Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Guta Moura Guedes, foto: Francisco Sa Bandeira Guta Moura Guedes, foto: Francisco Sa Bandeira

Může být designérem každý? Portugalská designérka Guta Moura Guedes je přesvědčená, že ano

Všichni mohou být designéry, lidská mysl nám dává tyto možnosti. Pokud se k tomu nebudeme bát, můžeme se stát skvělými a úspěšnými profesionály i lepšími uživateli, říká Guta Moura Guedes, portugalská designérka, která studovala hru na piáno, biologii a až poté design.

Guto, můžete prosím čtenářům přiblížit, co děláte, čemu se ve světě designu věnujete? Váš životopis je poměrně různorodý.

GUTA: Dnes sama sebe vidím hlavně v roli „strategic-designéra“, což před 20 lety vůbec nebylo jasné. Působím rovněž jako kurátor a výzkumník. Co dělá můj životopis specifickým, je to, že pocházím z úplně jiného prostředí, než je design. Studovala jsem hru na piáno a biologii, pak také management. Až okolo 25 let jsem se začala zajímat o design a následně se v tomto prostředí pohybovat. Od 1998 je s ním pak spjata veškerá má činnost. Upřímně jsem ale vždy bojovala proti škatulkování profesí a oborů a striktnímu označování. Tomu se vyhýbám, co to jen jde.

Guta Moura Guedes, foto: Carlos RamosGuta Moura Guedes, foto: Carlos Ramos

Předpokládám, že existuje moment, který vás ke změně „oboru“ přiměl.

GUTA: Bylo to spíše postupné. Na začátku jsem se zajímala o komunikaci a tím vstoupil design do mého života. Když jsem začínala a navrhovala nábytek, věnovala jsem se projektům, které by ho propojily s hudbou a literaturou, s obory, které mi byly blízké. Měl vzniknout nástroj komunikace. Později jsem se zamilovala do podstaty designu, která je plná metod, které můžete použít, plná dveří, které můžete otevřít a prozkoumat, plná možností, které můžete analyzovat.

Po rozhodnutí začít design studovat jsem se znovu vrátila na univerzitu, kde bylo mnoho skvělých designérů ze „staré školy“. Věta „forma následuje funkci“ pro ně byla klíčová, zatímco mě zajímalo, jaká bude budoucnost designu. Vzájemné diskuze ale byly nesmírně obohacující. Když jsem navštívila Miláno a vrátila se plná dojmů, pozitivních i negativních, rozhodli jsme se založit bienále experimentálního designu, experimentadesign. Bylo mi 33 let a byl to asi definitivní a zásadní krok k designu v mém životě.

Můžete nám bienále a jeho vznik více představit?

GUTA: Měli jsme správnou myšlenku na správném místě. Nikdo se v té době nedíval na design z kulturní a sociologické perspektivy. Přál nám i kontext. V Lisabonu proběhlo Expo 1998, byly tam peníze, chytří a otevření politici, filosofové... Od začátku jsme byli mezinárodní platformou a zpětně se to ukázalo jako klíčové. Není to vždy nezbytné, ale pokud chcete mít určitý dopad, pokud chce učinit změnu a jste z malé země jako já...

Nebo my v České republice.

GUTA: … musíte přemýšlet globálně. Velké země nemají naši naléhavost a odolnost. Je to syndrom malých zemí, který nás dělá aktivnějšími.

Společně s bienále vznikla i organizace Experimenta, čím se zabývá?

GUTA: Je to nezisková kulturní organizace, která vznikla jen a pouze, aby pořádala bienále. Založili jsme ji v roce 1998 a o rok později uspořádali první bienále. Později se začala věnovat i jiným věcem, ale byl to přirozený proces, na začátku nikdo takto neuvažoval. Experimenta nechce reprezentovat portugalský nebo jiný design, její identita vychází z osobností našich kurátorů.

Guta Moura Guedes, foto: Carlos RamosGuta Moura Guedes, foto: Carlos Ramos

významným projektem, za kterým stojíte, je Flexibility.

GUTA: Byla jsem pozvána do rady prvního Hlavního města designu v Turíně. Proběhlo mnoho diskuzí a první z nich řešila chybějící téma. Navrhla jsem právě flexibilitu, jako jeden z mých oblíbených předmětů výzkumu. Vyplynulo z toho, že jsem byla kurátorkou samostatné výstavy a vytvořili jsme tak projekt Flexibilita designu v rychle se měnící společnosti. Mohla jsem si vybrat místo a já zvolila vězení jako prostor, který je opakem flexibility. Byl to zajímavý proces, jak využít design právě pro získání flexibility a zároveň jak vést 10 různých designérů ke společnému cíli. Expozice byla jednou z nejdůležitějších v rámci celého roku a i když se vše událo už před 10 lety, výzkum stále pokračuje.

Myslím, že flexibilita je nezbytná pro samotnou existenci člověka, který ale zároveň přirozeně tíhne k pohodlnosti. Nejsou obě věci v rozporu?

GUTA: Víte proč člověk tíhne k pohodlnosti? Jde o energii! Člověk je „navržen“ k tomu, aby šetřil energií co nejvíce může. Stále žijeme s původními těly, ale mysl se proměňuje rychleji. Už nemůžeme být pohodlní. Proto je tak úžasné sledovat možnosti flexibilního poznání. Není to schopnost těla, je to schopnost mysli, že jsou lidé schopni se učit z kontextu, a poznání aplikovat i když se kontext změní. Jsme jediný druh, který se umí takto rozvíjet. Pomáhá nám to přežit a vyvíjet se. Naštěstí, naše mysl umí být silnější než tělo!

Michel Rojkind ve své přednášce na reSITE řekl, že musíme navrhovat pro lidi, což znamená, že jim musíme rozumět. Patří biologie mezi nástroje designéra?

