Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Adam Scheinherr, zdroj: Magistrát hlavního města Prahy Adam Scheinherr, zdroj: Magistrát hlavního města Prahy

V Praze se ujaly devadesátky, to chci změnit! Nový radní pro dopravu o soutěži, na kterou se čekalo čtvrt století

Rozhovor s Adamem Scheinherrem, radním pro dopravu a náměstkem primátora, o chystané soutěži na nový orientační a navigační systém pro Prahu, městském mobiliáři z dílny Olgoj Chorchoj, „wow“ autobusech a love brandu jménem Dopravní podnik.

Praha plánuje velký krok – soutěž na nový orientační a navigační systém (JIS). Co nám o ní můžete říci?

ADAM: Zjednodušeně bychom chtěli mít sjednocený informační a navigační systém, který je používán v městské hromadné dopravě, s tím, který vídáme v ulicích. V jednom vizuálu by měly být cedule v metru, informace na tramvajové zastávce i směrovky ve veřejném prostoru. Dnes máme několik rozdílných navigačních systémů, což se negativně propisuje do výsledného vzhledu města.

Dalším cílem soutěže je co nejvíce zpříjemnit pohyb pěších i cestujících hromadnou dopravou po městě tak, aby co nejméně bloudili, a zároveň by měl nový systém respektovat prostředí, ve kterém se nachází. Musíme se zamýšlet nad tím, jak obyvatelé Prahy reagují na veřejný prostor. Navigace má dnes podobu jednoho sloupu se spoustou cedulí, my však již běžně koukáme spíše dolů, například na obrazovku našeho telefonu, a proto nás napadá otázka, zda není dobré umístit některé navigační prvky například do povrchu chodníku.

Slovem jednotný informační systém je míněn i fakt, že vítězný návrh bude implementován do brožurek o městské hromadné dopravě či těch turistických. 

V jaké fázi příprava soutěže momentálně je?

ADAM: K soutěži proběhla rozsáhlá příprava, vznikají rešerše, co funguje a nefunguje v ostatních zahraničních městech. Nyní se zpracovává zadání, které bychom měli do poloviny roku 2019 schválit a následně soutěž vypsat. Souběžně zřizujeme Komisi pro design a veřejný prostor, která by se právě tímto měla zabývat. Máme štěstí, že v našem klubu sedí zastupitel Pavel Zelenka ze studia Marvil, který se soutěže samozřejmě nebude účastnit, ale může svými zkušenostmi z oboru přispět do její organizace.

Symbol celého města - znak londýnské „tube“, zdroj: PinterestSymbol celého města - znak londýnské „tube“, zdroj: Pinterest

Co si Praha od výsledků soutěže slibuje?

ADAM: Věřím, že každý detail na člověka působí, vytváří dojem. Když člověk nastoupí do svého auta, má pozitivní pocity, neboť už je ve vlastním, skoro napůl doma. Chtěli bychom městskou hromadnou dopravu proměnit tak, aby v cestujících tyto pozitivní pocity vyvolávala také. V létě by tak nemělo být cestujícím horko, v zimě zima, ale i mnohdy opomíjená vizuální stránka interiérů a exteriérů hromadné dopravy dokáže přispět ke komfortu cestování.

Povedený a funkční orientační systém může výrazně snížit stres cestujících. V Praze máme 61 stanic metra a přiznejme si, každý jede někdy někam poprvé. I mě se stává, že zabloudím, a to i z důvodu nedostatečného nebo nesrozumitelného navigačního systému. Oproti tomu například v Pekingu, kam často jezdím, jsou východy z metra označeny písmeny A, B, C, D a na každém nástupišti je mapa s vyznačenými východy. Je to jednoduché a srozumitelné, každý si rychle najde, kudy se vydat. 

