Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
„Učebnice fyziky jsou často napsané tak, aby děti od látky spíš odradily,“ říká Vítek Škop, spoluautor aplikace FyzikAR 7, foto: Natalie Kuznetsová „Učebnice fyziky jsou často napsané tak, aby děti od látky spíš odradily,“ říká Vítek Škop, spoluautor aplikace FyzikAR 7, foto: Natalie Kuznetsová

Ambice učit fyziku jinak. Vítek Škop vytvořil učebnici Vividbooks založenou na rozšířené realitě

Vítek Škop je grafický designér, který pracoval na vizuálech pro festival Dvořákova Praha, navrhl také vizuální styl pro Národní hřebčín Kladruby nad Labem, aplikaci Prague Histories, nebo podobu lyží pro značku Sporten. Jeho aktuální projekt ale směřuje jinam. Učebnici fyziky fungující na principu rozšířené reality by rád dostal do lavic žáků sedmých ročníků základních škol. Jakou mají smartphony ve školství budoucnost, a proč by se designéři neměli bát výzev?

Úspěšné pokusy

Jak jste se dostal k designu?

VÍTEK: Měl jsem štěstí. Když mi v kamarád v deváté třídě základní školy řekl, že jde studovat počítačovou grafiku, vůbec jsem netušil, že něco jako grafika existuje. Nemyslel jsem si, že bych na něco takového mohl mít, tak jsem šel na školu polygrafickou, kde se učila spíš technologie tisku. Později jsem zaregistroval UMPRUM a zkusil se tam přihlásit. První pokus samozřejmě nevyšel, a tak jsme s tehdejší přítelkyní odjeli do Londýna.

Našel jsem si práci v úžasném studiu Special Projects, což mi dalo potřebné zkušenosti, naučili mě zde koncepčnějšímu uvažování a pochopení toho, co je to práce designéra. Chtěli si mě nechat napořád, ale já si podal znova přihlášku na UMPRUM. A tentokrát jsem uspěl. Bylo to těžké rozhodování, ale nakonec jsme se vrátili do Čech.

Vítek navrhl také podobu lyží značky Sporten, foto: Tomáš Brabec, Patrik BoreckýVítek navrhl také podobu lyží značky Sporten, foto: Tomáš Brabec, Patrik Borecký

Bílá zeď

Pracoval jste tedy pro londýnské studio Special Projects, a na dálku také pro Sagmeister & Walsh v New Yorku. Jak jste se dostal k vyvíjení aplikace pro české školáky?

VÍTEK: Díky výstavě na Czech Innovation Expo 2019, kterou jsme vytvořili s Janem Drozdou, Adamem Uchytilem a Mikulášem Křenem. Dostali jsme zadání vytvořit výstavu, která využije inovační technologie. Vznikla z toho aplikace interagující s černými symboly na zdech. Když se na ně návštěvník podíval přes displej svého telefonu či tabletu, oživly a objevil se princip českých vynálezů a informace o jejich vynálezcích a vědcích. Viděl jsem to nadšení ze strany lidí a napadlo mě, že by bylo skvělé pokračovat na tomto principu i v mé diplomové práci. Přenést technologii z galerie do škol, konkrétně na hodiny fyziky sedmých tříd.

Výstava Czech Innovation Expo sklidila veliký úspěch, foto: Jan DrozdaVýstava Czech Innovation Expo sklidila veliký úspěch, foto: Jan Drozda

Guru rozšířené reality

Jaký je u nás potenciál uplatnění rozšířené reality?

VÍTEK: Rozšířená realita je dnes hodně trendy slovo, a to, že by se mohla používat ve školství, je taky časté téma. Žijeme ale v době, kdy ještě pořád nedokážeme s jistotou říct, jestli se rozšířená realita bude skutečně v budoucnu využívat. Zatím se objevuje ve formě her a zábavy, což je sice populární, ale pořád tu chybí reálné a smysluplné využití. Chybí tu silná osobnost, někdo jako byl Steve Jobs, který by řekl: Takhle se to používá! Každodennost je pro takové technologie klíčová. Proto jsem chtěl zkusit dát rozšířené realitě jiný význam a využití.

