Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
prof. ak. arch. Jindřich Smetana, foto: Michal Hančovský prof. ak. arch. Jindřich Smetana, foto: Michal Hančovský

Poslední rozhovor. Jindřich Smetana po osmi letech končí jako rektor UMPRUM, jaká byla jeho vláda?

Dnes naposledy vejde na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou jako její rektor. Jindřich Smetana ji řídil osm let. V jeho kanceláři visí kromě děl umprumáků také vizualizace nové budovy. Měla už sloužit studentům, dokončit se ji ale zatím nepovedlo. Co ještě ve funkci udělal a neudělal?

Hlavní věc vaší éry je zřejmě nová školní budova. UMPRUM získala historickou školu v Mikulandské ulici, která prochází rekonstrukcí. Termín dokončení se ale stále posouvá. Kdy tam tedy budeme moct přijít a co tam uvidíme?

 

JINDŘICH: Budou tam především dílny. Představujeme si, že uprostřed bude taková řemeslnická ulička jako byly dřív všude na Starém Městě – budou tam pracovat studenti různých oborů a vzájemně si koukat přes rameno. Kromě toho tam budou další specializované dílny, grafická, fotografická, filmová a tak dále. Intelektuální centrum zůstane v naší budově na nábřeží. Studenti budou přecházet, je to jenom devět minut chůze. V Praze 1 stále ubývá obyvatel, je jich tady už méně než třicet tisíc, zato je tady sedmdesát tisíc vysokoškolských studentů. Přináší sem autentický život a jsem rád, že jsme se tu udrželi a neskončili někde na kraji města v kampusu, protože i o tom se vážně přemýšlelo. Ve střední Evropě patří univerzity historicky do centra města.

 

Projekt nové technologické budovy UMPRUM v Mikulandské ulici, zdroj: www.umprum.czProjekt nové technologické budovy UMPRUM v Mikulandské ulici, zdroj: www.umprum.cz

Bude mít nová budova nějaký přínos i pro ostatní?

 

JINDŘICH: Celý parter bude určený pro pohyb veřejnosti, takový velký prostor s dřevěnou podlahou pokecanou barvami. Když budou volní umělci dělat velkou věc, vymezí si tam své teritorium, ale pak se to snadno vyklidí, udělá se tam výstava nebo módní přehlídka. Přehlídky jsou u nás skoro nejhezčí, hezké holky, oblečení, ale zatím je děláme ve staré budově na chodbách. Momentálně nemáme ani velké posluchárny. Děláme veřejné přednášky, zveme silné osobnosti ze zahraničí, přijde spousta lidi a sedí si pomalu na hlavách. Tam se to všechno bude dít v tom velkorysém prostoru. Architektura, design, móda, to všechno tvoří životní styl a naše škola je od svého založení předurčena ovlivňovat životní styl společnosti.

 

Ateliérový, komunikační, výstavní a společenský prostor v parteru, zdroj: www.umprum.czAteliérový, komunikační, výstavní a společenský prostor v parteru, zdroj: www.umprum.cz

 

Původním datem dokončení byl podzim 2017. Jak to vypadá teď?

 

JINDŘICH: Je to stavba, která je pronásledovaná všemi zoufalstvími, která se můžou odehrát. To poslední byla stavební havárie letos v létě.

 

V budově se probořila část stropů, tři dělníci byli zranění a nebyl jasný viník. Je už nehoda vyšetřená?

 

JINDŘICH: Vyšetřuje se občansko-právní odpovědnost, kdo způsobil ztrátu hodnot, a také trestně-právní zodpovědnost za ta zranění. My jsme dům předali realizační firmě, tedy Metrostavu a jenom koukáme, jak se dokončení vzdaluje. Teď to vypadá na polovinu roku 2020.

 

rozhovor s Jindřichem Smetanou, foto: Michal Hančovskýrozhovor s Jindřichem Smetanou, foto: Michal Hančovský

Zdržení způsobilo také to, že památkáři nechtěli stavbu povolit, dokonce chtěli historickou budovu bránit a zapsat ji na seznam nemovitých památek. Hlavní důvod byl projekt: původní škola z 19. století je rozdělena jakýmsi řezem, do nějž je vložen průchod do dvora. Proč?