Přiblížit se městům jako je Londýn nebo New York, kde se z vizuální identity orientačního systému stal styl, by bylo ohromné. Každý, kdo jednou v těchto městech byl, si jej zapamatuje. Osobně jsem zvědavý, zda si soutěžní týmy vezmou příklady právě ze zahraničí či se naopak budou inspirovat posledním uceleným systémem pro pražské metro, který navrhl designér Rostislav Vaněk. Bohužel, tento systém je v současném stavu vinou nevhodné údržby a rozvíjení již velmi daleko své původní podoby.

Ukázka původního návrhu informačního systému grafického designéra Rostislava Vaňka, zdroj: archiv Rostislava VaňkaUkázka původního návrhu informačního systému grafického designéra Rostislava Vaňka, zdroj: archiv Rostislava Vaňka

Právě v pražském metru je potřeba kvalitního orientačního systému snad nejvíce markantní. Jak zde bude probíhat implementace výsledků soutěže?

ADAM: Co se údržby nového jednotného informačního systému týče, bude potřeba mít na TSK i Dopravním podniku vlastního architekta nebo grafického designéra, který bude korigovat implementaci systému dle dodaného manuálu. Člověk na této pozici by měl mít sám cit pro daný prostor, což nemusí být případ běžných správců stanic metra.

Obecně je jedinečná architektura historických stanic pražského metra dnes velmi zastíněna, tomu se chci více věnovat. Je známo, že ve všech původních stanicích jsou umístěna výtvarná díla, která jsou však kolikrát zastíněna tabákem nebo sázkovou kanceláří, případně se kolem nich z důvodu nulové údržby daly sádrokartonové stěny. Metro také není krásné jen díky ikonickým obkladům, ale i v celkovém pojetí stanic, které mají jednotící prvky. Bylo tak jasně rozeznatelné, na které lince metra se člověk nachází. Dnes si na sebe však Dopravní podnik upekl tolik technických norem a postupně se od původní architektury odvrátil, což je veliká škoda. Normy musí DPP aktualizovat a vyhodnotit, zda jsou skutečně všechny potřeba.

Zapomenuté umění ve veřejném prostoru - reliéf ve vestibulu stanice metra Můstek, zdroj: Český rozhlasZapomenuté umění ve veřejném prostoru - reliéf ve vestibulu stanice metra Můstek, zdroj: Český rozhlas

Velkým tématem je chystané metro D. U již naplánovaných stanic Praha promeškala příležitost vypsat architektonickou soutěž. Lze alespoň ještě nějak zasáhnout do vzhledu této významné dopravní stavby?

ADAM: Bohužel, skutečně nemůžeme vypsat architektonickou soutěž na nové stanice metra D. Pokud se nám ještě něco podaří v architektonickém řešení změnit, tak maximálně vzhled výstupů – architektura nástupišť je bohužel již daná. Ale vypíšeme vyzvané soutěže na výtvarné řešení stanic mezi Pankrácem a Písnicí. Přizvaný architekt David Vávra má za úkol vytipovat v jednotlivých stanicích jednotící prvky a vytvořit tak libreto pro linku D. Zároveň v každé stanici určuje prostor, kterého se výtvarná soutěž bude týkat. Soutěž bude buď otevřená nebo vyzvaná a pro stanice Pankrác a Olbrachtova vypsána v nejbližších měsících. Samostatná soutěž proběhne i na prvky mobiliáře jako koše či lavičky pro libreto všech stanic.

Doufám, že i díky těmto krokům, přizváním Davida Vávry a výtvarným soutěžím, nebude metro D ostudou, tak jako je například prodloužení metra A do Motola nebo B na Černý most. Investujeme do těchto staveb až 70 miliard a přijde mi šílené nezamyslet se nad tím, jak to vypadá. V budoucnu se nám snad podaří vypsat architektonickou soutěž na zastávku Náměstí bratří synků, která se bude stavět až ve druhé etapě. Zde je velká příležitost to v Čechách poprvé vyzkoušet.

