Přistřižená křídla

Vzpomínková kniha Jana Rajlicha na školu umění ve Zlíně má dnes v podvečer křest.

Jan Rajlich patřil k prvním studentům, kteří vstoupili na Soukromou Baťovu uměleckou školu založenou Janem A. Baťou v r. 1939. Vzpomínková kniha s výstižným názvem „Přistřižená křídla“ mapuje dobu brutálního uzavření všech českých vysokých škol německými okupanty v listopadu 1939. To však poskytlo zlínské škole možnost, aby se pokusila nabídnout mladým adeptům umění z celého tzv. Protektorátu vzdělání na nejlepší úrovni. Do Zlína přijížděli studovat mladí adepti umění z celého tzv. protektorátu, nejen z Moravy, ale i z Čech a ze Slezska. Jako profesoři byli Baťou získáni vynikající představitelé českého umění jako např. sochaři Luděk Havelka, Jiří Jaška a Vincenc Makovský, malíři a grafici Rudolf Gajdoš, Karel Hofman, Vladimír Hroch, Josef Kousal, Eduard Milén, Jan Sládek, Richard Wiesner a další. Na zlínské škole působila plejáda našich předních architektů – Vladimír Bouček, Bohuslav Fuchs, František L. Gahura, Jan Vaněk, teoretici a historici umění Albert Kutal, Václav V. Štech. Škola byla ředitelem Františkem Kadlecem vedena plně ve vysokoškolském duchu a její program nebyl ani dodnes překonán. Ve Zlíně, na Škole umění, se zrodil z popudu ředitele Baťových závodů MAS Bohumila Ševčíka a pod rukama Vincence Makovského a Zdeňka Kováře český průmyslový design. Zlín má světovou prioritu ve společné prezentaci designérského díla spolu s vynikajícími obrazy a sochami, tedy jako plně srovnatelného díla uměleckého (V. Zlínský salon, 1940).

Autor v knize nesleduje jen vlastní studentský život, ale dává důraz na atmosféru doby. Jako venkovský mladík přichází do průmyslového Zlína s jeho funkcionalistickými stavbami, poprvé vidí jednoduché stavby ze skla, betonu a cihel, bez zbytečných ozdob. Jako absolvent gymnázia, který sice rád kreslil se dostává na přijímacích zkouškách mezi několik vybraných do prvního ročníku. Zároveň také nastupuje do Baťových závodů pracovat, což bylo v rámci výuky povinné.

Jak Rajlich, malíř a grafik ve svém doslovu knihu komentuje: “...Odhodlal jsem se jen podat své vlastní, pravděpodobně neúplné a možnostmi mé paměti limitované, zcela však osobní svědectví o tom, jak svých šest mladých let života a uměleckých studií prožila na jednom místě, na jedné škole a v jednom městě za ztížených podmínek, za války jedna poměrně úzká skupina příslušníků této generace, které se po válce někdy začalo říkat „ztracená.“ A také podat svědectví o přátelství, které dokáže přežít kdejakou nepřízeň okolí, peripetie společného vývoje i nesnáze a zátěže vlastního věku“.

Kniha názvem „Přistřižená křídla“ je doprovázena řadou dobových dokumentárních fotografií a reprodukcí a je doplněna malým slovníkem studentů, profesorů a osobností, které se zlínskou Školou umění spolupracovali v letech 1939 - 1945.

Publikace byla vydána ve spolupráci s Krajským úřadem Zlínského kraje a s přispěním dotace z programu podpory designu pro malé a střední podnikatele DESIGN, jejímž poskytovatelem je Design centrum ČR. Kniha byla dále vydána s podporou města Brna a pod záštitou primátora města Brna Richarda Svobody.

Doporučená cena 399 Kč.

Jan Rajlich, malíř, grafik, grafik-designér v Brně Rodák (10. 4. 20) z jihočeské Dírné, okres Tábor. Vystudoval Reálné gymnázium v Jindřichově Hradci a v l. 39–43 Školu umění ve Zlíně. Po válce krátce jako novinář v Českém Těšíně a malíř ve Vimperku. Zpočátku se věnoval malbě krajiny jižních Čech a Brněnska, od konce 50. l. se zaměřil na grafiku, koláže a design vizuálních komunikací. Od r. 50 žije v Brně, kde se stal předním představitelem brněnského kulturního života. Pozoruhodná je jeho činnost organizátorská (např. r. 69 zakl. člen významného uměleckého Sdružení Q Brno; v l. 90–04 jedním z jeho konzulů) a také publicistická, která čítá na 200 odborných článků a studií publikovaných doma a přes 150 v zahraničí. Nejznámějším počinem J. R. je založení světově proslulého Mezinárodního bienále grafického designu v Brně (63), v jehož čele stál až do r. 92 (v souč. čestným předsedou). Doma i v zahraničí je zván do porot, přednáší a je čest. členem řady uměl. organizací (Buenos Aires, Moskva, Vídeň ad.). Vyučoval na ŠUŘ v Brně (64–67); od r. 67 byl jedním z iniciátorů první vysoké výtvar. školy na Moravě, nakonec založené r. 92 jako FaVU VUT (vedoucím Ateliéru designu vizuál. komunikací, 92–93).

Ve světě J. R. patří mezi nejznámější české tvůrce plakátů, kterých navrhl na 300 (225 vydáno tiskem). Graficky upravil přes 150 knih, sborníků a katalogů a výtvarně řešil více než 90 výstav a veletržních expozic. Reklam. kampaně a drobnější graf. práce (značky, brožury, prospekty ap.) jdou do stovek. Průkopníkem jednotného vizuál. stylu u nás (např. BVV od r. 73) a informačních piktogramů. V architektuře uplatnil své artprotisy (na jejich vývoji se od r. 64 podílel) a mozaiky. Od 60. l. tvořil grafické cykly serigrafií – Plocha, tvar, změna a Ruby a v současné době se věnuje kolážím – cykly Měsíce, Pomníky, Busty. Své práce představil v ČR i v zahraničí na 43 samost. a více než 300 kolekt. výstavách. Za své dílo získal desítky cen: 3 ceny Bienále Brno; 17 cen soutěže Brněnský plakát (62–87); ceny ICOGRADA Excellence Award; Masters´ Eye Award; Euro Design Award; Cenu města Brna; Design Prestige Design centra ČR; Síň slávy českého výstavnictví – Expo Image atd. Zastoupen je v řadě sbírek – Moravská galerie Brno, Muzeum Plakatu Varšava; Museum of Modern Art New York, Kunstgewerbemuseum Curych; Neue Sammlung Mnichov; Musée du Louvre Paříž; Suntory Museum Ósaka a mnohé další.

Podrobněji o jeho životě a díle hovoří obrazová monografie Jan Rajlich Plakáty/Grafika, kt. vyšla r. 99 v nakl. Akcent/Blok. (h)

Galerie