www.cityone.cz www.cityone.cz

Vzniká platforma city:one pro uživatele a designéry chytrých měst

David Bárta je členem Smart City komise města Brna a živí se jako výzkumník chytrých technologií v dopravě. V roce 2013 založil časopis Smart Cities pro inspiraci místním úřadům, protože tu dosud takový časopis nebyl a protože cítil, že jde o podnětnou oblast (nový přístup k městskému plánování). Tištěný čtvrtletník vydával po tři roky, než mu přišlo, že klasická média nemají potřebnou sílu (a taky se názorově rozešel s vydavatelem). Proto spustil platformu city:one, která chce spojit města s mladými firmami i aktivními jednotlivci (architekty, urbanisty, designéry, techniky a inženýry), kteří mají zájem o to, aby se v jejich městech lépe žilo.

Jak vznikla platforma city:one?

Napadlo mě to v momentě, kdy jsem se mentálně odpojil od časopisu Smart Cities, který jsem předtím vydával. Rozhodl jsem se časopis zrušit, protože, i když vydělával, nepostihoval možnosti dnešní doby, a to zejména interakci a diskuzi, zviditelnění malých inovativních firem, snadné vyhledávání tematicky podobného obsahu apod. Nápad s platformou se postupně cizeloval díky rozhovorům s mnoha lidmi z různých sfér. Také mi hrozně pomohl kolega filantrop, který se rozhodl, že pro mne platformu vyvine, a vnesl do funkčního pojetí své zkušenosti s webovými aplikacemi.

Víš o nějakém podobném projektu?

V Británii takto začíná přirozeně fungovat síť mezi městy, která není politicky motivovaná a slouží k vzájemnému vzdělávání kompetentních úředníků měst, kteří se i jezdí dívat k úspěšnějším kolegům, jak danou inovaci nasadit. To mě potěšilo. Vzdělanost je moc potřebná věc pro opravdovou změnu v našich městech, a proto vnímám, že platforma city:one je krokem správným směrem.

V čem spočívá síla platformy city:one?

Cílem platformy je propojit všechny, kteří se danému oboru aktivně věnují, a ušetřit čas při hledání obchodních partnerů, dodavatelů, zaměstnanců, nápadů… Chtěl bych, aby se platforma postupně stala mezinárodní, především v kontextu střední Evropy; abychom mohli sledovat, jaké inovace se dělají za hranicemi a také umožnit českým inovacím se prezentovat na zahraničních trzích. Kromě síťování bych rád, aby platforma nabídla různé osvědčené digitální nástroje, které by si pracovníci na městech mohli vyzkoušet a případně i využít pro zjednodušení své práce. Tím by se přirozeně šířila digitální vzdělanost a i malá města by uměla po svých lokálních firmách poptat nějakou inovativní službu.

Jak to prakticky funguje?

Silnou stránkou platformy je, že dává možnost všem se zapojit zcela zdarma a registrace není složitá. Registrovaní uživatelé pak mají možnost vkládat informace nejen o sobě, ale například také o pořádaných akcích do společného kalendáře, nebo napsat článek. Články samozřejmě podléhají schválení.

Takže chytrá města tvoří hlavně chytří lidé...

Naši lidé jsou hrozně šikovní a pracovití a jejich inovace jsou na evropské úrovni, nicméně o nich většinou nikdo moc neví. Právě tomu by platforma měla pomoci. Domnívám se, že máme relativní šanci zopakovat úspěch první republiky, kdy jsme se za sedmnáct let (1935) stali desátou ekonomikou světa. Úspěch byl postaven na schopnosti spolupracovat, a to jak mezi firmami navzájem, tak především s veřejným sektorem. Je to v současném globálním světě opravdu velká výzva.

Jsi považován za odborníka na Smart Cities. Jaká úskalí u nás vnímáš při zavádění chytrých ideí?

Koncept Smart City nemá jednotný postup, protože každé město má jiné občany, peníze, dispozice, kulturu… Já jsem měl možnost sestavit „metodiku“ Smart City pro MMR, která formuluje šestnáct principů, jež by měly být zohledněny při tvorbě chytrého města i konkrétních projektů. Tuto teorii ale mnoho měst nevyužívá, nicméně například Brno začalo metodicky dobře – pracuje na dlouhodobé vizi, má politika, který je touto agendou přímo pověřen, existuje příslušná komise, která může některé návrhy schválit a posunout rovnou do Rady, vytvořilo tým lidí, který se neustále rozrůstá a kteří společně a pravidelně o chytrém městě a možných projektech hovoří atp. To vede k tříbení názorů, ale i k vzájemnému obohacení. Chytré město staví na synergiích mezi různými obory, proto je klíčové, aby v rámci takové skupiny spolu hovořili urbanisté, dopravní inženýři, energetici, IT specialisté, výzkumníci, politici a úředníci atp. se silným vztahem ke „svému“ městu, neboť tím se dané řešení stává promyšleným i dlouhodobým záměrem zohledňujícím jak zájmy města, tak občana.

www.cityone.czwww.cityone.cz

A jak se to daří u nás?

My jsme zatím v té počáteční fázi, kdy je Smart City vnímáno jako produkt, nebo sada produktů, nikoliv jako transformační proces, jehož cílem je znovunabytí důvěry občanů ve své město a jejich aktivní zapojení do procesu tvorby skrze moderní komunikační nástroje. Technologie pak slouží k získávání informací o tom, jak si město stojí a co se v něm děje a odhalení možných souvislostí mezi různými jevy. Technologie tak jsou nástrojem pro dosažení strategických cílů města. Dlouhodobou politiku postavenou na všem srozumitelných strategických cílech naše města teprve hledají.

