Po stopách orientačního systému pražského metra s Rostislavem Vaňkem

Užívají jej denně tisíce lidí, přemýšlí nad ním málokdo. O orientačním systému pražského metra hovořil na setkání v kině Ponrepo Rostislav Vaněk, autor současného řešení, které se však vymklo kontrole. Jaký je Vaňkův vzkaz odborné veřejnosti? Dozvíte se ze záznamu jeho přednášky z besedního večera Senior designer.

informační systém pražského metra

Musím začít rokem 1973, kdy jsem byl jako čerstvý absolvent UMPRUM asistentem prof. Weidlicha. To se teprve metro připravovalo a on byl vyzván k účasti na první soutěži informačního systému. Byli tehdy vyzváni tři – Václav Bláha, vedoucí ateliéru Vizuální komunikace na Střední uměleckoprůmyslové škole na Žižkově, Jiří RathouskýEvžen Weidlich. Ten požádal Jana Solperu a mne, zda do toho jdeme s ním. My jsme souhlasili. Jan Solpera nakreslil v krátké době nové písmo, bezpatkovou abecedu, grotesk měkčí kresby než Helvetika s výraznou střední písmovou výškou, tedy s menšími verzálkami. Tehdy jsme řešili celý systém řazení stanic vertikálně, pod sebou, v té době dost odvážné řešení, neboť nám známé systémy využívaly horizontální linii trasy, osazenou jednotlivými stanicemi. Návrhy jsme tiskli sítotiskem do kreslených perspektiv stanic. 

Návrh vertikálního systému řazení stanic v prvním soutěži z roku 1973, zdroj: archiv Rostislava VaňkaNávrh vertikálního systému řazení stanic v prvním soutěži z roku 1973, zdroj: archiv Rostislava Vaňka

Náš tým soutěž nevyhrál. V té době měl v metru významné slovo designér Petr Tučný, který navrhl mobiliář – odpočinkové sedačky, které bylo možné sestavovat vedle sebe do větších celků. Nikdy nebyly realizovány. Tučný navrhl barevné řešení vagonů, dnes známé červené dveře jako dominantní prvek celého vozu. Později jsme se dozvěděli, že projektanti jednotlivých stanic měli již předem rozmístěné a nakreslené nosiče, tedy prosvětlené boxy zavěšené od stropu a připravené pro Rathouského horizontální řešení. 

Barevné řešení vagonů Petra Tučného, zdroj: archiv Rostislava VaňkaBarevné řešení vagonů Petra Tučného, zdroj: archiv Rostislava Vaňka

písmo metron

Jiří Rathouský navrhl pro pražské metro písmo Metron, ovlivněné v té době novým písmem švýcarského písmaře Hanse Edwarda Meiera s názvem Syntax. Bylo to písmo v bezpatkových abecedách v mnohém navazující na písma z 20. let, jako je Kabel od Rudolfa Kocha, v něčem také na Din ze 40. let. Rathouský Metron použil i pro označení stanic, jako plastické litinové litery, osazené na stěně tunelu. Nebyly příliš výrazné a názvy se poměrně málo opakovaly, takže z vagonů nebyly stanice vždy čitelné. Rozhodně však nechci práci Jiřího Rathouského hodnotit negativně. Byl to jeho koncept a on měl vizi, že písmo má upozornit návštěvníka, že je v Praze a ne jinde ve světě. Bohužel, v té době ještě nebylo možné texty na světelné nosiče klasicky sázet se správnou metrikou, tedy mezerami mezi jednotlivými literami. V té době byly zářivky ve světelných krabicích nekvalitní, praskaly, blikaly či svítily do žluta nebo růžova – prostě čistota Rathouského konceptu neměla adekvátní realizaci.

Písmo Metron Jiřího Rathouského, zdroj: archiv Rostislava VaňkaPísmo Metron Jiřího Rathouského, zdroj: archiv Rostislava Vaňka

Písmo Metron Jiřího Rathouského, zdroj: archiv Rostislava VaňkaPísmo Metron Jiřího Rathouského, zdroj: archiv Rostislava Vaňka

sjednocení informačního systému

Zde se posunu do roku 1984, kdy jsem se spolu s dalšími třemi vyzvanými zúčastnil nové soutěže na vyřešení informačního systému, tentokrát celé městské hromadné dopravy. V podmínkách soutěže bylo, že je nutné zachovat stávající tvar a rozmístění světelných boxů a do nich vyřešit výrazný nárůst informací. Na světelné panely nově uvádět nejen ulice výstupů, ale i návaznost na linky tramvají a autobusů, včetně názvů koncových stanic a čísel. 

Nové řešení informačního systému Rostislava Vaňka z roku 1984, zdroj: archiv Rostislava VaňkaNové řešení informačního systému Rostislava Vaňka z roku 1984, zdroj: archiv Rostislava Vaňka

Nové řešení informačního systému Rostislava Vaňka z roku 1984, zdroj: archiv Rostislava VaňkaNové řešení informačního systému Rostislava Vaňka z roku 1984, zdroj: archiv Rostislava Vaňka

U informací před vstupem do podchodů se měly uvádět i další informace o předprodeji vstupenek, telefonních automatech, prodejně květin a podobně. Do soutěže jsem předložil řadu návrhů, kde jsem ve variantách naplnil požadavek zadání.

