Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Ladislav Sutnar: Slon, kolem roku 1930, 
dřevo malované, zdroj: UPM 
Ladislav Sutnar: Slon, kolem roku 1930, dřevo malované, zdroj: UPM

100 let české hračky

Na umělecké scéně má česká hračka své pevné místo už přes sto let a její věhlas se dostal i za hranice tehdejšího Československa. Jak se české hračky vyvíjely napříč stoletím a kdo se o jejich rozvoj a podobu nejvíce zasloužil?

Tradici a součastnost české hračky představuje výstava Designéři dětem, kterou můžete navštívit v GALERII CZECHDESIGN do 6. ledna 2017. 

TRADICE ČESKÉ HRAČKY
Od konce 19. století rostl zájem o podobu hračky i ze strany výtvarných umělců. Období rozvoje uměleckých řemesel (hnutí Arts and Craft), podpora nově vznikajících uměleckoprůmyslových muzeí a změny ve vnímání estetiky, které s sebou přinesly moderní směry, to vše se odrazilo i v pozornosti věnované hračce jako výtvarnému objektu. Průkopnickou úlohu měla v tomto směru činnost pražského družstva Artěl (1908 – 1935), které usilovalo o obrodu ručně vyráběných hraček.

Josef Čejka: Bejbl, 1920-2, Uměleckořemeslné dílny Bohumíra Čermáka, Brno, foto: Uměleckoprůmyslové museum v PrazeJosef Čejka: Bejbl, 1920-2, Uměleckořemeslné dílny Bohumíra Čermáka, Brno, foto: Uměleckoprůmyslové museum v Praze

Cílem bylo rozvíjení výroby dřevěných hraček a snaha inspirovat se jejich tradiční lidovou typologií, ale vtisknout jí zároveň moderní podobu. Ta hračkám dodala stylizaci s použitím zjednodušených geometrických tvarů a pestrosti barev, která plnila funkci jak dekorativní tak i významovou a aktualizovala motivy hraček.

Minka Podhajská: Čert a Mikuláš,1908, dřevo soustružené malované, foto: Uměleckoprůmyslové museum v PrazeMinka Podhajská: Čert a Mikuláš,1908, dřevo soustružené malované, foto: Uměleckoprůmyslové museum v Praze

Hračky měly kultivovat vkus člověka již od dětských let a rozvíjet jeho estetické cítění. Spolu s dalšími předměty denní potřeby se měly stát „uměním pro všední den“. V oblasti typologie se v nové hračce objevily i motivy ze současného světa – k lidovým variantám pohádkových postav čertů a andělů přibyly figurky sokolů, automobily i stavebnice továren (Ladislav Sutnar).

Václav Špála: Soubor pohádková drůbež, kolem roku 1915, dřevo malované, foto: Uměleckoprůmyslové museum v PrazeVáclav Špála: Soubor pohádková drůbež, kolem roku 1915, dřevo malované, foto: Uměleckoprůmyslové museum v Praze

K hlavním tvůrcům a spolupracovníkům výrobců patřili Vratislav Hugo Brunner, Minka Podhajská, Václav Špála, Jaroslav Benda, Fanny Harlfingerová-Zákucká, Jaroslav Horejc či Ladislav Sutnar. Pro Artěl vyráběly hračky mimopražské dílny a firmy – mj. Hořické hračkářské družstvo, firma Blank v Orlických horách nebo Umělecko-řemeslné dílny Bohumila Čermáka v Brně.

Ladislav Sutnar: Parní válec, kolem roku 1927, dřevo malované, foto: Uměleckoprůmyslové museum v PrazeLadislav Sutnar: Parní válec, kolem roku 1927, dřevo malované, foto: Uměleckoprůmyslové museum v Praze

Svoji podporu formou vypisovaných soutěží o novou hračku a jejich výstav (1907, 1921) vyslovilo také Uměleckoprůmyslové museum v Praze. Ve školství, podporovaném státem, byly zakládány specializované obory při školách se zaměřením na zpracování dřeva (Kašperské Hory, Chrudim, Valašské Meziříčí, v Praze např. Uměleckoprůmyslová škola na Žižkově či Státní ústav školský pro domácký průmysl). V Čechách i na Moravě se rozvíjely továrny na výrobu především dřevěných hraček, kromě zmíněných např. firma Schowanek v Albrechticích, či výrobce kovové stavebnice Merkur v Polici nad Metují a mnohé další firmy.

