Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Pepína z Longitálu, autorská kniha Petry Hilbert, pro kterou ilustrace vytvořila Maria Makeeva a graficky ji zpracovala Mikina Dimunová, zdroj: Maria Makeeva. Pepína z Longitálu, autorská kniha Petry Hilbert, pro kterou ilustrace vytvořila Maria Makeeva a graficky ji zpracovala Mikina Dimunová, zdroj: Maria Makeeva.

Než stihla knihu dokončit, zemřela. Příběh talentované ilustrátorky Petry Hilbert a jejího poetického díla

Ve druhé polovině ledna měla v Bratislavě křest kniha Pepína z Longitálu, která je kromě krásného poetického obsahu a ilustrací umocněná ještě působivým příběhem svého vzniku. Oceňovaná slovenská ilustrátorka a výtvarnice Petra Hilbert napsala autobiografickou knihu, kterou nosila dlouho v hlavě, stihla ještě finální opravy rukopisu, pár skic ke knize, ale ilustrace k příběhům ze svého dětství už bohužel nestihla. Loni v březnu podlehla těžké nemoci. Zůstal po ní rukopis a poznámka v telefonu, aby knížku dokončila Maria Makeeva, rovněž oceňovaná ilustrátorka žijící v Praze. Nikdy se neviděly, jen zdálky pozorovaly svou tvorbu. Petřini nejbližší nenechali knihu ležet v šuplíku, Mariu oslovili a před měsícem tenhle nenápadný literární poklad spatřil světlo světa. Graficky ji zpracovala Mikina Dimunová a vydalo nakladatelství Slovart.

Původní skici ke knize od Petry Hilbert. Zdroj: Ilustratorium Petry Hilbert Původní skici ke knize od Petry Hilbert. Zdroj: Ilustratorium Petry Hilbert

Petřin milovaný ­Longitál

„Vyrůstala v umělecké rodině, táta byl novinář a spisovatel, máma kulturní redaktorka v Denníku Práca. Petra, která je původně vystudovaná loutkařka a scénografka, kreslila vlastně od malička. Jen na chvilku si odskočila k divadlu, ale rychle se vrátila k ilustrování,“ představuje Petřino zázemí rodinný přítel Pavel. 

Kniha byla pokřtěna 17. ledna v Bratislavě, zdroj: Ilustratorium Petry Hilbert Kniha byla pokřtěna 17. ledna v Bratislavě, zdroj: Ilustratorium Petry Hilbert

Umělecké jméno Hilbert si Petra vzala po svém prapředkovi Hilbertu von Schüttelsbergovi, který dokonce oplýval šlechtickým titulem za zásluhy ve třicetileté válce. Vyrostla sice nedaleko od centra Bratislavy, ale ve čtvrti starých vinohradů, která byla takovým malým uzavřeným světem uprostřed velkoměsta. Z jedné strany ji obklopovaly lužní lesy s ramenem Dunaje, z druhé další domky a vinice. Starousedlíci, kteří čtvrť zvali Longitál, tu žili od narození a každý tu znal každého. Původní název Lange Talle se zkrátil a dále užíval jako vzpomínka na doby, kdy se v Bratislavě mluvilo německy.

Rukopis Petry Hilbert, zdroj: https://www.facebook.com/illustratoriumpetrahilbert/Rukopis Petry Hilbert, zdroj: https://www.facebook.com/illustratoriumpetrahilbert/

„Longitál je takový hovorový název čtvrti Dlhé diely, ve které Petra vyrůstala v jednom ze starých vinařských domků v dolině u Dunaje. Nad ní byla stráň pokrytá vinicemi. Vinohrady musely ustoupit sídlištní zástavbě, ale těch pár starých domků tu zůstalo,vzpomínají longitálští sousedé.

Kamenný longitálský dům, kde malá Pepína vyrůstá, ilustrace Marie Makeevy, zdroj: Maria MakeevaKamenný longitálský dům, kde malá Pepína vyrůstá, ilustrace Marie Makeevy, zdroj: Maria Makeeva

Poetika tohoto místa, ale i rodinné zázemí, ovlivnily jak Petřin ilustrátorský, tak spisovatelský rukopis. A je také jedním z hlavních motivů Petřiny knihy. Stejně jako dům vytesaný ve skále s tajemnou zahradou, se šikmou střechou a strakatým kocourem na zápraží, do kterého vedlo od Dunaje přesně sedmdesát tři schodů.

Kadeřnický salón paní Jarmilky, zdroj: Maria MakeevaKadeřnický salón paní Jarmilky, zdroj: Maria Makeeva

Příběhy kouzelných maličkostí

Otcovo ťukání do psacího stroje a knihovny nacpané knihami tyčící se až do stropu provázely dětství nejen malé Petry, ale i Pepíny, hlavní hrdinky knihy. Příběh o holčičce, která žila s rodiči a buclatou sestřičkou obklopená podivuhodnými sousedy a která zažívá jednoho léta dobrodružné příběhy se svojí babičkou, která se k nim přistěhovala z Ružomberoku, je inspirovaný Petřinými vzpomínkami na dětství v Longitálu. Ale hlavně je příběhem o magii dětského světa a radosti z každodenních maličkostí a nenápadných mikropříběhů, třeba o tom, jak máma v zahradě rozkvetla, o pokladu pod lípou nebo o nenadálém příchodu černé ovečky.

