Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Luisa Bělohlávková. Ateliér keramiky. Foto: Pavel Synek Luisa Bělohlávková. Ateliér keramiky. Foto: Pavel Synek

Kdo nahradí Velčovského? Objevili jsme pětici, před kterou je třeba mít se na pozoru

Rok se s rokem sešel a na UMPRUM začal další zimní Artsemestr. Navštívit jej je pravidlo, které se vyplatí mít na paměti. Je to totiž skvělá příležitost porozhlédnout se po nových talentech a zjistit, kdo si pomalounku zadělává na zářivou kariéru. Vybrali jsme 5 želízek, na které doporučujeme vsadit. Možná to budou nové Rochové a Velčovští. Seznamte se.

Sláva keramice

Aktuální zimní edici kraloval Ateliér keramiky. Jeho studentům se dlouhodobě daří držet vysoký standard, ale především (a to je hlavní) jsou jejich práce osobité, nenucené a vtipné. Ve většině ateliérů přirozeně cítíte, že studenti mají podprahovou tendenci následovat estetiku svého vedoucího. Je to přirozené a normální. Keramika se ale, možná i díky vrozenému eklekticismu a nadhledu jejího vedoucího Maxima Velčovského, momentálně jeví jako nejsvébytnější ateliér. Nás nejvíc opět zasáhla práce Luisy Bělohlávkové – velebili jsme ji již vloni a ani tentokrát nezklamala. Její drobné keramické sošky představují reálné objekty spjaté s jejím soukromím. Kocour, Renault nebo Mísa mají v jejím roztomile naivním zpracování sílu, protože jsou přirozené a lidské. Žádná zbytečná manýra a stylizace. Louise se daří vynikat zkrátka díky tomu, že je svá. A to je i v designu největší devíza. Za zmínku stoji určitě i barevné vázy Pauly Benčátové a Vojtěcha Červinky.

Louisa Bělohlávková. Ateliér keramiky. Foto: Pavel SynekLouisa Bělohlávková. Ateliér keramiky. Foto: Pavel Synek

Skleněné orgie

Keramice šlape na paty sklo. Ateliér, který sbíral pochvaly za svou výstavu na London Design Festivalu, je plný suverénních a výrazných talentů, kteří se nebojí extravagance a vizuálních orgií. Pravdou ovšem je, že vliv jeho vedoucího Ronyho Plesla je v pracích cítit výrazně. Strohý minimalismus a zálibu v jednoduchosti tu nenajdete. Opakovaně na sebe dokáže upozornit František Jungwirth se svou zálibou v opulentní dekadenci a tvorbě na ostří možností. Nás v lednu zaujala studentka Shynar Kaliyeva, a to hlavně díky sice nenápadnému, ale přesto působivému dekoru. Na své tvarově nijak výrazné vázy nakreslila malé ovečky, které jsou nevtíravě poetické a i proto nás v té záplavě barev a tvarů paradoxně zaujala nejvíce.

Zajímavý dekor na vázách Shynar Kaliely. Ateliér skla. Foto: Pavel SynekZajímavý dekor na vázách Shynar Kaliely. Ateliér skla. Foto: Pavel Synek

Firemní kolaborace

Na kolaboraci s úspěšnými značkami dlouhodobě sází Ateliér produktového designu. Po Nespressu přišla na řadu italská firma zabývající se sanitární keramikou. Studenti představili sérii nápadu, tu s větší, tu s menší invencí. Ve zkratce ale všechny kusy působily tak, že by mohly rovnou dostat cenovku a jít na pult obchodu. Nejexpresivněji působila několikaramenná stropní sprcha od Karolíny Vintrové, naopak strohé a přímočaré návrhy Sáry Kučerové nás zaujaly sebevědomou střídmostí. Na vrcholu našeho top listu je pak Terezie Lexová, jejíž čistá geometrická hra s tvarem by zasloužila jít do výroby ihned. Praktické ateliérové zadání, pragmatická studentská řešení.

Minimalismus v podání Terezie Lexové. Ateliér produktového designu. Foto: Pavel SynekMinimalismus v podání Terezie Lexové. Ateliér produktového designu. Foto: Pavel Synek

Jak se učit

Slabikáře jsou aktuální hit. Po vítězství Soni Juříkové v Národní ceně za studentský design se do návrhů nových prototypů učebnic pro nejmenší pustili i studenti z Ateliéru grafického designu a vizuální komunikace. Nutno říct, že na rozdíl praktického a k používání uzpůsobeného slabikáře od Juříkové si tady studenti moc hlavu se srozumitelností nelámali. Z většiny návrhů by se asi prvňáčkům zatočila hlava, protože poznat, co je písmeno A nebo B, by vyžadovalo silnou dávku imaginace. Nejblíže možná nudné, ale někdy bohužel nutné realitě, kdy A vypadá jako A, byla práce Michaela Beneše. Jeho návrh stavěl na hravé vizualitě, která byla přesto čitelná, a dost pravděpodobně by tak slabikář splnil svůj účel. Pobavit a poučit zároveň.

Podoba slabikáře z pera Michala Beneše. Foto: Pavel SynekPodoba slabikáře z pera Michala Beneše. Foto: Pavel Synek

Čistý styl

Tatiana Dvořáková je studentka Ateliéru módní tvorby, jejíž šaty nás letos chytly za srdce nejvíc. Zadání pro studenty letos znělo popasovat se s originálními materiály firmy Ascher London Ltd. Právě probíhající výstava v Uměleckoprůmyslovém muzeu mapuje neortodoxní život zakladatelů této firmy, Ziky a Lídy Ascherových, kteří dokázali být v první polovině 20. století předním výrobcem tištěných látek na světe. Tatiana nevytvořila nic komplikovaného, naopak její šaty vypadají jako sešité ze dvou kusů látek. Efektně ale dala vyniknout Ascherovým potiskům. Jednoduché a krásné zároveň.

Látky firmy Ascher posloužily jako vzor Tatianě Dvořákové. Foto: Pavel SynekLátky firmy Ascher posloužily jako vzor Tatianě Dvořákové. Foto: Pavel Synek

Další články