 

JINDŘICH: Měšťanské školy za Rakouska-Uherska měly dívčí a chlapecký vchod, děti se vpustily dovnitř a školník za nimi zamknul. Bylo to svého druhu opevnění. Ale my chceme, aby naše škola byla prostupná, chceme veřejnost vtáhnout dovnitř, do dvora, do galerie. Nestačí nechat otevřené dveře, ale musí to mít silnější náboj, který říká, ano, tady jste zvaní. Na to jsou různé architektonické nástroje, kterými se to dá vyjádřit. A podle mě to architekt Ivan Kroupa vyjádřil skvěle a mnoho lidí, kterých si vážím, si to myslí také. Ale samozřejmě jsou i slabší nátury, které to nepochopily. Ale mají třeba zrovna poradní hlasy v památkářských orgánech.

 

Projekt navrhoval váš pedagog, architekt Ivan Kroupa. Proč jste neuspořádali architektonickou soutěž? Bylo by to transparentnější a možná by to zmírnilo i konflikty s památkáři.

 

JINDŘICH: Soutěže se dají dělat na zadání, které je dobře čitelné, to za prvé. Tohle je tak složité, že by bylo těžké to někomu zvenčí vůbec předat. Pro umělecké školy, kde se učí architektura, navíc vždycky navrhovali jejich pedagogové, a mně to připadá v pořádku. A byl k tomu ještě legislativní důvod. My jsme potřebovali rozjet podrobné ověřovací studie v době, kdy nám ten barák ještě nepatřil, abychom věděli, že se tam vůbec vejdeme. Ověřování trvalo dva roky od 2012 do roku 2014, teprve pak jsme podepsali smlouvu o převzetí. A nemůžete dělat soutěž na dům, který nevlastníte.

 

rozhovor s Jindřichem Smetanou, foto: Michal Hančovskýrozhovor s Jindřichem Smetanou, foto: Michal Hančovský

 

Vaše vztahy s památkáři jsou dost vyostřené. Váš nástupce Jindřich Vybíral je historik architektury, je ve vědecké radě Národního památkového ústavu a k památkářům má blízko. Jak se mu bude za tenhle projekt bojovat?

 

JINDŘICH: Určitě to pro něj bude těžké, ale o tom by měl mluvit on. Ten projekt ovšem rozhodně není jenom můj, vznikal v konsensu a jsem si jistý, že bude i nadále.

 

Než jste se stal rektorem a ještě první rok ve funkci jste vedl ateliér architektury A1. Učil jste celkem dvanáct let - bylo to dlouhé?

 

JINDŘICH: Jsou typy lidí, kteří jsou stvořeni k tomu učit a dělají to dlouho a pořád perfektně. Pro mě to dlouhé bylo, už jsem cítil, že chci otočit list. V té době jsem kandidoval na rektora.

 

Na škole je ale dost lidí, kteří učí stejně dlouho nebo déle. Namátkou designérská dvojice Jan Němeček a Michal Froněk už téměř dvacet let, vedoucí ateliéru K.O.V. Eva Eisler nebo architekt Ivan Kroupa dvanáct let. Jak je to s obměnou pedagogů, kterou jste sliboval při nástupu do funkce?

 

JINDŘICH: My máme průměrný věk vedoucích ateliérů 46 let. Hádejte, jaký byl průměrný věk vedoucích pedagogů, když nastoupil rektor Tomáš Vaněk na Akademii – tam to bylo přes sedmdesát. U nás se během mého rektorování věk výrazně snížil a vyměnilo se dost lidí. Například skoro celá katedra architektury, na design přišla mladá dvojice Vrtiška-Žák, na sklo Rony Plesl, ateliér keramiky a porcelánu převzal Maxim Velčovský, na grafickém designu je Petr Krejzek a další. Hlavně jsem nastoupil s tím, že na takhle prestižní škole musí být úvazky termínované a povedlo se skutečně prosadit výjimku ze zákoníku práce. Obvykle pracovník může mít třikrát za sebou smlouvu na tři roky a pak dostává automaticky smlouvu na dobu neurčitou. U nás musí každý nejdéle po šesti letech znova absolvovat konkurz. A je to tak stanoveno v konsensu, všichni se na tom dohodli. Tohle nám závidí vysoké školy i v zahraničí, že to tu nikdo nemá zamluvené až do penze.

