Příkladem dotaženého konceptu -návrh, zpracování, vystavení- pro mne byla místnost Evy Eisler ve spolupráci se studiem PRECIOSA. Světelné objekty a náhrdelníky, které se hodí na krky třímetrových žen, nebo jako dekorace interiéru, neudělaly majestátnímu baroknímu prostoru ostudu.
Prezentace Chanel parfému No 5 mi připomněla loňské vystavení ikonické bundy Yves Saint Laurent, ale fascinaci jediným produktem ještě zdůraznila. Na jedné straně jsme beze slov pochopili historický význam parfému díky flakonu ve velikosti člověka, na druhé straně jsme pomocí kapající ledové instalace cítili neuchopitelnost a prchavost vůně jako takové. Autory konceptu jsou Jan Plecháč a Henry Wielgus.
Za zmínku rozhodně stojí intimní tvorba Holanďana Gijse Bakkera, který představil např. šperk kopírující lidský profil. S lidskou tváří i tělem pracuje Bakker velmi často a o to citlivěji k nám jeho dílo promlouvá.
Art House letos potvrdil svou kvalitu z loňska. Svědčí o tom i reakce návštěvníků, z nichž byli mnozí na vážkách, jestli do něj zajít. Věnovat pozornost celé přehlídce designu je náročné a Art House byl pro "tradiční" konzumenty Designbloku často až na posledním místě zájmu. Většina z nich ale odcházela s pocitem, že si odnášejí něco nového a nečekaného. Co to je, si musí každý pojmenovat sám.
