Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Fasáda obchodního domu Labe v Ústí nad Labem evokující rozvlněnou hladinu řeky. foto: Petr Jehlík, 2013. Fasáda obchodního domu Labe v Ústí nad Labem evokující rozvlněnou hladinu řeky. foto: Petr Jehlík, 2013.

Obsáhlá kniha vzdává hold paní architektce. Růžena Žertová od architektury k designu

Publikace Růžena Žertová, Architektka domů i věcí navazuje na výstavu z roku 2013 v Muzeu města Brna nazvanou Růžena Žertová: architektka / designérka / výtvarnice. Teprve na této retrospektivní výstavě a posléze v nynější publikaci bylo veřejnosti představeno dílo Růženy Žertové v celé jeho šíři a rozmanitosti, tedy nejen její práce v oblasti architektury, ale též v oblasti designu a uměleckého řemesla.

V kapitole věnované architektuře předkládají autoři precizně popsané studie i realizované práce doplněné bohatou obrazovou přílohou. Jako architektka působící v 60. a 70. letech ve Státním projektovém ústavu obchodu Brno (SPÚO) měla Žertová na starosti převážně realizace obchodních domů. Zadání bylo v té době unikátní: obchodní domy byly zasazovány do historických center měst, nezřídka přímo na centrální historické náměstí. Růžena Žertová se snažila včlenit často obrovskou masu budovy pokorně a promyšleně mezi okolní zástavbu. To dobře ilustruje její návrh obchodního domu Prior v Jihlavě. Využila svažitého terénu a obchodní dům do něj částečně zapustila, ponechala nejcennější budovy tzv. Kreclu, shluku historických staveb na jihlavském náměstí, které pak citlivě propojila s obchodním domem. Přestože její návrh vyhrál ve vnitropodnikové soutěži, k jeho realizaci kvůli politickým tlakům nedošlo. Namísto návrhu Žertové pak byl realizovaný jeden z nejodpudivějších architektonických počinů, s jehož dědictvím bojují jihlavští dodnes.

Obchodní dům Prior Jihlava, model, 1968, nerealizováno. foto: Archiv Růženy Žertové.Obchodní dům Prior Jihlava, model, 1968, nerealizováno. foto: Archiv Růženy Žertové.

Vztah k okolí je zásadní

Ačkoli byla Žertová velmi limitována účelem budovy, snažila se pojmout fasádu každého obchodního domu jako umělecké dílo. Obchodní dům Prior v Košicích nechala obložit teracovými tvarovkami jehlancového tvaru světlé barvy, fasáda obchodního domu Labe v Ústí nad Labem měla evokovat rozvlněnou hladinu řeky, na obvodním plášti obchodního domu Prior v Pardubicích se opakuje výtvarný motiv charakteristický pro celou budovu, osmiúhelníkový tvar zkosených rohů, navíc se zde přidává výrazná, sytě červená barva pláště. Autoři ovšem dodávají, že mnoho originálních fasádních prvků bylo často zničeno, překryto nebo nahrazeno během necitlivých rekonstrukcí, tudíž originalitu řešení některých prací můžeme docenit už pouze na fotografiích. 

Obchodní dům Prior Pardubice, severní a západní fasáda - pohled z ulice k Polabinám. foto: Petr Jehlík, 2013.Obchodní dům Prior Pardubice, severní a západní fasáda - pohled z ulice k Polabinám. foto: Petr Jehlík, 2013.

Po odchodu z SPÚO se Žertová začala orientovat na stavbu rodinných domů. Inspirující jsou její návrhy souboru nízkonákladových rodinných domů pro mladé rodiny z 90. let, jejichž seskupení připomínalo hnízdo; každý dům měl vedle vlastní soukromé zahrady přístup do sdílené komunitní části, jež měla podporovat sociální vazby mezi obyvateli. Takto řešený návrh bydlení byl odpovědí architektky na živelnou zástavbu rodinnými domy na okrajích obcí bez jakékoli koncepce a regulace, jejichž obyvatelům chybí paradoxně obojí: dostatek soukromí a zárověň sociální vazby se sousedy.

Výrazná designérka svítidel

Vedle stěžejní práce architektky vyzdvihují autoři i méně známou činnost Žertové v oblasti designu svítidel a tvorby šperků. Stolní lampy futuristických tvarů připomínající helmu kosmonauta, závěsná svítidla z lehkého hliníku inspirovaná průmyslovými součástkami, svítidla evokující hořící svíce; originální svítidla řadí Růženu Žertovou mezi nejvýznamnější designérky svítidel 70. a 80. let 20. století.

Soubor svítidel pro interiér hotelu Patria u Štrbského plesa, nedatováno. foto: Muzeum města Brna.Soubor svítidel pro interiér hotelu Patria u Štrbského plesa, nedatováno. foto: Muzeum města Brna.

Zatímco svítidla Žertová úspěšně prodávala v síti galerijních obchodů Dílo, tvorba šperků byla výhradně její soukromou záležitostí. Fascinovaná vlastnostmi titanu, experimentovala s tímto materiálem bez nutnosti brát ohledy na potenciálního zákazníka. Oproti strohosti jejích architektonických návrhů vynikají šperky nápadnou zdobností.

Kolekce titanových šperků, od 90. let 20. st. do r. 2007. foto: Muzeum města Brna.Kolekce titanových šperků, od 90. let 20. st. do r. 2007. foto: Muzeum města Brna.

Vedle kapitol o jednotlivých oblastech tvorby Růženy Žertové, přidávají autoři pro ještě lepší pochopení jejího díla rozhovor s architektkou pořízený roku 2012 a kapitoly o dvou architektech, o bratrovi Petrovi Žertovi a o životním partnerovi Igorovi Svobodovi, se kterými se Žertová navzájem ovlivňovala a s nimiž několikrát spolupracovala jako návrhářka interiérů jejich staveb.

Žena architektka

V jedné z posledních kapitol se autoři snaží ukotvit pozici Růženy Žertové mezi československými architektkami 2. poloviny 20. století. Pokouší se vysvětlit, proč vyzdvihli právě jméno Růženy Žertové. Jako východisko si vzali počet článků v nejvýznamnějším tuzemském časopise o architektuře Architektura ČS(S)R. Autoři přiznávají, že kromě nejznámějších českých architektek (Věra Machoninová, Alena Šrámková, Růžena Žertová) čeká na vlastní publikaci řada dalších jmen.

Obchodní dům Labe v Ústí nad Labem, jižní fasáda. foto: Petr Jehlík, 2013.Obchodní dům Labe v Ústí nad Labem, jižní fasáda. foto: Petr Jehlík, 2013.

Publikace o architektce Růženě Žertové je významným počinem v oblasti architektury navrhované ženami. Autoři si všímají, že ačkoliv od 40. let 20. století počet studentek architektury raketově stoupá (od několika studentek ve 40. letech až k průměrně 40 ročně v 80. letech), po ukončení studia se drtivá většina jmen ztrácí a uznání v podobě samostatné výstavy a publikace se dostává pouze několika z nich. Proto autoři dále apelují na potenciální badatele, aby se této práce na zaplnění dalších bílých míst chopili a přikládají detailně zpracovaný seznam článků o českých a slovenských architektkách z časopisu Architektura ČS(S)R mezi lety 1946 (nástup nové poválečné éry) a 1989 (konec činnosti časopisu).

Publikaci Růžena Žertová: Architektka domů i věcí zakoupíte v našem shopu!

Další články