Merkur: mechanická kovová stavebnice,1986, Kovopodnik OPMH, Broumov, středisko Police nad Metují, foto: Uměleckoprůmyslové museum v PrazeMerkur: mechanická kovová stavebnice,1986, Kovopodnik OPMH, Broumov, středisko Police nad Metují, foto: Uměleckoprůmyslové museum v Praze

EXPO 58
Poválečná situace v Československu síť firem zpřetrhala. Firmy byly znárodněny, výroba se centralizovala a menší provozovny zanikly, případně byly včleněny do nově vzniklých národních podniků a družstev. Česká hračka zaznamenala mezinárodní úspěch v roce 1958 v Bruselu na výstavě EXPO 58, kde získala česká expozice cenu Grand Prix. České dřevěné hračky zde byly představeny jako živá domácí tradice, podíleli se na ní mj. Jiří Trnka, Viktor Fixl či Václav Kubát – zakladatelské osobnosti českého hračkářského školství. Prototypy z expozice se však bohužel, jako mnohé jiné, do výroby ani na trh nedostaly.

 Hamiro: Pejsek, 60.-70. léta, plyš, vycpávka dřevitá vlna, foto: Uměleckoprůmyslové museum v Praze Hamiro: Pejsek, 60.-70. léta, plyš, vycpávka dřevitá vlna, foto: Uměleckoprůmyslové museum v Praze

60., 70. a 80. LÉTA
Mezi největší výrobce hraček z této doby patří především národní podniky Hamiro Příbram, Tofa Semily, Fatra Napajedla nebo družstva Směr, Kovap či Igra. Podnik Hamiro ve svých pobočkách vyráběl především plyšové hračky (zvířata) a umělohmotné panenky. Některé pobočky vyráběly hračky určené výhradně na export. 

Směr: Žába, 70./80. léta, plast, foto: Uměleckoprůmyslové museum v PrazeSměr: Žába, 70./80. léta, plast, foto: Uměleckoprůmyslové museum v Praze

S Hamirem jsou spojena jména návrhářek z vývojového střediska v Praze – návrhy dřevěných hraček (Jaroslava Šetelíková), plyšových zvířátek i umělohmotných panenek (Anna Haidingerová, Marie Hozmanová). Libuše Niklová pracovala v 60. a 70. letech v podnicích Gumotex Břeclav a Fatra Napajedla, kde se návrhy na hračky zpracovávaly původně jako vedlejší produkt výroby průmyslových částí.

 

Libuše Niklová: Fatra Napajedla: Kocour, harmoniková hračka, návrh 1963, výroba od 1966, plast, foto: Uměleckoprůmyslové museum v PrazeLibuše Niklová: Fatra Napajedla: Kocour, harmoniková hračka, návrh 1963, výroba od 1966, plast, foto: Uměleckoprůmyslové museum v Praze

Dnes ikonické tzv. harmonikové hračky využily již hotový tvar, který měl funkční opodstatnění v průmyslovém provozu, jako východisko pro podobu hračky. Stejně invenčně přistupovala L. Niklová k dalším možnostem využití plastů (vedle již zmíněných pískacích harmonikových postaviček je autorkou gumových panenek, nafukovacího slona, buvola, žirafy, ad.). Tyto hračky zažívají v dnešní době opět úspěch, vyrábějí se znovu v jakýchsi „retro“ edicích nebo jejich výroba pokračuje s novými, pozměněnými výtvarnými návrhy. Mezi podniky, vyrábějící hračky z plastů, patřily v 70. a 80. letech také Chemoplast Brno (stolní hry), družstvo Igra (ikonická figurka Igráček autorů Jiřího Kaliny a Marie Krejchové, který dětem představoval různá povolání), družstvo Směr (plastová zvířátka do vody apod.).

 

Marie Krejchová, Jiří Kalina: Igra: Igráček, 1977, foto: Uměleckoprůmyslové museum v PrazeMarie Krejchová, Jiří Kalina: Igra: Igráček, 1977, foto: Uměleckoprůmyslové museum v Praze

Kovové hračky směřovaly spíše ke starším dětem. Např. stavebnice Merkur, která vyžadovala po uživateli určitou technickou zručnost a také složitější způsob přemýšlení. Silnou tradici české lidové hračky s ověřenými řemeslnými postupy udržovalo Ústředí lidové umělecké výroby. Tato oblast lidové rukodělné výroby je dodnes podporována oceněním „Nositel tradice“. Např. v roce 2002 se jím stal Zdeněk Bukáček z Krouny (soustružené hračky).

