Pohled do Spižírny 1902. Zdroj: Spižírna 1902 Pohled do Spižírny 1902. Zdroj: Spižírna 1902

Když se spojí design a káva. 5 nových pražských kaváren, ve kterých je radost pít

Podívejte se s námi na ty nejzajímavější prostory, které v loňském roce obohatily pražskou kavárenskou scénu. Těší nás, že kromě trendy kaváren berlínského střihu začíná čím dál tím více přibývat míst s příběhem, který odkazuje na lokální historii.

Staronový Myšák

Legendární cukrárna na adrese Vodičkova 31 se znovu otevřela veřejnosti. Historie kavárny sahá až do roku 1904 a její věhlas ukončilo až znárodnění po roce 1948. Kavárna byla znovu otevřena až po šedesáti letech a nyní se vrací k původnímu pojetí z 20. let.   

Cukrárna Myšák. Zdroj: Filip ŠlapalCukrárna Myšák. Zdroj: Filip Šlapal

Návrh interiéru byl pro architektku Terezu Froňkovou opravdovou výzvou. Pro dvacátá léta byla typická okázalá zdobnost a inspirace tehdy módním Orientem. Dilema, jak věrně vystihnout dobovou atmosféru a nesklouznout při tom ke kýči, architektka vyřešila tím, že přizvala ke spolupráci ilustrátora Michala Bačáka, autora folklórních, přírodních i vědecko-fantastických motivů, který spolu s ilustrátorkou Kateřinou Papežovou vytvořil modrozelenou textilní nástěnnou tapetu, která do kavárny tyto motivy vrací v moderním, autorském pojetí.

Tapisérie, jež vznikla ve spolupráci Michala Bačáka a Kateřiny Papežové. Zdroj: Filip ŠlapalTapisérie, jež vznikla ve spolupráci Michala Bačáka a Kateřiny Papežové. Zdroj: Filip Šlapal

Dá se říci, že tapisérie je dominantou prvního patra nebo minimálně jeho jediným výrazně barevným prvkem. Michal Bačák si rád hraje s optickými klamy a i u této tapiserie uplatnil svůj smysl pro humor, o čemž se můžete sami přesvědčit. Tapet či ilustrací by ostatně mohlo být na stěnách více, bílá štuková okna na stěnách k tomu přímo vybízejí.

Spodní část kavárny. Zdroj: Filip ŠlapalSpodní část kavárny. Zdroj: Filip Šlapal

Opravdovým skvostem v interiéru jsou lustry, které navrhl designér Michal Froňek ze studia Olgoj Chorchoj společně s architektkou Terezou Froňkovou. Finální výroba se uskutečnila ve sklárnách společnosti Preciosa. Strohé bílé funkcionalistické tyče do kříže nesou nejrůznější skleněné tvary, ovoce, houby a zvířátka od kapra, po netopýry či myšky. Toto spojení funkčního minimalismu, zdobnosti a nadsázky je pro kavárnu typické a velmi dobře funguje. Vizuální identitu cukrárny navrhlo Studio Najbrt a vychází z původního ručně psaného neonového nápisu na kavárně, který je dobře znám z dobových fotografií. Návrh kavárenských uniforem v barvě čokolády pochází od Kristýny Netíkové.  

Jednou z dominant jsou lustry. Zdroj: Filip ŠlapalJednou z dominant jsou lustry. Zdroj: Filip Šlapal

Myšák není místem, kam se na celý den schováte s notebookem, naopak kavárenský provoz vás zde zcela pohltí. Kulaté mramorové stolky a la Paris v přízemí kavárny mají v průměru ne více než 40 cm a jsou velmi blízko u sebe. Podobně tomu je i v prvním patře, kde jsou ale přeci jen výklenky, které poskytují více soukromí. Každopádně Myšák je přesně to místo pro dny, kdy máte chuť „vyrazit do společnosti“ takovým tím staromódním způsobem. Ačkoliv historizující rekonstrukce má svěží, moderní ráz, dýchne tu na vás noblesa starých časů. Vždyť dortíky tu drtili lžičkami už Oldřich Nový a Ema Destinnová a traduje se, že dort na oslavu 80. narozenin si tu objednal sám TGM. Oslava 100. výročí založení republiky nemůže být sladší!

