Soutěžit vizuál o cenu nebo nechat navrhovat metaře? Hromada hovadin

Valašské Meziříčí vstoupilo do roku 2017 ve zcela novém kabátě. Má nové logo. Zlatá korunka v heraldickém erbu byla vyměněna za několik roztančených liter, pod které se podepsalo Studio Najbrt. Nový vizuální styl sklidil úspěch, ale i řadu kritiky. Rozhodli jsme se proto oslovit pár odborníků na grafický design a zeptat se jich, jak se dívají na koncept a zpracování loga právě oni. Dostalo se i na kontroverzní téma designérských soutěží.

Valmez. Tak se přezdívá Valašskému Meziříčí, druhému největšímu městu na Valašsku, které si v lednu letošního roku vybralo novou vizuální identitu od Studia Najbrt.

Logo Valmez, zdroj: najbrt.czLogo Valmez, zdroj: najbrt.cz

„Jsem přesvědčena, že Valmez užitím nového loga udělá velký krok dopředu k funkční a moderní komunikaci, která odpovídá 21. století,“ říká k novému vizuálu místostarostka města Yvona Wojaczková.

Zakázky, jako je například nový vizuální styl, by se v případě měst a dalších veřejnoprávních institucí měly řešit transparentní soutěží. Komise pro městský marketing, která vznik nového loga iniciovala, se však v tomto případě rozhodla oslovit přímo pražské studio Najbrt.

„Nové logo vystihuje Valašské Meziříčí jako město plné života, které hýří energií a především kulturním a sportovním duchem i občanským životem,“ uvedl k vizuálu Aleš Najbrt.

Logo Valmez, zdroj: najbrt.czLogo Valmez, zdroj: najbrt.cz

„Značka nabízí téměř nekonečné možnosti kombinování písmen tak, aby se neokoukala. Je lehce zapamatovatelná, reprodukovatelná a překreslitelná i laikem, od školních výkresů po fotbalové tribuny. Díky tomu se dostává blíž těm, kteří ji budou používat a které zastupuje,“ dodává Aleš Najbrt. 

A jak se na nové logo dívají odborníci? 

Iva Knobloch

Kurátorka sbírky užité grafiky Uměleckoprůmyslového musea v Praze.

Iva knobloch, foto: Iva KnoblochIva knobloch, foto: Iva Knobloch

Jak hodnotíte myšlenku, která za návrhem stojí?
Město Valašské Meziříčí si vybralo spolupráci se Studiem Najbrt a jeho zpracování zadání zcela konsistentně zapadá do řady městských identit od stejného Studia, repektive od Zuzky Lednické. Hravost, s níž se přistupuje k názvu, schopnost vyjádřit aktuální specifičnost prostředí a ještě vyzařovat pozitivní "message". Logo je opticky jednoduché, úderné, dalším kladným aspektem je jeho snadná zapamatovatelnost a flexibilita pro různé situace.

Připadá Vám vizuální identita funkční? Myslíte si, že koncept reprodukovatelnosti obstojí v reálném prostředí?
Záleží samozřejmě na tom, jak se potom vizuální identita aplikuje. Hl. m. Praha je myslím velmi dobrý příklad. Ještě mě napadá jedna malá obec v jižních Čechách, která se ucházela o evropský grant a potřebovala se dobře prezentovat. Pro tyto potřeby oživila svůj erb a grant dostala. Mohla ho pak aplikovat dál a vypadá to skvěle – na autech, dopisních papírech, prezentačních materiálech. Cesta erbů a heraldiky je podle mého názoru jedna z dosud nevyužívaných možností, a přesto má symbolickou hloubku, průhled do času a zajímavou, oku lahodící barevnost. S heraldikou by se dalo báječně pracovat. Na to poukazoval již Břetislav Štorm, děd Štorma Františka.

Logo Valmez, zdroj: najbrt.czLogo Valmez, zdroj: najbrt.cz

Jak by měla podle Vás města a další veřejné instituce hledat tvůrce pro svou vizuální identitu? Přímým oslovením designéra, otevřenou soutěží nebo uzavřenou soutěží?
Myslím, že nejrozumnější jsou soutěže s vyzvanými designéry nebo studii. Největší plýtvání času a peněz jsou veřejné soutěže – takovou mám zkušenost nejenom já. Bohužel například v oblasti kulturních i jiných institucí se musí vše vysoutěžit veřejně a vyhrává nejlevnější nabídka. To je celé absurdní.

Soutěžit vizuální styly veřejných institucí o cenu je skutečně nesmyslné a ke kvalitním výsledkům to nevede. Města a další subjekty bohužel často ani neví, že soutěžit se dá i na základě jiných kritérií a vydají se cestou nejjednoduššího řešení - nejnižší ceny.  V Czechdesign víme, že to jde i jinak a radíme veřejnoprávním institucím, jak na to!