Děti se pomocí aplikace v tabletu dívají na vytištěné archy, které ožívají, foto: Martin PokornýDěti se pomocí aplikace v tabletu dívají na vytištěné archy, které ožívají, foto: Martin Pokorný

A proč zrovna fyzika?

VÍTEK: Je dost zlomová, děti fyziku buď milují, nebo nenávidí. Samotné jevy jsou přitom jednoduché, jen je někdy učitelé složitě vysvětlují, nebo chtějí přesná znění zákonů. Školství se mění. Každý má v kapse chytrý telefon a téměř vše, co učitel řekne, si děti mohou vyhledat online za pár sekund. Na tento fakt by mělo školství co nejdříve reagovat. Důležité je, aby systém nejenom zakazoval smartphony, ale spíše hledal smysluplné cesty jak s nimi pracovat, když už tu jsou.

Fyzikální jevy se vám rozpohybují před očima, zdroj: Vítek ŠkopFyzikální jevy se vám rozpohybují před očima, zdroj: Vítek Škop

Fyzikální hřiště

S kým jste učebnici vyvíjel?

VÍTEK:  Aplikaci FyzikAR 7, která je první učebnicí mé platformy Vividbooks, jsme vyvíjeli společně se Společností pro kreativitu a vzdělávaní, VR_MUSASHI, Janem Dibitanzlem a hlavně s úžasným fyzikářem Františkem Cábem, který je vlastně autorem obsahu. Řekl mi, že nechce, aby si děti vzoreček jenom přečetly a zapamatovaly, ale aby si na něj přišly samy. Celá učebnice je koncipovaná tak, aby toho dětem moc neprozrazovala, aby si našly vztahy mezi proměnnými samy. Ukázal nám, jak které téma vyučuje, co je potřeba aby děti pochopily a společně jsme vymysleli způsob, jak to celé převést do vizuální podoby.

Fyzika může být i zábavná, foto: Tomáš SlavíkFyzika může být i zábavná, foto: Tomáš Slavík

Jak tedy funguje učebnice FyzikAR 7?

VÍTEK: Je to učebnice v tabletu. Učitelé si ji stáhnou, vytisknou z ní papíry se zadáním a ty rozdají dětem. Když se na ně podívají skrze tablet nebo smartphone, papírek ožije a ukáže v pohybu konkrétní fyzikální jev. Až si vše prohlédnou, zakreslí si, co se naučily a tvoří si tak vlastní učebnici.

Kolik učiva aplikace pokrývá?

VÍTEK: V rámcovém vzdělávacím programu je učební látka dělena jen pro první a druhý stupeň, čerpali jsme tedy z tématických plánů, které se dle jednotlivých škol liší. Učitelé si ji ale mohou zdarma stáhnout a začít podle ní učit. To je aktuální cíl, aby se dostala do škol a my mohli sbírat potřebný feedback. Třetího října jsme pořádali konferenci pro fyzikáře v Národním technickém muzeu, kde byla představena aplikace a způsob výuky s ní. Učitelé se mohli přijít podívat na vzorové hodiny. 

Co se děti naučí, si pak překreslí do archu, foto: Martin PokornýCo se děti naučí, si pak překreslí do archu, foto: Martin Pokorný

Aplikace byla v září díky UMPRUM vystavena na London Design Festivalu spolu se židlemi Nyiny Chairs od Adama Štoka. V Londýně se jako zázrakem podařilo vytvořit vazby na místní školy, které zahrnou aplikaci do výuky. Další úžasná zpráva byla, když přijel rektor Jindřich Vybíral a oznámil mi, že práce byla nominována na cenu ministra školství. Kromě Londýna je má diplomová práce Vividbooks a s ní FyzikAR 7 k vidění na Designbloku v rámci Diploma selection a na Týdnu vědy a techniky Akademie věd.

Tablet versus kniha

Jak vypadaly učebnice fyziky, když jste byl sedmák vy?

VÍTEK: Nepamatuju si to moc, ale v rámci vývoje Vividbooks jsem si všechny aktuální procházel. Často jsou napsané tak, aby děti od látky spíš odradily. Jednoduché věci vysvětlují šíleně složitě.

Dnes jsou dětské učebnice zas v módě, do jejich vytváření se pouští i designéři a umělci. Mohly by učebnice jako FyzikAR 7 obstát při těch klasických?

