Patková, nepatková, s hintingem či bez? Jak na písmo, aby se na obrazovce monitoru četlo samo, Díl II.

V druhém dílu seriálu o přístupné typografii se dozvíte něco o vhodných písmech pro monitory a jak naložit s hintingem! A co je to hinting, to se dozvíte také.

Písmo na obrazovce

Mohutný vývoj technologie v posledních desetiletích zapříčinil, že postupem času stále více textu čteme z elektronických zařízení než z papíru. Zatímco v počátcích digitálního věku byla technologická omezení ve vztahu k písmu značně limitující (vzpomeňme na primitivní LCD displeje autorádií, pixelová písma v mobilních telefonech či bitmapová písma raných počítačů atd.), současné technologie pomalu stírají rozdíl mezi médiem tištěným a elektronicky zobrazovaným. Jestliže mají moderní displeje (Apple Retina aj.) takovou hustotu obrazových bodů, že je běžným okem nelze prakticky registrovat, tzv. elektronický inkoust (e-ink) pak eliminuje i nevýhodu nutnosti podsvícení, které pro lidské oko není příliš příznivé. Pravidla, uvedená v prvním díle, platí proto ve velké míře i pro digitální média.

Rozdíl je v hintingu.Rozdíl je v hintingu.

Hinting

Obecná roztříštěnost metod zobrazování písma na obrazovkách přináší nemalé problémy. Různé rasterizéry, tedy algoritmy softwaru zodpovědné za vykreslování vektorových (tj. definovaných pomocí křivek) písem na bitmapových obrazovkách (tedy jakési mozaice obrazových bodů) způsobují rozdílné vykreslení totožného písma na různých zařízeních a dokonce i v různých programech na stejném zařízení. Jistou obranou tvůrců písma je implementace hintingu – „hintované“ písmo obsahuje sadu pravidel, jak se má správně zobrazovat na omezené pixelové síti (při výšce litery deseti obrazových bodů je pro čitelnost velmi důležité zarovnání každého jednotlivého bodu). Dodejme ovšem, že i hinting je dnes řešen pomocí dvou různých hlavních metod a nadto některé operační systémy (např. Mac OS či iOS) takovýto hinting zcela ignorují a spoléhají na vyspělý algoritmus vlastního rasterizéru.

Rozdíl je v hintingu.Rozdíl je v hintingu.

Byť lze předpokládat, že v brzké době bude rozšíření displejů s vysokou hustotou obrazových bodů masivní a hinting tak ztratí na své důležitosti, při volbě písma pro digitální použití by pro nás měla být přítomnost korektního hintingu prozatím klíčová.

Rozdíl je v hintingu.Rozdíl je v hintingu.

Volba písma pro obrazovky

Dlouhou dobu platila pro výběr jednoduchá poučka – písmo musí být tzv. systémové (tedy implicitně instalované ve všech majoritních operačních systémech) a pro obrazovky zásadně bezpatkové. To mělo své opodstatnění — pokud bychom zvolili písmo, které nemá uživatel nainstalované, uživatelův software by takové písmo nahradil jiným, často s docela jinými proporcemi (což zásadním způsobem ovlivní naši sazbu) i čitelností. Volba bezpatkových písem pak byla důsledkem nízkého rozlišení obrazovek, pro které byly drobné patky obtížně zobrazitelné a téměř vždy tak docházelo k jejich výrazné deformaci, což negativním způsobem ovlivňovalo čitelnost.

Světlou výjimkou v tomto ohledu bylo systémové písmo Georgia (pro Microsoft Corporation v roce 1993 navrhl Matthew Carter a hintoval Tom Rickner), které bylo od počátku tvořeno jako písmo pro obrazovky, čemuž odpovídají masivnější patky, redukce rušivých detailů, relativně široká kresba písma i tloušťky tahů dobře zobrazitelné na obrazovce s omezenou hustotou obrazových bodů. I dnes, přes dvacet let po jejím vzniku, působí Georgia současným a elegantním dojmem (kurzivní a tučné řezy nevyjímaje), přičemž si však zachovává výtečnou čitelnost a odolnost vůči nedokonalostem zobrazovacích zařízení.

Nestárnoucí Georgia. Nestárnoucí Georgia.

Doba však pokročila a dnešní HTML standardy umožňují i použití (dočasné vložení) písma, které nemá uživatel nainstalováno přímo v systému. Přihlédneme-li k vysoké hustotě obrazových bodů u dnešních displejů, pak již dřívější poučky můžeme označit za neplatné a mít při výběru písma mnohem volnější ruku než dříve. Není tak potřeba obávat se patkových písem — právě naopak, na moderních displejích umožňují dosáhnout menší únavy oka než ta bezpatková (platí v tomto ohledu stejná pravidla jako u tištěných médií). Dobrá textová písma od renomovaných písmolijen (např. již dříve zmiňovaný Skolar) pak mají většinou i důsledně vyřešený hinting a pro obrazovky jsou tak více než vhodná.

Galerie

Digitální design: Pohled za pixely

Digitální design: Pohled za pixely

Výstava, 17. 9. 2015 - 30. 10. 2015
CZECHDESIGN.CZ, Vojtěšská 3, Praha 1

WebExpo 2015

WebExpo 2015

Konference, 19. 9. 2015 - 20. 9. 2015
Lucerna, Kino Světozor, Divadlo ABC, , Praha

Kurz kaligrafie

Kurz kaligrafie

Workshop, 2. 10. 2017 - 20. 11. 2017
Kreslírna, Havanská 14, Praha 7

Grafický design
Jak na písmo, aby se četlo samo? Díl I.

Další články