Lumír Kajnar 

Grafický designér a specialista na propojení designu a komerční komunikace. Dlouhodobě se věnuje brandingu na realizační i konzultační úrovni. Mezi jeho významné práce patří například logo pro české skauty, Českou ragbyovou unii nebo facelifting loga České pojišťovny.

Lumír Kajnar, foto: Zuzka BönischLumír Kajnar, foto: Zuzka Bönisch

Jak hodnotíte estetickou stránku, zpracovaní loga a aplikaci vizuální identity na jednotlivých materiálech?
Z pohledu grafického designu velmi dobře. Z pohledu prezentace Valašského Meziříčí, které není tak často vidět v médiích, to vypadá geniálně. Avšak nejslabším článkem u dynamických identit je jejich management, uvedení do života, způsob, jak se s ní bude pracovat v běžném provozu. Ze zkušeností vím, že dynamická identita, pokud opustí stůl autorského studia, ztrácí tempo a poměrně brzy upadne do rutiny. Vyčerpá se, protože ji málokdo rozvíjí. Věřím ale, že studio Najbrt zopakuje svůj úspěch s Ostravou!!! a postará se o funkčnost identity i v dalších letech. Merchandising a tiskoviny jsou dobré, logo je skvěle připravené pro animaci, jen u inzerce a billboardu s celostránkovou fotografií a textem postrádám rozvinutí konceptu. Logo zde ztrácí sílu a koncept se jakoby rozplynul. Vše stojí na logu, ale to nemůže utáhnout celou komunikaci.

Logo Valmez, zdroj: najbrt.czLogo Valmez, zdroj: najbrt.cz

Potřebují města vizuální identitu? Jaký na tuto problematiku máte názor?
Vizuální identitu rozhodně potřebují, ale způsob, jak ji řídí je povětšinou tristní. Spoléhají se na logo, málokdy mají promyšlenou komunikační strategii, neuvědomují si mediální, estetický a kulturní vliv v místě svého působení, ani potřebu kompetencí, aby se zbavila zavedených stereotypů. Většinu představ o vizuální identitě a marketingu, a jejich hodnocení, přebírají z komerční sféry, která se řídí zcela jinými parametry, proto nezvládají pochopit komunikaci jako veřejnou službu. Vždyť to jsou lokální monopoly! Navíc do toho vstupuje mocenská politika zastupitelů a ředitelů městských firem. Nekonzistence a paralelní řízení rozleptá jakoukoliv snahu o budování jednotného stylu komunikace. Je to těžká disciplína a sám na ni momentálně neznám řešení, musíme se to naučit spoluprací a vyjednáváním. Architekti jsou na tom ale ještě hůře.

Jak by měla podle Vás města a další veřejné instituce hledat tvůrce pro svou vizuální identitu? Přímým oslovením designéra, otevřenou soutěží, uzavřenou soutěží?
Všechny uvedené způsoby výběru tvůrce jsou odůvodnitelné, v tom nevidím problém. Podstatnější je existence smysluplné strategie, město a instituce by měly vědět, co s designem chtějí dělat a proč si ho objednávají. Pokud jen hledají důvod, jak přelepit svůj vozový park a nechat místní tiskárnu vydělat na nových tiskovinách, tak by měly svěřené peníze raději utratit na čistší ulice.

Ano, Lumíre, s tím se nedá než souhlasit na 100 %! Děkujeme za rozhovor.

Petr Babák 

Grafický designér, zakladatel studia Laboratoř, profesor na pražské UMPRUM, kde vede Ateliér grafického designu a nových médií. Mezi jeho významné realizace patří například vizuální styl Národní technické knihovny v Praze, Moravské galerie v Brně, Uměleckoprůmyslového musea v Praze nebo Národního filmového archivu.

Petr Babák, zdroj: ozvucnadeska.czPetr Babák, zdroj: ozvucnadeska.cz

Jak hodnotíte koncept/myšlenku, která za návrhem stojí? 
Jasná a jednoduchá jako facka. Heraldická pavéza a hovorový název města - historie a současnost.

Jak hodnotíte estetickou stránku, zpracování loga a aplikaci vizuální identity na jednotlivých materiálech? 
Nevím o identitě, kterou by Najbrti nějak výrazně pokazili. Vy ano? Sem s ní! Ano, možná by se něco našlo, ale důležité je, že studio Najbrt stále přináší především velmi kvalitní práci. Nebál bych se, že by jejich cesta Valmez vizuálem skončila u pavézy s rozházenými písmeny. Často se hned v prvních minutách od zveřejnění šíří sociálními sítěmi velmi příkré úvahy tzv. "odborníků" z řad našich spoluobčanů, diskutujících o výhře či prohře nového vizuálu. A tyto úvahy začínají a rovnou i končí u loga, aniž by někoho vůbec zajímal komplexní styl.  Logo je jen startovací místo, bod, začátek příběhu. Další žilky děje, vrstvy, kapitoly a rozličné aplikace přicházejí následně. I když často i dnes kolem sebe potkávám loga, které si jedou zlatý devadesátky. Tedy logo a nic než logo a veškeré další aplikace jsou jen jejich chytráckými gridy plácnutými pak na vázanky, hrníčky a zapalovače.