VÍTEK: Řekl bych, že FyzikAR 7 se nesnaží učebnice nahradit. Pouze doplnit či rozšířit tak, aby lidově řečeno držely krok s dobou. Děti jsou už na smartphony zvyklé, to je základ. Stávají se pro ně přirozeným nástrojem, ať se nám to líbí nebo ne. Je jen na nás, abychom ukázali dětem jak s tímto nástrojem nakládat smysluplně.

FyzikAR 7 si učitelé mohou kdykoli stáhnout a začít používat, foto: Tomáš SlavíkFyzikAR 7 si učitelé mohou kdykoli stáhnout a začít používat, foto: Tomáš Slavík

Aktuální generace čelí otázce, na kterou nikdo nezná odpověď: jak nebýt závislý na smartphonech. Doba si na ně připravila tuto výzvu a oni se s tím musí popasovat. V mém případě se snažím využít tento pro ně přirozený nástroj k tomu, aby snáze pochopili fyzikální jevy, viděli je vizuálně, v procesu a reálném světě, mohli se pohybovat v čase a ovlivňovat je. Díky tomu je mohou pochopit mnohem lépe než opisováním věty nebo vzorečku z učebnice.

Myslíte, že by výhody smartphonu v budoucnu mohly převažovat nad nevýhodami?

VÍTEK: Záleží to na člověku. Jestli telefon použije k nekonečnému scrollování, nebo jinak a ve svůj prospěch. Hodně mých spolužáků z Ostrova pokladů Petra Babáka nebo ze školy obecně je světově uznávaných díky svým účtům na InstagramuTumblru. Je to úžasné, protože to zkrátka využili správně.

Vítek se také podílel na aplikaci Prague Histories, která je historickým průvodcem Prahou, zdroj: Vítek ŠkopVítek se také podílel na aplikaci Prague Histories, která je historickým průvodcem Prahou, zdroj: Vítek Škop

Stydlivý design

Jaký byl svět designu v New Yorku?

VÍTEK: Paradoxně v New Yorku není moc kulturních projektů, kam by mohli čerství absolventi grafických škol směřovat. Zdejší studenti vědí, že když se chtějí v grafickém designu realizovat a být vidět, je potřebné jít do komerční sféry. Ve veřejném prostoru tedy mají super design, plakáty a vyladěnou typografii, neexistuje tam propast mezi úžasnými vizuály na kulturní akce a ostatním vizuálním smogem jako u nás.

My se v této oblasti zlepšujeme, jsou tu studia a lidi, kterých si ohromně vážím a kteří na to poukazují, edukují firmy a společnost, jak na to. Bohužel pořád nejsme tak daleko. Možná je to i tím, že se neumíme chválit. Na School of Visual Arts v New Yorku nás učitelé hodně motivovali. Říkali nám: Je to skvělé, jde ti to! Za každou cenu, i když to někdy bylo opravdu slabé. Studenti tam dokáží prezentovat své projekty s mnohem větším sebevědomím. To my tady v Čechách neumíme. Stydíme se.

Jeden z designů, které Vítek vytvořil v New Yorku, zdroj: Vítek ŠkopJeden z designů, které Vítek vytvořil v New Yorku, zdroj: Vítek Škop

Dost bylo krásy

Mění se podle vás nějak role designéra?

VÍTEK: Myslím, že dnešní designér by už neměl vytvářet jenom hezké věci. Krása je moc povrchní. Tato role by se měla přeorientovat, designér by měl dělat prospěšnější věci, zacházet hlouběji. Reagovat na společnost, na současnou situaci a podmínky, v nichž design vzniká, využívat nástroje, možnosti a limitace doby. UMPRUM vychovává dle mého názoru právě takové studenty, kteří nejsou povrchní a to je důležité.

Designér by se zároveň neměl separovat od světů aplikací, nových technologií nebo komerčího světa jen proto, že to nesplňuje jeho umělecké ambice. Obory se pak mohou víc prolínat, navzájem se obohacovat, inspirovat a respektovat. Pak nastává možnost vzniku nových řešení, které třeba jednou zachrání svět, nebudeme na ulici potkávat hnusné plakáty a děti budou mít třeba o trochu radši fyziku.

Aktuální informace, rozhovory a články k Designbloku 2019, najdete na: www.czechdesign.cz/tags/designblok-2019

Další články