Publikace Zdenek Seydl a knihy, grafická úprava Martin Hůla, foto: Filip Šlapal Publikace Zdenek Seydl a knihy, grafická úprava Martin Hůla, foto: Filip Šlapal

O Zdenku Seydlovi, sběratelství i hudbě s Martinem Hůlou alias Bonusem

Práce typografů a grafických designérů stojí často trochu v pozadí zájmu. V poslední době se však začíná dařit tento dluh splácet. Vyšly mj. monografie Zdeňka Zieglera, Rostislava Vaňka, Oldřicha Hlavsy, kniha o Odeonu a také publikace věnovaná knižní tvorbě Zdenka Seydla. Zdenek Seydl, od jehož narození uplynulo loni 100 let, se podílel na podobě téměř 1 500 knih. My si teď můžeme jeho knižní dílo připomenout díky krásně a pečlivě zpracované publikaci "Zdenek Seydl a knihy" v celé šíři i hloubce. Knihy z edic Život kolem nás, Otázky a názory nebo Bedna má řada z nás v knihovně nebo je zná z antikvariátů. Vždy originální obálka, promyšlená typografie, leckdy barevná ořízka. A především pojetí knihy jako svébytného grafického celku. To vše přímo vybízí k sběratelství.

Publikace Zdenek Seydl a knihy, grafická úprava Martin Hůla, foto: Filip ŠlapalPublikace Zdenek Seydl a knihy, grafická úprava Martin Hůla, foto: Filip Šlapal

O monografii Zdenek Seydl a knihy i dalších projektech jsme si povídali s Martinem Hůlou/Tvrdým alias Bonusem ze studia Carton Clan, které knihu graficky upravilo.

„Nápad zpracovat knižní tvorbu Zdenka Seydla přišel z více stran. Sám mám Seydlovy knihy rád a sbírám je. Vystavil jsem je i v rámci festivalu Old´s Cool, který pořádá Elpida. Zároveň můj táta založil a vede Archiv výtvarného umění, jehož součástí je i typografická sbírka. A tak jsme si říkali, že by stálo za to knižní dílo Zdenka Seydla zpracovat. Přišlo nám úžasné, a přitom vlastně nedoceněné,“ popisuje Martin.  

Publikace Zdenek Seydl a knihy, grafická úprava Martin Hůla, foto: Filip ŠlapalPublikace Zdenek Seydl a knihy, grafická úprava Martin Hůla, foto: Filip Šlapal

Knihy jsou podle něj málo vnímané jako výtvarná díla nebo komplexní objekty. Naráží také na představu, že kniha je jen „nádobou“ na text nebo obsah.

„Typografové a grafičtí designéři mají velký podíl na tom, jak tu knížku čteš. Jaký je celkový dojem z knihy,“ dodává.

Knih Zdenka Seydla měl Martin Hůla doma plno. Jeho tvorbu tak sice znal, ale najednou ji začal vidět z jiného úhlu…

„Na knize jsem pracoval asi rok a půl a je zajímavé, že když se člověk začne těmi věcmi zabývat víc do hloubky, tak se to vyjeví ještě trošku jinak. Najednou je vidět, že je to skutečně výjimečné dílo. Objevuješ nové věci i na tom, co už znáš. Bavíme se asi o 1 500 knihách, což je šílené.  I když v rámci edic to naskakuje rychleji. Jednou z částí monografie je i Galerie obálek a tam je strašně zajímavé, že Seydl nikdy nepodlehl jednomu stylu. Není tam žádná manýra, žádné ohraničené období. Objevují se různě související motivy nebo formy, ale jdou napříč dílem.“

Publikace Zdenek Seydl a knihy, grafická úprava Martin Hůla, foto: Filip ŠlapalPublikace Zdenek Seydl a knihy, grafická úprava Martin Hůla, foto: Filip Šlapal

Publikace Zdenek Seydl a knihy má dva svazky (druhým svazkem je Soupis knižní tvorby) a několik částí. Začíná delším biografickým textem Marty Sylvestrové, následuje Obrazový esej, komplexní zpracování edic, Galerie obálek, životopis, přehled výstav a literatury. Pozornost je věnovaná různým prvkům knihy, např. vazbě, ilustraci, písmu, předsádce, ořízce, fotografii a kresbě. V Galerii edic je pak každá edice představená včetně prvků, které ji spojovaly.

