Marek Ehrenberger, foto: Michal Hančovský Marek Ehrenberger, foto: Michal Hančovský

S hravou svěží ilustrací zabodoval v New Yorku. Rodák z Luhačovic Marek Ehrenberger

Vektorová, barevná, hravá, svěží, s osobitým výrazem – taková je tvorba talentovaného českého ilustrátora a grafického designera Marka Ehrenbergera. Studoval ve Zlíně na UTB a na pražské UMPRUM. Procestoval spoustu měst, ale nejvíc ho táhne kouzlo obrovské metropole New York. Nebojí se jít za svým snem, ani krájet avokáda, i když to někdy stojí víc, než člověk předem čeká.

Před měsícem jste se vrátil z New Yorku a plánujete tam zase odjet. Proč zrovna New York?

No, já jsem tam byl už ve dvaceti a jednadvaceti na programu Work and Travel. Tehdy jsem dělal pizzu a pracoval v golfovém klubu. Druhý rok smažil hranolky a skládal oblečení. Tři měsíce práce, měsíc cestování. Na USA mě hrozně baví rozmanitost měst i přírody. A na New Yorku, že je tam všechno. Neuvěřitelně multikulturní prostředí. Potkáte se jednoduše s lidmi ze všech koutů světa, rodí se tam spoustu zajímavých invencí a rychlé tempo člověka obrovsky motivuje, aby ze sebe vydal to nejlepší. Já jsem z malého města – Luhačovic. Tak mě velkoměsta lákají. Pak jsem tam před pěti lety cestoval znovu, potřetí. Už tehdy jsem si říkal, že se tam chci jednou přestěhovat a nějaký čas žít. Ale stále mě tady něco drželo, pořád jsem neměl dokončenou školu a nepřipadalo mi to vlastně příliš reálné.

Vidím, že vás cizina táhla už v době studií. Kde všude jste byl?

Využil jsem Erasmus studijní i postudijní. Při studiu ve Zlíně jsem vyjel studovat na Akademii výtvarných umění v Krakově. Během magisterského studia na UMPRUM jsem se podíval na půl roku do Zürichu. Tam jsem byl na pracovní stáži v malém grafickém studiu Hammer. Dělají takový bizardní neotřelý design inspirovaný africkou kulturou, jelikož Sereina Rothenberger vyrůstala v Pobřeží Slonoviny. Úplně nezapadají do kolonky “čistý uhlazený švýcarský design” a to mě na tom bavilo. Mimo to, že jsou to skvělý lidi.

Pak jsem se vrátil dokončit diplom. Po škole jsem se nechal zaměstnat v jedné agentuře tady, ale nebylo to ono. Tak jsem odjel na postudijní stáž do Barcelony – do menší agentury Vasava. Má široké pole působnosti, hlavně se ale soustředí na komerční ilustraci a typografii. Tam jsem byl také půl roku. Byla to skvělá škola na získání různých Photoshop a Illustrator “skills”.

Marek Ehrenberger, foto: Michal HančovskýMarek Ehrenberger, foto: Michal Hančovský

Do New Yorku nešlo vyjet v rámci postudijní stáže?

Až zpětně jsem zjistil, že by to vlastně asi šlo zařídit. Ale tehdy mi přišla Evropa dostupnější. Před rokem jsem jel navštívit známé do Barcelony a potkal jsem se tam s pár dalšími designéry. Bavil jsem se s Honzou Sládečkem, který pracoval v Londýně v motion design agentuře The Mill a teď je v jejich losangelské pobočce. A připomněl mi zase zpátky New York – tehdy jsem se rozhodl, že si začnu šetřit a pojedu.

Kluk z Luhačovic v milionové metropoli mrakodrapů...

