Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Maria Nina ze všeho nejvíc miluje navrhování bot, zdroj: Julie Najbrtová Maria Nina ze všeho nejvíc miluje navrhování bot, zdroj: Julie Najbrtová

Navrhla boty, které vystavuje Metropolitní muzeum v New Yorku. Představujeme Marii Ninu Václavkovou.

Myslí nadčasově, vyrábí zodpovědně a miluje minimalismus. I když na Designbloku vystavovala poprvé, její kolekce bot Offcuts získala cenu Nejlepší novinka designéra. Popovídali jsme si o její lásce k botám, zkušenostech z Paříže a taky o tom, jak je podle ní vnímána autorská móda v České republice.

Shoda názorů

Jaký byl letošní Designblok?

MARIA NINA: Možnost poprvé být sama za sebe na Designbloku byla pro mne jedinečná a důležitá. Bylo to ale taky hrozně náročné. Pořád tam být v tak intenzivní interakci. Lidé ale byli otevření a opravdu je to zajímalo, nejen vizualita ale i koncept celého projektu a jeho udržitelné aspekty. Bylo skvělé mít možnost se setkat s takovou spoustou různých lidí. Překvapily mě i pozitivní reakce lidí ve starším věku.

Jenom nazout a jít, zdroj: Shotby.usJenom nazout a jít, zdroj: Shotby.us

Oceněná skládačka

Zvítězila jsi v kategorii Nejlepší novinka designéra. Jaká byla tvoje reakce a o jakou novinku se jedná?

MARIA NINA: Vůbec jsem to netušila a opravdu nečekala, že vyhraju. Dost mě to překvapilo a samozřejmě potěšilo. Mou novinkou je kolekce šesti modelů bot, zvaná OffCuts. Fungují jako taková mechanická skládačka, jednotlivé části boty se díky tomu dají opravit nebo vyměnit a tím prodloužit její životnost.

Vršek boty je tvořen veganskou alternativou kůže, která působí jako semiš, je prodyšná a odolná. Podrážka je z přírodní gumy, čistého kaučuku. Oba tyto materiály pochází z Itálie. A část boty tvoří EVA pěna. Konceptem celé kolekce bylo hledání koncepčních, konstrukčních a materiálových řešení designu obuvi, která by měla co nejmenší dopad na životní prostředí. Nedospěla jsem ale k žádnému jednoznačně ideálnímu univerzálnímu řešení. Projekt OffCuts je proto o snaze být co nejmíň špatná.

Díky ořezané podrážce nepoznáte, který okopaný okraj byl ten první, zdroj: Shotby.usDíky ořezané podrážce nepoznáte, který okopaný okraj byl ten první, zdroj: Shotby.us

Rozložit a recyklovat

Jak to myslíš?

MARIA NINA: Čim víc jsem se do problematiky udržitelnosti a všech jejích aspektů nořila, tím víc jsem zjišťovala, že by bylo pro planetu nejlepší neudělat vůbec žádné další boty. Naštěstí jsme se z této fáze dostala a uvědomila si, že neexistuje jedna správná cesta, jeden ideální materiál. Vždy je to o prioritách designéra, které aspekty jsou pro něj nejdůležitější.

Vývoj je rychlý, pořád vznikají nové a nové materiály, například různé alternativy ke kůži na bakteriální nebo rostlinné bázi, které ale zatím často nemají ideální vlastnosti pro běžné použití a jsou teprve ve vývoji. Za poslední roky se vynořilo spoustu nových materiálu, které ale nejsou dosažitelné pro nás, malé designéry, ale spíš pro velké značky.

Spodní měkkou podrážku by Maria Nina chtěla v budoucnu nahradit pěnou vyrobenou z řasy algae, zdroj: Shotby.usSpodní měkkou podrážku by Maria Nina chtěla v budoucnu nahradit pěnou vyrobenou z řasy algae, zdroj: Shotby.us

Nakonec jsem se rozhodla OffCuts založit na principu skládačky, kdy jsou jednotlivé části boty spojené mechanicky, tedy bez použití lepidel. Právě ty jsou často důvodem, proč, i když je produkt vyroben z recyklovatelných materiálů, se na konci svého cyklu recyklovat nedá. Jednotlivé části od sebe nejdou oddělit a není možné materiál jako surovinu dál využít, nebo dochází k jeho downcyklaci.