GUTA: Samozřejmě! Nevím, jaké jsou u vás osnovy studia designu, ale z mé zkušenosti z Portugalska, z Holandska nebo z Británie vím, že výuka musí být založena na nabízení škály nástrojů, které můžete použít. Sociologie, etika, estetika, biologie... Proto je tak těžké a zároveň vzrušující být designérem. Potřebujete schopnost číst kontext a to znamená, mimo jiné, i rozumět lidskému tělu. Velká změna je, že některé věci se mění rychleji než jiné a proto musíme být flexibilní i pokud jde o nástroje, které jako designéři používáme. Tempo je rozdílné, fungují kulturní a geografické rozdíly. Je to komplexní práce.

Jak podporovat studenty, aby všechno toto vnímali?

GUTA: Všichni mladí lidé mají dnes nesmírně užitečný nástroj v podobě internetu. Proto ať nečekají na změnu osnov, protože to je noční můra a bude to trvat věčnost. Klíčová je vlastní zvědavost a přístup k informacím, který máme a nikdy dříve jsme ho neměli! Demokracie, pokud jde o komunikaci, je faktem dnešní doby pro většinu světa. V Portugalsku teď vytvářím dva kurzy designu pro děti od 3 do 6 let a dělám vlastní malé změny v systému, ve kterém je to velmi těžké. Nečekejme na nic!

reSITE 2018, foto: Tomáš Princ, reSITE 2018reSITE 2018, foto: Tomáš Princ, reSITE 2018

Muže být designérem každý? Je to přirozená schopnost člověka?

GUTA: Myslím si, že právě vzhledem ke svému studiu flexibilního poznávání a designu jako takového, můžu říct, že ano. Zmíněný experiment učit malé děti je i v tomto velmi zajímavý. Pro lidský vývoj, pro vývoj naší společnosti, bude velmi klíčové, jak všichni lidé, nejen profesionálové, budou schopni používat nástroje, které design nabízí. Chtěla bych k tomu přispět!

Práce s dětmi musí být velmi osvěžující, ale zároveň vyžadující trpělivost.

GUTA: Ano a ano. Nesmíme ale zapomínat, že některé věci trvají. Pokud opravdu chcete něco analyzovat, vyžaduje to čas, ale jsem si jistá, že budoucnost nám to vrátí.

Co byste doporučila designérům, jak by se měli chovat v 21. století?

GUTA: Měli by vstoupit do každých dveří, které se jím naskytnou, a nabízet své služby. Měli by být maximálně proaktivní! Nečekat, až je někdo vybídne k návrhu židle nebo plakátu, ale opravdu pochopit, že jejich role vyžaduje změnu. Ne vše, co se naučili, je dnes platné. Pokud čekají, dříve nebo později jim někdo řekne, že jsou “mrtví“. Produkujeme tisícovky designérů každý rok všude po světě a nepotřebujeme tolik nových artefaktů. Na druhou stranu potřebujeme strategickou chytrost, kterou designéři mají. Je důležité nebát se říct: „Jsem designér a můžu vám pomoc vyřešit problémy s mobilitou, které ve městě máte.“ Ať se nebojí a nabídnou své znalosti a to, co opravdu umí dělat!

Co by měli dělat lidé, aby získali lepší design a nebo lepší designéry pro sebe nebo pro společnost?

GUTA: Stále málo chápeme, co design opravdu je. Obecné publikum pořád neví, co design nabízí. Lidé by měli zkoušet vidět dimenze reality, na které nejsou trénovaní. A to je kombinace vnímání okolí a všech jeho detailů. Pokud se začneme koukat kolem sebe a vnímat detaily, možná se staneme náročnějšími uživateli! Druhá věc je, že stále více produktů není fakticky hotových a jsou připraveny na dokončení uživatelem. Vyzývají ho k tomu! Jakmile ztratíme strach a začneme vnímat barvu, tvar funkci... budeme design využívat daleko lépe.

Děkuji!

Rozhovor vznikl v rámci festivalu reSITE, kterého byla Guta Moura Guedes hostem a řečníkem.

Guta Moura Guedes, foto: LBarroshiGuta Moura Guedes, foto: LBarroshi

Guta Moura Guedes

Guta je kurátorka a strategická designérka. V roce 1998 v Lisabonu spoluzaložila kulturní neziskové sdružení Experimenta, jež od roku 2000 řídí. Od roku 1999 do roku 2017 se věnovala lisabonskému bienále, experimentadesign, jako jeho spoluautorka a ředitelka. Od počátku 90. let byla aktivní členkou mezinárodního designového společenství jako kurátorka, kreativní ředitelka, odbornice na strategii a kritická myslitelka, a účastnila se práce významných mezinárodních výborů a porot.

Řídí a kurátorsky zajišťuje výstavní projekty v oblasti designu, mezi něž patří Flexibilita – design v rychle se měnící společnosti, pro Torino World Design Capital, také pracuje jako konzultantka a přednáší na debatách a konferencích v oblasti designu a strategického vývoje v Portugalsku i v zahraničí. Píše o designu, kultuře a komunikaci pro portugalské a mezinárodní časopisy. Pracovala také v televizi a hostila televizní talkshow nazvanou Visible Cities, zaměřená na kulturu a tvůrčí postupy v kontextu současných měst. Byla ředitelkou Fundação Casa da Música a byla portugalskou vládou jmenována ředitelkou organizace Fundação Centro Cultural de Belém, nejvýznamnější kulturní instituce v Portugalsku. Vystudovala hru na klavír, biologii, hotelový management a design. Francouzská vláda ji za její práci v oblasti designu a kultury po celém světě vyznamenala rytířským řádem Ordre de Chevalier des Arts et des Lettres.

Další články