Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Prof.PhDr.PaeDr. Jindřich Vybíral, CSc., foto: Daniel Romanov Prof.PhDr.PaeDr. Jindřich Vybíral, CSc., foto: Daniel Romanov

Teorie je volky nevolky vždycky trochu šedá, ale škola musí zůstat zelená a pestrá. Vyzpovídali jsme nového rektora UMPRUM Jindřicha Vybírala

Od února bude mít pražská UMPRUM nového rektora. Stane se jím historik architektury prof. Jindřich Vybíral, který působí na škole již od roku 1996. Profesně se věnuje především architektuře 19. a 20. století a je autorem několika desítek odborných studií a publikací. Ve funkci rektora chce navázat na práci svého předchůdce prof. Jindřicha Smetany a zaměřit se mimo jiné na téma společenské odpovědnosti.

Proč jste se rozhodl kandidovat na rektora UMPRUM? Co tomu rozhodnutí předcházelo?

JINDŘICH: Měl jsem pocit, že se to ode mne očekává. Jsem na škole dlouho a cítím se s ní srostlý. Byl jsem řadu let prorektor a pak předseda akademického senátu. Předpokládal jsem, že budu jediný kandidát ze školy.

Jaké zkušenosti vám všechny tyto funkce přinesly?

JINDŘICH: Učil jsem na UMPRUM externě skoro od revoluce a pak mi rektor Josef Hlaváček nabídl, abych na školu nastoupil jako prorektor pro zahraniční styky. Stalo se to v době, kdy jsem přemýšlel o odchodu z Národní galerie, takže mi ta nabídka přišla velmi vhod. Moji přátelé a bližní se obávali, že pokud se opravdu ponořím do této práce, skončím s výzkumem a psaním.  Ale tahle předpověď se nenaplnila a těch zhruba šest prorektorských let mi přineslo nesmírně zajímavou zkušenost.

Tenkrát startoval program Erasmus a my jsme během prvního roku podepsali asi 60 smluv o spolupráci s evropskými školami. Věnoval jsem se té práci velmi intenzivně, hodně jsem cestoval po světě nebo se naopak staral o zahraniční návštěvy. Zároveň mě ta odpovědnost motivovala k tomu, abych dělal i na sobě.  Po nástupu do funkce jsem dokončil doktorát, potom se habilitoval a poměrně brzy jsem získal také profesuru. Přesvědčil jsem se, že manažerská a odborná práce nemusí jít nutně proti sobě.

Rozhovor s Jindřichem Vybíralem, UMPRUM, foto: Daniel RomanovRozhovor s Jindřichem Vybíralem, UMPRUM, foto: Daniel Romanov

Ve svém předvolebním video-spotu uvádíte, že s Bedřichem rozhodně nechcete, aby se ze školy stal teoretický ústav. Opravdu zazněly tyto připomínky, nebo si myslíte, že to vychází z nějakého všeobecného „strachu“ z teoretiků, který na škole pravděpodobně panuje?

JINDŘICH: Cítil jsem takovou obavu. Taky si dobře pamatuji, jak před rektorskými volbami v roce 2005 po škole visely plakáty „Konec vlády teorie“. Byl jsem z toho tenkrát hodně otrávený. Chápu názor, že fungování umělecké školy nejlépe rozumí tvůrčí umělec nebo v našem případě designér. Ale na druhou stranu vím, že úspěšní tvůrci se do jakýchkoliv funkcí zrovna nehrnou a ochotně tuto práci přenechávají nám, „teoretikům“:  Rektorkou bratislavské VŠVU byla nově zvolena historička umění a na Akademii výtvarných umění budou z naší branže dva prorektoři. To ovšem vůbec neznamená, že bychom umělecké školy chtěli předělávat v nějaké instituty pro pěstování suchopáru. Teorie je volky nevolky vždycky trochu šedá, ale UMPRUM musí zůstat zelená a pestrá.