Když tam člověk přijede jako turista, tak to působí obrovsky, hekticky, přecpaně – ale když tam pak chvíli jste, žijete, pracujete, máte nějaké svoje místo, poznáte místní lidi, tak vám to najednou nepřijde vůbec tak veliké. Teda krom toho, že cesta metrem trvá skoro kamkoliv hodinu. Cítil jsem se tam hrozně dobře. Koupil jsem si za pár babek kolo a jezdil jsem pracovat ke Craig&Karl. To bylo přátelské, pohodové prostředí.

Jak jste se do jejich studia dostal?

Znám jejich práce už nějakou dobu a tak jsem napsal Craigovi, jestli nepotřebuje pomocnou ruku. Hned druhý den mě pozval do ateliéru a dohodli jsme se. Takhle jsem se vlastně dostal i tehdy do Vasavy: Hej Vasava, jak se máte? Nepotřebujete pomoc na půl roku? Jo, tak jo.

Takhle jednoduše, jako byste psal kamarádovi?

Samozřejmě, čím je studio/agentura větší, tím se i komunikace a maily stávají formálnější. A také čím má studio větší reputaci a sídlí třeba v New Yorku, získává najednou auru nedostupnosti. Takže spousta lidí sepisuje dlouhosáhlý cover letter. Mě baví si z celé téhle oficiální studené procedury utahovat. A také v mé branži je to především o portfoliu. Projdou si práce a když se jim to nebude líbit, tak jednoduše neodepíšou.

Trička Talent, zdroj: Marek EhrenbergerTrička Talent, zdroj: Marek Ehrenberger

Jak byste popsal svůj styl, rukopis?

Často vektorová grafika, barevná s paterny. Mírně střelenější. Žádná konzervativní šedost. Chvíli mi to trvalo, ale zjišťuji, že mě ilustrace baví nejvíc. Chci spíš kreslit. Cítím se v ní jistější.

Máte mezi ilustrátory nějaký vzor/inspirativní osobnost?

Inspirací spoustu. Třeba studio Hugo&Marie v NYC je agentura, která zastupuje talentované ilustrátory a umělce. Sleduju třeba designéra Braulia Amado, ilustrátora Turbo Island, Jacka Sachs, sochaře Wilfrida Wooda. Baví mě kreativci, kteří mají “prettyugly” divný styl. Tak zvláštní a svěží, až je to super. A vzor úplně nemám. Ale třeba Craig mě dost nadchnul. Vyhrál zelenou kartu, odjel z malého australského městečka do New Yorku se stodolarovkou v kapse a vybudoval fungující studio s celosvětovou reputací.

Autorské tričko Talent, zdroj: Marek EhrenbergerAutorské tričko Talent, zdroj: Marek Ehrenberger

Jak se mu to povedlo?

Měl štěstí a byl pracovitý. Dařilo se mu pracovat od začátku po celou dobu jako freelancer. Takže nechat se zaměstnat a mít jistotu stálého příjmu není očividně jediná cesta, jak spousta lidí tvrdí. Chvíli to sice samozřejmě trvá, než si člověk vybuduje reputaci, ale jde to! Začal kreslit a hledat vlastní styl. Vytvořil sérii portrétů, které oblétly svět – tím se hodně zviditelnil. Karl je jeho kamarád ze školy, který se přestěhoval do Londýna. Začali spolu na dálku spolupracovat, přes skype a emaily. Zjistili, že jim to i přes tu vzdálenost funguje a založili studio Craig&Karl. New York – Londýn. Dělají pro různorodou škálu klientů, pro malé módní značky v New Yorku nebo pro Ikeu.

Takže ho do New Yorku táhla podobná touha jako vás...

V Austrálii člověk prý nemá moc šanci udělat pořádnou kariéru, když vám začnou ve tři odpoledne chodit smsky, že se jde s pivem na pláž. Australská ekonomika je závislá na čínské, a ta neměla za posledních 25 let žádnou krizi, takže se tam lidi mají dobře, žijí míň hekticky a tolik nedřou. Jak říkal Craig: „Co se stane v Autrálii, to tam taky zůstane.“ To byl asi také důvod, proč chtěl odjet.