Spižírna 1902

Další prostor, kde se snoubí staré s novým je Spižírna 1902, nový podnik na hranici Vinohrad a Vršovic. Těžko byste v Praze hledali fotogeničtější bistro! Výrazná florální tapeta dělá s prostorem divy, nejen na fotkách. Vtip je v tom, že je tapeta natažena po celém prostoru včetně stropu. A navíc je to originál, který malovala akvarelem lotyšská ilustrátorka Ieva Ozola přímo na zakázku.

Ieva Ozola je autorkou ručně malované akvarelové tapety, která zdobí celou kavárnu včetně stropů. Zdroj: Spižírna 1902Ieva Ozola je autorkou ručně malované akvarelové tapety, která zdobí celou kavárnu včetně stropů. Zdroj: Spižírna 1902

Svůj rukopis do interiéru otiskli také architekt Kamil Štajgl a designérka Anna Štěpánková, kteří se spolupodíleli i na výsledné podobě tapety. Kamil Štajgl je autorem architektonického návrhu, ale i dalších prvků, například nepřehlédnutelného osvětlení. Stropní svítidla jsou vyrobena z rozřezaných vodovodních trubek, originální jsou i další nástěnná světla. Anna Štěpánková, absolventka oboru produktový design na pražské UMPRUM, pro kavárnu navrhla nábytek. Stejné duo architekt-designérka mimochodem stojí za návrhem originální kavárny Až na půdu v jihočeském Písku.  

Světla z vodovodních trubek. Zdroj: Spižírna 1902Světla z vodovodních trubek. Zdroj: Spižírna 1902

Letopočet 1902 odkazuje k roku, kdy byl postaven dům, ve kterém kavárna sídlí. Jen v takto starém domě se vám může stát, že pod podlahou objevíte tři druhy čtvercových dlaždic. Jsou stylově různorodé a pochází z různých let, ale zvláštním způsobem k sobě ladí a hlavně kavárnu opticky rozdělují přesně na třetiny. V minulosti tu bývaly tři malé obchůdky - mlékárna, lékárna a řeznictví. A teď je tu útulná kavárna a pekárna v jednom, která se k večeru promění v bistro.

Tapeta je doplněna o dřevěné prvky. Zdroj: Spižírna 1902Tapeta je doplněna o dřevěné prvky. Zdroj: Spižírna 1902

Bistro Kaprova

I Bistro Kaprova je nový a moderní prostor, který v jistém smyslu odkazuje k tradici místa, kde vzniklo. Bistro má v názvu dovětek bookshop. Nachází se totiž v ulici Kaprova 10, kde od roku 1933 sídlilo známé knihkupectví Fišer, tradiční zastávka studentů z blízké Filozofické fakulty. Zavření oblíbeného krámku, který se proslavil i díky filmu Vrchní, prchni, provázela bouřlivá debata. Poté, co knihkupectví nebyla prodloužena nájemní smlouva, vznikla dokonce petice.

Bistro Kaprova. Zdroj: Bistro KaprovaBistro Kaprova. Zdroj: Bistro Kaprova

Dnes je tedy vše jinak, z malého obchůdku je dvoupatrové bistro, velkorysý vzdušný prostor s galerií. Pojetí, které zvolil Jaromír Pizinger a jeho žena Naďa Pizinger, architekti ze studia Morix, je eklektické, snoubí se zde zdánlivě nesourodé prvky, ale celek dává smysl a baví. Určujícím prvkem interiéru je měděný strop. Měď je úžasně teplý materiál, který prostor zútulňuje, nejen večer při podsvícení žárovkami.

Eklektické pojetí interiéru. Zdroj: Bistro KaprovaEklektické pojetí interiéru. Zdroj: Bistro Kaprova

Originální je i drobná hexagonová mozaika na podlaze. Atypické dřevěné okenice v barvě indiga se zlatými klikami a modré policové skříně připomínají atmosféru Bretaně či Provence, ale možná ani nemusíme chodit tak daleko. Lustry tvoří velké koule v rybářských sítích, blízkost Vltavy a název ulice mohou odkazovat i k tradici české. Prostor, který náleží do historického centra Prahy, byl navíc rekonstruován ve spolupráci s památkáři.

Podlaha je tvořena z drobné hexagonové mozaiky. Zdroj: Bistro KaprovaPodlaha je tvořena z drobné hexagonové mozaiky. Zdroj: Bistro Kaprova

Knížky si v konceptu bistra ponechaly své místo. V patře je malé knihkupectví, oddělené od zbytku bistra, takový svět sám pro sebe, najednou překvapivě čistý až galerijní prostor. Výběr knih je zaměřen na luxusní, převážně zahraniční tituly, studenti a pamětnící si sem cestu najdou už těžko, ale bistro pár kroků od Staroměstkého náměstí cílí zcela jistě na jinou klientelu.