Pojďme se zasnít: jaký je tvůj ideál chytrého města?

Chytré město staví na vlastní práci vzdělaných a ve světě moderních nástrojů se orientujících úřednících a osvícených politicích. Starosta takového města má zkušenosti z byznysu, dokáže nastavit motivační a otevřené prostředí na městě, ve kterém se progresivní zaměstnanci města nebojí navrhnout zlepšení. Město má pozici úředníka pro zapojování občanů, který vyhodnocuje digitálně podané podněty občanů, ale i osobně s lidmi jedná.

Město má svou otevřenou digitální mapu, ve které si mohou lidé jednoduše vyhledat informace pro svá rozhodnutí, např. kde koupit byt, kde zřídit kamenný obchod, kam dát dítě do školky atp. Město má také digitální nástroj, který dokáže všem občanům v dané lokalitě vizualizovat, jak budou vypadat plánované stavby v okolí s cílem podnítit diskuzi a připomínky ještě ve fázi plánu, nikoliv realizace. Město má svůj nástroj pro sběr podnětů od občanů, kteří mohou navrhovat vlastní projekty a finančně přispět na projekty navržené jinými občany. Město má mapu nevyužívaných objektů a programy podněcující jejich využívání ze strany aktivních lidí.

Město vytváří atraktivní veřejné prostory se spoustou kulturních akcí, aby „vytáhlo občany od televizí“ k diskuzi nad lokálními problémy a pomocí grantových schémat podporuje jejich komunitní projekty. K tomuto účelu existuje spousta míst, kam se nedá dostat autem; město tak chrání centrální i obytné prostory. Chodit pěšky je naprosto normální a bezpečné. Město všemi možnými způsoby podporuje sdílení – sdílení aut, kol, svého majetku, či podporuje aplikaci pro sdílení věcí mezi lidmi. Město podporuje místní farmáře skrze digitální nástroje, díky kterým si občané mohou objednávat lokální potraviny z pohodlí domova a farmáři mohou lépe plánovat množství a složení své nabídky.

Město investuje do různých systémů internetu věcí – dokáže vykazovat spotřebu elektřiny, plynu, vody, hlídá kvalitu ovzduší, volná parkovací místa pro auta i kola atp. a publikuje tato data jako otevřená. Díky nasazené městské síti internetu věcí občané snadno naleznou svého zaběhnutého psa či si jednoduše ochrání svůj majetek před odcizením.

Město má transparentně a motivačně nastavenou cenovou politiku. Existuje zvýhodněné (i rodinné) jízdné v MHD, které se snižuje, čím více daný občan jezdí, s ročním stropem. Peníze za parkovné slouží pro investice do zlepšení veřejného prostoru či podpory alternativní dopravy. Město také umožňuje svým občanům investovat do městských projektů s garantovaným výnosem (například komunitních elektráren).

Vše výše uvedené se děje synergicky díky existující stručné dlouhodobé vizi města postavené na globálních a měřitelných cílech. Každý rok město informuje své občany, jak se daří dané cíle plnit a co dalšího chystá. Z chytrého města se prostě nikdo nechce odstěhovat, protože je vstřícné k občanům.

Jaký je tvoje oblíbené chytré město a proč?

Je jich víc, Barcelona, Amsterdam, Bristol, Helsinky. Vyzdvihl bych asi dva příklady – Barcelonu pro její koncepční práci s veřejným prostorem, který umožňuje rodičům „vypustit“ děti hrát si ven na ulici, aniž by se báli, že je něco přejede, a usnadňuje nakupování – vše, co člověk potřebuje, je v dosahu chůze a lidé mají zpátky „svého“ řezníka či zelinářku, kteří nabízí především lokální produkci. Bristol má svou lokální měnu, bristolské libry, pomocí které zadržuje peníze v regionu, umožňuje občanům investovat do své městské energetické firmy s výnosem 6 % ročně, a odebírat městskou elektřinu za zvýhodněnou cenu. Podněcuje inovace už jen tím, že otevřel veškerá svá data a grantově podporuje firmy, aby přicházely s inovacemi.

Existují nějaké jednoduché věci, které se dají relativně jednoduše změnit a přitom zásadně zlepšují život ve městě?

Zveřejnění maximálního množství městských dat a dat městských firem není tak obtížné a přinese nové služby pro občany. Také komunikační nástroje města směrem k občanům nebudou stát mnoho a lze je vcelku rychle nasadit, problém spíše nastává s vhodnou obsluhou. Také vyčlenění části rozpočtu města na inovace či grantová schémata je otázkou „jen“ politického rozhodnutí.

Prozraď tvoje poslední příjemné překvapení – projekt, město, starosta...

Musím přiznat, že mě neustále příjemně překvapuje Jaroslav Kacer, náměstek pro Smart City města Brna. Jeho pracovní nasazení, jasná vize a neúplatnost jsou mimořádné dispozice a jsem přesvědčen, že chytré Brno bude sloužit jako vzor pro větší města. Záměry jsou promyšlené, např. zavedený e-shop, ve kterém si mohu koupit elektronickou šalinkartu, byl vysoutěžen jako otevřené řešení a dává městu možnost jej svobodně rozvíjet. Konečná představa je, že se stane komunikačním nástrojem města s občany, kde bude každý registrovaný občan mít svůj účet, na kterém je informován o tom, co se ve městě děje, jaké výhody či povinnosti vůči městu má a také že by mohl skrze účet hlasovat k městským plánům a projektům. Kromě Brna určitě překvapí i Plzeň, například svojí městskou sítí internetu věcí postavenou na technologii LoRa.

www.cityone.cz

Galerie

Další články