Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Zastupitelský úřad České republiky v Tbilisi, oceněný v roce 2005 Svazem architektů a Ministerstvem výstavby Gruzie | Foto: Rostislav Zapletal Zastupitelský úřad České republiky v Tbilisi, oceněný v roce 2005 Svazem architektů a Ministerstvem výstavby Gruzie | Foto: Rostislav Zapletal

Architektonická hvězda 70. let. Jan Bočan, autor řady ikonických staveb, oceněn in memoriam

Profesor Jan Bočan, autor diplomatické čtvrti v Praze-Troji, české ambasády v Tbilisi, spoluautor nové budovy pražského hlavního nádraží a dalších mnoha projektů. Prohlédněte si 5 staveb, za kterými stojí tento významný český architekt, kterému bylo uděleno Českou komorou architektů (ČKA) ocenění Pocta ČKA za rok 2020 in memoriam.

Ocenění za celoživotní přínos

Česká komora architektů se rozhodla udělit ocenění Pocta ČKA za rok 2020 in memoriam profesoru Janu Bočanovi. Ocení ho na základě jeho mimořádné architektonické tvorby, ale také s ohledem na jeho nepřehlédnutelnou pedagogickou působnost na Fakultě architektury ČVUT v Praze. ČKA uděluje toto ocenění osobnostem v oboru, které se svou prací a morálním kreditem významně zapsaly do moderní historie české architektury.

Porota Pocty ČKA navrhla udělit ocenění tomuto architektovi za „celoživotní přínos v oboru architektury, ale i za jeho formativní vliv na nastupující generaci architektů během pedagogického působení na ČVUT v Praze“.

Oceněná bude slavnostně předáno na nominačním večeru České ceny za architekturu v Kotelně v areálu Uhelného mlýna v Libčicích nad Vltavou ve čtvrtek 24. června 2021.

Československé velvyslanectví v Londýně

Projekt československého velvyslanectví v Londýně odstartoval Janu Bočanovi cestu slávy nejen na půdě tehdejšího Československa. Stavba vznikla na konci 60. let a architekt na návrhu pracoval spolu s Janem Šrámkem. Jedná se o brutalistní stavbu, kde se dominantním materiálem stal beton. Výslednou práci ocenil i Královský institut britských architektů, který ji v roce 1971 udělil cenu za nejlepší londýnskou realizaci.

Část československého velvyslanectví, které od rozdělení na Česko a Slovensko patří Slovenské republice | Foto: Česká centraČást československého velvyslanectví, které od rozdělení na Česko a Slovensko patří Slovenské republice | Foto: Česká centra

Československé velvyslanectví ve Stockholmu

Tým Jana Bočana, jehož členy byli Zdeněk Rothbauer a Jan Šrámek, vyhrál na konci 60. let architektonickou soutěž na projekt československé ambasády ve Stockholmu. Budova skrývá detailně promyšlený interiér pod masivním betonem a tmavě hnědým zdivem. Působivá osvětlení Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové mají evokovat náladu starých pražských plynových svítilen. Dále vnitřní prostory zdobí umělecká díla od předních československých výtvarníků. 

Pohled do interiéru československého velvyslanectví ve Stockholmu, zdobeného osvětlením Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové | Foto: Lindman PhotographyPohled do interiéru československého velvyslanectví ve Stockholmu, zdobeného osvětlením Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové | Foto: Lindman Photography

Zastupitelský úřad České republiky v Tbilisi

Hlavním materiálem se stal opět beton, který ve spojení s dřevěným obkladem vytváří dominantní stavbu na jedné z nejvýznamnějších ulic hlavního města Gruzie. V interiéru reprezentačního prostoru vyniká křeslo Mahulena, designérský kousek pojmenovaný po dceři Mahuleně Bočanové. Reprezentační prostory v přízemí plynule přecházejí do exteriéru, který je vzdušný a slouží k různým slavnostním účelům. Realizace ambasády v Tbilisi byla v roce 2005 oceněna Svazem architektů a Ministerstvem výstavby Gruzie.

Objekt České ambasády v Tbilisi | Foto: Rostislav ZapletalObjekt České ambasády v Tbilisi | Foto: Rostislav Zapletal

Návrh diplomové čtvrti v pražské části Troja

Na tomto projektu začal architekt pracovat v 80. letech společně s kolegou Zdeňkem Rothbauerem, ale stavbu nakonec dokončil sám. Světová zahradní výstava se stala impulzem, který motivoval architekta k tvorbě diplomové čtvrti v Praze-Troji s vyšším standardem bydlení. Celý komplex ale nikdy nebyl dokončen podle původního záměru kvůli politickým událostem v roce 1989. Již na první pohled jsou výrazným prvkem altány z bílého žebroví. Do návrhu byla zakomponována popínavá zeleň a zahradní úpravy, které „rozbíjí“ barevnou jednolitost komplexu. 

Návrh diplomové čtvrti v Praze-Troji, které dominuje bílé žebroví | Foto: Rostislav ZapletalNávrh diplomové čtvrti v Praze-Troji, které dominuje bílé žebroví | Foto: Rostislav Zapletal

Rekreační chata na Slapech

K životu profesora Jana Bočana neodmyslitelně patří i jeho rekreační chata na Slapech. Tu si začal navrhovat již v průběhu svých studií spolu se svými rodiči a později ji vlastnoručně postavil. Celý objekt se jakoby vznáší na osmi ocelových sloupech, obytný prostor je prosvětlený a díky posezení na terase si majitel mohl užívat ničím nerušený pohled na slapskou krajinu. Herečka Mahulena Bočanová, dcera architekta, jezdí na chatu od malička a do celého místo se zamilovala. 

Rekreační chata Jana Bočana, navržená před 60 lety, do které si i dnes jezdí odpočinout architektova dcera Mahulena Bočanová | Foto: Rostislav ZapletalRekreační chata Jana Bočana, navržená před 60 lety, do které si i dnes jezdí odpočinout architektova dcera Mahulena Bočanová | Foto: Rostislav Zapletal

O Janu Bočanovi

Profesor Jan Bočan se narodil 17. října 1937 v Českém Brodě. V roce 1962 absolvoval Fakultu architektury ČVUT a v roce 1990 se na ni vrátil jako vedoucí ateliéru, kde byl také v roce 2006 jmenován profesorem. Přestože většinu svého života prožil v době komunismu, mnoho jeho staveb najdeme právě v zahraničí. V roce 2009 mu byla českou Obcí architektů udělena Grand Prix architektů za celoživotní dílo. Zemřel v roce 2010 a dodnes patří ke špičce českých architektů 60. a 70. let.

Fotografie profesora Jana Bočana z archivu Jany Bočanové | Foto: Earch.cz Fotografie profesora Jana Bočana z archivu Jany Bočanové | Foto: Earch.cz

Další články