Připadá Vám vizuální identita funkční? Myslíte si, že koncept reprodukovatelnosti obstojí v reálném prostředí?
Naprosto. Jak už jsem se zmínil, dejte Najbrtům čas. 

Myslíte si, že města potřebují vizuální identitu? 
Nikdy by mě v roce 1993, kdy vznikalo naše logo a následná vizuální identita pro město Zlín a jeho mateřské organizace (autoři Petr Babák a Tomáš Machek) vůbec první komplexní porevoluční identita města u nás, že z tvorby "typoobrázků" pro města bude takové téma. Na tomto místě silným hlasem hřmím: Konec! Stop! Stačilo! A zároveň pokorně žádám veškeré zodpovědné: prosím všechna další městečka, městyse, malé vesničky a sdružení několika domů,  kam určitě tento logomor a typokouzla s háčky a nebo smajlíky jednou dojde, prosím, oprašte své heraldické znaky a nezadávejte další loga. Všechno opravdu logo nepotřebuje. Navažte na historii a rozveďte případný příběh vašeho teritoria.  
 

Logo Valmez, zdroj: najbrt.czLogo Valmez, zdroj: najbrt.cz

Jak by měla podle Vás města a další veřejné instituce hledat tvůrce pro svou vizuální identitu? Přímým oslovením designéra, otevřenou soutěží, uzavřenou soutěží? 
Města moje, velká města, pokud však budete i dále toužit po logotypech, tak oslovte odborníky. Oslovte lidi, kteří v tomto oboru už mají něco za sebou. Nepřál bych vám totiž stát nad hromadou úplných hovadin, které se sejdou u veřejné soutěže. Je to opravdu zbytečná ztráta času na obou stranách. Takových porot jsem už absolvoval mnoho a brečel jsem pak doma dlouho do peřin a ten pláč nešel zastavit. Stál jsem často nad hromadami kreseb snaživých pekařů, zámečníků a dokonce i metařů, ano, metařů. Technické služby Zlín kdysi donutily i své zaměstnance kreslit loga! Na těch kresbách bylo vidět, že jejich autoři kreslili naposledy v mateřské škole. Jsou to pak smutné pohledy na stoly prohýbající se pod salvou neumětelství. Zadávejte vizuální styly rovnou odborníkům. 

Souhlasíme - neprofesionálně organizované veřejné soutěže, které jsou určené pro zaměstnance městských úřadů, žáky základních a středních škol nebo obyvatele města, považujeme za absurdní. Soutěže je třeba připravovat skutečně profesionálně. O logo ve vizuálech opravdu nejde - neznáme případ, kdy by se tímto způsobem vyřešila potřeba města či jiné instituce. 

A jak to bude dál? 

Jak logo přijali rodáci z Valmezu a jak se bude s vizuální identitou nakládat dál?

"Zavedení nového loga vyvolalo zpočátku vlnu negativních ohlasů a rozsáhlých diskuzí. Myslím, že po několika měsících od uvedení loga do praxe si lidé na změnu zvykli a s logem se sžili.  Valašské Meziříčí je složitý název. Valmez je v regionu už léta zavedená a úspěšná značka. Logo nabízí nekonečné možnosti kombinování písmen. Je lehce zapamatovatelné a překreslitelné i laikem. Co bylo velmi zajímavé, jak lidé na Facebooku tvořili na nové logo parodie," komentuje situaci Renata Votrubová, tisková mluvčí městského úřadu Valašské Meziříčí. 

"Na implementaci loga intenzivně pracujeme se studiem Najbrt. V procesu zpracování je nový layout Zpravodaje, máme již zdrojové podklady pro vizitky, elektronický podpis, jsou hotové návrhy orientačního systému města. Všechny městské akce i akce kulturního zařízení propagujeme na plakátech s logem, včetně Facebooku. Jsou hotové samolepky a balónky, vlajky a rollbanery. Je zadána výroba drobných předmětů (bloky, tužky, flash disky), v této chvíli řešíme potisk aut, hrnků a triček. Chceme doplnit manuál jednotného vizuálního stylu včetně uvedení na BrandCloudu," popisuje budoucí plány Votrubová. 

Držíme palce a těšíme se na další realizace!

Další články