Nad bistrem se nachází oddělené knihkupectví. Zdroj: Bistro KaprovaNad bistrem se nachází oddělené knihkupectví. Zdroj: Bistro Kaprova

VisitInn Café a Alf & Bet

V pražské Libni a na Palmovce vznikly dvě nové kavárny jen deset minut chůze od sebe.

VisitInn Café je součástí většího objektu, který poskytuje různé typy služeb – ubytování v apartmánech a v hostelu, barber shop a tetovací studio. Kavárna původně asi neměla větší ambice než sloužit zde ubytovaným hostům jako místo, kde si dají kafe a snídani, ale postupně vznikl koncept, který funguje i pro širší veřejnost. Realizaci prostoru měla na starost designérka Kristýna Schöfrová, která sáhla po ozkoušené kombinaci černé, bílé a dřeva – cihly natřené na bílo, černobílé stěny, dlouhé černé kabely a žárovky, poličky z dřevěných bedýnek.

VisitInn vsází na klasickou kombinaci černé a bílé. Zdroj: VisitInnVisitInn vsází na klasickou kombinaci černé a bílé. Zdroj: VisitInn

Výrazným prvkem v interiéru je i masivní betonový bar. Naopak „tapisérie“ z živého islandského mechu, který je dobarven pro sytější barvu, vnáší do interiéru kus přírody. Za zmínku stojí i překvapivě řešené záchody, které jsou pro hosty malou výzvou. Místo dveří je totiž potřeba rozpohybovat kus masivního dřeva na kovových pojezdech. Tyto dveře, stejně jako veškerý další dřevěný nábytek, zhotovil Jiří Korec, truhlář, který vytvořil mimo jiné nábytek pro kavárnu Vnitroblock a bar z kusu topolu pro Kavárnu, co hledá jméno.

Nechybí ani industrální prvky. Zdroj: VisitInnNechybí ani industrální prvky. Zdroj: VisitInn

Bonusem VisitInn Café je krásný dvůr ve vnitrobloku, který v létě slouží jako oáza klidu v jinak celkem rušné čtvrti a pořádají se zde i projekce filmů nebo bazárky oblečení.

VisitInn se pyšní také klidným vnitroblokem. Zdroj: VisitInnVisitInn se pyšní také klidným vnitroblokem. Zdroj: VisitInn

V souvislosti se značkou VisitInn je třeba zmínit i zbrusu novou kavárnu CaffeInn ve Frýdku Místku, kterou navrhla taktéž Kristýna Schöfrová. Jak jsme se dozvěděli, jde o spřátelený projekt. Ačkoliv obě kavárny mají více vlastníků, jeden z majitelů, design a přátelství je spojuje.

Mechová tapisérie. Zdroj: VisitInnMechová tapisérie. Zdroj: VisitInn

Alf & Bet, nejmladší sestra espresso baru EMA, jak se s oblibou říká, je industriální prostor par excellence. V podstatě sedíte v tovární hale, která dříve sloužila jako sklad a úplně původně jako továrna na knoflíky. A živě si to dovedete představit.

Prostor je absolutně čistý, jeho dominantou je dlouhý bar, nebo chcete-li pult. Uspořádání stolů není klasicky kavárenské, tři jídelní stoly podél stěny a zbytek míst podél oken s pohledem ven. Větší část kavárny tvoří zázemí, kde se - jak jinak – stále pracuje. Kavárna je totiž zároveň pekárnou. Prostor zjemňují pastelové lustry dánské značky Louis Poulsen, z kolekce Cirque.

Kavárně Alf & Bet vdechla originální tvář Kristina Magasaniková, česká architektka žijící v Kodani, která spolupracovala ještě s architektem Romanem Prachařem. Doplňky jsou doladěny do nejmenšího detailu, černé a bílé tácky navrhl majitel kavárny, pan Kamil Skrbek a při navrhování vycházel z tradičních perforovaných pekařských plechů.

Alfa a Bet je absolutně stylově čistý prostor, který potěší všechny minimalisty a samozřejmě také kávové fajnšmekry. A v budoucnu ještě více. Součástí této kavárny – pekárny, bude brzy i vlastní pražírna. 

Galerie

Další články