Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Publikace představuje nejoblíbenější módní salon české meziválečné společnosti na pozadí životních osudů Hany Podolské, foto: Pavel Synek Publikace představuje nejoblíbenější módní salon české meziválečné společnosti na pozadí životních osudů Hany Podolské, foto: Pavel Synek

Šatila první republiku. Publikace o Haně Podolské odhaluje ikonu meziválečné módy

Založila úspěšný modelový dům v centru Prahy, oblékala ženy napříč republikou, navrhovala filmové a divadelní kostýmy. Elegantní design modelů, vysoká kvalita látek i osobitý přístup jí právem vynesly označení „královna české módy“ nebo „česká Coco Chanel“. Řeč je o Haně Podolské, jejíž monografie vyšla před nedávnem v návaznosti na probíhající výstavu v Uměleckoprůmyslovém muzeu. Jaká byla cesta k vytvoření prosperujícího a oblíbeného podniku v nesnadném období naší historie?

I na tuto otázku odpovídá publikace od kurátorky textilu a módy UPM, Evy Uchalové. Knihu, patřící do série Design, Profily, Osobnosti, vydalo před několika měsíci nakladatelství Arbor vitae ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovým muzeem. Po zpracování modelových domů Arnoštky Roubíčkové a Oldřicha Rosenbauma je dalším z výsledků několikaletého bádání o historii české módy pod taktovkou UPM. Na podkladu dlouholetého výzkumu a rozhovorů s pamětníky vzniklo dílo podávající ucelený obraz o Modelovém domě Hany Podolské a jejím životě. 

Hana Podolská, zdroj: Archiv Uměleckoprůmyslového muzeaHana Podolská, zdroj: Archiv Uměleckoprůmyslového muzea

Z nuselské dílny úspěšný salon v centru Prahy

Hana Podolská, narozena jako Johanna Vošahlíková do rodiny architekta, založila malou dílnu, zaměřenou na dámskou a dětskou módu, v roce 1905 v pražských Nuslích. Po svatbě s malířem Viktorem Podolským jej transformovala do krejčovství se sídlem na rohu Vodičkovy a Jungmannovy ulice. Během chvíle z něj svými neokoukanými modely vysoké kvality i cílenou propagací, zahrnující kromě pravidelných reklam v tisku také módní přehlídky a filmovou tvorbu, vytvořila prosperující modelový dům přesahující nejen svým významem daleko za hranice Československa. Nedílnou součástí procesu návrhu kolekcí se navíc brzy staly pravidelné návštěvy pařížských přehlídek módy, kterých se Podolská účastnila osobně se svými spolupracovníky. Díky inspiracím z města módy byla často přirovnávána k francouzským couturierům své doby. 

Publikace o Haně Podolské, foto: Pavel SynekPublikace o Haně Podolské, foto: Pavel Synek

Původní prostory krejčovství brzy přestaly potřebám Podolské dostačovat a s rokem 1918 se přesunula do nedalekého paláce Lucerna, kde otevřela modelový dům dámských toilet. V roce 1931 svůj salon přesunula znovu, do rondokubistické novostavby paláce Riunione Adriatica, kde ateliér zaujímal dokonce tři poschodí a oblékal nejvýznamnější persony své doby. Stejně jako ve svých modelech, i při vybavení interiérů salonů sledovala Podolská aktuální umělecké tendence. Zatímco salon v Lucerně byl vybaven v klasicistním stylu Ludvíka XVI., v novém prostoru paláce v Jungmannově ulici se výrazně uplatnila moderna a funkcionalismus, doplněna navíc o abstraktní plastiku Bedřicha Stefana.