Skica Petry Hilbert k Pepíně, zdroj: Ilustratorium Petry Hilbert Skica Petry Hilbert k Pepíně, zdroj: Ilustratorium Petry Hilbert

V lehkým perem psaných povídkách se potkáte se zajímavými postavami jako je Hugo Humbug, se kterým Pepínin otec sedával pod meruňkou a rozjímal o životě, se starou Irmou z růžového domku nebo paní Múzou se stříbrným kocourem.

Petra knihu psala nejdříve ve své hlavě, pak do zápisníků, na bločky od potravin a papírky, které pořád ztrácela a znovu objevovala. Až když si byla jistá, že čas dostatečně uzrál, sedla si za klávesnici a začala psát. Pro své čtenáře, ale hlavně pro svého syna Vincenta, jak píše v úvodu knihy slovenská spisovatelka Tamara Heribanová, které Petra ilustrovala několik oceňovaných knih pro děti.

Pracovní stůl Petry Hilbert zdroj: Ilustratorium Petry Hilbert Pracovní stůl Petry Hilbert zdroj: Ilustratorium Petry Hilbert

„Tahle kniha je Petřin životní sen. Přestože se věnovala ilustrátorství, spisovatelské řemeslo pro ni byla meta, i proto, že vzhlížela ke svému otci,"  říká Pavel. "Když jsem některé příběhy četl, poznával jsem ty příhody s rodiči i sousedy, které opravdu prožila. Paula, Petřina sestra, pak všechny sousedy obešla a knihu jim na památku věnovala. Byla to právě Paula, kdo vydání knížky inicioval a věnoval jí mnoho času a péče. Bez ní by vůbec nevznikla.“  

Mariin otisk v longitálském příběhu

Podle Petřina přání ilustrace ke knize dokončila talentovaná Maria Makeeva, absolventka ateliéru ilustrace a grafiky na pražské UMPRUM. Maria, která se kromě ilustrací pro knihy a časopisy věnuje vlastní autorské tvorbě, je vyhlášená trpělivým a pečlivým přístupem k tvorbě. Pepíně z Longitálu věnovala tři měsíce usilovné práce. Paula jí provedla všemi místy Dlhých diel, které jsou v knize zachyceny, lužními lesy i vinicemi. Odevzdala jí obrovské album s rodinnými fotografiemi. Z nich pak vycházela při ilustrování knížky. Maria se snažila přiblížit se Petřinu pohledu na místa z dětství, ale zároveň si uchovat vlastní rukopis.

Pepína na Smutném kopci, ilustrace Marie Makeevy, zdroj: Maria MakeevaPepína na Smutném kopci, ilustrace Marie Makeevy, zdroj: Maria Makeeva

„Chtěla jsem ilustrace dělat tak, aby vycházely především z osobité atmosféry původní Petřiny práce. Text i pestré vizuální podklady, které jsem měla k dispozici (kresby, inspirační materiály, fotografie), tvořily už samy o sobě bohaté a silné dílo, ke kterému jsem cítila respekt. A přišlo mi poctivější nesnažit se o kopii, ale zpracovat to po svém tak, jak to umím nejlíp. Nebylo by upřímné snažit se rekonstruovat nebo kopírovat něčí osobitý rukopis, protože tak jak kreslila Petra, uměla nejlépe jen ona sama. Proto jsem se rozhodla jít jinou cestou - nechat se vést její prací a tím, co chtěla sdělit a současně vnést do práce něco svého, co by se jí, doufám, mohlo líbit, prozrazuje netradiční proces vzniku knihy Maria Makeeva.

Sáňkovačka, ilustrace od Marie Makeevy, zdroj: Maria MakeevaSáňkovačka, ilustrace od Marie Makeevy, zdroj: Maria Makeeva

Petra odešla v nejtvořivější fázi svého života. Zanechala po sobě dvě autorské knihy, právě Pepínu z Longitálu a Baladu o srdci, ke které kromě ilustrací napsala i básně, a nespočet knih, pro které vytvořila ilustrace a ve kterých zanechala otisk laskavé poetiky, jež je pro její tvorbu charakteristická. Za své ilustrace získala několik nominací a ocenění IBBY v soutěži o nejkrásnější knihy Slovenska.

Vydání Pepíny z Longitálu už se nedožila, ale svým longitálským příběhem zasáhla do života svých blízkých víc, než sama čekala. Třeba po přečtení knihy zasáhne Pepína do života i vám. 

Petra Hilbert, zdroj: Artforum.skPetra Hilbert, zdroj: Artforum.sk

Další články