Prof. PhDr. PaeDr. Jindřich Vybíral, CSc., foto: Daniel RomanovProf. PhDr. PaeDr. Jindřich Vybíral, CSc., foto: Daniel Romanov

Vedoucí většiny ateliérů jsou na škole 10, 15 let. Myslíte si, že je to tak dobře, nebo by se podle vás mělo vedení ateliérů častěji obměňovat?

JINDŘICH: To je vážná otázka, o které na škole hodně diskutujeme. Nemůže být pochyb, že dobře vykonávaná pedagogická práce je nesmírně vyčerpávající. A představte si, jak náročná musí být ateliérová výuka založená na těsném kontaktu učitelů se studenty, kdy ten starší musí neustále probouzet tvůrčí myšlení mladých a přitom ještě vydávat energii při vlastní tvorbě. Při takovém vypětí pedagogům jistě hrozí vyhoření. Proto jim UMPRUM poskytuje možnost, aby si jednou za čas vybrali semestrální tvůrčí volno k obnově sil. Současně si ale naši pedagogové sami odhlasovali, že pravidelně podstupují konkursy, výběrová řízení, v nichž obhajují své další působení na škole. Musím ovšem říct, že někteří naši učitelé jsou těžko nahraditelní a proto možná v našem kruhu setrvávají déle, než je jim samým zdrávo.

Jak to vypadá s přípravou nové budovy školy v Mikulandské ulici? Na stránkách školy je zveřejněný projekt. V jaké fázi se nyní nachází?

JINDŘICH: Mikulandské ulici už začaly stavební práce. Bohužel v červenci loňského roku se při bourání starého zdiva zřítila část stropů, čímž budování dílenského a technologického zázemí školy nabralo další zpoždění. Vedení školy teď dělá maximum, aby tento skluz byl co nejmenší. Myslím si však, že velké a opravdu důležité změny se obvykle dějí pomalu, a proto nejsem netrpělivý.

Projekt nové budovy UMPRUM v Mikulandské ulici, zdroj: umprum.czProjekt nové budovy UMPRUM v Mikulandské ulici, zdroj: umprum.cz

Projekt nové budovy UMPRUM v Mikulandské ulici, zdroj: umprum.czProjekt nové budovy UMPRUM v Mikulandské ulici, zdroj: umprum.cz

Jaké jsou vaše cíle, co chcete ve škole změnit, co naopak zachovat? Máte nějakou vizi nebo cestu, kterou by se škola měla vydat?

JINDŘICH: UMPRUM je opravdu dobrá škola. Mezinárodní ratingy ukazují, že patříme mezi třicet nejlepších designérských akademií v Evropě. Ale neméně důležitá je pro mne dobrá nálada, kterou ve škole cítím. Práce nás baví a máme radost z našich studentů i absolventů. Současný rozvoj školy bych chtěl udržet. Mohu navázat na skvělou práci svého předchůdce, profesora Jindřicha Smetany, za jehož osmiletého vedení UMPRUM dosáhla výborných výsledků ve vzdělávání, výzkumu i spolupráci s aplikační sférou. 

Já sám se chci soustředit na čtyři témata, která považuji za klíčová: Je to internacionalizace, umělecký výzkum, mezioborovost a společenská odpovědnost. Rád bych pro nás našel strategické partnery na zahraničních školách, s nimiž bychom uskutečňovali společné mezinárodní projekty. Výzkum, který navazuje na experimentální učení v ateliérech, by měl dostat další impulsy, aby citlivě a předvídavě reagoval na globální změny v našem světě. Chtěl bych otevírat hranice mezi jednotlivými obory, aby UMPRUM nebyla pouze multidisciplinární, ale také interdisciplinární a transdisciplinární, tedy aby spolupráce mezi ateliéry přinášela synergický efekt. Nakonec bych si přál, aby škola cílevědoměji formovala společenskou praxi – aby si plně uvědomila svoji úlohu při kultivování veřejného prostoru a také společnost přesvědčila o nezastupitelné roli umění a designu pro pěstování mentálního zdraví i pro vytváření bohatství.

Další články