Pražská galerie Kuzenbauch uvede ve své nové výstavě s názvem Tak daleko, tak blízko díla třech etablovaných umělkyň pracujících převážně se sklem. K vidění budou práce Lady Semecké, Barbory Křivské a Anny Polanské. „Výstava nás svým názvem uvádí nejen do zvláštně prostorového vztahu, ale i ke vzpomínce na ikonický epický film Wima Wenderse, který svou poetičností vztahů a dilemat mezi andělským a lidským okouzlil generaci 90. let. A 90. léta jsou dobou, kdy se setkaly životní cesty Lady, Báry a Anny.“ – uvádí Silvie Stanická, jež je kurátorkou tohoto projektu. Vernisáž proběhne 5. června od 18 hodin a expozici bude možné zhlédnout až do 21. července.
Autorkou textu je Silvie Stanická, která je zároveň i kurátorkou této výstavy.
Lada Semecká
Lada Semecká patří mezi etablované, mezinárodně uznávané vizuální umělkyně. Po absolutoriu VŠUP, atelieru „Sklo“ profesora Vladimíra Kopeckého, a osmiletém působení tamtéž její profesní kroky směřovaly do japonské Toyama City Institute of Glass Art, kde působila jako pedagožka. Japonský pobyt v Ladě ještě více vyprecizoval jemnocitný vztah mezi materiálem a přírodními ději.
Pro umělkyni je tak signifikantní velká senzitivnost, neokázalost či úzký vztah k přírodě. V poslední době pracuje především s fenoménem náhody a zvuku. „Zajímá mě obraz a prostor. Skrze hmotu skla vnímám atmosféru světa kolem sebe. Komunikuji s ním i skrze něj. Nějak mu rozumím a někdy mi právě samotný materiál vnukne myšlenku, poskytne mi čas i projekční plochu ji v sobě nalézt a formulovat.“
Barbora Křivská
Barbora Křivská je absolventkou VŠUP, kde studovala v atelieru Sklo profesora Vladimíra Kopeckého. Právě zde měla možnost pronikat do tajů práce se skleněným materiálem, do jeho jedinečných světelných kvalit. Vladimír Kopecký byl a je pro Barboru velkým inspiračním zdrojem ohledně neortodoxnosti práce sklem, radosti z malby a barvy a celistvého pojetí tvorby. Propojujícím prvkem většiny Barbořiných děl je výrazná barva, lehkost a neobvyklost barevných kombinací, výrazná rytmika. Autorka se s lehkostí pohybuje mezi plochou a prostorem, barvou a grafickou strukturou, sklářským uměním a textilem, kresbou a malbou. Ladnost, se kterou se mezi žánry pohybuje, je svůdně přirozená.
Anna Polanská
Anna Polanská je taktéž absolventkou Uměleckoprůmyslové školy v Praze, kde studovala nejprve v ateliéru prof. Kurta Gebauera, poté u prof. Mariana Karla atelier Sklo v architektuře. Pro její tvorbu je charakteristická jak vizualita, tak haptičnost, důležitost detailu, který pomáhá určovat výrazový a filozofický význam daných děl. Její tvorba je úzce spjata se zájmem o krajinu a člověka a jejich provázané vzájemné vztahy. Právě příroda ve vztahu k člověku, zachycení přírodních jevů či reflexe proměnlivosti a pomíjivosti je její soustředěností. Ta se zrcadlí v každém jejím pečlivě odbroušeném tvaru.
Galerie Kuzebauch byla založena v Praze v roce 2012. Prezentuje výjimečné příklady studiových děl jak mladých, tak zavedených designérů a výtvarníků, kterým tak pomáhá zviditelnit se napříč uměleckými obory a kontinenty. V posledních třech letech se zaměřuje na výstavy sklářských výtvarníků. Více než sto malých sklářských dílen a skláren po celé České republice umožňuje jednotlivým tvůrcům vlastnoručně pracovat i experimentovat s různorodými sklářskými technikami a vytvářet tak jedinečná díla. Po staletí budovaná tradice českého sklářství stojí nejen na historii, bílém sklářském písku a zručných řemeslnících, ale především na lásce ke sklu a znalostech, které se dědí z generace na generaci.
Partnery výstavy jsou Magistrát Prahy 6 a Ministerstvo kultury. Mediálním partnerem je magazín Material Times.
Info
KDY: 26. 5. až 21. 7. 2023
KDE: Galerie Kuzenbauch