Modelový a zakázkový dům Hanna Podolská v novém paláci Riunione Adriatica fungující mezi lety 1931-1945, zdroj: Archiv Uměleckoprůmyslového muzeaModelový a zakázkový dům Hanna Podolská v novém paláci Riunione Adriatica fungující mezi lety 1931-1945, zdroj: Archiv Uměleckoprůmyslového muzea

Čtení to není vždy radostné, zejména přijde-li na rok 1948, kdy došlo ke znárodnění salonu a jeho začlenění nejprve do Oděvních závodů Prostějov, posléze do Oděvní tvorby. Podolská v něm zůstala pouze na pozici vedoucí provozu a to až do roku 1954, kdy byla poslána do důchodu. V témže roce byl převeden do nově založeného národního podniku Módní závody Praha pod jménem Eva. Po svém odchodu Hana Podolská svět módy neopustila, nadále udržovala kontakt se svými zákazníky a navštěvovala módní přehlídky. A ani po více jak 100 letech od založení svého krejčovství nepřestává sklízet obdiv veřejnosti. Jako symbol elegance, stylu a nevídané podnikavosti zůstává dodnes v povědomí nás všech.

Legenda české módy

Jak se na první pohled může zdát, nejde o pouhé vylíčení života Hany Podolské a historie jejího podnikání. Příběh je plný přesahů a podává svědectví nejen o osobě Podolské, ale také o meziválečné společnosti a atmosféře doby. Kniha, čítající přes 300 stran, je rozdělena chronologicky do pěti kapitol odpovídajících etapám vývoje salonu. Čtenář se na pozadí Haniných životních osudů dozví informace o provozu salonu, jeho podobě, zaměstnancích i zákaznících a přístupu k nim, o stylu a inspiracích, formách propagace, publicistické činnosti, filmové tvorbě i obchodních strategiích a zdařilých pokusech o expanzi podniku do zahraničí. 

Příběh doplňuje rozsáhlá fotografická dokumentace včetně dobových ilustrací. Prohlédnout si tak lze konkrétní oděvy ve sbírce UPM, jejich skici i návrhy v oficiálních katalozích, interiéry ateliérů i podobu osob, o nichž se dozvídáme. Módní fotografie avantgardních fotografů Josefa Sudka a Františka Drtikola, užívané k propagačním účelům salonu, jsou třešničkou na dortu. 

Publikace obsahuje rozsáhlou obrazovou přílohu včetně kopií dobových návrhů, foto: Pavel SynekPublikace obsahuje rozsáhlou obrazovou přílohu včetně kopií dobových návrhů, foto: Pavel Synek

O grafickou stránku se postaral přední grafik UPM, Štěpán Malovec, který má na svědomí mimo jiné i grafiku bible designu Design v českých zemích. Zlatá obálka s ornamentem, připomínajícím secesní dekor, v kombinaci se střízlivou barevností stránek, omezující se na škály černé a bílé, koresponduje s elegancí Haniných modelů. 

Grafické zpracování je dílem Štěpána Malovce, zdroj: CZECHDESIGNGrafické zpracování je dílem Štěpána Malovce, zdroj: CZECHDESIGN

Pomalá móda v praxi

Poselství příběhu se však nezaseklo v první republice. Náplní salonní praxe bylo nejen šaty navrhnout a zhotovit, ale také je přešívat. Pro co dnes máme pojem „upcyklace“, tedy přešívání a opravování odepsaných oděvů, bylo tehdy dáno zcela logicky, jak špatnou kvalitou či úplným nedostatkem materiálu v neklidné válečné době, tak touhou moderních žen po novém neokoukaném střihu. A tak, kdo z nás volá po znovuoživení těchto běžných praktik ještě nedávné minulosti, tomu by kniha neměla uniknout z hledáčku. 

Knihovnu doplní také všem módním nadšencům a milovníkům designu, potěší však i naše babičky, které si prostřednictvím poutavého vyprávění a dobových fotografií mohou zavzpomínat na své dětství. Publikaci najdete na našem e-shopu nebo v Galerii CZECHDESIGN ve Vojtěšské ulici. 

Galerie

Další články