Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek

Se vším všudy

Výstava „krále českého linorytu“.

Výstava grafického designu Michala Cihláře v Ambitu Místodržitelského paláce Moravské galerie v Brně mapuje genezi díla výtvarníka patřícího ke generaci Pražské pětky, který si svým nevšedním přístupem k technice linorytu získal výsadní postavení v české grafice a grafickém designu. Je proto nazýván králem českého linorytu.

Díky tradiční technice, kterou vlastní invencí a důsledností pozvedl k výtvarné dokonalosti, se v jeho tvorbě hranice mezi volnou a užitou grafikou stírají, prolínají a odkrývají další netušené dimenze. „V roce 1981 jsem začal cílevědomě experimentovat s kusem linolea. Dnes mohu říci, že to bylo setkání fatální. Moje škatulka na kulturním poli má linorytové tapety… Pořád hledám hranici linorytu a zároveň ji pořád posouvám. Zvyšuji si laťku a zkoumám, co vydržím. Je to i reakce na práci těch výtvarníků, kteří naopak laťku programově snižují a zkoumají, co vydrží divák,“ konstatuje Michal Cihlář, jemuž byla v lednu 2003 udělena prestižní Cena Vladimíra Boudníka za výrazný přínos české grafické tvorbě. Mezi svými vzory uvádí Maxe Švabinského pro jeho „zvrhlou brilantnost “, Josefa Váchala coby „pravého umělce - živočicha “, Jiřího Koláře „chirurga posedlého čistotou a přesností“ a Andy Warhola, „první zestetizovaný mýtus“. Techniku linorytu objevil Michal Cihlář roku 1980 při návštěvě výstavy sochaře Jana Štursy na Zbraslavi, kde byly kromě soch a kresebných skic vystaveny i jednobarevné linorytové ženské akty, při jejichž zhlédnutí si autor jasně uvědomil, že právě linoleum bude tím materiálem, který unese tíhu různého experimentování.

Michal Cihlář se narodil se 16. 9. 1960 v Praze. Studoval na pražské Střední odborné škole výtvarné (1976–1980). V roce 1980, kdy se nedostal na vysokou školu, pracoval jako fázař Večerníčků ve Studiu kresleného filmu Bratři v triku na Barrandově. V letech 1981–1987 navštěvoval ateliér knižní kultury a písma profesora Milana Hegara na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, důležité profesní znalosti však získával u docenta Jana Solpery. Stejný názor na výtvarné umění sdílel se svými spolužáky Alešem Najbrtem, Pavlem Benešem a keramikem Kryštofem Trubáčkem. S Čestmírem Suškou vydal při příležitosti společné výstavy mystifikační noviny Suchá cihla (Suška–Cihlář). Byl aktivním účastníkem neoficiálních výstav (Konfrontace I. – IV. Nebo K ROK 88 ve Strašnicích či různých výstav v Galerii H v Kostelci nad Černými lesy). Žije a pracuje v Buštěhradě.

O Cihlářově zaujetí krásnou knihou a o jeho nadšení Váchalovými knižními pracemi svědčí vzácná bibliofilie s povídkou Williama Melvina Kelleyho Nářek pro mě, kterou v roce 1982 přeložila Jana Valentová. Byla vystavena v roce1991 na Cestách k postmoderně v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze. Nedávno Michal Cihlář ilustroval a upravil knížku pro děti Kvik pluje na jih. Vyšla v nakladatelství Labyrint v dětské edici Raketa. Je příběhem vodního ptáka alky z polární oblasti, která zažívá cestou na jih různá dobrodružství. Kniha je významným oživením tradice a vysoké výtvarné úrovně českých obrázkových knih pro nejmenší čtenáře.

Její úspěch provází putovní didaktická stejnojmenná autorská výstava, kterou autor navazuje na svůj dřívější výstavní projekt nazvaný Pitva knihy (1992).