Barevné varianty jedné z podob znaku pražského metra, zdroj: Dopravní podnik hl. m. PrahyBarevné varianty jedné z podob znaku pražského metra, zdroj: Dopravní podnik hl. m. Prahy

Na co se mají připravit soutěžící v soutěži na nový informační a orientační systém?

ADAM: Úkol je natolik komplexní, že soutěžící tým složený pouze grafiků možná nebude stačit. Výhodou by mohlo být přizvat psychologa a určitě i architekta či urbanistu. Nejedná se totiž pouze o grafický vizuál, ale komplexní wayfinding, což je multidisciplinární záležitost. V našich poměrech na toto ještě nejsme příliš připraveni, což jsem si ověřil i z vlastní zkušenosti. Mám pod sebou oddělení Modelování dopravy, kterému jsem zadal, aby ve městě definovalo proudy lidí. Chodce však toto oddělení vůbec nemá zmapované, netuší, odkud a kam lidé nejvíce proudí. To musíme změnit, neboť pěší doprava je pro nás i pro udržitelnost celého města velmi důležitá. Rádi bychom z Prahy udělali „město krátkých vzdáleností“, neboť pěší doprava nezpůsobuje žádné znečištění a zabírá nejmenší možný prostor. Asi 30% obyvatel Prahy se do práce dopravuje pěšky, nejvíce pěších je pak mezi žáky, studenty a seniory, což jsou naše hlavní cílové skupiny. Plánujeme provést průzkumy, kudy a kam lidé chodí, abychom zjistili, v jakých částech města budeme navigovat spíše turisty a v jakých částech města spíše občany Prahy. Každá z těchto skupin vyžaduje jiné značení, občané například na nejbližší polikliniku, finanční úřad či centrum vybírání pokut Dopravního podniku, turista pak vyhledává zcela jiné cíle.

Jedním z cílů soutěže je tak nejenom zvýšit počet cestujících MHD, ale i pěších a jejich komfort při pohybu městem. 

Je plánované propojení jednotného informačního systému i v prostorách pražských nádraží, jako je to například běžné v Berlíně? 

ADAM: Jednáme o sjednocení JISu i v prostorách nádraží se Správou železniční dopravní cesty (SŽDC). Ta také vypsala architektonickou soutěž na Nádraží Veleslavín a já budu velmi rád, pokud se do ní přihlásí co nejvíce ateliérů. Součástí této soutěže jsou i prvky libreta pro jednotlivá nádraží, díky kterému bude celá vznikající železniční trasa jednotně koncipovaná. Zakomponování JIS však ještě není zcela jisté, neboť SŽDC není městská instituce. Pozitivní však je, že o této možnosti probíhá komunikace. 

Jeden z mnoha typů současných pražských autobusů, zdroj: Dopravní podnik  hl. m. PrahyJeden z mnoha typů současných pražských autobusů, zdroj: Dopravní podnik hl. m. Prahy

Jaké další soutěže pro designéry se v oblasti dopravy chystají?

ADAM: Další soutěž, která je právě na spuštění, se týká vizuálu pražských autobusů. Mým původním plánem bylo počkat s ní až na výsledky soutěže na jednotný informační systém, neboť i uvnitř autobusů jsou uvedeny piktogramy a informace pro cestující. Bohužel z důvodu nutné obnovy vozového parku nemůžeme na výsledky čekat. Nerad bych ale, abychom bezmyšlenkovitě pokračovali v devadesátkovém červenomodrobílém designu autobusů a proto v této vyzvané soutěži hledáme novou podobu autobusů, která se lépe hodí do 21. století. Pokud chceme posunout městskou hromadnou dopravu z označení socka do nějakého love brandu, tak musíme zapůsobit na cestující tak, aby si v momentě, kdy autobus přijíždí na zastávku, řekli „wow“. 

Někdo by si mohl říci, že bavit se o vizuálním působení autobusů je zbytečnost. To si ale nemyslím – vzhled působí na city a podvědomí a vytváří důležitý první dojem. Navíc pro výrobce autobusů nebude implementace výsledků soutěže znamenat žádné vyšší výrobní náklady. Provozovatele pak nebudeme nutit vyměnit všechny autobusy ze dne na den, ale postupně s obnovou vozového parku.