OffCuts umožnují vyměnit ochozenou podrážku za novou a celá bota jde pak rozebrat na jednotlivé typy materiálů, které je díky tomu možné zrecyklovat. Minimalizuje se tak vznik odpadu a materiál víceméně zůstává součástí koloběhu surovin. 

Podrážka z řas

A jaká budoucnost OffCuts čeká, plánuješ je distribuovat?

MARIA NINA: Mám to v plánu. Potřebuju najít výrobce a otestovat je, doladit anatomicky. EVA pěnu bych chtěla v budoucnu nahradit takzvanou bloomfoam, která je ze 30% vyrobena z řasy algae. Je přede mnou ještě dlouhá cesta, ve které ale určitě chci pokračovat.

Mules jsou nedílnou součástí interiéru, foto: Taja SpasskovaMules jsou nedílnou součástí interiéru, foto: Taja Spasskova

Láska navždy

V minulosti jsi vyráběla kromě bot i kabelky nebo pokrývky hlavy. Proč jsi se zase vrátila k botám?

MARIA NINA: Baví mě nejvíc, ráda navrhuji i čepice a kabelky, ale boty jsou taková láska navždy. Patří někam mezi design, módu a objekt. Zároveň mají vysoké nároky na funkčnost, existuje hodně aspektů, na které se musí myslet. Je to pokaždé výzva. Proto jsem je ale šla studovat.

Bačkory Mules jsou první boty, za které se před návštěvou nebudete stydět, foto: Taja SpasskovaBačkory Mules jsou první boty, za které se před návštěvou nebudete stydět, foto: Taja Spasskova

Úspěch za mořem

Jeden model tvých bot byl oceněn speciálně. Jak se Rectangle shoes dostaly do Metropolitního muzea v New Yorku?

MARIA NINA: Já pořádně ani nevím. V roce 2013 jsem s nimi vyhrála Talent designu ve Zlíně. Tato soutěž měla velmi kvalitní propagaci a o botách se proto začalo rychle psát. Objevil se článek na Dezeenu, nebo britském Daily Mailu a všude možně. Tak se o nich asi dozvědělo i Metropolitní muzeum a napsali do Plzně, že o ně mají zájem. Měla jsem ohromnou radost.

To jsou ony! Vidět je můžete jenom v Metropolitním muzeu v New Yorku, foto: David KernyTo jsou ony! Vidět je můžete jenom v Metropolitním muzeu v New Yorku, foto: David Kerny

Praktická zkušenost

Máš za sebou bakalářské studium na Fakultě Umění a designu v Plzni a diplomovou práci Offcuts pod taktovkou Evy Eisler jsi obhájila letos na UMPRUM v Praze. Kde jsi získala další zkušenosti?

MARIA NINA: V roce 2016 jsem byla na stáži v Atelier du Sartel v Paříži. Toto designové studio má hodně různorodých klientů, pro které navrhují boty nebo kabelky. Jsou schopni jim zajistit vše od návrhu, přes materiály, až po výrobu. Ve studiu si ale třeba nevyráběli žádné makety, které naopak já ke své práci potřebuji, všechno se rovnou kreslilo. A tak jsem si dělala pro sebe trojrozměrné modely aspoň z papíru. Ale bylo skvělé, že jsem viděla celý proces a seznámila se se všemi kroky, od prvních moodboardů, přes prototypy, až k samotnému výsledku.

Oyster clutch přípomíná výjev ze sci-fi filmu, foto: Martin K. JakubOyster clutch přípomíná výjev ze sci-fi filmu, foto: Martin K. Jakub

Cenné know-how

A pomohlo ti to nějak?

MARIA NINA: Určitě. Naučili mě, jak to vypadá v praxi. Teď jsem na stáži u německé značky ekn footwear, která dělá minimalistické ekologické tenisky. A protože jejich designéři jsou z různých koutů Evropy a pracují na dálku, je i moje stáž takový home office. Právě díky předešlé zkušenosti vím, jak to v designérském studiu chodí a co se ode mne očekává. Kromě toho také dělám instalace do výloh prodejny Queens. Je to taková malá scénografie, kde mám naprosto volnou ruku a svobodu.

Offcuts poskytují pohodlí a také dobrý pocit z udržitelné spotřeby, zdroj: Shotby.usOffcuts poskytují pohodlí a také dobrý pocit z udržitelné spotřeby, zdroj: Shotby.us

Oblíbenci

Který z tvých návrhů je ti nejvíce blízký?

