Rozhovor #zapixely: Radek Pavlíček

Radek se zabývá přístupností od roku 2001 a byl u všech významných aktivit, které se u nás v této oblasti odehrály. Přístupnosti se aktuálně věnuje pod hlavičkou projektu Blind Friendly Web a také ve středisku Tereisiás na Masarykově univerzitě v Brně. Kromě toho se spolupodílí na lokalizaci softwaru dodávaného na český trh firmou GALOP sro. Vyhovuje mu pracovat pro subjekty z různých oblastí – komerční, neziskové i akademické.

Věnuješ se přístupnosti webů primárně pro zrakově postižené. Jaká byla tvoje cesta k této specializaci?
Mám vystudováno učitelství matematiky a výpočetní techniky pro střední školy a spojení počítačů se sociální rovinou je mi blízké. Pravdou ale je, že jsem se k této práci dostal úplnou náhodou. Během studia na vysoké škole jsem hledal praxi a právě v té době se v organizaci nevidomých uvolnilo místo lektora pro výuku práce s počítačem. Tak jsem si řekl, že to zkusím, a od té doby už jsem v oboru.

Kde jsi pro svoji odbornost čerpal a co tě nejvíce posouvalo?
Zdrojů bylo na konci 90. let málo. Učil jsem se od kolegů, klientů a pak samozřejmě samostudiem, kterému jsem věnoval spoustu času. Mnoho hodin jsem sám na sobě zkoušel, jak pracovat bez kontroly zraku a snažil jsem se najít optimální postupy. Pak se postupně začalo zavádět vzdělávání lektorů formou společných školení, zlepšila se také podpora ze strany výrobců asistivních technologií, kdy ke každému takovému programu lze dnes získat řadu tutoriálů a dalších studijních materiálů.

Existuje nějaká základní příručka?
Určitě knížka Davida Špinara Tvoříme přístupné webové stránky. Řada informací v ní už sice zastarala, ale pro seznámení se se základy v této oblasti určitě stačí. Na webu je pak k dispozici spousta metodik a článků v angličtině a některé materiály už jsou k dispozici i v češtině. Zájemce o informace o novinkách v této oblasti si pak dovolím pozvat na svůj blog POSLEPU. Protože zde ale nějaká ucelená příručka pro začátečníky chybí, mám už delší dobu v plánu vytvořit učebnici (nejspíš ve formě ebooku), v níž by noví zájemci o tuto tématiku našli základní informace o přístupnosti a také odkazy na další zdroje k prostudování.

Na čem bys chtěl pracovat?
Na řešeních, která mohou pozitivním způsobem ovlivnit či zlepšit životy jiných. Ač to bude možná znít jako klišé, jsem rád, že mohu dělat to, co dělám. Aktivity kolem přístupnosti webu a aplikací či podíl na lokalizaci technologií, které umožňují nevidomých a slabozrakým lidem plnohodnotné začlenění nejen na trh práce, ale i studium na vysoké škole. 

Můžeš popsat tři základní věci, na které by se měl každý designér zaměřit?
Jako první bych zmínil, že brát při návrhu webu v potaz přístupnost neznamená dělat „ošklivé“ černobílé weby s velkými písmeny. Naopak řada výzkumů ukazuje, že přístupnost je přínosná pro všechny uživatele bez rozdílu. Mnoho lidí má problém s barvocitem a nemusí to vůbec vědět. Špatný kontrast barev a malé písmo je častý problém. A důležitá je také dobrá struktura obsahu. Když je špatná nebo úplně chybí, mají například uživatelé odečítačů obrazovky velký problém se v rozsáhlejším textu zorientovat.

Můžeš představit svoje metody a pracovní postup?
V oblasti přístupnosti se většinou věnuji osvětě, testování nebo konzultacím. Weby testujeme podle mezinárodních i českých pravidel přístupnosti. Žádná taková metodika však nezaručí reálnou přístupnost, navíc řada požadavků časem zastarává či se objevují nové výzvy v této oblasti.  Proto kolegové se zrakovým hendikepem dělají také uživatelské testy. Při testování webu knihovny hledáme výši ročního čtenářského poplatku. A bohužel i takovou základní věc je často obtížné najít.

A při konzultacích? Jak můžeš zasáhnout do hotového webu?
Velmi záleží na ochotě druhé strany. Není asi nic překvapivého, že do hotové práce se těžko zanáší zásadní a nákladné úpravy. Cením si proto provozovatelů webů, pro které není přístupnost jednorázová záležitost. Těch, kteří mají zájem o dlouhodobou spolupráci a snaží se přístupnost začlenit jako nedílnou součást vývoje a následného provozu webu. Například na Masarykově univerzitě aktuálně vzniká sada univerzálních šablon pro jednotlivé fakulty a katedry – a na přístupnost brali vývojáři ohled už od začátku jejich příprav.

Kdy můžeš říct, že máš hotovo?
Mohl bych říct, že nikdy, a bude to svým způsobem pravda. Odevzdáme zprávy, použijeme metodiku a dál to už záleží na zadavateli. Ideálně zapracuje připomínky, které otestujeme znovu. Zpřístupnění webu není jednorázová záležitost.

Co je pro tvoji práci největší výzva?
Měnit věci pozitivní cestou. Určitě bych mohl každý týden zkritizovat jeden web, ale to nebude vývojáře motivovat. Chci, aby co nejvíce lidí vzalo zásady přístupnosti za své jako přirozenou součást své práce. A toho lze dle mého dosáhnout jen pozitivním přístupem.

@radlicek
www.poslepu.cz

 

Kam dál

 

Výstavu pořádají organizace CZECHDESIGN a Asociace UX.

 

Výstavu finančně podpořili

Hlavní partner:
Společnost MSD, patří mezi největší farmaceutick
é firmy na světě. V oblastech biologické léčby, kardiologie, léčby astmatu a alergie, diabetu, infekčních chorob, vakcín a péče o zdraví žen a dětí patří mezi světové leadery. V Praze otevřela společnost MSD v roce 2014 svůj IT hub (MSD IT Global Innovation Center), kde se vyvíjí specifická řešení pro výzkum a vývoj, výrobu, vedení společnosti a projektové řízení.

Partneři:
NetSuite je americká software firma se sídlem v Silicon Valley, která vyvíjí ERP/CRM systémy pro více než 24 000 zákazníku po celém světe, mezi nejznámější patří GoPro, Dell a AirBnB. Od roku 2011 NetSuite působí v Brně a nyní rozšiřuje své působení i do Prahy.

Společnost LMC je lídrem na trhu práce a vzdělávání v ČR. Provozuje nejznámější kariérní portály Jobs.cz a Prace.cz s více než milionem uživatelů. LMC je především technologická firma s důrazem na inovace, v oblasti UX designu používá nejmodernější nástroje a postupy.