Architekt David Kraus si vyzkoušel vizionářské navrhování i tvrdou realitu realizací. Teď svými stavbami vypráví příběhy

David Kraus | Zdorj: Facebook Téma / Skladová hala s administrativou pro firmu Wűrth | Zdroj: Pěstuj prostor David Kraus | Zdorj: Facebook Téma / Skladová hala s administrativou pro firmu Wűrth | Zdroj: Pěstuj prostor

Plzeňský spolek Pěstuj prostor se na podzim loňského roku zaměřil na současnou českou architekturu. V návaznosti na zdejší část Dne architektury 2021, v níž prostřednictvím komentovaných prohlídek a procházek představil soudobé realizace v Plzni, uspořádal spolek přednáškový a diskusní cyklus „Od západu nefouká? Plzeňští architekti zvou“. Rozvinul tak stejnojmenný dlouhodobý projekt, který v roce 2020 formou výstavy přiblížil kvalitní realizace v Plzni a okolí vzniklé v posledních přibližně 12 letech. „Cílem přednáškové série bylo mimo jiné upozornit místní publikum na současnou českou architektonickou produkci a reflektovat témata charakteristická jak pro tuzemskou scénu, tak pro specifickou situaci v Plzni,“ uvedl dramaturg cyklu Petr Klíma.

Přednáška pod vedením architekta Davida Krause

Úvodní přednáška proběhla 10. listopadu v plzeňském kulturním prostoru Moving Station. Na pozvání architekta Jaromíra Veseláka se publiku představil osobitý architekt David Kraus, který od roku 2002 působí v rámci svého ateliéru Architektura. V první polovině večera Kraus představil svoji tvorbu od studentských, vizionářských obrazů architektury z raných devadesátých let až po současné úspěchy, ale i neúspěchy a ponaučení. Profesní cesta, kterou v Plzni zrekapituloval, mu přinesla mnohá ocenění, včetně České ceny za architekturu z roku 2018. 

Rodinný dům ve Veliši – Skica | Foto: Dominika Krausová, zdroj: Pěstuj prostorRodinný dům ve Veliši – Skica | Foto: Dominika Krausová, zdroj: Pěstuj prostor

David Kraus pro svoji prezentaci zvolil eklektický výběr projektů, často spojených jistou neobvyklostí nebo výjimečností zadání. Krausovou vůbec první realizací se stal dům pro amerického klienta, který si nechal navrhnout dřevostavbu způsobem, na který byl zvyklý ze své domoviny. Některé z dalších děl byly zase specifické tím, že v nich Kraus vystupoval nejenom jako architekt, ale i jako stavitel. První takovou zkušenost získal už v počátcích své kariéry, kdy musel navrhnout, úředně obstarat a zrealizovat stavbu za pouhé tři měsíce. Jak sám říká, s šibeničním termínem tehdy souhlasil právě kvůli své nezkušenosti. Na základě tohoto projektu ale později kývl na návrh a realizaci 10 řad domů a dvojdomů v Úvalech u Prahy. Tento developerský záměr se později stal bodem obratu nejenom v Krausově profesním, ale i osobním životě. Zvládnout rozsáhlý projekt po architektonické stránce a zajistit i jeho realizaci se ukázalo být natolik stresující, že Kraus po roce celý projekt prodal stavební firmě a začal se věnovat menším zakázkám, výuce na vysoké škole a vlastnímu rozvoji. 

Rodinný dům ve Veliši | Foto: Filip Šlapal, zdroj: Pěstuj prostorRodinný dům ve Veliši | Foto: Filip Šlapal, zdroj: Pěstuj prostor

Pilířem dalšího navrhování Davida Krause se stal „tanec s tužkou na papíře“, tedy pokorné ruční skicování myšlenek před tím, než se přenesou do digitální podoby. Začal se opět soustředit na inspiraci přírodou, na spiritualitu nebo kulturu. Architekt se zároveň aktivně straní digitálních technologií, ovšem jen do takové míry, která mu ještě umožní fungovat v současném světě.

Realizace, které David Kraus během přednášky představil, se vyznačují hravostí a jistým typem experimentu. Platí to pro rodinný dům ve Veliši u Jičína, který architekt navrhl podle obrázku své tehdy sedmileté dcery, výrobní halu pro firmu Würth na předměstí Mladé Boleslavi, kde se Krausovi a jeho týmu podařilo polidštit jinak standardizovanou budovu skladu, i pro administrativní budovu betonářské firmy ve Strančicích, za niž Krausovo studio Architektura obdrželo zmíněnou Českou cenu za architekturu. Z aktuálních projektů architekt ukázal návrh administrativní budovy pro hasičský záchranný sbor v Praze-Holešovicích, nebo rekonstrukci Sofijského náměstí v Praze 12, která je svébytná zejména kvůli snaze architektů překonat rigidní zadání místní radnice. 

Administrativní budovy ve Strančicích | Zdroj: Pěstuj prostorAdministrativní budovy ve Strančicích | Zdroj: Pěstuj prostor

Druhá část večera byla věnována nejprve moderované diskusi Davida Krause s Jaromírem Veselákem, která následně volně přešla do rozhovoru s publikem. Spíše než k architektovým projektům se diskuse stáčela k jeho životním postojům, názorům a mimoprofesním aktivitám. Otázky se týkaly i netradičního způsobu, jakým Kraus vede svůj ateliér – v kanceláři lze kromě počítačů najít i boxovací pytel nebo bicí soupravu. Kraus se podle svých slov tímto snaží v kanceláři udržovat komorní, důvěřivou atmosféru; chce své spolupracovníky dobře znát a opečovávat je. Ostatně kontakt s lidmi a mezigenerační inspirace jsou podle něj zásadní pro to, aby si člověk udržel současný pohled na svět. 

Rekonstrukce Sofijského náměstí | Foto: Zdeňka Holá, Jiří Ernest, zdroj: Pěstuj prostorRekonstrukce Sofijského náměstí | Foto: Zdeňka Holá, Jiří Ernest, zdroj: Pěstuj prostor

I proto se po několikaleté pauze, kdy se plně věnoval profesi architekta a stavitele, vrátil k práci na vysoké škole. Z minulosti má zkušenosti s výukou na Fakultě architektury ČVUT, kde vedl úspěšný ateliér společně s Josefem Čančíkem, a také na UMPRUM; v současnosti působí na liberecké FUA. Ve své práci se studenty má jasný cíl: snaží se je vrátit k jednoduchosti myšlení i navrhování. K tomu patří i vyprávění příběhů prostřednictvím architektury. Ať už jde o vztah mezi architektem, klientem, stavitelem a řemeslníkem, nebo o spolupráci studenta s učitelem, cílem Krausovy praxe je vyprávět příběh, který by měl každého ze zúčastněných oslovit.

Související

Na kvalitě veřejného prostoru záleží. Spolek Pěstuj prostor bojuje proti vizuálnímu smogu v ulicích a snaží se o osvětu
Interiér a architektura

Na kvalitě veřejného prostoru záleží. Spolek Pěstuj prostor bojuje proti vizuálnímu smogu v ulicích a snaží se o osvětu

Sabina Ježková - 22. 6. 2021

Vizuální smog jako brzda byznysu. Plzeňský Prazdroj s pomocí Veroniky Rút pomáhá hospodám měnit tvář
Interiér a architektura

Vizuální smog jako brzda byznysu. Plzeňský Prazdroj s pomocí Veroniky Rút pomáhá hospodám měnit tvář

Kateřina Tobišková - 16. 12. 2020

job shop
Přerov lab
výstava czd
SHOP Snoubení