Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek

5 projektů ze světa architektury, ve kterých hlavní roli hrají rostliny

Především v poslední době by se mohlo zdát, že rostliny jsou v trendu. Na Instagramu letí #urbanjungle, mileniálové si přes půlku světa posílají odřezky tropických rostlin a žádnému novému interiéru nemůže chybět pořádná zeleň. Ale jak se promítá naše potřeba být obklopen rostlinami v architektuře posledních let? A odkud se vlastně koncept rostlin v interiéru vzal?

Jedna z verzí přičítá oblíbenost pokojovek britské královně Viktorii, která se zamilovala do palem s botanických názvem Howea forsteriana. Nechala si jich do buckinghamského paláce přivézt několik set a dala tak inspiraci novému evropskému trendu interiérových rostlin.

Temperate House, Royal Botanical Gardens, Kew

Londýn (Decimus Burton, 1863 – Donald Insall Associates 2018)

Interiér nově zrekonstruovaného skleníku Temperate House. Foto: Jeff Eden/RBG KewInteriér nově zrekonstruovaného skleníku Temperate House. Foto: Jeff Eden/RBG Kew

Ke královně Viktorii se ale vztahuje i jiná ikonická budova: největší viktoriánský skleník na světě, Temperate House, který byl letos v květnu po dlouhé šestileté rekonstrukci opět zpřístupněn pro veřejnost v londýnské královské botanické zahradě Kew Gardens. Tato stavba britského architekta Decimuse Burtona z roku 1863 je nyní domovem pro 10 000 vzácných a ohrožených rostlin z celého světa, včetně jediného samčího exempláře Píchoše Woodova (Encephalartos woodii) na světě nebo bělosemenka (Leucospermum conocarpodendron), vypěstovaná ze semínka starého více než 200 let.

Sagrada Familia

Antoni Gaudí, Barcelona (1882 - ?)

Detail stropu v chrámu Sagrada Familia v Barceloně. Zdroj: WikipediaDetail stropu v chrámu Sagrada Familia v Barceloně. Zdroj: Wikipedia

Pro „praotce“ inspirace přírodou v architektuře existovaly dvě zásadní životní hodnoty: Bůh a příroda. Ta byla pro něj prvopočátkem všeho a podle Gaudího spočívala role architekta pouze v transformování krás přírody do svého díla. Stále nedokončená katedrála Sagrada Familia je jedním z příkladů: sloupy jsou analogií stromů, klenba katedrály připomíná včelí plástve, věžičky dostaly formu travin a hroznového vína. Gaudí s živými rostlinami pracoval i ve svých návrzích: kromě toho používal jako referenci zvířata i lidi.

Barbican Estate

Chamberlin, Powell & Bon, Londýn (1975)

Barbican Conservatory. Zdroj: HaenkeBarbican Conservatory. Zdroj: Haenke

V momentě svého dokončení byl Barbican největší rezidenční komplex v Evropě. Kromě důrazu na perfektní občanskou vybavenost a cenově dostupné bydlení kladli architekti taktéž důraz na přístup ke kultuře. Kromě knihovny hostí Barbican také několik kinosálů, výstavní síň, divadlo, konzervatoř a koncertní sál, jež je domovem nejlepších orchestrů světa. Kromě všudypřítomného důrazu na zeleň mezi cihlami se ale můžete ztratit v přilehlém Barbican Conservatory, druhém největším skleníku v centrálním Londýně. Srdce zjihne především milovníkům kombinace zeleně a betonu: brutalismus se zde perfektně snoubí s monsterami a zalahodí tak oku i duši.

