na jiný hmotný podklad, a to i prostřednictvím 3. osoby, opětovný prodej originálu díla uměleckého.
  • právo na přiměřenou odměnu za pronájem originálu či rozmnoženiny díla či výkonu výkonného umělce zaznamenaného na zvukový nebo zvukově obrazový záznam.
  • právo na užití kabelovým přenosem děl, živých výkonů a výkonů zaznamenaných na zvukový záznam s výjimkou takových výkonů, jejichž zvukový záznam byl vydán k obchodním účelům a dále právo na užití kabelovým přenosem zvukově obrazových záznamů jiných než vydaných k obchodním účelům.
• Kolektivní správce - ten, kdo získal oprávnění k výkonu kolektivní správy. Oprávnění uděluji na základě písemné žádosti Ministerstvo kultury ČR, které rovněž může v zákonem stanovených případech oprávnění odejmout. V ČR může být kolektivním správcem jen právnická osoba, která má sídlo v ČR, a která přímo či nepřímo sdružuje nositele práv, které při kolektivní správě spravuje. Kolektivní správa je vykonávána soustavně, vlastním jménem na vlastní odpovědnost jako hlavní předmět činnosti, není však podnikáním, je vykonávána nevýdělečně, kolektivní správce má pouze nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů. Kolektivní správce je povinen při své činnosti postupovat s péčí řádného hospodáře, odborně a v rozsahu uděleného oprávnění. Kolektivní správce zastupuje nositele práv vlastním jménem na jejich účet Nad výkonem kolektivní správy vykonává dozor Ministerstvo kultury ČR.

Souběh ochrany

• Autorské právo není dotčeno právy souvisejícími s právem autorským ani právem pořizovatele databáze k jím pořízené databázi
• Ochrana děl podle autorského práva nevylučuje ochranu stanovenou zvláštními právními předpisy.

Závěr

Při tomto zpracování autorského zákona bylo použito obecně závazných právních předpisů obsažených ve Sbírce zákonů ČR. Jde o rámcové zpracování dané problematiky dle právní úpravy platné v době zpracování, bez zachycení možných následných změn dle příp. novelizace autorského zákona a předpisů souvisejících. Dané zpracování slouží pouze k prvotní informaci a orientaci v dané oblasti práva, podrobnou a konkrétní právní úpravu je třeba vždy vyhledat v konkrétním zákonu, vyhlášce a dalších souvisejících právních předpisech.

Autor

Mgr. Lenka Horáčková
Nad Královskou oborou 33, 170 00 Praha 7,
fax 220 5707 49, tel. 777 155 833, e-mail: horackova.advokat@seznam.cz