Jak jsem již zmínil, soutěž bohužel musí proběhnout již nyní, neboť Středočeský kraj vypisuje novou smlouvu s provozovateli na příštích deset let. Proto bohužel nemůžeme vypsat otevřenou soutěž a ani nemůžeme čekat na výsledky soutěže na JIS.

Vítězný soutěžní návrh na pražskou zastávku MHD, zdroj: IPRVítězný soutěžní návrh na pražskou zastávku MHD, zdroj: IPR

Designéři Michal Froněk a Jan Němeček vyhráli již dvě soutěže na městský mobiliář – koše, lavičky, stojany na kola a nyní i podobu zastávek pražské hromadné dopravy. Jak spolupráce města s tímto zkušeným designérským duem vypadá?

ADAM: Jsme rádi, že obě soutěže vyhrálo stejné studio, neboť spolu díky tomu všechny navržené prvky souvisí. V rámci soutěže na zastávku hromadné dopravy navrhli designéři i označník a já bych si přál, abychom s nimi spolupracovali i nadále. V Praze jsou nyní označníky červené, ale kdo říká, že by nyní nemohly být černé. Musíme zohlednit požadavky ROPIDu, co by měl označník sdělovat, a také provázat označník se samotnou zastávkou, která bude taktéž nosičem informací. Bohužel se nám stejný rukopis nepovede do Středočeského kraje, neboť ten již získal grant na nové elektronické označníky a vyrábí je v tradičním designu.

Velkým pražským hitem se stala tramvaj T3 Coupé designérky Anny Marešové. Chystají se další podobné návraty k prověřenému designu?

ADAM: Mám radost, že Dopravní podnik jde touto cestou a vytváří postupně cool značku, která má i vysoké know-how. Mým oblíbeným příkladem cool dopravního podniku je například ten londýnský, který v rámci marketingu prodává i kalhotky s logem a heslem „Mind the gap“. Projekty jako T3 Coupé k budování silné značky také patří – samotná tramvaj je velmi populární a pro komerční jízdy je o ní zájem. 

Z původních tramvají typu T3 je nyní bezmála fenomén – snažíme se jich také co nejvíce rekonstruovat. Nechápu, jak mohl někdo v devadesátých letech přijít s tím, že namísto toho, aby nové tramvaje vycházely právě z tohoto designu, se vzal design Porsche, který nemá s Prahou nic společného, pan profesor z Plzně (ak. sochař František Pelikán, pozn. redakce) nám to navrhne a teď tím trpíme. Toto devadesátkové myšlení, že vše ze západu je to nejlepší, je snad již překonáno a rozvzpomínáme se na vlastní značky. Například, když nyní v Liberci vyřazují tramvaje T2, tak je nakupujeme, opravujeme a nasazujeme zpátky do provozu v Praze na nostalgické lince č. 23.

Tramvaj T3 Coupé designéry Anny Marešové, zdroj: T3coupe.czTramvaj T3 Coupé designéry Anny Marešové, zdroj: T3coupe.cz

Galerie Jaroslava Fragnera chystá výstavu o dopravních stavbách holandského ateliéru Benthem Crouwel Architects, nad kterou máte záštitu. V čem nám mohou být příkladem?

ADAM: Chtěl bych dostat do podvědomí Pražanů, že i dopravní stavba, jejíž hlavní účel je plnit dopravní funkci, zasahuje velkým dílem do svého okolí a i proto je její vzhled stejně důležitý jako funkce. Měla by vyvolávat pozitivní pocity, ať už je to metro nebo nádraží. Vyplatí se proto pozvat kvalitního architekta, což vůbec nemusí znamenat, že bude stavba dražší. Naopak, dobrý architekt dokáže navrhnout elegantní, funkční a na provoz nenáročné řešení. 

Další články