Michal Cihlář také ilustroval dnes již kultovní knihu Jáchyma Topola Anděl, podle níž byl natočen film Anděl Exit. Poté kniha znovu vyšla v reedici opět v Cihlářově úpravě. Obě vydání knihy se ale liší rozdílným pojetím ilustrací – v prvním jsou perokresby podle fotografií reálných míst Smíchova, které Cihlář pořídil přímo za asistence Jáchyma Topola. Tyto „pracovní“ fotografie byly ale publikovány až o několik let později ve zmíněném druhém vydání knihy.

Většina Cihlářových návrhů k hudebním obalům vznikla ze spolupráce se Zdeňkem Vřešťálem. Výjimečné jsou zejména Cihlářovy obaly LP, CD a booklety pro skupinu Nerez, zejména miniaturní multiobrazová koláž umístěná v rastru čtvercové sítě na obalu LP Nerez Na vařený nudli (1988). Základem konceptu obalu byl Cihlářův nápad, aby každý z členů kapely přinesl různé, svému srdci blízké droboučké obrázky, výstřižky, fotky, nápisy a předměty, z nichž on posléze sestavil koláž pro obal alba. Pozůstatky konceptu se pak objevily i na Cihlářově obalu Nerez Co se nevešlo (Pozdní sběr, 2001). Když začal v roce 1992 Vřešťál spolupracovat s Jaromírem Nohavicou na produkci jeho desek, vznikla alba Mikymauzoleum (1993) a Tři čuníci (1994). Z Cihlářových grafických úprav pro Nohavicu vyniká obal Moje smutné srdce (2000). Ústřední motiv tvoří Nohavicovy portrétní fotografie od Rudo Prekopa, linoryty jelena a laně s kolouchem a sněženkové tapety, které jsou navrženy pro každou dvoustranu bookletu zvlášť . Tapety jsou jedním z velkých Cihlářových temat. Už v roce 1992 byla kolekce jeho čtyř autorských tapet s pivními motivy součástí interiérů České restaurace na EXPU 92 v Seville. Princip „tapeta“ často používá v práci pro Zoo Praha, například na obalech výročních zpráv.

Cihlářovou největší veřejnou zakázkou je nový image ZOO Praha. Vymyslel zcela nový styl vizuální a verbální komunikace, který vychází právě z dokonale osvojené techniky linorytu a který je navíc vstřícný a přátelský k návštěvníkům. Je snadno zapamatovatelný a v pražských ulicích a v metru nepřehlédnutelný. Nejcharakterističtějším rysem nového vizuálního stylu je individuálně ryté písmo, které autor odmítá digitalizovat, aby zůstala zachována jeho živelnost a expresivita. Cihlář je i autorem idey hvězdného Chodníku slávy. Ten je sestaven z dlaždic s vymodelovanými otisky nohou šestadvaceti zvířat. Na realizaci Chodníku slávy, jasné parafrázi hollywoodského vzoru, spolupracoval se svou ženou Veronikou Richterovou. Cihlářova role hlavního grafika pražské zoo a jím vytvořený originální jednotný vizuální styl zaznamenaly nečekaný náležitý úspěch na letošní 5. marketingové mezinárodní konferenci 130 zoologických zahrad ze 36 zemí světa pořádané v červnu 2005 v německém Münsteru. Zoo Praha si ze soutěže díky Cihlářově grafice odnesla tři první ceny ze šesti: za billboard s gorilím mládětem Moja, za průvodce po ZOO Lexikon od A do Z a za časopiseckou reklamu k otevření pavilonu Indonéská džungle.

Cihlářova pětadvacetiletá tvorba grafika, ilustrátora, designéra a fotografa osciluje mezi kolářovskými kolážemi, pop artem a hyperrealismem. Ze zájmu sběratelů se stal i tvůrcem exlibris, navrhl vzácnou akcii pro Barrandov a několik poštovních známek.

Výstava Se vším všudy v Ambitu Místodržitelského paláce Moravské galerie v Brně je první soubornou výstavou Cihlářova grafického designu, potrvá do 4. prosince 2005.

Galerie