Publikace Zdenek Seydl a knihy, grafická úprava Martin Hůla, foto: Filip ŠlapalPublikace Zdenek Seydl a knihy, grafická úprava Martin Hůla, foto: Filip Šlapal

Zajímavé je, že poválečná typografie – od 50. do začátku 70. let vykazuje velkou míru tvůrčí svobody, která úplně neladí s tím, jaká je naše představa o té době. Seydlovo výtvarné přemýšlení je neuvěřitelně uvolněné, nepoplatné době, ideologii… On byl jako taková houba, která všechno nasaje. Nebyl uzavřený do nějaké své představy, ale pořád se nechával okouzlovat novými věcmi. Tohle mě na něm baví,“ říká Martin Hůla.

A pokračuje: „Ono se někdy říká, že jeho kresba je taková dětská, ale na něm je dětská úplně jiná věc. Není zatížený estetickými stereotypy o tom, co je hezké a co ošklivé. Že všecko může být hezké a všecko může být zajímavé. Ke všemu přichází bez jakýchkoliv předsudků.“

Publikace Zdenek Seydl a knihy, grafická úprava Martin Hůla, foto: Filip ŠlapalPublikace Zdenek Seydl a knihy, grafická úprava Martin Hůla, foto: Filip Šlapal

Publikace Zdenek Seydl a knihy určitě potěší i sběratele jeho díla. Ve 2. svazku je u všech knih barevnými symboly vyznačený Seydlův podíl na dané knize. Podle počtu a barev puntíků tak můžete hned zjistit, jestli byl autorem ilustrací, přebalu/obálky, vazby, předsádky či typografie. Čím víc puntíků, tím víc Seydl. Sběratele v sobě Martin Hůla prostě nezapře.

Publikace Zdenek Seydl a knihy, grafická úprava Martin Hůla, foto: Filip ŠlapalPublikace Zdenek Seydl a knihy, grafická úprava Martin Hůla, foto: Filip Šlapal

„My jsme kdysi udělali také dvě skládačky určené pro sběratele – Otázky a názory a Bláhův Plamen. Jsou tam reprodukce všech obálek a můžeš si to nosit s sebou do antikvariátu. Člověk si často nepamatuje, co už doma má, a tam si to může odškrtávat,“ usmívá se Martin.  

V anotaci k monografii Zdenka Seydla padají slova jako „nedoceněný“, „upadající v zapomnění“. Čím je tento „nezájem“ podle Martina Hůly způsobený?

„U Seydla se sešlo víc faktorů. Jeho dílo se špatně kategorizuje, protože je hodně různorodé. Druhá věc je, že většina jeho knih vyšla ve velkých nákladech, takže se s nimi špatně obchoduje. A navíc Seydl tvořil v době, ke které se ještě úplně neumíme vztáhnout. Ovšem Zdenek Seydl nebyl jen typograf, ale i výjimečný výtvarník. Po smrti přitom neměl žádnou větší retrospektivní výstavu.“

Zůstane v případě spojení Zdenek Seydl-Carton Clan „jen“ u publikace o knihách?

Martin Hůla se usmívá: „Trochu si myslíme, že bychom měli udělat ještě tu ilustraci.“

Kromě Seydla se ovšem Martin, potažmo Carton Clan, podílel také na nedávno vydané knize o motoristické vášni Kamila Lhotáka Za ohradou snů (nakl. Paseka) a v současnosti připravuje knihu o hlavním brazilském městě Brasília. Ta by měla vyjít v květnu v nakladatelství Titanic a bude mít asi 400 stránek.

„Bude plná zajímavých textů a krásných fotek. Idea je, aby se dala číst a nebyla jen na sezení u stolu,“ dodává Martin.

Martin Hůla alias Bonus, foto: archiv MHMartin Hůla alias Bonus, foto: archiv MH

Martin Hůla je i velmi aktivní hudebník, působil v řadě kapel, měl svůj projekt, se kterým získal cenu Apollo, ale teď se věnuje spíš scénické hudbě. S Václavem Havelkou připravuje např. hudbu k divadelní inscenaci Tři sestry v Plzni a k filmu Sněží.

„Je to stejné jako s designem. Jsem přesvědčený, že design má sloužit, že má umocňovat dojem, vytvářet atmosféru. Když děláš hudbu do divadla nebo filmu, tak potlačuješ své ego, spolupracuješ s ostatními a vytváříš jednu část, která musí být funkční s ostatními v rámci celku. Málokdo si uvědomuje její význam. Když scénická hudba doopravdy funguje, nechají se diváci unést a ani je nezajímá, kdo to dělal. A to mě baví nejvíc,“ uzavírá. 

Galerie

Další články