Jak je to s pracovním vízem?

Cest je víc, já bych chtěl požádat o tzv. umělecké vízum. Je maximálně na tři roky a dá se prodloužit. Je třeba vytvořit itinerář všech projektů, zakázek a spoluprací s podrobnými informacemi předem na celou dobu platnosti víza, což je v takovém časovém horizontu dost obtížné. K tomu mě musí zaštítit sponzor, americký občan nebo agentura. Každý druhý mi proto radil, ať se tam radši ožením.

Henrik the Artist Velkro, zdroj: Marek EhrenbergerHenrik the Artist Velkro, zdroj: Marek Ehrenberger

Která z vašich prací je vám nejbližší?

Mě baví nejvíc ty projekty, při kterých mám možnost vyzkoušet jiný styl nebo techniku a zároveň jde o spolupráci s dobrýma lidma. Například s Honzou Bártou jsem spolupracoval na albu remixů tracku od norského dj Henrik the Artist pro jeho label Velkro. To byla série 21 záměrně pozitivně stupidních portrétů umělce po vzoru vysmátého chlapce z Kinder čokolád. Bavilo mě vytvářet identitu pro Lunchmeat Festival 2015. A taky pro Luhovaný Vincent, což je příjemný malý kulturní festiválek v Luhačovicích. Při téhle spolupráci nejvíc respektuju důvěru organizátorů v mou práci. Berou vždy vše, co přinesu, i když občas s otazníky na čele.

Jak vnímáte aktuální postavení designu v Čechách?

Myslím, že u nás čím dál víc v designu a umění rosteme. Objevují se mladí talentovaní kreativní jedinci či studia, kteří mají touhu, odhodlání a motivaci vizuální okolí měnit k lepšímu. Špatný design pomalu mizí.

Portréty Lustr 2017, zdroj: Marek EhrenbergerPortréty Lustr 2017, zdroj: Marek Ehrenberger

Máte nějaký sen?

Rád bych si vybudoval viditelný rukopis, měl mezinárodní klienty. Prorazit i v New Yorku by mi nevadilo. Usadit se a žít vyrovnaný život. A až zachráním sebe, tak bych chtěl nějakým způsobem pomáhat druhým a planetě. Současná situace mě už nějaký čas znervózňuje.

Do New Yorku se tedy chystáte natrvalo?

Nerad bych ztratil vazby tady v Česku. S rodiči, rodinami bráchů, s kamarády. Hrozně mě baví léto na jižní Moravě. Příroda, sednout na kolo a jet se vykoupat. Život se tak příjemně zpomalí. Nejlepší by bylo se vracet třeba každý půlrok. New York mě teď ale láká neuvěřitelně. Cítil jsem se tam po měsící jako doma. Oproti Česku je pestrý, bohatý na různorodosti, inspirativní. Myslím, že tohle má smysl podnikat, když je člověk mladší. Pragmaticky třeba do USA i kvůli zdravotnictví. To je tam neuvěřitelně drahé. Já jsem si tam ošklivě rozříznul dlaň, když jsem krájel avokádo a stálo mě to 2500$. Podle doktora, který mi ruku šil, počet lidí s podobným zraněním kvůli avokádu rok od roku stoupá. Takže pozor na avokáda!

Marek Ehrenberger v autorském tričku Talent, foto: Michal HančovskýMarek Ehrenberger v autorském tričku Talent, foto: Michal Hančovský

A kde se vidíte za dvacet let?

Někde v Evropě. Nevím jestli v Praze, nevím jestli v Česku, ale v Evropě. Možná tím, jak jsem toho hodně procestoval, tak už se v cizině necítím nesvůj. Skoro všude je mi dobře, když tam mám nějaké zázemí, svůj privátní prostor. Umím si představit, že bych žil vlastně kdekoli.

Tak hodně štěstí Marku!

www.marekehrenberger.com

instagram Marek Ehrenberger

Autorská trička TALENT

Galerie

Další články