 

budova UMPRUM, zdroj: www.umprum.czbudova UMPRUM, zdroj: www.umprum.cz

 

UMPRUM je považovaná za neprestižnější tuzemskou školu v oboru.  Ale v poslední době se prosazují i fakulty umění a designu z Plzně, Zlína, Ústí nad Labem. Je některá z nich pro vás konkurencí?

 

JINDŘICH: Jsou tam vynikající jednotlivci. Musím ale říct, a teď to bude znít strašně nafoukaně, že jako celek pro nás velkou konkurencí nejsou. Jiří Pelcl počítal ocenění v v soutěži Czech Grand Design a zjistil, že přes devadesát procent jich putuje k našim absolventům a učitelům.

 

To může být i tím, že pořádající agentura Profilmedia má s umprumkou tradičně přátelské vztahy. V soutěži studentů Národní cena za studentský design jsou výsledky vyrovnanější…

 

JINDŘICH: Jak říkám, mají tam určitě skvělé jednotlivce. Na těch fakultách umění učí čím dál víc naši absolventi, a i proto se stále zlepšují.

 

Který váš obor má nejlepší vyhlídky na uplatnění? Architekti mají velkou konkurenci z technických vysokých škol...

 

JINDŘICH: Architektů je opravdu hodně, v České komoře architektů je jich registrováno několik tisíc, což se při velikosti stavebního trhu u nás nemůže uživit. Měla by to být výběrová profese a osobně si myslím, že je chyba, když na architekturu ČVUT berou téměř každého bez výběru.

 

rozhovor s Jindřichem Smetanou, foto: Michal Hančovskýrozhovor s Jindřichem Smetanou, foto: Michal Hančovský

 

A co designéři? Designérských míst je v Česku velmi málo.

 

JINDŘICH: U nás se zrušily porcelánky, sklárny, ale teď se začínají zase trochu rozjíždět. Někteří studenti si najdou sami fabriku a tam se chytnou, jako náš absolvent Kryštof Nosál v Ravaku. Také studenti zaměření na automobilový a dopravní průmysl se chytají. Hodně absolventů se uplatní v zahraničí. V Londýně je aktuálně v různých módních a designérských a architektonických firmách asi padesát lidí, kteří v nedávné době dokončili UMPRUM – to je hodně.

 

Kdo z vašich absolventů to má na trhu práce nejlepší?


JINDŘICH: Určitě grafičtí designéři, po těch je dneska hrozný hlad.

 

Vaši studenti z architektonického ateliéru A1 uspořádali na rozloučenou s vámi výstavu svých školních prací. Dojalo vás to?

 

JINDŘICH: U nás v rodině se nikdy neslavilo, dokonce ani narozeniny, takže já na to nejsem moc trénovaný. Ale mám z toho radost, hlavně z té reprodukční schopnosti svých studentů – na vernisáži byla fůra dětí.

 

Jindřich Smetana

narozen 1954

1979 absolval UMPRUM u profesora Josefa Svobody, věnoval se převážně scénografii

s ateliérem Anima Tech realizoval divadelní stavby Spirála (1991), Alfred ve dvoře (1997) či Globe (1999).

od roku 2000 do roku 2012 vedl ateliér architektury A1 na pražské UMPRUM

od roku 2011 byl rektorem UMPRUM

 

Jeho absolventi mu na rozloučenou uspořádali výstavu svých prací A1.zip, která potrvá do 2. března v galerii UM.

 

Další články