Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Ilustrační foto, porota soutěže na nové řešení stálé expozice UPM, foto: Magdalena Dušková, CZECHDESIGN Ilustrační foto, porota soutěže na nové řešení stálé expozice UPM, foto: Magdalena Dušková, CZECHDESIGN

Advokátka radí designérům. Jak správně nastavit vztah mezi designérem a objednatelem

Spolupráci designéra a objednatele je vždy důležité důkladně smluvně ošetřit, aby nedošlo k tomu, že se díla designéra budou nekontrolovaně produkovat anebo budou užita v rozporu s tím, co bylo mezi stranami ujednáno, respektive co si strany, ač měly, ujednat zapomněly. Rizik spojených s neúplným nastavením smluvního vztahu mezi designérem a objednatelem plyne pro designéry mnoho. V konečném důsledku může přitom nesprávně či neúplně připravená smluvní dokumentace vést i k narušení reputace designéra.

Jaký je právní základ vztahu designéra a objednatele?

Objedná-li si obchodní korporace či fyzická osoba vytvoření díla od designéra, pak zpravidla půjde o dílo vytvořené na základě smlouvy o dílo typově upravené v občanském zákoníku[1]. V praxi ale nelze vyloučit, že smluvní vztah bude naplňovat znaky jiné smlouvy nebo že půjde o smlouvu výslovně zákonem neupravenou (např. smlouva o spolupráci). Ať už se ale jedná o tu či onu smlouvu, nemění to nic na skutečnosti, že dojde-li k vytvoření díla, které naplňuje pojmové znaky autorského díla dle autorského zákona[2], budou se na vztah designéra a objednatele a jejich poměr k dílu aplikovat speciální ustanovení autorského zákona.

Autorský zákon je postaven na koncepci ochrany objednatele jako osoby, která vnáší investici do vytvoření díla. Investice objednatele, jakožto netvůrčí složka, je tedy ve vztahu designér - objednatel vnímána jako základní kámen, bez kterého by dílo nevzniklo. Ačkoli je tvůrčí složka, kterou do tohoto vztahu vnáší designér, neméně důležitá, nelze přehlížet jistá omezení práv designéra, která autorský zákon stanoví pro dílo vytvořené na objednávku. Jde například o automatické poskytnutí licence objednateli k užití díla k účelu, který vyplývá z předmětné smlouvy o dílo anebo o omezení užívání díla samotným designérem. Designér sice vytvořené dílo může užívat i sám, může tak ovšem učinit jen za předpokladu, že takové jednání nebude v rozporu s oprávněnými zájmy objednatele.

Ilustrační foto, značka BOTAS 66 končí kvůli neshodám s vedením Botasu, BOTAS 66 store, zdroj: BOTASS 66Ilustrační foto, značka BOTAS 66 končí kvůli neshodám s vedením Botasu, BOTAS 66 store, zdroj: BOTASS 66

Již v úvodu jednání o obsahu smluvního vztahu je proto důležité důkladně zvážit rizika, která mohou vzniknout nevhodným či neúplným nastavením smlouvy mezi designérem a objednatelem. Zákon sice pro platnost smlouvy výslovně nestanoví povinnost písemné formy, pro účely ochrany práv a zájmů obou stran lze ale uzavření smlouvy v písemné formě více než doporučit. K tomu ale strany v praxi mnohdy ani nepřistoupí, a to i přesto, že zákonné poskytnutí licence k užívání díla objednateli anebo zákonné omezení užívání díla designérem mají dispozitivní charakter, a tedy si je mohou mezi sebou ujednat odlišně. Ať například tím, že rozsah licence k užití díla omezí anebo naopak rozšíří.

V čem může vzniknout problém?

Jak bylo výše uvedeno, za problém osobně považuji již to, že smluvní strany mezi sebou neuzavřou smlouvu o dílo v písemné podobě a o obsahu smlouvy se domluví pouze ústně, tzv. na dobré slovo. Taková praxe se ale téměř vždy ukáže jako nevhodná v případě, že mezi stranami dojde ke sporu (například o rozsahu udělené licence k užití díla).

Problém může nastat také v případě, že dílo bude chtít užívat sám designér, neboť tak může učinit pouze tehdy, nezasahuje-li tím do oprávněných zájmů objednatele. Právní předpisy blíže neurčují, co jsou ony oprávněné zájmy objednatele. Interpretace tohoto pojmu, respektive rozsah oprávněných zájmů objednatele, tak bude vždy na posouzení konkrétního případu a jeho okolností. Důležitou roli přitom budou hrát zejména osobní, obchodní a majetkové zájmy objednatele.

Ilustrační foto,  zasedání poroty 1. kola soutěže, Tomáš Vaněk, rektor AVU, zdroj: © AVU / Radek DětinskýIlustrační foto, zasedání poroty 1. kola soutěže, Tomáš Vaněk, rektor AVU, zdroj: © AVU / Radek Dětinský

Další problém v případě spolupráce mezi designérem a objednatelem může vzniknout tehdy, bude-li nedostatečně specifikován účel, pro který má být dílo vytvořeno či rozsah užívání díla, a to jak ze strany objednatele, tak designéra.

Smluvní strany by měly mít jasno v tom, co od daného smluvního vztahu očekávají, které otázky jsou pro ně zásadní, a to vše následně detailně specifikovat v příslušné smlouvě. Na daný vztah bude totiž zpravidla jinak nahlížet objednatel a jinak designér. Designér přitom bude mít zpravidla zájem nejen na řádné úhradě sjednané ceny, ale také na tom, aby objednatel po předání díla užíval dílo tak, že zohlední aspekty, které byly pro designéra při tvorbě díla zásadní (koncepce díla, zasazení díla do konkrétního prostředí, zohlednění cílových uživatelů díla apod.) a že mu bude dále například jasně známa vize objednatele, s jakou má zájem dílo užívat. To vše lze doporučit upravit ve smlouvě s maximální pečlivostí. I v těchto otázkách se totiž zájmy smluvních stran mohou rozcházet a mohou být v budoucnu předmětem vzniku sporu.

Co si tedy ohlídat?

Doporučila bych začít u zvážení důsledků, které mohou přinést povrchní postoj k věci a podcenění přípravy smluvní dokumentace v konkrétním případě. Doporučuji se rovněž zaměřit na to, co od daného vztahu jako autor díla očekávám, jaké chci mít v daném vztahu postavení a případně jakou kontrolu nad užíváním díla ze strany objednatele. V této souvislosti je přitom nutno upozornit, že se nevhodné užívání díla ze strany objednatele může velmi jednoduše dotknout reputace designéra. Z nedostatečné smluvní dokumentace tedy mohou vyplynout také zcela nečekané konsekvence, jako například změna vnímání designéra ze strany umělecké obce a jeho zákazníků či ztráta zákazníků vůbec.

[1] Viz ust. § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění.

[2] Viz ust. § 2 zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon, v platném znění.

Mgr. Lucie Kianková, BA, advokátka 

Mgr. Lucie Kianková, BA, zdroj: archiv autorkyMgr. Lucie Kianková, BA, zdroj: archiv autorky

Článek vznikl ve spolupráci s Rödl&Partner jako pátý ze série článků s právní tématikou a praktickou pomocí designérům. 

Galerie

Další články