Stavros Niarchos Foundation Cultural Center

Renzo Piano, Atény (otevřeno 2017)

SNFCC. Foto: Yiorgis YerolymbosSNFCC. Foto: Yiorgis Yerolymbos

Byť se Atény z vleklé finanční krize vzpamatovávají jen pomalu, poslední léta dokazují, že v hlavním městě Řecka to žije stále více. Dokladem může být i nový kulturní komplex Stavros Niarchos Foundation Cultural Center, financovaný nadací slavného loďaře, který vznikl na území bývalého olympijského areálu. Budovu navrhnul italský architekt Renzo Piano a je věnována řeckému lidu – stala se domovem pro národní knihovnu, operu i divadlo a všechny akce, které se zde konají, jsou díky grantu nadace zcela zdarma. Celý komplex je však ukrytý pod obřím parkem o rozloze 170,000 m2, jehož květena je složena z endemických druhů symbolických pro Řecko: dominantou jsou staré olivovníky a pinie, celý prostor je provoněn rozmarýny a levandulemi, které se v obřích trsech povalují všude kolem. Z vyhlídky se potom můžete dívat na celé Atény i do zátoky Faliro, která SNFCC obklopuje.

Second Home

SelgasCano, Londýn a Lisabon (2015 – 2018)

Second Home Foto: Iwan BaanSecond Home Foto: Iwan Baan

Španělské architektonické duo José SelgasLucía Cano je známé svojí vášní pro rostliny: jednu svoji realizaci dokonce zcela schovali do lesa. Kromě toho se již od začátku podílejí na interiérech pro co-workingová centra Second Home britských startupistů Sama Aldentona a Rohana Silvy. První pobočka Second Home vyrostla v Londýně nedaleko Brick Lane, a rostliny se pro tento prostor staly naprosto klíčové: duo vycházelo z premisy, že v zeleni se lidem daří pracovat efektivněji – a když si potřebují zrovna odpočinout, mohou se odreagovat ve speciální místnosti plné tropických rostlin, kde je zakázáno používat telefony a mluvit lze jen potichu. Do lisabonské pobočky Second Home potom SelgasCano umístili 1000 rostlin v jednoduchých terakotových květináčích.

Zelené kanceláře

Říká se, že lidé ve městech denně stráví až 90% svého času v interiérech. A nároky zaměstnanců na pohodlí v práci stoupají: rostliny v interiéru pomáhají efektivitě práce a mají i významný podíl na psychologii jednotlivce. Tento trend nádherně vystihuje Sir Norman Foster, autor Apple Campusu – v současnosti zřejmě nejprogresivnější “kanceláře” na světě: “Kanceláře budoucnosti vidím jednoznačně jako zelenější. Mladí lidé budou stále častěji klást větší nároky nejen na skvělé pracovní podmínky, ale i na to, jak se zaměstnavatel chová ke svému okolí a k životnímu prostředí. Tento důraz na udržitelnost pomůže životnímu prostředí a bude výhodný i pro business.“ Snad se více podobných realizací dočkáme brzo i v Česku.

Instalace Victoria Pragensis - Botanický labyrint získala nominaci na českou Cenu pro architekturu. Foto: Jakub NedbalInstalace Victoria Pragensis - Botanický labyrint získala nominaci na českou Cenu pro architekturu. Foto: Jakub Nedbal

Příkladem jedné takové malé „zelené kanceláře“ nebo chcete-li laboratoře, je Haenke Botanical Lab na pražském Žižkově. Místo, kde milují rostliny a rádi se s vámi o to podělí. Projekt Haenke se hlásí k odkazu Tadeáše Haenkeho, botanika a výzkumníka, který se na přelomu 18. a 19. století zúčastnil několika významných zaoceánských expedicí, během nichž popsal velké množství nových léčivých rostlin. Haenke ve svém žižkovském showroomu pravidelně pořádají kurzy fytoterapie, tj. kurzy přípravy přírodních léčivých produktů a a pořídit si tu můžete i známé a méně známé pokojové rostliny. Tým Haenke pořádá i přednášky a workshopy pro veřejnost, příkladem může být nedávná přednáška Rostliny a architekturaCentru architektury a městského plánování (CAMP), ze které vychází i tento článek. Jednou z nejvýraznějších instalací ve veřejném prostoru byla Victoria Pragensis – Botanický labyrint, který vyrostl na náměstí Václava Havla v Praze. Loňský projekt, na kterém Haenke spolupracovalo s kodaňskými architekty llj architects, je nominovaný na Českou cenu za architekturu.

Další články