 

Nové řešení informačního systému Rostislava Vaňka z roku 1984, zdroj: archiv Rostislava VaňkaNové řešení informačního systému Rostislava Vaňka z roku 1984, zdroj: archiv Rostislava Vaňka

Navrhl jsem nové piktogramy a za písmo jsem zvolil Helvetiku. Oproti Jiřímu Rathouskému jsem byl přesvědčen, že metro nemusí mít vlastní písmo. Ostatně, v té době existovaly celosvětové tendence sjednotit ikonicky i tvarově informační piktogramy tak, aby vznikla mezinárodní obrazová řeč jako kontrast a vizuální jistota k jednorázovým aktivitám, jako byly třeba světové výstavy – Expo nebo olympijské hry, kde se grafici snažili být vždy originální a vnést do grafiky něco z národní tradice. 

Nové řešení informačního systému Rostislava Vaňka z roku 1984, zdroj: archiv Rostislava VaňkaNové řešení informačního systému Rostislava Vaňka z roku 1984, zdroj: archiv Rostislava Vaňka

Znal jsem grafiku metra v Miláně a z dokumentace i metro v New Yorku – obě z Helvetiky. Pařížské metro nemělo sjednocený systém jako dnes. Připomínám, psal se rok 1984. Z Londýna jsem znal Johnsonovo písmo a skvělé logo. MoskvaVýchodní Berlín, kam jsem se dostal, pro mne nebyly inspirativní.

návrh měl tři jasné zásady 

  • Písmo bylo Helvetika, neboť jsem přesvědčen, že horizontální ukončení tahů CS ces v Helvetice lépe vede oko pasažérů, zvláště při chůzi, v pohybu a z různých úhlů sledování.

Zvolené písmo Helvetika Rostislava Vaňka, zdroj: archiv Rostislava VaňkaZvolené písmo Helvetika Rostislava Vaňka, zdroj: archiv Rostislava Vaňka

  • K ještě pevnější stavbě textových informací jsem rozdělil stávající světelné boxy na 6 dílů oddělených bílou linkou, s tím, že první řádek shora bude věnován vždy základní informaci – směr a dopravní prostředek, žlutý řádek byl i návěstím s dominantní informací.

Nové řešení informačního systému Rostislava Vaňka z roku 1984, zdroj: archiv Rostislava VaňkaNové řešení informačního systému Rostislava Vaňka z roku 1984, zdroj: archiv Rostislava Vaňka

  • A nejdůležitější zásada byla – všechny texty pod žlutou linkou byly inverzní, tedy bílé – svítící v černé ploše boxu, tak se informace na nástupišti zklidnily a pasažéři vnímali jen bílé – svítící písmo v setmělém prostoru. 

Rád bych zde uvedl, že jsem v té době spolupracoval na řadě výstavních projektů s grafikem Milanem Jarošem, mým bývalým studentem, který mi byl nejen pomocníkem, ale i dobrým konzultantem. Uvádím to zde proto, že vřele doporučuji si na rozsáhlé práce najít spolupracovníky. Přes množství realizačních problémů se lze snadno dostat do slepé uličky. 

Nuceně oranžové řešení informačního systému Rostislava Vaňka, zdroj: archiv Rostislava VaňkaNuceně oranžové řešení informačního systému Rostislava Vaňka, zdroj: archiv Rostislava Vaňka

Na závěr, k těm soutěžním návrhům, je nutné připomenout změny – z původní žluté barvy se stala oranžová, neboť pro plánovanou trasu B byla již určena žlutá barva. To však zdaleka nebyl konec mým nuceným ústupkům.

Finální řešení informačního systému pražského metra, zdroj: archiv Rostislava VaňkaFinální řešení informačního systému pražského metra, zdroj: archiv Rostislava Vaňka

Finální řešení informačního systému pražského metra, zdroj: archiv Rostislava VaňkaFinální řešení informačního systému pražského metra, zdroj: archiv Rostislava Vaňka

je čas na změnu

Po revoluci v polovině 90. let, tedy po deseti letech provozu, tehdejší architekt změnil prosvětlené boxy na nasvícené plechové nosiče a nechal bez mého vědomí předělat černé plochy na bílé, i se zbytečnými rámečky na krajích. Nový světelný zdroj má trojúhelníkový kryt, který z dálky zakrývá tu nejdůležitější textovou informaci v první řádce. Současný stav je tristní. Je to míchanice amatérských zásahů – folklór počítačových operátorů a nekompetentního vedení, které myslí rozhodně na jiné věci než je čitelnost informací MHD.

Současný stav informačního systému pražského metra, zdroj: archiv Rostislava VaňkaSoučasný stav informačního systému pražského metra, zdroj: archiv Rostislava Vaňka

Ta situace dosáhla svého dna. Připravuje se trasa D a nadešla chvíle, kdy by se měla odborná veřejnost vzít za to, aby se informační systém předělal. Nemyslím si, že se má vyčistit můj koncept, ale ani koncept Jiřího Rathouského. Záměr soutěže z roku 1984, tedy graficky sjednotit orientační systém metra s nadzemní MHD, se dosud nenaplnil a nikdo o tom ani nepřemýšlí. Jen připomínám – Rathouského systém fungoval od roku 1974 do roku 1984 – tedy deset let, Vaňkův od roku 1984 se změnami do současnosti, tedy třicet let. Dnes musí vzniknout práce prezentující vaši generaci. Na vysokých školách, v ateliérech vizuální komunikace, ale i v ateliérech písma, byla prezentována nová řešení. Nenechme si ujít tuto příležitost, je to i výzva pro dnes působící instituci CZECHDESIGN.

Text článku je převzat z přednášky Rostislava Vaňka, která proběhla v rámci akce Senior designer, pořádané organizací CZECHDESIGN ve spolupráci se sdružením Elpida v kině Ponrepo.

Galerie

Další články