MARIA NINA: Rectangle shoes, které jsou v New Yorku, a teď tenhle projekt OffCuts. Hodně mě zajímá japonská estetika, na kterou nahlížím i filozoficky, což se promítlo i v nich. Chtěla jsem zapojit i západní dokonalou krásu, kterou mám jako perfekcionista v sobě zakořeněnou taky.

Japonci jsou zas schopni vnímat věci kolem sebe ve smyslu wabi-sabi a nedokonalosti, což má také pozitivní dopad na ekologickou linku. Když budeme milovat věci s chybami, nebudeme mít potřebu pořád kupovat další. V kolekci Offcuts jsem se snažila propojit tyto dva vizuální kódy. Proto jsou části bot otesané a okousané, nebude na nich vidět stáří. Kontrastem proti těmto částem jsou zas ty hyperprecizně strojově vyřezané.

Inspirované prvními botami vytvořenými člověkem, foto: Lucie BartošováInspirované prvními botami vytvořenými člověkem, foto: Lucie Bartošová

Obava investovat

Jaký mají podle tebe Češi vztah k módě?

MARIA NINA: Myslí si, že designérská móda patří jenom na červený koberec, a že mimo ní existují jenom oděvní řetězce. Neuvědomují si, že autorská móda může mít i podobu věcí na každodenní nošení. Také nejsou zvyklí do módy investovat. Tričko za tisíc korun určitě vydrží déle, než to, co koupí za cenu oběda. Přesto si raději pravidelně kupují nové. Na dlouhou dobu byl u nás přerušen vývoj a trh toho moc nenabízel.

To ale taky na druhou stranu způsobilo, že naše maminky umí šít a naučily se kreativitě. Co si neušily, to neměly. A když přišla devadesátá léta, nabídka se rapidně rozšířila a ony si to mohly dovolit, užívaly si nakupování. Dnes je třeba si přiznat, že náš konzumní způsob života není úplně v pořádku.

Nápadítá kolekce Head piece, foto: Studio FlusserNápadítá kolekce Head piece, foto: Studio Flusser

Střední cesta

Cítíš nějaké zlepšení?

MARIA NINA: Ano, ale nevím, jestli to není jenom v mé bublině. Někde to ale začít musí. Začínáme přemýšlet nad jídlem, tak se to snad posune i do oblasti módy. V Paříži například investují běžní lidé víc na úkor kvality a v šatníku tak mají jenom jednu nebo dvě kvalitní kabelky. U nás se nakupují buď hrozně levné věci, nebo ty bizarnější značkové. Nemáme tady ten prostředek kompromisu. Určitě se to ale zlepšuje, což jsem cítila i na Designbloku.

Kidney bag pro kolektiv Dry Milk of Virgin Mary, který založila spolu s Kateřinou Hynkovou, Miou Jadrnovou, Eliškou Knotkovou a Terezou Švolíkovou, foto: Natálie KuznecovaKidney bag pro kolektiv Dry Milk of Virgin Mary, který založila spolu s Kateřinou Hynkovou, Miou Jadrnovou, Eliškou Knotkovou a Terezou Švolíkovou, foto: Natálie Kuznecova

Když už není co odebrat

Když se na závěr vrátíme k tvým návrhům, co je podle tebe dělá jedinečnými?

MARIA NINA: Asi mám své vnitřní vizuální kódy, které ale nejdou úplně poznat. Snažím se dělat vše co nejčistší. V pubertě jsem dělala hodně barevné a divoké věci. Postupem času jsem ale došla k jednodušším formám a své návrhy se snažím pokaždé očesat co nejvíc. Je pro mě důležité, aby jednotlivé prvky měly svou funkci, a nebyly tam bez účelu.

Model inspirovaný tradicí deformace lidského těla a bizarní estetikou sočasného výtvarného umění, foto: Lukáš OujeskýModel inspirovaný tradicí deformace lidského těla a bizarní estetikou sočasného výtvarného umění, foto: Lukáš Oujeský

Saint-Exupéry řekl, že dokonalost nenastává tehdy, když už není co přidat, ale když už není co odebrat. To je moje cesta, která ale samozřejmě není ta jediná správná. V každé mé práci je nějaký příběh, který jí pomáhal vznikat, ale to je taková spíš osobní záležitost pro mě samotnou, která mi pomáhá při práci. Výsledný produkt pak mluví sám za sebe, může to z něj být cítit, nebo nemusí.

Další články