 Libuše Niklová:Fatra Napajedla: Punťa, 1974, plast , foto: Uměleckoprůmyslové museum v Praze Libuše Niklová:Fatra Napajedla: Punťa, 1974, plast , foto: Uměleckoprůmyslové museum v Praze

UPM A ČESKÁ HRAČKA
Dlouhodobě se výzkumu a prezentaci historických, ale i současných českých hraček věnuje Uměleckoprůmyslové museum v Praze. Ve své pobočce na zámku v Kamenici nad Lipou se v letních měsících pravidelně koná festival české hračky z přírodních materiálů pod názvem Hračkobraní ve spolupráci s městským muzeem. Součástí festivalu je i prezentace nejlepších prací českých a moravských středních uměleckých škol a v neposlední řadě také dlouhodobé výstavy nejzajímavějších exponátů ze sbírky hraček UPM. UPM též spolupracuje se sdružením Hračka Unie výtvarných umělců, které udržuje kontakt a informovanost se současnými výrobci, zejména při udělování titulu Správná hračka.

Směr: Ryba, 70. léta, plast , foto: Uměleckoprůmyslové museum v PrazeSměr: Ryba, 70. léta, plast , foto: Uměleckoprůmyslové museum v Praze

Článek pro vás připravily:
Helena Koenigsmarková, ředitelka Uměleckoprůmyslového musea v Praze
Marie Míčová, kurátorka sbírky hraček

Redakční úprava: Anežka Juhová

VÝSTAVA DESIGNÉŘI DĚTEM
Kdy: 19. 10. 2016 – 6. 1. 2017 (od 24. 12. 2016 do 1. 1. 2017 je výstava zavřena)
Kde: GALERIE CZECHDESIGN, Vojtěšská 3, Praha 1
Otevírací doba: PO – PÁ, 12 – 19
Kurátorky: Jana Vinšová, Kamila Matějková
Architektonické řešení: H3T architekti
Ilustrace: MY DVĚ
Grafické řešení: Kamila Kučerová

Vstup zdarma. 

Za podporu projektu děkujeme partnerům výstavy: Uměleckoprůmyslové museum v Praze, Ministerstvo kultury, Státní fond kultury, Magistrát hl. m. Prahy, Městská část Praha 1, IKEA, Knihex.

Festival Přísekohraní

Festival Přísekohraní

, 12. 8. 2017, 10:00 - 19:00
Česká hračka a Muzeum autíček Příseka, Zámek Příseka, Příseka 18, Brtnice

Výstava Jaroslav Benda 1882-1970

Výstava Jaroslav Benda 1882-1970

Výstava, 7. 6. 2017 - 15. 7. 2017
Galerie UM, náměstí Jana Palacha 80, Praha 1

Grafický design
Výstava Designéři dětem na zámku v Kamenici nad Lipou

Výstava Designéři dětem na zámku v Kamenici nad Lipou

Výstava, 22. 5. 2017 - 31. 8. 2017
Czechdesign a Uměleckoprůmyslové museum , Zámek, nám. Čsl. armády 1, Kamenice nad Lipou

Produktový design
Výstava Concrete, blue and space

Výstava Concrete, blue and space

Výstava, 11. 5. 2017 - 3. 6. 2017
Galerie Ladislava Sutnara, Riegrova 11, Plzeň

Produktový design
Výstava Mini Wonders

Výstava Mini Wonders

Výstava, 4. 4. 2017 - 21. 4. 2017
České centrum, Via G.B. Morgagni 20, Milano

Produktový design
Veřejná debata na téma Kniha vs. digitál

Veřejná debata na téma Kniha vs. digitál

Diskuze, 22. 3. 2017, 18:00 - 19:30
Městská knihovna v Praze, Mariánské náměstí, Praha 1

Grafický design
Plzeňští studenti navazují na Sutnara výstavou SHAPES

Plzeňští studenti navazují na Sutnara výstavou SHAPES

Výstava, 9. 3. 2017 - 1. 4. 2017
Galerie Ladislava Sutnara, Riegrova 11, Plzeň

Grafický design
O stavu české hračky
Jak se daří české ilustraci?
Silnou generaci českých designérů zasáhlo rodičovství

Další články